Glosa: Budeme za 120 let stavět na Orlíku třetí most do sbírky?
Nový a starý železniční most přes Orlík. Pramen: Správa železnic
Ke starému mostu je třeba přistupovat jako k vysloužilé dopravní infrastruktuře, kterou je třeba odstranit.
Majitel by měl mít možnost si se svým majetkem dělat co chce. Pokud by ho od něj někdo chtěl koupit a starat se o něj, je to věc domluvy.
Kdepak, za 120 let budeme dělat zahloubenou variantu, abychom nerušili hraběte při odpočinku, při těch 3 vlacích co tam pojedou za týden, páč se propojí Týn nad Vltavou s Bechyní.
Když už teda řešíme ty sci-fi scénáře 🙂
Knížete, když už.
Tituly byly zrušeny.
Vzhledem k tomu, že široko daleko jiný most není je bourání mostu jednostranné. Majitelé lesa mají na jedné straně hlavní turistickou trasu. Přístup na druhé straně, mimo pokud tam zřídí oboru omezit nemohou. Autor článku vůbec nečerpá z evidence mostů, BMS, takže o nějakém bourání není řeč, jelikož stav mostu vůbec nezná.
Nový most se hlavně neměl vůbec stavět. Vyhodily se obrovské peníze do trati, která se přežila a ve stávající trase není konkurence schopná vůči silniční dopravě.
Takže se to mělo nechat spadnout, jako to spěje na Výtoni?
Celá trať mezi Pískem a Milevskem se měla zrušit. Není možné ufinancovat takové tratě, které svou trasou nemohou konkurovat silniční dopravě. Pro pár cestujících prostě není možné stavět takto drahé mosty.
Milevsko – Písek:
Vlak 39-45 minut, pokračuje na plzeňskou trať s návazností na R.
Bus 45-50 min, konečná v Písku s návazností na nic.
Nevypadá to tak špatně.
Kdyby Milevsko mělo 20 tis. nebo aspoň 15 tis. obyvatel, ale má 8 000.
Pro takové městečko prostě autobusy stačí.
Navíc poloha vlakového nádraží oproti poloze autobusového.
S hmotnostním omezením na mostě nebude konkurenceschopná žádná trať.
Podobně jako když dáte na silniční most omezení do 3,5 tuny a neprojede tím pádem autobus.
Tak se ta trasa železnice taky musí upravit (na více místech), aby byla konkurenceschopná stále zlepšujícím se parametrům silnic a dálnic.
Pilíře přesunout po proudu za Prahu a ve spojení s ocelovou konstrukcí z mostu na Výtoni můžeme použít pro to nové překonání Vltavy na Pražském okruhu
Kdyby SŽ vyměnila na starém mostu mostovku za novou, nemusela teď toto řešit. Na tento problém si zadělali v SŽ sami. Ntb tím bylo zakonzervováno nevyhovující trasovování trati.
Jak výměnou mostovky z novou
– vyřešíte požadavek povodí na odstranění pilířů mostu z přehrady
– zlepšíte trasování trati?
Ono se trasování trati nějak změnilo? Co se dívám do mapy, tak nový most je stále na původním místě, není na dohled od Podolského, kde by šlo ušetřit nějakých 30 výškových metrů a s tím související rozvíjení trati?
Tak celkové trasování tratě by se zlepšit dalo, jen chtít. Ale na MD k tomu není politická podpora.
Mám zato, že ani ty pilíře nejsou zrovna zdravé.
Tak takhle přesně bude působit nenápadná subtilní konstrukce pro třetí kolej vedle stávajícího památečního mostu na Výtoni.
Já jsem optimista, tedy bych se přimlouval za podmiňovací způsob: …by působila…
Nejedná se o žádnou státní absurditu, ale o zcela normální jev. To, že se jedná o státní organizace, neznamená, že musí mít stejný názor. Naopak, z logiky věci ty názory bývají opačné, a to z toho důvodu, že každá organizace zastupuje jiné veřejné zájmy. Pokud někdo zná například mezirezortní připomínková řízení, tak ví, jak odlišné ty názory jsou.
