Inflace zasáhla i do dopravních nehod. Jejich společenské náklady jsou rekordní a dál rostou
Tragická nehoda na přejezdu v Rumburku. Foto: Drážní inspekce
Loni policie evidovala celkem 94 945 dopravních nehod, což je o 3 516 méně než v roce předchozím.
Je to dost přemrštěný odhad… 75 milionů za jednu usmrcenou osobu je nereálně mnoho, ale v titulcích to vypadá úderně, no.
Viz zdroj: https://www.cdv.cz/tisk/inflace-se-promitla-do-vyse-celospolecenskych-ztrat-z-dopravnich-nehod-v-roce-2023-dosahly-ztraty-opet-rekordnich-146-mld-kc
Hm hm , komu by mělo jít o tu údernost víte ?Nebo snad máte názor, že když v Česku je rámcová výchozí hodnota lidského života při absolutním vyřazení ze všech sfér společenského zapojení ( tedy při přežití ve stavu absolutní invalidity) stanovena přesně na 400násobek průměrné mzdy za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, že koeficient 400X stanovil nějaký propagandista ? Při současné průměrné mzdě to dělá už skoro 20 milionů a pořád se nejedná o usmrceného…
Inflace ani tak ne, ale lidé se naučili, že za škodu, která jim vznikla chtějí adekvátní odškodnění. Už v devadesátkách se říkalo, že dokud na chodníku před nemocnicí nebudou stát asistenti advokátů, kteří budou chytat pacianty s dotazem zda je dobře ošetřili. Nebude zdravotnictví nic nutit ke zlepšení. No jak je vidět u dopravních nehod už „supi“ létají.
To tak neni uplne pravda, resp. ano, souhlasim, ale pokud prac. clovek odejde z dopravni nehody jako invalida a nebude moci sve povolani vykonavat dal, tak ekonomika ztrati prac. cloveka co plati dane, zivi se sam a svou rodinu, atp., to jsou velke ekonomicke ztraty, ktere platime my vsichni, at uz na socialnich davkach, lecbe, podpore, zasahu IZS… a to pak prakticky cely jeho zivot… pokud zemre, porad zustavaji ztracene prijmy… Proto by zajmem statu melo byt takove ztraty minimalizovat, a take vcetne nas vsech… Advokati a soudci jsou sice v nakladech, protoze ty tam jsou i kdyz nic nevysoudite,… Číst vice »
To jsou strašná čísla… vedle se hádáme o emisích nebo o proměnlivých značkách za 90 milionů, nebo že D0 511 bude stát asi deset miliard…
A tady ročně vyhodíme z okna 150 miliard a nikdo nehne ani brvou. Vždyť bychom za to postavili do 10 let VRT v celé ČR!
Jenže tohle neplatí stát.
Platíme to všichni. Něco z vlastních kapes (místo toho, abychom za to pořídili něco jiného), něco platí stát (hasiče, důchody, místo školek, chodníků a kolejí), a velká část jsou peníze, které oběti kvůli zranění/nehodám už nevydělali (a opět nemohl utratit či odvést státu).
Je jedno jak to rozdělíme – ale celkově je naše společnost o těch 150 miliard chudší.
Ani zdaleka ne. Našel jsem si zdroj: https://www.cdv.cz/tisk/inflace-se-promitla-do-vyse-celospolecenskych-ztrat-z-dopravnich-nehod-v-roce-2023-dosahly-ztraty-opet-rekordnich-146-mld-kc Největší podíl v té částce mají osobní následky a to reálně nejsou peníze, které by někdo za celý život vydělal. Viz těch 75 milionů tady. To je prostě jen odhad „ceny lidského života“. „Jednotkové náklady byly nejvyšší u usmrcených osob, činily 75 mil. Kč za jednu usmrcenou osobu. V Tabulce 2 jsou uvedeny celkové socioekonomické ztráty z dopravních nehod v roce 2023. Uvedené částky zahrnují jednak skutečně vynaložené náklady na zdravotní péči, vyplacené důchody, odškodné, hmotné škody, činnost policie, hasičů a podobně, a také další ztráty, které nemají obvyklou tržní cenu a reálně nedochází k jejich… Číst vice »
Ale co s tím? Zakážeme nehody? A jen na silnici, nebo všude?
Někteří by tady zjevně rádi přiškrtili silniční dopravu, původce všeho zla. Nehody se nikdy úplně eliminovat nedají, ale dá se jim předcházet. To je ovšem věc celkového nastavení společnosti. Před časem vyšel v Dráze zajímavý článek o přístupu k bezpečnosti na železnici v Japonsku. Jedním ze způsobů eliminace chyb strojvedoucího je, že strojvedoucí při projetí kolem návěstidla: 1. se postaví 2. návěst vidí 3. nahlas jí zopakuje (mluví, slyší) To má vést k tomu, že si skutečně uvědomí, co je tam za návěst a uposlechne jí. Kdo jel v Japonsku vlakem tak ví, že to ti strojvedoucí dělají. A ještě… Číst vice »
To je více, než se vybere na spotřební dani z pohonných hmot.
A plyne z toho něco?
