Hodina a 25 minut. Dráhy se pochlubily rekordem pendolina mezi Prahou a Budějovicemi
Pendolino po příjezdu do Českých Budějovic. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Napjatý jízdní řád mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí chtějí České dráhy od prosince upravit.
O pendolinu se tu píše, ale to že jižní expresy tu cestu zvládnou za 90 minut nikoho nezajímá… pokud je totiž dobrá organizace SŽ, na hlavák se přijede i o 10 minut dříve. Právě díky nízké kapacitě a velkým rezervám se ale počítá s velkou rezervou po Praze, kde se má dle GVD jet za osobním vlakem, škoda…🙄
Hezky, konečně jak v Japonsku 💪
Je fajn, že už se na české železnici jezdí 200 km/h, alespoň někde. Teď ještě aby se zpoždění do 5 minut začalo počítat jako zpoždění a řešilo se, jak taková zpoždění eliminovat (a nemyslím tím prodloužení jízdních dob).
Zpoždění do 5 minut se neřeší nikde…
V pátek 3.10. přivezlo Pendolino do Prahy z Ostravy 8 minut, do Budějovic stačilo přibrat ještě 4. 200 km/h jsme jeli jen v tom rychlém úseku mezi bystřicí a Táborem, před Soběslaví nejvíc 185 km/h. V Táboře jsme nabrali největší zpoždění, kde jsme, kdo ví proč, stáli asi 5 minut.
Protože to Pendolino nacpali do původního grafikonu, tak se mu to Pendolino muselo přizpůsobit. Od nového JŘ bude nový grafikon, který by už měl být přizpůsobený pro Pendolino a jízdní doby by měly lépe sedět. To co je dneska, je spíše takové provizorium.
200 se jezdí jen v úsecích Soběslav – Doubí a Sudoměřice – Votice
Jednou dojeli do cíle včas a bude toho plný internet 🤣
A který den to bylo?
To je neskutečné ohýbání skutečnosti…
Jezdíme velmi rychle, ale jen když doháníme zpoždění. A i když zpoždění na odjezdu není, stejně ho do Budějovic vyrobíme.
Bohužel máte pravdu. Potěmkinova jízdní doba z Tábora do Veselí je ostudná a docela by mě zajímalo, kdo to odboru jízdního řádu nařídil…
Tam jde hlavně o to, že se vůbec v JŘ s maximální rychlostí nepočítá. Proto je to špatně seřízené.
Komu na adrenalin nestačí domácí atrakce včetně Pendolin, může se vydat na oktoberfest do Mnichova, kde se může houpat i hlavou dolů..
Doufám,že Pendolino CD nasadí na více spojů než na ten jeden ranní a jeden noční
Mohli by to jezdit celou noc, využití pro pendolino nemají, můžou to točit každé 2 hod. Další soupravy můžou točit Plzeň…
A je to pro ČD takové terno když tam platí běžné jízdné? Dost by mě to překvapilo.
Škoda, že na trati z Prahy na Kolín je tak nacpáno, že se nejede ani tou stošedesátkou.
Pořád nechápu, proč vlak kategorie Ex. zastavuje večer v něčem, co se jmenuje Veselí n/L.
Protože večer nejede souběžný rychlík (2 souběžné vlaky už se večer nenaplní) a cestující na J.Hradec a Třeboň by neměli spojení od Prahy
Neboť Veselí nad Lužnicí je uzel, který spojuje Třeboň a Rakousko jde o PiD a přípoje
Proč večerní IC Brněnský drak do Brna staví tam kde staví? Proč poslední Railjet do Prahy staví, tam kde staví? Toje úplně stejný případ. Pozdě večer je to naprosto běžné…
Tak si třeba představte, že je to rychlík. Lepší? Kategorie vlaku dneska už pomalu nic neznamená. EC staví v Července…
Asi přestupy na Velenice a Hradec vás nezajímaji. Jel jsem tu neděli poprvé taky a koukal by jste kolik lidí ve Veselí přestupovalo.
