Hrozba ztráty povolení pro D35 zažehnána, úřad ho prodloužil. Zpoždění způsobil odklon k PPP
Práce na D35 Janov - Opatovec. Foto: ŘSD
Požádat o prodloužení se chystá ŘSD i pro úsek do Mohelnice.
Požádat o prodloužení se chystá ŘSD i pro úsek do Mohelnice.
Vypadá to že letos se asi stavět nezačne, škoda. Asi to není pro stát taková priorita. PPP si měli nechat na jiné projekty, tady se mohlo už dávno stavět.
Zatím dva roky zpoždění… O kapacitním spojení Postřelmov-Králíky-Bobošov či Svitavy-Králíky-Bobošov se jen mluví nebo se i něco chystá? Poláci budou za pár let na čáře a my budeme zaskočeni jako vždycky.
Celá Mohelnice a všechno na sever od ní už léta úpěnlivě čekají na obchvat Libivé (I/44). A tahle „hloupost“ vázne na D35. Tak ať už se s tím konečně něco stane.
30 let to trvá než se rozhodne , že se začne stavět a pak se té firmě zaplatí premie , že ten ůsek dokončí o 6 mesíců dřív.
Mezitim se na té soubežné silnici postaví obchvaty a kruháče , které jsou potom k ničemu .
Kolik by stáli dalnice, kdybychom je postavili v 90, 00 tých letech s čerpaním fondu EU – zvedl by se deficit rozpočtu o dalších dnes směšných 100miliard ?
Eh, v 90. letech jsme mohli čerpat fondy EU když jsme nebyli v EU?
Vlastně ano. Programy PHARE, ISPA a SAPARD a půjčky EBRD. Ale na stavbu všech dálnic to tehdy opravdu nestačilo.
PPP navrhne, postaví a 25 let bude provozovat, udržovat a následně jí v dobrém stavu odevzdá státu. Je v jejich zájmu tu dálnici postavit rychle a kvalitně. Stát jí začne platit v době když už bude základní dálniční síť hotová, takže to nebude takový zářez do rozpočtu.
za 25 let tu nebude dokončena základní dálniční síť 😀 nevím kde žijete. 🙁
Pletete si ŘSD a SŽ.
Stát začne splácet po dokončení stavby, tzn někdy v roce 2030
Základní dálniční síť bude dokončena do cca 10 let.
Skoda, ze stat neposílá par miliard uz v průběhu stavby … celkova zaplacena castka by tam byla výrazně menší.
Kdyby ty peníze měl v hotovosti. Když si je půjčí, tak se sice nezaplatí soukromníkovi, ale obejví se v položce obsluha státního dluhu.
No… A to jsem právě nějak nepobral. Proč se přistoupilo k modelu PPP, když pro klasické financování to již bylo předchystáno (a banky státu půjčí vždy levněji než přes nějakého dalšího zprostředkovatele) a nám to leda přinese další komplikace (viz tento článek o nutnosti prodlužování povolení plus to co se ještě vyvrbí a obecně ztráty dvou let)? Mě snad napadá jen jedna možnost a ta má do řádného hospodaření hodně, ale hodně daleko… Krom toho, ať již má u mne Radek sem tam škraloup 🙂 (viz kruháče, kde nemusí), tak jeden z nejlepších úředníků v zemi si teda nezaslouží, aby… Číst vice »
Já bych tipoval, že to „nešlo“ financovat klasicky z rozpočtu/půjčkou, protože by tam býval nebyl pak prostor na další věci v rozpočtu, na který si půjčku vzít nejde a kdyby vše šlo z „napřímo“ z rozpočtu tak by nebyl dodržen zákon o rozpočtové odpovědnosti. Takže je to jedno ze Stanjurových kouzlení s financema – dluh rozložili na 25 let, což jim dovolí spotřebovat peníze na jiný věci. Pro stát by to mohlo být výhodné, kdyby ty peníze, které teď mají „navíc“, dali do reálných investic. Jenže jak to tak bývá spíš to někde ulejou nebo tím zaplácnou nějaký mandatorní výdaje… Číst vice »
Výhoda (politická) PPP je, že v době výstavby se výdaje nepropíší do státního rozpočtu. Stát začne platit postupně až po dokončení výstavby, takže se náklady rozloží do výrazně delšího časového horizontu. Zda-li se PPP takto vyplatí, je předmět pro výrazně odbornější diskuzi.
Samozřejmě jen čistě finanční stránka vychází v neprospěch PPP, ale nutno je si uvědomit další aspekty volby tohoto způsobu výstavby. V případě D4 to bylo hlavně ověření fungování spolupráce se soukromým investorem na prvním pokusném úseku. V případě D35 je to naopak urychlení dokončení velmi chybějícího alternativního spojení k D1. Plus dva dlouhé tunely se složitou výstavbou, technologií a provozem. Tedy opět možnost ověření PPP v náročnějších podmínkách. (Blíží se výstavba VTR a jiných drahých a technicky náročných staveb). V době rozhodnutí pro PPP už bylo zřejmé, že bez ohledu na výsledek voleb, peníze na tuto stavbu nebudou. Tudíž nemá… Číst vice »
Doporučuji si poslechnout odpověď Radka Mátla na tuto otázku z lidu na jeho přednášce Vize dálniční sítě ČR.
https://www.youtube.com/watch?v=PKNQSpd2z-g&t=2352s
Možná ještě lépe to v té přednášce zazní tady
https://youtu.be/PKNQSpd2z-g?t=2073
Bláboly o PPP jako z kdejaké učebnice o ekonomii chápu, a že jako věrný džurbas státu je musí papouškovat taky (jinak díky za odkazy). To zde jistě až tak zpochybňuji. Byť osobně PPP jako výhodu až tak nevidím (i když plně chápu individualitu každé posuzovaného problému/investiční stavby), protože pro nás ťulpase z lidu je to dluh jako každý jiný, jen vychází dráž než i dlouhodobá půjčka, samozřejmě po započtení negativ a pozitiv. Krom toho je rozdíl i zde na co si dlužník půjčuje. Což je třeba u EBRD, či EIB zohledňováno jak na výši úroku, tak v možnosti délky jejího… Číst vice »
Drobná oprava: V druhé větě patří „nezpochybňuji“.
Berte PPP jednoduše, postaví se teď jak D35/D3, tak něco o méně důležitého (na to by teď nebyli peníze).
Samozřejmě, pokud se pomocí PPP teď ušetří peníze na dostavbu dálniční sítě, tak si myslím, že je to akceptovatelné. Pokud se teď ušetřené peníze použijí na přemalování mostů na korporátní barvu ŘSD nebo podobné blbosti, tak je to hodně špatně.
PPP je defacto skrytý úver, akurát často menej výhodný, než normálna štátne pôžička od banky alebo vydanie štátnych dlhopisov.
Spíš než úvěr, bych řekl ze je to leasing.
leasing je úvěr jako každý jiný. Má tu výhodu, že jak už bylo řečeno je skrytý za „službu“ a rozkládá platbu do delšího časového úseku (daňové výhody pro podnikatele, ale stát nemá kde upratnit) u státu to je výhoda, že se hned nepromítne v rozpočtovém deficitu ani v celkovém zadlužení státu…. (z politického hlediska jasná volba). Probém není jedna stavba na PPP ale jejich kumulace, pak už si musíš půjčovat ve velkém, než to praskne …