Finsko přebuduje železnici na 1435 mm. Chce přerušit vazbu na Rusko
Rekonstrukce železnice ve Finsku. Foto: Finnish Transport Infrastructure Agency
K proměně má dojít nejprve na severu pro plynulejší napojení se Švédskem.
Pane redaktore, rozchod ruských vlaků byl vždy 1520 mm (i metra), vámi uvedených 1524 mm je tam pouze u tramvají.
Ono tie 4mm nehrajú rolu. Vlaky medzi Ruskom a Fínskom jazdia bez súvisle.
Víte oni mají jisté historické zkušenosti. Takže se jim nedivím. A vzhledem k tomu, že na východě při rozloze a vzdálenostech hraje železnice prim ve vojenských přepravách, tak změna rozchodu je jasná volba. Ruský rozchod byl jednou z příčin neúspěšného tažení Německa do SSSR. Celá síť se přerozchodovala,, neměla kapacitu, nemůžete použít ukořistěný materiál…..
Ten styl že se postaví nová kolej vedle před tím než se vymění ta stará by se dal použít i u nás.
Příspěvek ruského idiota. smazáno
Speciálně v situaci, kdy chtějí dráhy masivně rekonstruovat a přidávat druhou kolej, má takový projekt smysl…
Mno, neni to stejny rozchod jako v rusku, spis temer stejny…
Rusove maji 1520mm, finove 1524mm… rusove upravili puvodni rozmer z imperialnich jednotek na metricke, proto ten rozdil…
Upravili administrativně z netrických 1524 mm na metrických 1520 mm. Změnilo se jenom místo měření na kolejnici a vyplývající z toho norma.
Nebylo to jen administrativne, nove se jiz staveli ci rekonstruovali na metrickych 1520… ve Finsku nikoliv, vlak samozrejme muze na oba rozchody bez problemu, i kdyz rozdil tam je…
Je to naprosto stejný.
Ne, není. 1524 nerovná se 1520. Na jízdu vozidla to vliv má.
Stejný krok by mohla udělat i Litva, mimo jiné by tak odpojili Kaliningrad od Ruska.
Z Polska do Černjachovska i Královce už jsou oba rozchody.
Z hlediska mezinárodního práva je docela složité odříznout enklávu s civilním obyvatelstvem. A i když si o Putinovi a jeho dodržování práva myslím svoje, neměl bych radost z oplatků
K žádnému odříznutí nedojde, jen z hlediska železniční dopravy by nastala drobná komplikace. A když jsme u oplátek, tak by to byla jen velmi drobná za blokádu západních sektorů Berlína na konci 40.let.
Zase, aby si tam pak nepřidělali auta. Ono je vůbec hloupé, že ten odloučený kousek náleží Rusku. Možná by stačilo mít na příslušné spojnici oba rozchody s tím, že by jim Rusko platilo za údržbu kolejnice pro ten široký, a ve válečném stavu by byla možnost jí část u hranice odmontovat.
Ano, uzemi zabrali po 2.sv., resp. pulku, druha pulka je v polsku… aby mohli zabrat polske, ceskoslovenske a rumunske uzemi…
Jen at zasobovani probiha po mori…
Rusko s s mrzinarodniho prava udelalo toaletni papir, odriznuti by nebyly, zasobovani ,uze byt po mori.
Nicmene byl bych radeji, kdyby enklava byla opet soucasti evropskych zemi, toto byvale pruske uzemi je umele rozdeleno mezi Polsko a Rusko, Rusku pred valkou nikdy nepatrilo… navic tam rusove maji zakladny vc. jadernych zbrani, prakticky na dohled… a stejne vycitaji zemim NATO, pokud by chteli mit zakladnu blizko Ruska…
Pokud paní Lulu nesleví ze svého požadavku, jsme připraveni nabídnout několik podbíjecích Regín výměnou za naturálie dle návrhu finské strany….
Vagón figurek Muminků? 😀
Až tu zemi koupí po krachu Čína, oni si to na svých 1435 předělají i tam.
To je vtip?