Kdo stanovuje jízdní doby? Já myslel že to SŽ dělá nějakým softwarem do kterého se zadá TTP, trakční charakteristika soupravy a zastávky, a vyleze z toho jízdní doba.
Je to tak
Ale tak nutno uznat, ze užitečné to nakonec je: V Hermanickach a Myslkovicich se změnily vypinacky na světelné stahovacky. Podle odezvy napětí na zátěž v různých místech se domnívám, ze se vždy napájí od severu, tj. Z Benešova po Chotoviny, z Chotovin po Drachov a z Veseli jen na jih/zapad (asi by se mohlo podobně zrušit dělení Neplachov, ale to má fakticky smysl až po NeMaŠe). Pod 22-23 kV se to téměř nedostane, takže nakonec cajk.
A když už jsme u těch pochval, muže se rekuperovat na celé Podkrušnohorské.
Fajn, ale není to ve 21. století trochu málo? Jen připomenu, že 210km/h jezdily vlaky v Japonsku v roce 1964. A dokázaly to i některé parní lokomotivy. https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/mallard–ikonickeho-rekordmana-malem-pokorila-zadrena-ojnice/-9091/24,0,,/
Proč? Toto není úplně nejhlavnější přepravní směr, aby se tam stavěla VRTka.
Je dost škoda, že v době, kdy se projektoval 4. koridor v úseku Benešov – ČB byla maximální rychlost 160 km/h. Z toho se přepracováním již hotového projektu podařily dva poslední úseky na až 200 km/h udělat a ještě bude třetí, Ševětín – Nemanice.
Jenže tak to prostě nyní je a předělávat to již nikdo nebude. Úsek Ševětín – ČB přinese významnou časovou úsporu a někdy v budoucnu nová trať Praha ZM – Benešov – Bystřice taktéž.
To je bohužel to, že my prostě nevidíme dál než na špičku nosu… To, že se jednou bude jezdit více než 160 se jistě mohlo předpokládat již dříve. Jenže to by na zodpovědných místech nesměli být dinosauři… Na druhou stranu je dobře, že se aspoň nevymýšlelo jen třeba prosté zdvoukolejnění, což by v té době, kdy se to plánovalo, nebylo nic neobvyklého.
Jj šíp je fakt žába na prameni
nepsalo se ještě o upravě na 200 úseku Veselí -Dynín/Ševětín ?
Trať Praha ZM – Benešov – Bystřice nevznikne nejspíš ani v budoucnu, protože počty cestujících mezi Prahou a Budějovicemi nejsou (a ani po dostavbě úseku Nemaše nebudou) tak velké, aby investice do výše zmíněné nové trati byla obhajitelná. Máme tu totiž i velmi slabou nákladní dopravu, pro kterou není třeba uvolňovat kapacitu na stávající trati.
Nojo ale kde bylo v r.64 Japonsko a kde jsme byli my??tady bylo prioritou něco jiného,než lítat 210
Japonsko tehdy bylo 20 let po válce. My jsme teď 35 let od konce komunismu.
Přičemž studie vypracování tras VRT v ČSSR byla zadána SÚDOPu v lednu 1989. Což se také stalo. Jenže se mezitím rozpadl systém, federace, Č(S)D byly v krizi a smrděly korunou, bylo se vůbec rádo, že se v 93 bez zkušeností začalo s reko páteřních trati (dnes známých jako koridory).
A k čemu je honit rekordy na trati, která nikdy nebude vysokorychlostní kvůli nákladní dopravě? Na VRT tam fakt není poptávka.
A k čemu je nám informace, že někde to zvládli dříve?
K ničemu.
Klíííd. 21. století ještě nekončí.
210 nejela žádná parní lokomotiva, ale chápu, že jste potřeboval, aby to znělo úderně
Nemá někdo zkušenost, jaká je obsazenost spojů?
Je opravdu tak velký problém si to přečíst a pak si tu tezi potvrdit v rezervačním systému?
Jel jsem tím v pondělí a ve voze č. 7 bylo z Prahy cca 10 lidí.