Ale právě proto se ta řízení vedou, aby nevznikaly takové absurdity jako je tato.
Ale tady není nic absurdního. Ministerstvo kultury před nějakou dobou potvrdilo zařazení mostu mezi památky. Proti tomu byla podána žaloba (patrně ze strany SŽ), které zřejmě nebylo vyhověno, ale vyhověno bylo až následné kasační stížnosti a rozhodnutí Ministerstva kultury zrušeno (jestli bylo zrušeno i prvostupňové rozhodnutí, nevím). To je naprosto běžný postup a je potřeba si uvědomit, že SŽ, byť je státní organizace, tady vystupovala jako účastník řízení, který má jiný zájem než Ministerstvo kultury. Jinak žádné řízení, které by mělo sjednotit názory obou institucí se nevede.
Myslím, že ti úředníci, kteří rozhodují o památkové ochraně, by si měli nastudovat kauzu nádraží Ústí nad orlicí a kam to tak asi vede.
Prošustrované milióny, opakované úpravy projektu, časový skluz, snížení průjezdné rychlosti s trvalou devalvací navazujících staveb, zejména estakády Dlouhá Třebová (kolik stálo energie protlačit změnu staré trasy v té době) a budoucího tunelového vedení trasy na Choceň, kdy se mohlo využít projektovaného vyššího rychlostního profilu. A proč? Uprostřed nádraží nadále chátrající stará budova jako pěst na oko bez využití nyní a ani do budoucna (co tam vůbec provozovat?). Jen memento politické agitace, kdy se profesionální, dlouhodobá inženýrská práce stane hnacím motorem politických či společenských uskupení za vyšší dobro, které deformují celospolečenský význam, užitek. Nechť svou energii vkládají do užitečnějších, smysluplnějších cílů.… Číst vice »
Jsem zastáncem starého mostu pod Vyšehradem kvůli panoramatu (a vůni starých pražců), ale pravděpodobně bych akceptoval o kolej širší repliku, pokud by ji někdo navrhl místo těch současných tuctových návrhů. Nicméně jinak souhlas, nechápu, proč si v Pze musíme na každém ex/nádraží zachovat nějaký bezvýznamný obslužný barák. Jako by nestačilo to budoucí muzeum na Masaryčce. (Jiná otázka je, zda je třeba 3. kolej na mostě, když vrchem má jít dálková doprava a frekventovanější příměsto tunelem.)
Zastánce vůně starých pražců… 🙂
Tak mně napadá, kolikpak vlaků s vozy s gravitačním WC po tom mostě asi tak do dneška projelo.
„O kolej širší replika“ je oxymóron.
SŽ má pravdu. Je to kus dosloužilé, resp. až přesloužilé (obecně se počítá u takových staveb s životností cca 100 let) železniční infrastruktury, který v podstatě nešlo opravit – předpokládám, že stejný problém jako na Výtoni, ocel kvalitou odpovídající přelomu minulého a předminulého století, čili pro dnešní provoz nevyhovující, poškození konstrukce vlivem přetížení (určitě vlaky v roce 1900 měly jiné nápravové tlaky atd. než v roce 2000), únavových poruch (lomy, trhliny od cyklického namáhání) a zanedbané údržby (nejen posledních pár desítek let, ale tipnul bych si od WWII) – takže náhrada moderní a do krajiny se hodící konstrukcí (ten oblouk… Číst vice »
Preoč si myslíte, že byla zanedbaná údržba?
S ostatním souhlasím.
Další by mohl být prosklený tubus s technologií maglev.
Ještě mezitím monorail, aby to bylo správně podle Transport Tycoonu ☝️
Zdokumentovat, udělat diorama, začlenit do nějakého modelového kolejiště, ZBOURAT. Nakreslit do nějakého časopisu pro železniční modeláře, komu se to líbí ať si to doma postaví. Zpracovat do nějakého simulátoru. Zrovna to samé pod Vyšehradem.