Kdepak, věřím, že Ivani dojdou až k Atlanitku!
(ironie)
Ano. Tou zemí kterou Čína koupí je totiž Rusko. Aneb jak říká klasik: Na Finsko-Čínské hranici je klid.
Nevlastní náhodou Čína spíše pěknou část USA dluhu a bývalých evropských kolonii.?
Čína je velký držitel US dluhopisů, což je její velký problém.
… pro Čínu kdyby chtěla rychle prodat.
Spíš americké a evropské banky drží většinu obřího dluhu čínských regionů.
Čína vlastní americké dluhopisy na úrovni 2 % z celkového dluhu. Tedy prakticky nic. A ano, problém to je pro Čínu, ne pro USA.
To není vtip, to je na dálném východě ruSSácka blízká budoucnost 😁😁😁.
Koupil jsem si skvělé ,,britské“ ( samo že čínské!) auto MG. Neměli bychom se bát i my, že nás už také ,,kupují“..?!
Nevím, ale přerozchodovat celou zemi kvůli přerušení vazeb na Rusko je dle mně neekonomické, pokud budou stavět druhou kolej vedle původní, snad, ale měnit rozchod jednokolejky je nesmysl. Pokud chtějí přerušit vazby, tak ať tam jednoduše na hranicích vytrhají koleje …
Na druhou stranu s ruskem má Finsko pouze dva hraniční přechody a minimální objem obchodu. Se Švédskem, Německem a Estonskem* jsou objemy obchodu mnohem vyšší a musí se překládat. A vzhledem k tomu, že zásadní změna mezinárodních politických vztahů se nedá čekat, čím dříve změnu udělají, tím lépe.
*) Estonsko výhledově (2028)
Problém je, že mezi Švédskem a Finskem jede téměř vše po silnici, přičemž většina těchto přeprav musí jet trajektem. Po železnici se mezi Švédskem a Finskem nevozí prakticky nic. Dle stavu překladišť (funkční prevaziště dle fotomap nenajdeme ani v jedné pohraniční stanici) běžné přepravy po železnici mezi Švédskem a Finskem ustaly už před několika desítkami let. Osobní doprava též nefunguje, na netu ale lze stáhnout fotografie finského parního šotovlaku ve švédské pohraničí stanici Haparanda a to je asi tak vše… Překladiště ve finské stanici Tornio s jeřábem se jeví jako funkční, ale je otázka, zda má nějaké častější využití než… Číst vice »
Samozřejmě, že jde všechno po silnici nebo lodí, když by se na železnici muselo vše překládat. To je ale problém slepice a vejce. Pokud se ale přerozchodují alespoň páteřní trasy, umím si představit velmi významné oživení železniční dopravy přes Turku. O efektu tunelu Helsinki-Tallin ani nemluvě. Konkrétně ten tunel navíc na problému rozchodu efektivně stojí, protože bez napojení na finskou železniční síť ekonomicky příliš nevychází.
Aby bylo jasno, šlo o komentář dnešního stavu. Osobně jsem za rozhodnutí Finů o změně rozchodu velmi rád, protože to umožní navýšit přepravu po železnici v Evropě, když odmyslím velké problémy ruSSácka při eventuálním útoku na Finsko. Ale vzhledem k tomu, že tunel pod Finským zálivem v nejbližších třiceti letech nehrozí, přimlouval bych se za trajekt s rozchodem kolejí 1435 mm mezi Finskem a Estonskem.
Zafantazíruji: pak by se mohl využít trajekt Finsko Mukran.
Ovšem ohled reality je jiný.
Ty trajekty jsou tam (FI/EE) asi dost oblíbené. Když nás loni v Plzni lákali na další ročník akce, která se v roce 26 (koná se co dva roky) bude konat v Tallinu, tak právě ten člověk z Estonska zmínil i trajekt z Helsinek jako jedno z možných spojení. (Nepředpokládám, že by mi zaměstnavatel zaplatil Tallin (to by muselo bejt něco hodně mimořádného, jako tehdy Dubrovník v dobách kovidu, kde se naštěstí akce nakonec konala prezenčně a ne da dálku), a už vůbec ne přes Helsinky že se ta akce po asi 20 letech konala v ČR (předtím byla v.r. 98… Číst vice »
Byl jste tam, nebo to jen co vykoukate z (často hodně starých) ortofoto? Rozhodně situace není tak jak ji prodáváte. A o jakém trajektu pro kamiony píšete? To už je úplná hloupost. Přes Haparanda se jezdí právě pro objíždění Botnického zálivu.
Vlaků přes hranice Švédsko/Finsko jezdí minimum a trajekty pro osobní a nákladní automobily mezi Finskem a Švédskem fungují. Co zase nechápete?!?
A odpovězte mi prosím. Byl jste tam? Znáte to tam? Víte jaké jsou příčiny současného stavu s jak se ledasco během několika let změnilo a co je plánováno? Víte jak je to s těmi trajekty, jaké jsou jejich zákazníci ve skutečnosti a jaké jsou jejich ceny? Tedy prosím odpovězte: znáte to tam? Nebo jen píšete ničím nepodložené příspěvky?
Zásadní změna vztahů je na spadnutí.
Změna vztahů mezi kterými zeměmi?!?
Západ východ obecně. Bude to dost překvapivé.
Ale jdi, na tohle čekají kolaborantské ruSSofilcky jako na smilování a ono to už čtvrtým rokem stále nepřichází :-).
Tak určitě 🙂
Škoda, že když už máte tak zásadní info o takových důležitých změnách, tak jej napíšete takto vágně, že to vlastně nikomu nic neřekne.
Ten lógr ze kterýho věštíš už vyhoď.
Máte pravdu, opravuji, zásadní změna vztahů k lepšímu se očekávat nedá.
Členem NATO, EU i Schengenského prostoru už je. Teď už si to musí jen ubránit, což jim posledně šlo skvěle.
Jako přišli o 20% Karelie a nějaká průmyslová města. No proti totální devastaci asi výhra….
Těžko se tomu teď věří, rozumím, tak nezbývá, než to prověřit časem.
Když tu budeš stále plácat proruSSácké kraviny, redaktoři tě odešlou dobře mířeným kopem do tvé zadní části těla velkou rychlostí do země zaslíbené, kolem Kremlu se rozkládající, gulagy a vězeními oplývající. Prostě tam, kam patříš. Tady v České republice, v členské zemi NATO a EU jsi zjevně jen nějakým nedopatřením…
Opravdu se tomu velmi těžko věří. Je spousta zemí, kde si nějaký radikální obrat bohužel představit umím. Finsko ale taková země není. Mají s rusy spoustu zkušeností a i když vyloženě nenávist k nim nemají, k lásce to má sakra daleko. Konec konců rusové je drželi po celou dobu studené války pod krkem a dodnes jim okupují Karélii. I kdyby se naplnily nejdivočejší rusácké sny a najednou s rusy začal kde kdo kamarádit, jsem si na 100% jistý že Finové by si svůj kurz udrželi.
Hlavně, i kdyby přišla totální změna, pořád budou mít větší obchod se švédskem a norskem
Zdroj, ze Estonsko prerozchoduje na 1435 mm? Pokud je mi znamo, Estonsko pri velkych rekonstrukcich trati upravuje rozchod ze sovetskych 1520 mm na carskych 1524 mm.
A s RailBaltica bych byl realista. Na modernich rychlych 1435 mm z Belostoku do Talinnu si jeste nejaky ten patek pockaji.
No a po těch pár pátcích se stane…
Mno. Rail Baltica se zpozduje a prodrazuje.
Nejak mi nejsou jasne ty minusy. Jak je to s temi rozchody v Estonsku, je popsano zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Track_gauge_in_Estonia
A rail Baltica je sice pekna a zasluzna cinnost, jen jaksi je draha a jde pomalu. Polaci svo ucast rail Baltica jeste vubec nezacli a nijak se do toho nehrnou.
Dale sotosny o tunelu mezi Finskem a estonskem jsou vazne jen sny. Tunel drazsi nez pod kanalem La Manche pri zlomkovem objemu preprav. Ty zeme jsou vazne male. To neni VB, Francie, Benelux, Nemecko a jedina prima po(d)zemni spojnice mezi nimi.
Dlouhodobě je to ekonomické (i bez ohledu na bezpečnostní aspekt) je jen otázka jak efektivně (a dlouho) se to udělá… měli by se co nejvíc snažit postupovat od sousedů kde 1435mm už je, a využívat „velkých“ rekonstrukcí kde už je to víceméně jedno v jakém rozchodu se nové koleje položí…
Dlouhodobou výhodou je interoperabilita a snazší získávání vozidel.
Jenze to pak staci jen ten kus dostavet a muzou moskvani vozit techniku po zel., s jinym rozchodem by to neslo, ale zasadni to podle me neni, jde spise o politicke gesto se vymezit proti vlivu ruska…
Tak ještě Litva, Lotyšsko, Estonsko
Nejdřív Rail Baltica, pak to půjde dál.
Začal bych úsekem Kaunas – Kybartai…
Moje řeč…
Tak do Kaunasu už 1435 vede.
Nemají náhodou v Rusko mluvících zemích 1520 již dlouho?
Rusko mluvící země je akorát Rusko.
Ex CCCP má 1520 mm od roku 1977. Administrativní změna.
Správný krok.
Vzhledem k tomu, že většina finských železnic není moc vytížená a s kapacitou tudíž problémy nemají, tak se snad nic nestane. Nicméně pro hustý provoz ve velké části Evropy je rozchod 1435 mm úzký, zvláště v dálkové dopravě. Buď je úzká ulička, nebo se vedle sebe vejdou jen 3 sedadla. 1524 mm už je lepších, ale jestli má mít Evropa jednotný rozchod, tak 1668 mm.
Jasně, předěláme celkou Evropu, vagony sešrotujeme a koupí se nové a širší… hodně vlhký sen
V Pobaltí se nové vlaky kupují už s tím, aby šly snadno předělat na normální rozchod.
Tedy jednou budou měnit rozchod kolejí a vlaku a pak šířku nástupišť a vlaku?
Šířku nástupišť a vlaků řešit nemusí. Stačí, když vlaky přijíždějící ze Střední Evropy budou mít ten vysouvací schůdek dostatečně velký. U nákladních vlaků stačí, když z nově kupovaných budou ty pro mezinárodní provoz mít středoevropskou šířku.
Myšlenka zajímavá, ale přišla asi tak 200 let pozdě na uskutečnění.
Evropa bude ráda, když se během příštích sta let povede aspoň trochu sjednotit předpisy a certifikace.
Tak třeba návěstní soustavy a národní zabezpečovače budou v plné verzi ETCS už nezajímavé. Z tohoto hlediska bude mezinárodním vlakům stačit držet se sítě TEN-T.
Víte o tom, že rozchod není totéž co průjezdný průřez? Například v takovém Švédsku je rozchod standardních 1435, ale jsou běžná širší vozidla s uspořádáním 3+2. Změna průřezu v celé Evropě ale znamená převrtat kompletně všechny tunely a přestavět půlku nadjezdů a všechny nástupiště. O vozovém parku raději ani nemluvím.
Mimochodem, to vám není divné, že by těch pouhých 23 cm navíc iberského rozchodu mělo přidat jednu nebo dokonce dvě sedačky na šířku?
To samé v USA, 1435 mm a obvykle širší vagóny než u nás. Na komfortu sezení je to znát (v dálkové konfiguraci 2+2, samozřejmě ne pokud je v lokální dopravě 3+2).
“ a všechny nástupiště“ – Kdyby jen ta, samozřejmě byste musel posunout prakticky všechny osové vzdálenosti souběžných kolejí.
Není potřeba nic převrtávat. Viz širší vagony Talga.
