Historik Milan Hlavačka: Koněspřežka byla velká škola železničního podnikání
Koněspřežka v Kerschbaumu. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Profesor Milan Hlavačka popisuje bouřlivý rozvoj železnice na českém území v 19. století, který byl plný zvratů. Klíčovou roli přitom
Je tam jedna nepřesnost. Většina svépomocných soukromých lokálek (v podstatě všechny garantované českou zemí a státem) byla zestátněna až za I. republiky, podle zákona 156/1925 Sb. Zákon jich vypočítává celkem 48. Jiná věc je, že na většině soukromých lokálek udržoval provoz stát, ale majetkově stále až do toho r. 1925 patřily těm místním akciovkám a konsorciím. A taky byly podstatné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, tj. Čechami, Moravou a Slezskem. Ono to všechno bylo o dost složitější, ale to se do jednoho diskusního příspěvku a samozřejmě ani celého článku (nota bene zabývajícího se tématem z jiného pohledu) nevejde.
Otázka do pléna: doporučil by mi prosím někdo nějakou dobrou knihu o vývoji železnice v celé Evropě (a možno i ve světě)? Díky předem
Ideálně kdyby tam byly i nějaké mapy
O knížce nevím, ale pokud by Vás zajímal zrod železnice a technika, tak existuje web (gerald-massey.org.uk/Railway/b_contents.htm) na kterém je problematika železniční techniky v začátcích celkem zajímavě zpracovaná, jsou tam i fotky potom z pozdější doby systémů co se dochovaly třeba do 50. let 19. století. Ale nevím jestli je to to co hledáte.
Zajímavé seriály mají i na vlaky.net a možná by bylo zajímavé zkusit se spojit s nimi i s autory a nechat to vydat knižně.
Nevím co je na tom tedy pravdy, nevím co by na to řekl pan profesor, ale údajně snad původně měla jít trať přes Podivín, který tou dobou byl už pár set let městem, jenže místní sedláci si začali vymýšlet že tak „velké“ nádraží nechtějí s pod. Tak se rozhodli že dráhu povedou přes Břeclav, jenže existuje mapa, dostupná na internetu (ale špatně se hledá), s pravděpodobností cca 90% zobrazující KFNB, ale vedoucí kolem STARÉ Břeclavi, tedy asi o 2 km proti proudu řeky od současné polohy nádraží, z Rakouska měla vést ještě relativně přímo na Poštornou a až za ní… Číst vice »
Podivín není výjimkou. Byla to častá historie, že se městští radní báli železnice a požadovali, aby nádraží bylo co nejdále od města. Například v Bohumíně. Naopak v jiných městech měli konšelé víc smyslu pro novoty a železnici poskytli lepší podmínky, jen, aby jejich město neobešla.
zmar:
To vím, například Chrudim, pokud se nepletu, ale celkem by mne zajímalo jestli nemá někdo nějaké další informace k budování KFNB v moravské části, jinak zmiňovaná mapa je tady:
kramerius.kr-olomoucky.cz/search/i.jsp?pid=uuid:b3c6d0e0-c063-4c6a-9ae6-f8090e7ace3e&q=&fq=model_path:map&fq=language:%22ger%22
Sice jsem se mírně spletl v popisu trasy na Brno, stane se, ale je to mapa z roku 1836, těžko číst jestli se to do ní doplňovalo později ručně, nebo je to tisk. I pozdější mapy mají na sobě některé nesrovnalosti proti reálnému stavu.
Perfektný článok! Ďakujem
Fakt tá hustota lokálok oproti zvyšku Európy je viditeľná – vida, štát to v postate celé financoval keďže ani tých 20% nikto nesplatil – do toho roku 1970 už vôbec nie
Jak by taky mohli po dvou válkách, dvou okupacích, a 4 změnách režimu 🙂
Soukromý kapitál by mohl pomoci k obnově a růstu železniční dopravy. Dopravce máme, tak ještě majitele trati. I když někteří dopravci mají vlecky i vedlejší tratě (JHMD, AZD)
To jsou perly. Ten pán by mohl být ve volebním štábu nějaké lidumilné organizace, třeba ČSSD. Lokálky by opravil, dělnictvu práci dal, „něco“ by vozil… Dopředu nevíme, jestli neděláme kraviny, ale – proč bychom to za prachy zkonfiskované obyvatelstvu nezkusili, že ano…
Trochu mě terminologicky překvapilo označení ČSR jako „kapitalistického státu“. Tuhle nálepku pro svobodný svět používali jen komunisti, aby dali najevo, že tam „vládnou kapitalisti“. Není ten pán marxista nebo něco podobného?
Myslím, že slyšíte trochu trávu růst a domýšlíte si něco, co tam není. Ujišťuji Vás, že pan profesor je marxismu na hony vzdálen.
Jste fakt b.b hodný K-reportu, tam by jste zapadl 🙁
Michale Zajímavý názor. Připadá mi to, jako když pravicoví politici řvou, že se obracíme k Rusku nebo Číně a pak letí do těchto zemí s prezidentem plné letadlo podnikatelů. Co tam asi dělají a za jaké peníze tam letí. V článku pana profesora jste si mohl povšimnout, že ač stát na provozu dráhy prodělával, nebo lépe dotoval provoz, regiony celkově vydělávaly a tím také vydělával ten stát. Kde bychom bez investice státu do infrastruktury (nejen železniční) byli. Proč se staví např. dálnice a za jaké peníze. Chyby některých ministrů dopravy, kteří chtěli regionální tratě jen rušit, by nás vrhla o… Číst vice »
OMG, jsem člověk liberálně založený a smýšlením spíš pravicový, ale soudit z výroku o kapitalistickém Československu, že autor je marxista, to mi přijde jako dost přehnané.
Na termínu kapitalismus není nic špatného, to jen levicoví intelektuálové a potažmo komunisté ho démonizovali.
A že se přínos investic do dopravní infrastruktury nedají přímo vyčíslit a že mají značně multiplikační efekt, na to přijde každý, kdo má aspoň trochu schopnost se na věci dívat v širším kontextu a z dlouhodobé perspektivy a ne jen úzkoprsým prizmatem okamžitého zisku.
Dekuji za uchvatny a obohacujici clanek. Smekam.
Připojuji se k díkům a obdivu.
Pana profesora znám, byl vedoucím mé diplomové práce. Velký odborník a skvělý člověk. Jsem rád, že jsem se s ním setkal.