Asijsky prodejce: Chcete malý bum nebo velký bum?
Odpověď: Já bych radši, kdyby to spadlo samo.
Jestlipak ještě žije nějaký panák, který rozhodl o Invančickém viaduktu ?
Jak se na svůj čin dívá teď , asi nad hrobem ? Nakonec nezbyde než odstřelit i ten trapný zbytek .
Ona ta woke kultura nezačala dnes . Ale včera.
Mně se líbí Budapešť. Tam likvidují ten blbý brutalismus a obnovují ušlechtolý hauszamismus . A u nás dánští designovaní designeři navrhují nadzvukovou karoserií pro petřínskou lanovku. Já tady radši tu lanovku na Budínský hrad. A nově opravené staleté stanice metra tamtéž.
Chce to si zaject do Budapešti. Porovnat Markétin most s mostem Hlávkovým.
Ale prdlajs woke, zase někdo viděl slovíčko na internetu a začal ho používat. Ve skutečnosti jsou teď nejhorší ti konzervativci, co by nejraději navždy zabetonovali status quo, „líp už bylo“, „naši předci“ kdesi cosi.
Budapešť ať si dělá historizující kýč jaký chce, ale lanovka na Petřín díkybohu nově bude světlejší, bezbariérová a tak nějak celkově na úrovni doby.
Za sto let tady budou lidi jako Vy fnukat, jak je ten oblouk unikatni a jaka je to pamatka cenejsi nez Karlstejn. S Vasim pristupem by se ani Karluv most nepostavil, a dale by tam stal most dreveny. Nejlepsi kdyz na to nalepite nejaka cizi slovicka kterym ani nerozumite
A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom woke?
Bohužel se mu tam začali hromadit horníci ( pardon mosty)
Podle § 63 českého Zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí újmu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv.
V Británii, která byla v tomto mezi prvními, se to označuje jako Right to Roam a 99% Invisible o tom kdysi dělal parádní přehled: https://99percentinvisible.org/episode/right-to-roam
V podstatě jde o to, že ve většině Evropy lze pěšky přejít přes cizí pozemek, pokud tomu vlastník fyzicky nezabrání. Už jsem třeba zažil, že majitel louky s polní cestou odklonil účastníky pochodu Praha-Prčice, a organizátoři to respektovali. V UK šli dál a na atraktivních trasách někde osadili žebříky, aby šlo ohradník snadno přelézt 🙂
Poměry u Schwarzenberků osobně neznám, ale co jsem zachytil, mají to většinou ohrazené.
Vztahy Schwarzenberg vs. lid jsou poměrně vyhrocené, vedou se léta spory o přístup do neustále se rozšiřující obory hned vedle mostu. Jeden starší článek např. zde: https://www.jcted.cz/na-aktualni-tema-zpatky-do-feudalismu/ K vyhrocování a přitvrzování dochází postupně, nevypadá to jako jednorázový rozmar knížepána, ale nevidím do toho, nežiju tam, jen občas něco zachytím. Každopádně ta dráha je tam ze zákona trpěna, jiné veřejné cesty nikoliv. Jinak to není první omezování vstupů do obory, s tím přišli už soudruzi, kteří zrušili pěší stezky skrz za účelem nerušeného lovu. Teď se to jen roztáhlo do větší plochy, čímž přišly okolní obce o možnost jít do lesa,… Číst vice »
nemate úplně pravdu, můžete projit, pokud pruchodem nepusobite škodu
tzn treba pres neposecenou louku ci nesklizene pole projit nesmíte
les je trochu jiny, i z hlediska zákona
On hlavne nejak zapomnel, ze v UK tohle pravo neni a nikdy nebylo. Tolik k tomu jejich prukopnictvi..
Což neříká nic o pozemcích ve vlastnictví fyzické osoby. A pak je tady Zákon č. 449/2001 Sb. který definuje pojem obora.