Ale no tak, nechcete rovnou argumentovat řadou 810 která má taky 3+2? Průřez tratí je se šířkou vozu provázaná skrze délku vozu, respektive vzdálenost čepů podvozků. Logicky tak velmi krátké vozy (članky) Talga ale i ta 810 jsou širší než běžné vozy. S kapacitou běžných vozů a jednotek stavěných pro širší průřez se to ale nedá srovnávat.
Jestliže se rozchod zvýší o cca 15 %, tak poměr šířky vozidla a rozchodu bude stejný, když se o 15 % rozšíří i vozová skříň. A to je o hodně více než 23 cm. Silnice se před 100 lety také stavěly úzké, ale aspoň hlavní tahy se později rozšířily. Kupodivu i u nás jde rozšiřovat koleje, nedávno se to podařilo aspoň na meziměstské tramvaji, i když také byli hlasití zastánci ponechání úzkého rozchodu navěky. Začít by se samozřejmě mělo na nových dálkových tratích. Přes Francii se stejně bude muset udělat nový tranzitní koridor, kde bude možná doprava nezávisle na SNCF… Číst vice »
A proč ne rovnou Breitspurbahn, jak to chtěl Hitler? Ta měla mít rozchod 3 metry!
To už by ve voze bylo sedadel jak v A380!
Na rozchodu 1435 mm můžete mít vlaky se skříněmi přes 3,2 m, mnéhé VRT v Asii to tak mají, ale i v Evropě se najdou příklady. Klidně by mohly být i širší, rozchod to problém není, problém je průjezdný průřez a ten začne vadit u prvního peronu nebo tunelu nebo jiných staveb v blízkosti profilu.
Vám by asi imponoval Isambard Kingdom Brunel, který postavil trať v Anglii o rozchodu 7 palců to je 2140 mm, předpokládal klidnější chod a větší kapacitu vozů. Přerozchodováno na normální rozchod roku 1892.
7 stop. 7 palců by bylo něco přes 17,5 cm 😉
Ono to přerozchodování je ve skutečnosti i obranným opatřením.
Důsledek vstupu Švédska a Finska do NATO. A aby nemohly ruské vlaky plynule jezdit do Švédska.
Na to stačí po indiánsku na několika metrech vytrhat koleje.
Na několika metrech vytrhané koleje se za několik hodin, případně dní, dají obnovit. Roztáhnout o 10 centimetrů v celé délce by už byla fuška.
Ne, nestačí. Sovětská vojenská mašinérie je závislá na kolejové dopravě a naopak bez ní je v háji. A pár metrů kolejí ženisté opraví za den.
Ten postup s „etapovým zdvoukolejněním“ vypadá na první pohled použitelně, ale nějak ticho je kolem otázky, co bude v mezifázi se stanicemi…
Pro tuto chvíli mluví Finové reálně jen o tratích severně od Oulu – což je všehovšudy jedna trať do Kolari, respektive dvě včetně odbočky do Kemijärvi.
Navíc pokud jde o to napojení na Narvik, tak mluvíme jen o mrzkých 130 km do Tornio/Haparanda, kde bude reálná výzva snad jen samotný průtah přes Oulu.
V Oulu by přes město byla nejspíš splítka, to by přeci ničemu nevadilo.
Model ŠRT?
Jsem zvědav kolik lokálek ve Finsku padne, že se je nevyplatí přerozchodovat. Jinak je to ale logický krok vzhledem k tomu, co Rusko předvádí.
A že těch lokálek ve Finsku je…
Několik jo, jezdí na jich vlaky ze Studénky.
Ale to jsou často velmi dlouhé hlavní tratě se slabou osobní dopravou a důležitou nákladní.
V dlouhodobém měřítku spíš kolik Prez je, protože se na ně dají koupit levnější vozym
Nejen kvůli tomu – „normálněrozchodné“ ekonomické vazby jsou už dlouho násobně větší než na Rusko.
Ale ty vedou přes moře a kamion, do severní Evropy vlakem moc jezdit nebudou, na jih ještě není jisté, že podmořský tunel bude stát.