Ve stredu v 18 hodin z CB do Prahy Jizni express jelo 30 lidi (pristoupilo 10). V Tabore pristoupili 2.
Ranní do Prahy z Budějc tak polovina až 2 třetiny, z Tábora plno většinou i pár lidí stojí.
Večerní do Budějc do Tábora tak polovina, z Tábora 10-15 na vůz.
Včera večer 3.10. v druhé třídě našlapáno, v první zaplněno tak 1/3 sedadel.
Já to vždycky říkal, že by to byl pro Pendolína důstojný důchod.
Ideální pro vlaky Děčín – Budějovice
Já bych raději viděl pro Pendolína důstojného nástupce… V ČR je veliký rozsah tratí upravených pro naklápěcí techniku, další mohou přibývat (třeba Ústí nad Labem – Cheb) a my potenciál těchto tratí trestuhodně nevyužíváme. Představuji si regionální rychlou jednotku: 4 MWh 3 kV=, 15 kV 16,7 Hz, 25 kV 50 Hz, 600 kWh baterie, prodlužovač dojezdu 500 kW 6 vozů, z toho jeden s nízkopodlažním vstupem (zásadní konstruktérský oříšek). Rychlost 230 km/h, nezávisle 160 km/h. Maximální nápravová hmotnost: 17 tun. Vím, že některé výkony jsou již zabetonovány proběhlými VŘ ze strany MD. Výkony: Praha – Ústí – Cheb – (Norimberk)… Číst vice »
To by bylo krásné, ale bohužel je to utopie. Jede se pouze na cenu. Nejen na úkor rychlosti, ale i kvality dopravy.
Na cenu se jede vždycky, ale vstupní parametry můžou být nastaveny tak, aby se tam takové vozidlo mohlo vyskytnout.
Asi nemám námitek :o)))
Taky si dovedu leccos představit … třeba, když cestou do práce sedím v Bdmtee.
To se mi v Uhřiněvsi povedlo. Dojel jsem na zastávku v Měcholupech a počkal si 10 minut na Ešus 🙂
Zajimavy navrh naklapeci jednotky, ktera je castecne nizkopodlazni. Ze je to naklapeni vymysleno tak, aby stred otaceni byl ve vysce sedadla. Aby se lidem nedelalo blbe.
Máte pravdu. Pak může být i řešením výsuvná rampa v kombinaci se širokými dveřmi bez překážek ve vstupním prostoru.
Ale stejně se toho nedočkáme…
Naštěstí se od naklápěcích jednotek upouští a největší evropští výrobci nic takového prakticky nenabízí. Vědí, že doba naklápěcích jednotek je už pryč, neb jsou nákladné jak na pořízení, tak na provoz. A ještě větší štěstí je, že na Ministerstvu dopravy nikdo nic takového nedal do zadávacích podmínek pro linky Ex a R. Takže se pendolino využije prakticky jen pro dlouhodobé zkoušky s cestujícími a tím to naštěstí zhasne.
Tak ono od jejich zrodu přeci jen proteklo už hodně vody. A myšlenka ušetření nákladů pouhou rekonstrukcí tratí bez nenapřimování je taky opouštěna (ale to jen proto, že se žije na dluh).
Ale je to fajn těch 19 a 32 vteřin letět 200km/h a zrovna do Budějovic. Když si vezmu jak vypadala cesta po staré trati…
Zpoždění do pěti minut České dráhy za zpoždění nepovažují ?? A proč tedy kolikrát prodávají jízdenku s přestupem právě do těch pěti minut ? V Japonsku jsem měl několikrát na přestup 3,4 minuty a kolikrát jsem si ještě stačil na peróně v sedmičce koupit kávu ..
Taky bývá zvykem, že navazující spoj čeká na přestup z toho opožděného přípoje
Zvykem, ale ne pravidlem. Takové přestupy existují i z pomalejší vrstvy na rychlejší, ne jen naopak. Pak na cestu vlakem není nikdy dostatečný spoleh, aby mohla být upřednostněna pro cesty, kde záleží na včasném dojezdu.
