Glosa: Ministr poznává jihokorejské rychlovlaky. Společně s těmi, kvůli kterým jezdíme stále jen 160 km/h
Je na čase, aby doba hledání inspirace skončila a železnice se zmodernizovala na úroveň tohoto století.
Ministr dopravy Martin Kupka zavítal na návštěvu Singapuru a Jižní Koreje a na sociálních sítích ukazuje fotky ze svých cest. Jako člověk píšící o dopravě téměř dvacet let bych musel trpět ztrátou paměti, abych se přitom u jedné z fotek přinejmenším nezasmál.
„A když jsme v Koreji, přesouváme se samozřejmě vysokorychlostním vlakem. Jižní Korea totiž představuje velmoc s detailně propracovaným systémem vysokorychlostních tratí. Velká inspirace i pro nás,“ napsal Kupka k fotce, na které je současně nynější velvyslanec v Koreji Gustav Slamečka, ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, nynější náměstek generálního ředitele Správy železnic (a někdejší náměstek ministra) Tomáš Čoček a šéf Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica.
Hledání inspirace je fajn, bohužel všichni zmínění pánové příležitost ke zrychlení cestování v tuzemsku dávno propásli. V resortu dopravy působí od první dekády tohoto století a měli zásadní možnost přispět k tomu, aby se namísto modernizace koridoru z 90 na 95 km/h jezdilo po hlavních trasách rychlostí 200, 300 nebo i více kilometrů za hodinu.
Gustav Slamečka dlouho vedl SFDI a pak krátce i ministerstvo dopravy, jeho přínos k vysokorychlostním tratím (VRT) je v podstatě nula. O výsledcích strategie pod vedením Luďka Sosny nejlépe svědčí situace na železnici. Namísto nových úseků typu tunel Praha – Beroun či Ústí nad Orlicí – Choceň, které by odstranily úzká hrdla české železnice, utrácíme desítky miliard za plíživé modernizace na maximálně 160 km/h v tom lepším případě. Ejpovické tunely či spojení Praha – České Budějovice jsou výjimkou, která bohužel žádné pravidlo o promyšlených investicích do dopravy nepotvrzuje.
Příprava VRT se pohnula až ve chvíli, kdy Andrej Babiš prohlásil, že o nich sní. Peníze přicházejí ze SFDI, který dlouho vedl Tomáš Čoček a nyní Zbyněk Hořelica. Že by od SFDI přišla snaha investovat státní peníze do dopravy efektivněji než jen opravami a mírnými vylepšeními, cestující na železnici rozhodně nepoznali. Vynikali hlavně v posouvání dat v excelových tabulkách.
Poté, co Správa železnic označila svoji výroční zprávu titulkem Fantastická jízda rokem, jsem se vydal tento týden na cestu z Liberce do Brna vlakem. Spojení mezi druhým a pátým největším městem v zemi trvá autem i s velkou oklikou přes Prahu lehce přes tři hodiny. Vlakem je jízdní doba tristní, přes pět hodin. A to i přesto, že cesta vede po tratích, kde v posledních letech stát investoval miliardy korun. Mezi Libercem a Pardubicemi přinesla více než miliarda korun do oprav zkrácení jízdních dob o deset minut, takže místo tří hodin nyní cesta trvá 2 hodiny a 50 minut. Rok zavřený koridor u Blanska je po modernizaci, která nepřinesla žádné zkrácení jízdních dob. Včera byl pro změnu mimo provoz a zavedena náhradní autobusová doprava. Proč, to se cestující od Správy železnic nedozvědí. Inu, fantastická jízda. Když jde o marketing a sebeprezentaci, tu by někteří lidé ze Správy železnic mohli vyučovat.
Autor by rád podotkl, že to není nic osobního vůči lidem na snímku. Všechny považuje (na rozdíl od řady jiných politiků a manažerů v oblasti dopravy) za slušné lidi. Je ale už na čase, aby doba hledání inspirace skončila a železnice se zmodernizovala na úroveň tohoto století. Nikoliv minulého.