Zase ze širšího na užší by to nemuselo být tak náročné, dřevěné pražce se dají i přivrtat, betonové trochu hůře. Pokud současně nebude plánem je po vzoru EU rušit a nahrazovat silnicemi…
Zajímalo by mě, jestli se ona studie při výpočtech zabývala také eventuelním podmořským tunelem Helsinki – Talinn.
Ten má navázat na Rail Baltica a má mít každopádně 1435 mm.
To není odpověď na dotaz.
No, je. Pokud řešíme zda a jak přerozchodovat zemi, tak nějaký hypotetický budoucí tunel na novém rozchodu do úvahy jak ten nový rozchod zavézt nevstupuje
Právě naopak, ve výpočtu ekonomické výhodnosti je to nemalá položka.
Nesmysl, vyrábíme studií o ekonomické vyhodnosti přerozchodováni, tam bude mít velký vliv o návratnosti, jestli by kvůli tunelu vzrostl počet vlaku o 30, 20 nebo i jen 5 procent. Nechápu proč tolik lidí zde má takový problém s psaným textem?
No, tohle je mi jasné…
Dobře Finové. A co na to voliči SPD? 😎
Tady jich moc nebude, aby Vám odpověděli.
To je dobře
Hlavně, aby jich nebylo moc u voleb. Mohla by zrovna být nějaká akce na Bránik v PETce, aby volili nohama.
Ještě by se mohl hrát hokej a fotbal, aby voliči SPD, Stačilo a dalších vadných stran měli ty v akci koupené Braníky v PETce důvod do sebe lít ve velkém množství, tedy aby jim ty jejich smradlavé nohy přestaly dočasně sloužit a volby dopadly podle představ všech příčetných lidí. Což znamená, aby i přes určité výhrady, které k současné vládě má snad skoro každý příčetný jedinec, tato vláda pokračovala i v dalším volebním období.
Však to už se děje teď. Hlavně mi přijde totálně absurdní, že lidé, ohánějící se vlastenectvím, nadávají českému brankáři, reprezentující naší zemi, že má na helmě českéhoprezidenta, zvoleného v demokratických volbách. 😃 Ale to už trochu mimo téma.
Voliči SPD, Stačilo a dalších vadných stran se vztekají, protože se Finové nezeptali v Kremlu, jestli si něco takového mohou dovolit, či spíše jen dovolit si na něco takového jen pomyslet :-).
Trpíte nějakou emocionální nebo intelektuální poruchou, že si prvně vytvoříte scénář ve svojí hlavě, na který si vzápětí sám odpovite?
Takovou míru sebekritiky bych od tebe nečekal.
Copak, kolaborantská ruSSofilcka se vzteká, protože si Finové dělají to, co uznají za vhodné a nezeptali se v Kremlu?!?
Kdo se neustale pta k cemu to, necht se zajede podivat na spanelsko-francouzskou hranici: obrovska opustena prekladiste v pohranicnich stanicich, veskery naklad se vozi po silnicich. Anebo do Ciernej nad Tisou, akorat tam to porad funguje.
Tam je primární problém v tom, kam Francouzi dovedli železniční nákladní dopravu vůbec…
Tak..
Ale Španělé si právě ten jiný rozchod udělali schválně – aby se na Španělsko Francouzům hůř útočilo. Teď to vypadá jako blbost, ale železnice měla své zlaté časy před sto lety.
Na hranicích Španělska a Francie překladiště sice jsou, moc se už nepoužívají, ale oproti překladištím mezi ex CCCP a ostatními zeměmi jsou to překladiště taková kapesní, která nebyla určena pro překládku velkého množství zboží a nebyla ani určena jako velká převaziště tažených vozidel samotných. Španělsko (a Portugalsko) byl svět sám pro sebe, obě země si vesele obchodovaly se zámořím (se svými koloniemi a jejich následnickými státy), takže obchod s Francií tolik nepotřebovaly. Proto byly pro dopravu mezi Španělskem a Francií určeny jen čtyři hraniční přechody, z čehož dodnes dva fungují pro nákladní i osobní dopravu (to jsou ty dvě pobřežní… Číst vice »
Smazáno pro šíření bludů.
