Geologie a dopravní stavby. Hostem podcastu bude šéf ČGS Zdeněk Venera
V podcastu otevřeme i téma nedostatku kameniva pro české dopravní stavby.
Geologické podmínky jsou jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují správné trasování dopravních staveb. Zvlášť pokud mají vést tunely, mostní estakády nebo dálnice nestabilními oblastmi. Jak se ale posuzují vhodné podmínky pro stavbu nových silnic a železnic? O tom budeme mluvit s ředitelem České geologické služby Zdeňkem Venerou v novém díle podcastu Cesty Zdopravy. Našeho hosta se zde v diskusi můžete až do pondělního odpoledne ptát na cokoliv, co vás bude v souvislosti s tímto tématem zajímat.
Při stavbě dálnice D8 Českým středohořím upozorňovali mimo jiné i geologové České geologické služby na nestabilní podloží a problémy, které tu mohou vzniknout. Hodně se tehdy mluvilo o tom, že geology nikdo nechce slyšet. Jak to tedy bylo doopravdy? Tato diskuse se dnes vrací, tentokrát však v podobě několika tunelových variant připravované vysokorychlostní tratě z Prahy do Ústí nad Labem. Názorů, argumentů i obav zaznívá celá řada. Jaký je ale odborný pohled geologů na trasování VRT na severu Čech a která z variant je podle nich nejbezpečnější?
Co se nedostatkem kameniva
V podcastu otevřeme i vliv geologických podmínek na další stavby jako je tunel Homole na připravované dálnici D35. Probereme plánovaný tunel Praha-Beroun nebo Krušnohorský tunel. Ten by měl sloužit pro nákladní i vysokorychlostní vlaky jako nové spojení směrem na německé Drážďany. Probereme ale i problematiku spodních vod v případě plánování dopravních staveb a nebo třeba v případě kauzy polského dolu Turów.
Stavebníci už několik let varují, že v českých kamenolomech dochází kvalitní kamenivo, a že by to mohlo ohrozit za pár let naše dopravní stavby. Zvlášť pokud bude stavba dálnic pokračovat stávajícím tempem a k tomu se přidá ještě stavba vysokorychlostních železničních tratí. Jaká je tedy situace v českých kamenolomech a co se s tím dá dělat?
Česká geologická služba má dlouhou historii. Funguje u nás už více než sto let a navazuje na Státní geologický ústav Republiky československé, založený 7. 7. 1919 (ten byl nástupcem C.K. říšského geologického ústavu ve Vídni, založeného již v roce 1849). Za tu dobu se však zásadně posunuly naše znalosti, které díky geologii získáváme, i technologie, které geologům umožňují jejich práci. Jak se tedy liší práce geologů dnes a před sto lety? I o tom bude nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz.