Hyundai poprvé uspěl s rychlovlaky mimo Koreu. Kupují je uzbecké dráhy
Vysokorychlostní jednotka pro Uzbekistán. Foto: Hyundai Rotem
Nové jednotky budou jezdit po nové trati z Taškentu do Chivy.
Nové jednotky budou jezdit po nové trati z Taškentu do Chivy.
Pár postřehů na základě dlouholetého studia Uzbekistánu a momentálního dlouhodobého pobytu v této zemi: – Výstavba byla iniciována prezidenty a pokračovala prakticky bez ohledu na (řídké) osídlení. Věnovaly se tomu velké prostředky, které poté chyběly jinde (životní úroveň je tu také jinde). Současná trať Buchara – Urgenč se stavěla úplně nově, v prázdné poušti, s VRT parametry, opět jako prioritní financování, které by u nás vzbudilo spoustu řevu, proč se dává na „nevyužívanou“ železnici a ne na něco jiného. Takové starosti uzbeckou vládu a prezidenta netrápí. – Současné jednotky Talgo jsou fajn, ale už také mají něco za sebou a… Číst vice »
Redakce, prosím, opravte si jméno: Džalaluddín Manguberdi, Chórezmšáh, který ve 13. století vzdoroval, byť nakonec marně, vojskům Čingischána
Vypadá to jako brutální scifi čtení, Uzbekistán a má (ne, že plánuje, ale opravdu už má!!) vysokorychlostní železnice. V kotrastu s naší zemí to je šílený propadák. Jen dotaz: Proč na tom videu jezdí vlak vlevo?
Za prve Uzbekistán má 35 mil obyv. a cca 450 000 km2. Tedy země mnohem větší než ČR. Za druhé železniční síť je v zemi v porovnání s ČR velmi řídká. Jedná se v podstatě jen o hlavní tahy mezi největšími městy. Za třetí je to země z velké části rovinatá a pouštní. Tedy podmínky pro stavbu VRT zcela jiné než v ČR. Za čtvrté je také nutné se podívat na politické zřízení. Uzbekistán je typická středoasijská autoritářská země.
Děkujeme, že jste připomněl geologickou problematičnost naší země. Mezi Benešovem a Jihlavou se nám tyčí kavkazské štíty, zkrz které je doprava prostě nemožná, a když už je někde rovina jako v Polabí a na Hané, musí tam najust být nepoužitelné písečné přesypy. S městy to máme také nevýhodné. Pouhé dvě milionové aglomerace a mezi nimi ušmudlanou půlmilionovou, přitom by se mezi nimi musely položit stovky a stovky km kolejí. Navíc naše obyvatelstvo je extrémně chudé. Podle statistiky u nás na každého dospělého připadá sotva jedno auto.
Váš komentář je zcela zbytečně ironický. Geografické podmínky byly jen jedním z bodu a rozhodně ne ten nejpodstatnější. Co je podstatné je fakt, že když se vláda v Uzbekistánu rozhodne, tak se staví. Neexistuje tam žádné NIMBY, EIA, Voda z Tetčic atd. apod. Navíc jak známo, autoritářské režimy se VRT velice rádi chlubí, viz Čína 😉
Tak ohledně vlády – to v každém případě. Jen co se Číny týče, nemyslím, že jde o plané chlubení a zbytečné utrácení.
Jakékoli nářky na naši geografii, velikost země nebo počet obyvatel jsou podle mě pomýlené.
Za prvé nad ničím nenaříkám, za druhé nebrat v potaz i tyhle parametry je také pomýlené. Jinak se staví v nízce či velmi nerovnoměrně osídlené zemi, kde není potřeba trasu vyjednávat s tisíci dotčených subjektů a něco jiného v tak hustě obydlené zemi jako je Česko, kde se trasa zákonitě vždy musí blízce dotknout mnoha sídel.
Ad Čína: není to jistě jen pro chlubení, ale ten rozměr ukázat se světu je tam zcela jasně patrný. Nakonec komunisti v podstatě tak fungovaly vždy. Viz jejich oblíbené dohnat a předehnat.
I u nás jezdívaly vlaky i auta vlevo.
Až nastane ta chvíle, že se od papíru dostaneme k realizaci i tady u nás ve střední Evropě a i trošku na východ od nás, může uspět kdekoliv kdokoliv. Protože oni jsou to vlaky zase o nemálo dražší a pokud některýho výrobce podpoří domácí banky a vlády suprovým financováním, tak i u ČD se pak klidně může objevit Hyundai nebo Hitachi.
Mimochodem, takhle u nich vypadá železniční přejezd se zabezpečením: https://youtu.be/jBHZ16cW3x8?si=4OsNibofasplMbJR
V CCCP běžná konstrukce.
Zajímalo by mě, jestli opravdu výrazně snižuje počet nehod.
Docela mě tam překvapuje, že tam mají na každém směru jiný druh sloupů.
Mě to tedy nepřekvapuje vůbec.
Pokud tu jezdí Talga 250, tak jejich max. rychlost je 250 km/hodinu, tak soudím, že i Uzbekistánská VRT bude na 250 km/h. Vzdálenost těch měst je něco přes tisíc km. S několika zastávkami 5 hodin jízdy. Je mi sympatické, že VRT prodloužili i do stotisícového města.
