Hlavní města Lotyšska a Estonska poprvé spojil přímý vlak, cestující začne vozit od pondělí
Jednotka Stadler Flirt po příjezdu z Tallinu do Rigy. Foto: Vivi
Doba jízdy bude necelých šest hodin.
Doba jízdy bude necelých šest hodin.
Už aby měli Rail Baltica, tohle obzvlášť s nasazenými vlaky těžko vytáhne lidi z autobusů a letadel.
Rail Baltica bude samozřejmě ještě o třídu výš a pomůže hodně,, ale už ta lepší koordinace a míň přestupů od loňska byly nad očekávání úspěšný. Proto nejspíš i tenhle další přímej spoj.
Jasně, k ideálu má tohle daleko, ale šlo to udělat na současný infra a s tím, co maj k dispozici a ukazuje se, že pro část lidí je to lákavá možnost i takto.
Taky si dovedu představit, že za současné situace je tohle řešení celkem úspěšné. Přece jenom ne všichni chtějí z Rigy do Tallinnu, na trase je celkem velké univerzitní město Tartu, na lotyšské straně Sigulda a Cesis vhodné na výlety. Bohužel ta trať je (aspoň v Lotyšsku) taková ta klasická sovětská dráha na 70 km/h, ve větších stanicích mají stále ve zvyku posílat to do odbočky na první kolej před budovu, a dokud tam nejezdily tyto mezistátní spoje, dalo se svézt jen DR1A, která je i po modernizaci interiéru pořád celkem rachotina.
Po letech útlumu všeobecně dochází v Evropě k renesanci mezinárodních spojů. I třeba linka Praha – Wroclaw – Gdynia, jak se říkalo že to bude vzduchovozič, a mezi tím je to jasná trefa do černého.
Jsou někde čísla, jak moc velký úspěch to je?
Dobrý pokrok, teď to ještě protáhnout do Vilniusu, večer by tam akorát dojel.
U nás jsou vlakem spojená každá hlavní města v širokém okolí (Berlín, Varšava, Bratislava, Budapest, Vídeň, nově Kodaň) a Balťané se po dvou stech letech radují se spojení Riga – Tallinn? Úsměvné.. A to byly v jednom státě.. 🙂
Ten „jeden stát“ preferoval spojení odevšad do Moskvy. Je úsměvné, že vám to přijde úsměvné.
Ve společném státě byli nedobrovolně.
To asi není úplně rozhodující. V době, kdy se začaly železnice stavět, byli už skoro sto let ve společném státě a elity se aktivně účastnily státní správy.
Ano, ale ani tyto elity neviděly moc velký smysl v propojení sovětských pobaltských republik navzájem, všechno se směřovalo na Moskvu nebo Petrohrad a tak tomu bylo i dlouho po rozpadu SSSR. Jak se dalo v roce 2010 jet vlakem z Lotyšska na Litvu? Jedině mezistátním rychlíkem Petrohrad – Vilnius, stavěl ráno v Daugavpils, z Rigy se na něj dalo dostat jen tak, že se v Daugavpils nocovalo.
V časech sklonku jednoho státu existovalo železniční spojení mezi Rigou a Pärnu, ale nepřežilo ekonomický otřes po rozpadu SSSR.
Historicky železničních tratí v pobaltských republikách bylo mnohem víc než dnes, úzkokolejky zanikly vesměs už v časech SSSR (některé byly nahrazeny 1524 mm). Ono při tamní hustotě osídlení a ekonomických aktivit se to nedá srovnávat se střední Evropou.
Balti expres jezdil i po rozpadu SSSR, takže to rozhodně není poprvé.
Hovořím o přímé železniční trati mezi Pärnu a Rigou (plus mínus ve směru budoucí Rail Baltica), dnes už neexistující, tudíž zatím zbývá jen delší trasa přes Tartu.
Mimochodem, ještě v roce 1997 jsem jel nočním vlakem Tallin-Riga a Riga- Vilnius vedeným sovětskými „stodolami“ a, tuším až do Covidu jezdil rychlík Kyjev-Minsk-Vilnius-Riga, který se dal rovněž použít mezi Vilniusem a Rigou.
Ano, přesně tak. Informace o prvním spojení není pravdivá.
Ještě pro zajímavost, podle sovětských jízdních řádů z roku 1989 jezdily:
– Tallin (6:32) – Riga (14:04-14:20) – Vilnius (20:08-20:27) – Minsk (23:50)
– Tallin (22:15) – Riga (7:15)
– Minsk (6:20) – Vilnius (9:48-10:03) – Riga (15:36-15:52) – Tallin (23:19)
– Riga (23:40) – Tallin (8:17)
Zajímavé. Jen maličkost, je to „Tallinn“ se dvěma „n“. Estonci na tom hodně lpí, jelikož verzi s jednim „n“ prosazovali primárně rusové během invaze
No však právě proto je to v těch sovětských jízdních řádech s jedním 🙂 Estonci trvají na dvou, ale v češtině jsou oba zápisy povoleny.
Děkuji za upozornění. Máte samozřejmě pravdu.
Riga a Tallinn jsou ovšem populačně někde jinde, aby se to vyplatilo. Navíc nelze se dívat jen na ta hlavní města, ale i na další po trase, kde vlak taky staví. Hustota osídlení v pobaltských státech je zkrátka hodně nízká. Proto taky Estonsko tlačilo na digitalizaci všeho, protože by se jim nevyplatilo provozovat ani nějaké volební místnosti v zapadlých vesnicích.
Docela je mi těch cestujících líto, ten vlak mi nepřišel moc vhodný pro dálkovou dopravu.
V létě jsem tím jel Valga – Tallinn a oproti té Pese je to výrazně horší
Ano, navíc chybí jakákoliv možnost občerstvení, pokud nebude doplněna.
Občerstvení v podání Elron je kávovar a prodejní automat s pytlíkama mrkve…
Určitě ve všech jednotkách? Nenašli jsme…
Ale jo – křupavou mrkev nabízeli i Litevci. 🙂
Myslím, že stejně jako v případě panterů, i motorové Flirty mají dvě verze – příměstskou a dálkovou (s automatem).
Díky, působilo to spíše jako regionální verze, čím jsme jeli.
Tam musí mít všichni oči jako rys!
Áno, oproti Pese to je horšie, servis a pohodlie v podaní LTG je jeden z najlepších aký som mal príležitosť zažiť. Avšak oproti tomu čo medzi Rigou a Valgou jazdilo ešte v lete 2024 (DR1A) je ten FLIRT brutálny luxus.
Vzdušnou čarou 280 km, po trati přes Tartu cca 420 km. Fantastická průměrná rychlost něco přes 70 km/h. Můžeme blahopřát.
Není pravda, že se přesedá dvakrát. Přestup mezi litevským (Pesa) a estonským (Stadler) motorákem probíhá pouze jeden, a to v první estonské stanici (Valga).
Prvních pár měsíců se přestupovalo ještě v Rize.
Ano, ze začátku tomu tak bylo. Aktuálně se tam už pouze lomí číslo vlaku.
A myslím, že střídá i personál a trošku způsob odbavení – z povinné místenkové 1. třídy se rázem stane 2. třída bez místenek.
Ano, to je pravda. Není to ale bez místenek – vydávají se nulové.
Litevci mají navíc pro úsek za Rigou vyčleněno snad pouze 12 míst, takže kdo chce jet na jednu jízdenku, musí kupovat včas nebo se smířit s lomením jízdenky…