Zvykem to není v IDS, kdy měnáte druh dopravy. To byl jeden hřebíček do rakve mého ježdění vlakem. Rychlík včas a pak pět minut čuměl u címentky na vjezd do Berouna, takže přípoj byl v …
Tak máme rekod… a co dál? Skončí to pouze u dvou pokusných spojů brzy ráno a pozdě večer?
Co bude dál? S velkou slávou se opraví sedmé Pendolino a budou dva páry putovní výstavky.
Ty dva spoje vem čert. Důležitý je, že se povedlo udělat něco,co se doteď nikdy nedělalo.
Haha, dokud byly výluky od Ostravy tak věčně sekera a jednou jsem to sledoval a z Prahy +40, jen jsem s napětím čekal (bylo to v neděli) odjedou lidem ve Veselí předposlední připoje a budou čekat skoro dvě hodiny pomalu do půlnoci na ty poslední. Ale to by je lidi asi sežrali, takže pro změnu čekal vlak od Budějovic do J. Hradce přes dvacet minut. To ti lidé tam museli mít radost taky.
Jaký jiný způsob řešení dané situace byste navrhoval?
Promítat výlukovou činnost poctivě do jízdních řádů, aby se zpoždění kterému lze zabránit nerozváželo po celé republice.
Nu a kdyby se tenkrát ostatní úseky nezabetonovaly na 160 km/h, tak to mohlo být o dost lepší,…to bylo tenkrát řečí, že víc není potřeba:-)
Vzhledem k tomu, že celý finální usek Praha-Tábor má být/je novostavba, šlo to stavět na 250.
Jenže největší průser není ta 160, ale ta 90 u Sázavy
Tohle je přesně něco co by Švýcaři nikdy nezaváděli. Důležitý je takt, spolehlivost a počet sedaček. Tyhle ad-hoc vlaky jen nabourávají jízdní řád a spolehlivost celého systému (viz vychýlení osobáků aby tomuto vlaku uhly).
Jezdí to 200km/h, což je jen o 150km/h pomalejší než čínské tratě.
Proto je to potřeba zachovat, abysme mohli občanům ukázat, že máme na jednom vlaku na jedné trati rychlosti jako Němci v roce 1995 díky speciální nestandardní drahé technologii onoho vlaku.
Taky je potřeba vzít v úvahu zastávky po cestě a účel vlaku. Maximálka není všecko a CityElaphanty u Prahy jezdí narvané i bez toho, aby jely 160 km/h.
Švýcaři také kupovali v té době pendolina. Akorát tam klopilo mnohem víc. Po cestě Zurich Laussane přes Biel jsem se div nepoblil
To je moc hezký příběh.
Sešrotovali je velmi rychle.
Němci se v pravidelném provozu rozjeli dvoustovkou v roce 1972, nikoliv 1995 🙂
Čínské tratě jezdí? 😲 Divná země, tam bych fakt žít nechtěl. A co jinak? Líbí se vám tamní život?
Máte naprostou pravdu v tom, že pro spotřebitelský návyk je nutná pravidelnost, předvídatelnost a kapacita.
Myslím, že v tomhle případě se ale jedná o pokusného chrousta.
Někde se prostě začít musí a tady by případné problémy nadělaly mnohem menší paseku, než třeba na hlavním tahu PH – OC.
Mohli by přidat zastávku v Kolovratech, pak by to Praha ČB dalo ještě o 10-15 min rychleji
Stejná Potěmkinova vesnice jako 150 na dálnici na jih… Teda pardon, předvolební akcička
Nejrychlejší spojení (několikrát denne) v GVD 1988/89 potřebovalo na cestu 170 minut, dnes Jižní expresy potřebují 99 minut. Tedy ano, vic bez Pendolino, ale pořád je to redukce o 42%. To neni putovní výstavka nebo vesnice knížete Potěmkina. A to se ještě zlepší po dokonceni cele trati. Nevím proč za každou cenu nadávat…
Jak dlouhá byla jízdní doba v roce 1874 a jak v roce 1910? Ono 36 let je 36 let.