4 hodiny to jede z Taškentu do Buchary, dál do Urgenče vede sice nová, ale konvenční (a navíc neelektrifikovaná) trať, takže 5 hodin to nebude ani náhodou. Spíš 7-8 h. To samé z Urgenče do Chivy, tam navíc mají přejezdy řízené závoráři (!), přitom ta trať byla otevřena v roce 2018.
Uzbek holt pracuje za málo.
Uzbek pracuje za málo, ekonomiku má třikrát menší než Čé eR (a to ještě i s trojnásobnou populací), ale když na to přijde, tak se vlakem dostane za hodinu a čvrt ze Samarkandu do Buchary, vzdálené jak Praha od Brna…jestli u nás nebude něco špatně…někde blízko u Vltavy…
Mno, radši žiju v ČR i s její železnicí, než v Uzbekistánu. Nepřijde my smysluplné vybrat jeden parametr a dle něj srovnávat, jak je něco špatně u Vltavy a skvělé ve stepi.
Mně přijde naopak velmi smysluplné se ptát, proč u nás něco nejde, a v zemi, která je podle všech možných měřitelných parametrů daleko za námi, to jde….
Významným faktorem je třeba to, že v Uzbekistánu se nikdo neptá na názor místních samospráv a občanů. Kteří z těch „rychlovlaků“ nic nemají, protože ptovoz je slabý a s nízkou kapacitou souprav.
roli asi hraje i hustota osídlení, málo infrastruktury v území
S velikostí měst na tom nejsou v zásadě líp než u nás.
Protože je to téměř ve všem úplně jiná země. Hlavně co se politického zřízení týče.
Elektrifikuje se, takže tam 250 bude.
Nedáno jsem četl nějaký post na síti X od uživatele, co tam jel nedávno tím slavným Talgem a jelo se tuším max. V = 200 km/h, většinou ale jen V = 160 km/h…holt asi údržba trati v ne úplně tradičních evropských podmínkách:-))
No téměř jako v ČR, že Dušane, a zatím jsem si nevšiml, že by vlaky v ČR jezdily v úplně tradičních evropských podmínkách. Jel jsem posledně Jžním expresem z Prahy do Č. Krumlova 195 km 2,5 hod. = 80 km/hod. ????
Dodám jen, že trať Chiva-Urgenč-Buchara je neelektrifikovaná, takže pokud s nimi Uzbeci chtějí jezdit až do Chivy, budou muset stovky km dlouhou trať před dodáním jednotek elektrifikovat.
Práce už běží mělo, mělo by být hotovo v roce 2026.
To není tak zlé, být jen 20 let za Uzbekistánem, ne?
tech 20 let pocitate jak? U nas jeste neni nic postaveno/objednano …
Dokonce jsme pozadu i za Srbskem. Takže potřebuejme 1 trať na 200 km/h a na zbytku koridoru ať je třeba 40 km/h a 5 let nejezdí EC.
A jinak teda při jejich provozu byste byli vzteky bez sebe, ze Smarkandu do Taškentu to jede 8:25 a pak až 16:27
https://www.advantour.com/uzbekistan/trains/samarkand-tashkent.htm
jede jich 6 denne, ona ta mezera nejaky duvod asi mit bude
6x za den Praha – Ostrava. Jo, přesně to chceme, kvůli tomu VRT stavíme!
Budou vlastne ty PHA-OVA VRTky pak jezdit na dalny vychod na Slovensko? Docela pocetnou skupinou cestujici tech vlaku jsou prave Slovaci.
Kdo ví, ale vysokorychlostní jednotky asi spíše ne. U těch je vyloženě škoda a plýtvání, aby se někde hodiny mrcasily po špatných tratích, když by místo obratu Ova – Košice, několikrát obrátily Prahu (nebo Brno atp).
Nicméně pokud by na takovém vlaku byla nsazena souprava s vozy na 200 km/h (nebo i více jako je třeba ComfortJet nebo Railjet či nějaká klasická jedntoka, tak ta by mohla VRT využít alespoň svou maximálkou.
Slováci budou moct používat Ex2, ten údajně bude mít potom nově takt 1h. A nebo holt přestup v Ově
V Taškentu také doporučuju projít si trolejbusové tratě. Čtete správně, projít.
Jo, 5 z nich jede v rozmezí od 7:00 do 9:00, a pak jeden večer. To vypadá spíš jako provoz dle potřeb dráhy 🤷🏻♂️
My jásáme, že po 30 letech výstavby 1. koridoru náš supervlak dojede z Prahy do Brna o 20 minut rychleji než dieslovej motorák v roce 1938…
Jenže ten motorák býval „nadvlak“, měl výjimku na rychlost vyšší než rychlostníky umožněnou tím, že to byl jen jeden vůz, takže to nepřijatelné opotřebení kolejí nebylo tolik nepřijatelné, a směl jet jen dvakrát denně, takž se to nadměrné vyžírání kapacity dalo tolerovat. Cena jízdného byla samozřejmě velmi luxusní, ale s cestujícími to házelo až běda – dnes nepřijatelně.
Jestli máte na mysli ten samarkandí styl budoucího Wilsoňáku, tak ten pochází už z 80. let, tedy zpoždění bude minimálně 50 let…
Nemyslím si, že by to byla první zakázka mimo Koreu. Expresní jednotky dodávali například Ukrajinským železnicím.
Ukrajina má vysokorychlostní železnici?
Ty mají maximálku 160 km/h.