Že automobilismus je pro Čechy prodělečný.
To se nedá posuzovat na základě těchto dvou čísel.
1. Ty vyčíslené škody z nehod se nehradí komplet z veřejných rozpočtů, takže porovnávat výběr spotřební daně z paliv a škody při nehodách nedává smysl. Část se kryje z rozpočtů, část z pojištění, část se nekryje.
2. Pokud by někdo chtěl spočítat společenskou prodělečnost/výdělečnost silniční dopravy, musel by kromě škod při nehodách spočítat tak pozitivní význam pro ekonomiku – přínos plynoucí z pohybu zboží.
Pohyb zboží bývá v řadě případů naopak prodělečný.
Šlo by to trochu specifikovat?
Určitě. V podstatě jde o výsledek lidského způsobu života. Lidi jsou na tom už tak, že mají v marketu výběr mezi padesáti druhy zboží a tuto „výhodu“ si přece nedají vzít kvůli nějakému životnímu prostředí a kvůli nějakým nehodám. Vozí se i balená voda, voda o kterou se připravujeme betonováním krajiny.
To je prodělečnost z hlediska planety, životního prostředí. Ovšem když se bavíme o škodě z nehod, výběru daní, ekonomickém výkonu, tak i tyhle fakticky zbytné přepravy generují nějaký ekonomický výkon. Diamanty taky nikdo k přežití nepotřebuje, ovšem v ekonomice některých států tvoří dost podstatnou položku.
Pokud je ekonomika založena na umělé zaměstnanosti, pardon na ekonomickém růstu výroby šuntů na jedno použití, tak to je ten výkon. Je to jako hra letadlo, za čas zákonitě narazíme. Zatím máme vše dostupné a to i díky dopravě za hubičku.
Panove, vase diskuse je zajimava, ale vubec se netyka tech nakladu… Obecne pokud vsichni budou dodrzovat silnicni zakon a budou jezdit i opatrne a pomalu, nebudou tyto ekonomicke ztraty tak vysoke a obracene….
Vyhoda ci nevyhoda v ruznych typech dopravy a jeji efektivnost se odrazi v cenach danych produktu a mezd… vliv na ekonomiku to ma, ale nesouvisi to s timto problemem…
Pro zajímavost a na zamyšlení pro motoristy, kteří tvrdí, že odvádějí až moc.
Ale nemyslíte si, že ty vyčíslené škody z nehod se hradí z veřejných rozpočtů, že ne?
Významná část má dopad na veřejné rozpočty. A jak je uvedeno v článku, tak částka za škody každým rokem stoupá, spotřební daň nikoliv. Tak je na zamyšlení, zda by se spotřební daň neměla valorizovat, aby bylo více prostředků na investice, které by tyto škody pomohly snižovat. A je jedno, zda by se jednalo o investice do železnice, aby byla více konkurenceschopná IAD nebo do samotných silnic, aby byly bezpečnější.
…a vyčíslení přínosu dopravy do celospolečenského celku (protože, ruku na srdce ve většině případů se nikdo nevozí z plezíru) a teprve posléze použít „váhu“?!
To nikdo netvrdí, jen že nedochází po mnoho let k valorizaci na příjmové straně. Co je na tom špatného, obzvláště pokud by příjmy byly investovány tak, aby kvalita dopravy byla poplatná dnešní době?
S plezíru se nikdo asi nevozí, ale spousta zboží se vozí i díky životnímu způsobu zbytečně.
Jak významná část má dopad na veřejné rozpočty? To v článku nevidím, jen že celkové škody 146 miliard, materiální necelých 8. Rozpad těch 138 na příspěvky by byl jistě zajímavý.
Částka za škody každý rok stoupá zhruba podle inflace. Celkový výběr daní taky. U těch motorových paliv v ČR je specifické, že stojí prakticky stejně, jako před 10 lety, takže částka vybraná na spotřební dani je stabilní, zatímco vše ostatní zdražuje.
Že si málokdo uvědomuje skutečnou cenu automobilismu, protože u pumpy ji nevidí. Trochu jednou ročně při platbě pojistky.
Na druhou stranu je třeba si přínos mobility také uvědomovat, bez dopravy by to nešlo a nemluvím jen o tom, že někdo jede na výlet autem, místo vlakem.
To je samozřejmě pravda, i když netuším, jestli to někdo vyčíslil.
Chtělo by tohle porovnat a vůbec tohle zahrnout do kritérií pro dopravní stavby. Víceméně to znamená zahrnout externality do ceny dopravy.
Pak se můžeme lépe rozhodovat, jestli je lepší postavit VRT, nebo další dálnici. Nebo naopak trať jen pro nákladní vlaky. Nebo tramvaj. Nebo silnici jen pro autobusy. Nebo silnice jen pro autonomní auta. Nebo stavět jinak města. Zatím je tohle vše jen v rovině názorů a ideologie – mít tvrdá data by pomohlo.
Problém je, že tvrdá data v této oblasti jsou nedostupná. Můžeme si nějak nacenit třeba čas trávený na cestě, ale už obtížně si oceníme kvalitu života, životního prostředí atd.
Ne že by to spolu souviselo.