Můj tip: V roce 1874 lokomotiva max 60 km/h, rychlík 1x za den. V roce 1910 ještě jezdila ta samá lokomotiva, asi už ne na rychlíku.
60 kmh s ručně brzděným vlakem??
Píšu lokomotiva max 60, nikoliv, že tak rychle jeli. A záměrně jsem netipoval jízdní dobu, protože nemám tušení, jestli a kolikrát dobírali vodu nebo uhlí, či rovnou přepřahali mašinu.
Jízdní doby pak doplnili jiní níže: Necelých 6 hodin.
Jinak máte pravdu, něco jsem Vám našel…
https://www.koridory.cz/pocatky-zeleznice-v-ceskych-budejovicich-2-cast/
Po zestátnění KFJB v roce 1884 převzaly Rakouské státní dráhy tyto lokomotivy:
AF1 – 233.0 – 1868 – 1872 – 32 kusů
AF2 – 233.1 – 1873 – 22 kusů
AF3 – 254.2 – 1879 – 1880 – 13 kusů
BF1 – 312,3 – 1868 – 1871 – 56 kusů
BF3 – 403.0 – 1883 – 1884 – 10 kusů
Jinak tedy na ten rozsah sítě (Vídeň – České Velenice – ČB – Cheb, České Velenice – Praha + spojovací dráha, ČB – Veselí) nic moc veliký počet lokomotiv.
Díky
Na to už Vám neodpovím. Mým nejstarším zdrojem dat je jízdní řád z roku 1900 a jak jsem psal výše, od roku 1900 do roku 1990 to jezdilo prakticky pořád stejně okolo tří hodin.
V roce 1875 Měl večerní osobák z Prahy do Gmündu okamžitý přípoj ve Veselí. JŘ Praha 20:20 Veselí 0:32/0:47 České Budějovice 2:10 https://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:49ed9933-9629-4347-a6f7-ef5cd3a389ad
Díky za odkaz
Zajímavý zdroj!
Zaujalo mně, že v JŘ byla uvedena stanice BEZTAHOV, která byla v jednom směru od Votic vzdálena 4 km a v opačném směru jen 3 km, přičemž obě obce jsou u trati zhruba na stejné úrovni, pouze jedna je napravo a druhá nalevo od trati.
https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&l=0&x=14.6236094&y=49.6381015&z=15
Mohu vám podat informaci o situaci před pouhými 43 lety, v době, kdy jsem toto super spojení využíval.
V GVD 1982 měl R533 následující parametry:
– odjezd Praha hl.n. 13:00
– příjezd Č.Budějovice 16:32
– délka trasy 169 km
– jízdní doba 3:32
– cestovní rychlost (rychlíku!) 48 kmh
Pokud se mrknete do odkazu, uvidíte naprosto neporovnatelnou nabídku spojení, ve srovnání s dneškem.
Pokud se ještě podíváte na Os8209, který následuje hned za tímto „rychlíkem“, tak ten 66 km z Tábora do CB ujel za necelé DVĚ hodiny, cestovní rychlost závratných 33,5 kmh! Takhle jsme si tady tenkrát žili…
http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-1982_strana_448-453.pdf
Důvody jsou dva:
1) od Benešova do Ševětína jsou nyní dvě traťové koleje s traťovou rychlostí 160 km (lokálně 130 či 200). V uvedeném období zde byla jednokolejná trať a vlaky se porůznu křižovali
2) jedná se o čas expresů, které staví akorát v Táboře a nestaví v Benešově, Olbramovicích, Soběslavi či Veselí nad Lužnicí, jako rychlíky, které jezdili ve srovnávaném období, což realne také pár minut přidá.
Tak to nikdo nerozporuje, že zásadní je ta druhá kolej. Právě díky ní mohla vzniknout expresní vrstva a rychlíkům se naopak nějaké zastávky daly přidat.
