Hostem podcastu bude Radan Stift, autor vlaků ze Straškova do Legolandu
Lokomotiva Railtransport-Stift s lůžkovým vozem BCE.
Radan Stift zažil loni v závěru roku jízdu po namazaných kolejích na Moldavu.
Radan Stift zažil loni v závěru roku jízdu po namazaných kolejích na Moldavu.
Rád bych se Radana zeptal, co přesně stálo za nerealizací projektu RT Expresů – teorií už jsem slyšel víc, určitě i těch příčin bylo víc, ale vlastně nevím, co je a co není pravda.
Hodně jsem se na ty spoje těšil…
Rád bych se pana Stifta zeptal na následující věc. Firma Railtransport je známá provozováním lokomotiv V100, což je pro provoz v Česku trochu netypická lokomotiva. Jak jsou na tom vaše lokomotivy, kde je vlastně udržujete a jdají se sehnat náhradní díly? A ještě jedna otázka, na vašem původním webu byl zmíněn váš nový přírůstek – původní západoněmecká lokomotiva řady V218, na které probíhá v Žitavě oprava. Kdy se na tuto v Německu atraktivní lokomotivu můžeme těšit v Česku, bude vozit třeba rychlíky do Legolandu?
Jak plánujete řešit ETCS, retrofitem do 745.7, nebo jejich náhradou?
Pokud byste se rozhodoval o investici do nové drahé techniky buď pro železniční dopravu výhradně v ČR nebo pro železniční dopravu výhradně v Německu, tak jak byste se díval na to, že SŽDC od dopravců za koleje v 2021 inkasovala pouze cca 6% částky, kterou SŽDC inkasovala na dotacích? Mluvím např. o rozhodnutí jestli Smarton nebo Vectron. Připomínám, že železniční síť např. v Nizozemí je cca 5x až 6x řidší než v ČR. A v Německu je tamní železniční sít o polovinu řidší než v ČR. Připomínám, že dotace pro SŽDC jsou vesměs na státní dluh, neboť např. výnos ŘSD… Číst vice »
Opět pletete Nizozemí a Nizozemsko.
A opět pletete hustotu (resp. při řídkost) coby jevy vztažené na plochu (viz též hustota zalidnění apod.) s délkou vztaženou na obyvatele.
Stejně jako mícháte dohromady Německo s Nizozemskem.
Mám tam chybu = Kdyby kupoval novou techniku, např. loko, tak koupil by Smarton nebo řadu 365? Tj. vidí jako perspektivní trh pro železniční dopravce spíše Německo nebo spíše ČR.
Je to what-if, neboť pan Stift jezdí s dieslovou loko na obou trzích.
CZ LOKO ve výrobě 365 dále nepokračuje. Navíc Smartron je nová jednosystémová (buď 15 kV 16,7 Hz nebo 25 kV 50 Hz) lokomotiva, kdežto těch 9 kusů 365 vzniklo modernizací řady 12 SNCB z 80. let a jsou dvousystémové (3 kV DC + 25 kV 50 Hz), takže to není úplně srovnatelné.
S ohledem na to, že pana Radana Stifta „trochu znám“ bych Vaši otázku modifikoval: Co říkáš Radane na nové možnosti typu Dualtron, tedy dieselová lokomotiva Vectron s možností elektrického provozu pod systémy 15 kV 16,7 Hz a 25 kV 50 Hz? Je to pro Tvůj byznys zajímavé i s ohledem na ETCS a zastaralé čistě dieselové lokomotivy?
Petr
Jo, už jsem na ni koukal, zatím není schválená v ČR a kde vzít na ni peníze a nekrást?
Jenom poznámka pro přesnost – nejedná se o můj dotaz, ale Olcitův.
Edit: Teď si to po sobě čtu a koukám, že Vy to myslíte tak, jestli Smartron a jezdit v BRD, nebo 365 a jezdit v ČR, takže ty systémy beru zpět. Nicméně zbytek platí.
Můžete to říct i obráceně. Česká železniční síť je hustší, protože se v jiných zemích už dávno přizpůsobila moderní době. Česká republika má železnici, která už neodpovídá době. Protože všechny investice jdou do druhořadých železnic, nejsou peníze na důležité investice.
Zčásti tvrdíte, to co já = bude se škrtat v dotacích pro naddimenzovanou železniční síť, neboť ten rozsah sítě a její kvalita postrádá racionalitu ve smyslu dotovat tak rozsáhlou síť.
Na druhé straně nesouhlasím, že šmahem všechna kolejová (včetně železniční) doprava je out… Např. na dlouhé vzdálenosti stovek kilometrů je IMHO vlak pro stovky pasažérů leckdy dobrým, velmi dobrým řešením. Něco podobného si myslí i jeden z největších prodejců osobních aut https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/dlouhe-cesty-autem-uz-nedavaji-smysl-rika-oceneny-byznysmen/r~ec0a2568b9e111eda3c0ac1f6b220ee8/
Jasně. V 90. letech nad 300, v 00. letech už nad 800, a nějak z toho úplně vypadla nákladní doprava. Čili zcela v souladu s prováděnými trendy hlásíte „potřebu“ stále řidší sítě ve prospěch velmi vysokých rychlostí a velkých dálek. Otázkou je, zda ty silné proudy jsou tak silné na celé ty dálky, a zda skutečně chceme dále zvyšovat celkové objemy a vzdálenosti, a k čemu to bude dobré – v době informačních sítí, ještě k tomu.
„Přizpůsobila moderní době“ = nechala naprostou většinu přeprav silnicím? Akorát, že tam to probíhalo od 60. do 80. let, a teď akorát vydávají prohlášení, jak by to chtěli vrátit, jenže už není kam. Místo 50 let zpět bychom se měli dívat raději dopředu, kde chceme ten podíl mít, kolik toho celkově vozit a podobně. Neustálý růst spotřeby narazil na fyzikální limity, a silné proudy zejména nákladních aut na silnicích nejsou nadále udržitelné. Ovšem, je potřeba zlepšit zejména páteřní síť, ovšem nikoli na úkor té místní, nýbrž logicky spíše na úkor kapacitních dálkových silnic.
Jaký to je pocit, když najedete na koleje namazané olejem?
pocit, je to takový, že to jede jako po másle ….
Jako když na podzim projedete kaštanovou alejí. Nic příjemného, když tam musíte zastavit.
Šukafon na takových kolejích v obloucích tolik neskřípe, jako když jsou koleje suché.