Pane Sůra mohl by jste se laskavě s Vašimi články vzpamatovat a vyndat hlavu z oslího zadku? Nejprve si zjistěte skutečnosti. Stačí mi Váš názor na trať Zlonice Straškov. Děkuji předem
Nejprve si ji vyndejte sám a podívejte se na jméno autora.
ale notak, přístupové cesty pro izs stejně nejde zasypat hromadou kamení, takže se tam na kole nebo pěšky dá v klidu existovat. z pravého řehu buď po červené, nebo podél obory, z levého je tam nová asfaltka napojující most na eurovelo 7 a na modrou turistickou. takže přístupnost je naprosto v pohodě.
ale samozřejmě využít na lávku nový most a starý do šrotu, tohle soumostí tam jenom ukazuje, co jsme za zoufalce.
Ukázka politického populizmu, kdy se víc voličských hlasů získá tím, že něco nepostavím (NIMBY), nebo zakonzervuji, jako most pod Vyšehradem, než investicí do budoucnosti. Skoro všechny politické strany mají v programu rozvoje železniční dopravy a přesun nákladů na koleje, ale realita a skutčné činny jsou přesně opačné. Výsledkem je polarizace ve společnosti a ztráta důvěry v politiku jako celek.
Ještě kdyby tak někdo našel koule konečně zrušit železniční most na Výtoni
To by nějaký z kravaťáků z dobré správy musel procitnout. Nedejbože kdyby musel jezdit přes tento most.
To je záležitost ministrů (ministerstev) dopravy a kultury, dobrá správa je jen správce.
Jak se tam dá červený terč, tak to půjde hodně rychle. Doufám.
Myslíte, že to památkářům bude vadit?
Bude, protože se most následně zbourá pro technickou nezpůsobilost a ohrožení bezpečnosti (a to nejen železiční)
Ad přístupové cesty k mostu – byly pro stavbu nového z obou stran, tak to snad mohly zůstat. (Jsou dobře vidět na leteckých mapách . cz )
Stezka pro pěší samozřejmě ideálně na novém, jako u Pňovan…
Nemůžete nutit majitele pozemků k prodeji pro zřízení cyklostezky, ale on měl jistě z věcného břemene zákonnou povinnost umožnit přístup k cizý nemovitosti kvůli její výstavbě/opravě/demolici!
Jj, přesně. Výstavbu/opravu/rozšíření železnice, jde téměř vždy s trochou pečlivého přístupu ze strany SŽ, podřadit pod veřejný zájem a všeobecně prospěšnou stavbu. Takže dočasné služebnosti (fakt se mi výraz věcné břemena líbí více – subjektivka na okraj) vztahující se k opravě vlastník snést musí. S tou nově vzniklou cyklostezkou by to asi bylo o dost horší. Jistě NOZ umožňuje jakýsi manévrovací prostor, např. stanovuje i model služebnosti stezky, ale… Již tam byla? Je to jediná přístupová cesta? Že by tobylo výrazně dražší, nemusí být až tak na pořadu dne. Zde jde však o novinku… Osobně to nevidím pro nadšence zachování… Číst vice »
A čemu tam tedy bude starý most?
1. Přístupové cesty k novému mostu, jako věcné břemeno, samozřejmě zůstanou, aby jej bylo jak udržovat/ opravovat, nicméně budou na soukromém pozemku. Vlastník pozemků přilehlých k mostu už v minulosti dal najevo svůj nesouhlas s vedením turistických tras. 2. Kolik peněz asi tak odhadujete na opravu a údržbu starého mostu pro účely stezky pro pěší/ cyklostezky v případě, že by vlastník okolních pozemků dal k jejich užívání svolení a můžete prosím uvést, kdo a z čeho by to asi tak platil??? 3. Na linku máte strukturu vlastnictví pozemků z obou stran mostu. Na pravém břehu je to z obou stran… Číst vice »