A že to trvalo https://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:1584354b-e100-4100-bb06-524dc3bd2186
Po zadání hesla „druhá kolej z Benešova u Prahy do Veselí nad Lužnicí“ mi Mr. Goo + AI poskytl tuto neocenitelnou „informaci“:
„Pro cestu vlakem z Benešova u Prahy do Veselí nad Lužnicí neexistuje žádná druhá kolej, ale jezdí přímé spoje. Cestu vlakem na této trase zvládnete snadno s přímými vlaky, které vám umožní pohodlný přesun mezi těmito dvěma městy.“ 🙂
Asi se holka bude muset ještě dlouho učit…
Po přidání „&udm=14“ na konec adresního řádku jsem se oprostil od AI a dostal normální odkazy na příslušné stránky.
Zde je nutno říci, že jízdní doba Praha – ČB byla okolo tří hodin dlouhá léta. V GVD 1953 Léto to byly přesné tři hodiny, v šedesátých letech mírně přes, v sedmdesátých letech opět tři hodiny a po souvislé elektrizaci v GVD 1988/1989 to rychlíky jezdily v rozpětí 2:45 – 3:02, tedy prakticky žádná změna.
A jen pro ilustraci v jízdním řádu 1900 Léto jezdily dva páry rychlíků Praha – Cmunt – Vídeň s křídly Veselí – ČB.
Praha – ČB za 3:10 a 3:18, zpět za 3:03 a večerní to dával za 3:00 🙂
Je to jeden spoj, žádný takt, je to jen paráda pro vyfocení se. V prosinci to zase zruší
Podstatné je, že konečně padla hranice 160 a že se v provozu otestuje rychlost 200…. všechno se musí nejdřív vyzkoušet. A vzhledem k tomu, že trať nemá dostatečně velké oblouky na 200 pro klasiku, tak se to dá zkoušet jen tim pendolinem. A těch je jen šest. S klasikou si musíme počkat na Nezamyslice-Přerov. Klasických souprava na 200 je tu mnohem víc než pendolin.
Jsem zvědav, jestli tady po postavení úseků Drážďany-Praha bude podobně zaváděn nějaký jeden rychlý vystřel, co by zvládal tento úsek v rychlostech 250-320kmh, nebo to všechno bude jezdit jen Comforjet v 230kmh. Jako první ranní vlak do Berlína na jednání by to mohlo posloužit.
Myslím, že bude snaha, aby sem nějaké ICE tou rychlostí zajelo, přesně z tohoto důvodu. Ale tak jednoduché, jako s Pendolinem, které tu prostě je, to už asi nebude.
Místo toho snění si raději položte otázku, jestli někdo pošle drahé VR jednotky na spoj, kde tuto rychlost využijí jen na cca 15% úseku (platí pro Berlín-Praha) a jaká by z toho byla časová úspora. Ne, nevyplatí se – možná snad až v případě spojů Berlín-Vídeň, které by se přes naše území slušně projely 230+ dejme tomu od Roudnice až po Rakvice zejména po kompletním dokončení VRT Praha-Brno. V Německu a Rakousku však jen 200 max., takže i tak s otazníkem, jestli zde někdo za těch 12 či 15 let VR jednotky nasadí. Spíše bych si vsadil na spoj Praha-Ostrava,… Číst vice »
V Německu ICE málokde využijí maximální rychlost, ICE 3 s rychlostí 320 km/h dokonce jenom ve Francii. V Německu je na 300 km/h jenom Frankfurt – Köln a Berlin – München, jinak jsou ostatní VRT stavěné na 280/250/230/200, a na spoustě úseků jezdí ICE úplně mimo vysokorychlostní tratě. Na spojích do Švýcarska nebo Nizozemska jedou ICE v těchto zemích max. 160 km/h. Takže opravdu není tak nereálné mít ICE v Česku, když jezdí do jiných zemí jenom po konvenčních tratích.
Nejezdí ICE ve Švýcarsku před Bernem kousek 200, a v Nizozemsku naopak jen tak 130? Ale to je detail, s příspěvkem zcela souhlasím. Nedávno se tu snad psalo že ICE by se mohlo časem podívat i do Polska, dříve než tam budou VRT.
Ale protažení ICE linky z Frankfurtu do Prahy by její průměrnou rychlost zvýšilo dost, ta jede po VRT jen kousíček. Nemluvě o lince z Kolína nad Rýnem, kde teď jezdí ale spíš Twindexxy. Bude to záležet na tom, jak to zapadne do konceptu Němcům, ale má to cenu řešit až později.
Vzhledem k tomu, že zde půjde o dlouhý souvislý úsek, očekával bych taktový provoz skutečných VRT vlaků. Zda to bude ICE nebo se nějaký český dopravce vytasí se svou technikou bych řešil až se bude skutečně stavět.
Tak dlouhý úsek to právě není, nějakých 60km na 320, z jedné strany s rozjezdem z Prahy.
Pamětníci jistě pamatují něco podobného s Pendolinem do Ostravy. Inu, výstavka je putovní…
Pro zajímavost – cesta Praha-České Budějovice trvala v jízdním řádu 1988/89 nejméně 2:50, tedy 170 minut, takže téměř dvojnásobek.
A někteří dnes (bohužel) u urny na tento čas zavzpomínají…
Protože jim to Stačilo… A stejně jeli courákem, protože rychlíkový příplatek přece nemá smysl na takový kousek cesty platit… Lahváč na stoleček, rudé krávo a pak použít na WC, protože papír ukradla už uklízečka.
Z Prahy do Tábora to má uklozenou cestičku, jak to jen jde. Dokonce je kvůli tomu S9 vyhozená z taktu, aby se pendolino mohlo předvést.
Ještě čekám, že u toho ranního dají Veselí jako zastávku na znamení, to to pak pofrčí.
Pendolino má jízdní dobu Zahradní město-Benešov 25 minut, to se nevejde mezi ty 30 minutové osobáky?
Půlhodina začíná až ve 22 hodin.
Os 2569 musel být posunut o 5 minut dříve proti taktu, aby dokázal před Ex 591 dojet alespoň do Uhřiněvsi…
To tvrdite, že je tam v devět večer 15 min takt? Ve skutečnosti už po deváté to tam jezdí jen co hodinu.
Jsem tušil, že tahle akce s pendolinem na jednom páru vlaků denně bude jen pro zlost. Tedy návrat k dobám dřívějším, kdy nadvlaku muselo jít všechno z cesty…
Ale ona není pro zlost. Někde se ty uličky prošlapávat musí a zde se to docela hodí. Trať je „hotová“ kromě NeMaše, má kousky na 200, od Benešova „chcípl pes“, nákladka taky nic moc.
Chcete to testovat z Pardubic do Chocně?
Jeden spoj denně to ale nevytrhne.
Normální expres to jezdí 1:40. Těch 10 – 15 ušetřených minut je sice příjemných, ale rozhodně to není řádový rozdíl. Navíc ráno šetříte každou minutu, takže tam těch 10 minut může být zásadních.
Kolik jsou reálné náklady Pendolina? Aneb vyplatilo by se hypoteticky pořídit nyní nové? Nebo, alespoň něco nového klopného?
Řekl bych, že ano, pokud by to mělo jezdit ještě lukrativnější trasy, než Budějovice, do Švýcarska nebo Itálie.
Pokud by to jezdilo všechny spoje na dané lince tak by to z Prahy do Chebu a do Salcburku smysl mělo
Bez dotací těžko.
Bez dotací kromě nosné páteřní linky Praha – Ostrava a možná Praha – Brno neuživíte prostě NIC.
A proto je potřeba NEzvyšovat náklady na provoz linek Ex a R pořízením naklápěcích jednotek.
Místo 10 komfortjetů by ČD mohli pořídit nějakých 10 klopidel, akorát mne paráda Alston Avelia Liberty, co jezdí v USA
Tak i normální jižák je dost rychlý. Tohle je spíš test provozu vysokorychlostních vlaků
Chtělo by to dokončit NemaŠe.