U Finů to opravdu nehrozí, protože ti se, narozdíl od zbytku Evropy, posledních 70 let připravují, aby si u nich Rusko ani neškrtlo.
No už jen to, že si na finské železnici ruský ani neškrtne je určité obranné opatření v případě invaze, které by rusákům jednoznačně komplikovalo logistiku.
Jindro, twda Sašo, jdi…
Tak v efektivitě zabíjení rusáků mají finové asi nejlepší know-how.
sice dělají rusáci ramena, ale tady se fakt bojí, že se přidají ke svým pradědům, který jsou v počtu zhruba 200.000 navěky v hraniční zóně spokojeně svých 6 stop pod zemí.
Vyborg, Karelská šíje…. nic?
Řekl bych, že podobně jako dnes na Ukrajině, stejně jako v lesích východní Evropy za druhé světové, většina těch vojáků zetlela na povrchu. Ale asi je to vedlejší.
Poprosil bych redakci, aby proruSSácké příspěvky nemazala (třeba jim jen zmenšila písmo) a raději je jen označila jako naprosté bludy s tím, že jejich pisatele posílá do Kremlu. Rád si o zdejších proruSSkých vymaštěncích udělám i vlastní úsudek, protože vždy jde o duševně choré a nejen sobě a svému okolí (tedy i příčetným lidem v zemích EU) značně nebezpečné (ne)tvory, mnohdy Kremlem placené.
Tak až se to všechno předělá, tak někdo vymyslí, že rozchod 1435 mm je už přežitý a bude se přecházet na 2134 mm. Je velká škoda, že se tento rozchod v předminulém století neprosadil. Železnice by měla daleko větší výhodu proti silniční dopravě. Tento rozchod měly tratě v jihozápadní Anglii a první linka londýnského metra.
Štandardizácia ma omnoho vačší benefit ako široký rozchod na ekonomiku… Nevýhody užšiecho rozchodu sú riešené a vyriešené pokrokom, širkoký rozchod nemá budúcnosť.
Před 100 lety se také dělala auta v takových rozměrech, že dnes by se do nich spousta lidí nevešla. Např. ve slavné Voiturettě od Laurina a Klementa, kdyby měl řidič nohu 45 nebo větší, tak měl smůlu. Osobní auta naštěstí ve velikosti vnitřního prostoru prošla vývojem, autobusy většinou také; co železnice?
Železnice taky.
Ano, k menšímu, jako v interpantetech a jiných módernich zebrinacich.
Vnitřní uspořádání se dá řešit, osobní vlaky mají často ještě dostatečnou délkovou rezervu, nemluvě o výškové (byť horní patro je proti spodnímu mírně stísněné).
Provoz nákladních vlaků na rozchodu 1435 mm v severní Americe a na 1000 mm v Brazílii, myšlenku širšího rozchodu nepodporuje, praxe ukazuje že na rozchodu až tak nezáleží.
Rozchod ovlivňuje působení odstředivých sil vzhledem k převýšení v oblouku, tudíž čím širší, tím větší povolená nejvyšší rychlost při stejném poloměru a převýšení. Případně obráceně – při stejné nejvyšší rychlosti nutnost nižšího převýšení, tudíž větší komfort a levnější údržba tratě.
Ale nejde o natolik významné hodnoty, aby to ospravedlnilo přerozchodování nebo stavbu samostatné sítě.
Ty rozdíly mezi rozchody 1435 mm a 1520 mm jsou malé, mezi 1435 mm a 1668 mm už trochu větší, ale ne natolik, aby to mělo výrazný vliv. Ovšem rozdíl mezi 1000 mm a 1435 mm už je značný…
A není to náhodou naopak? Čím užší, tím menší kuželové plochy, méně vrtivých pohybů… Hm?
A ta výhoda spočívá ve vyšší hmotnosti vozidel, nákladnější výstavbě nebo v čem přesně? 😉
Možnost vozit kontejnery naležato 😀
„Na šířku“?? To asi ne 🙂 🙂
Co, naležato… Dva vedle sebe a dva na sebe. 😀 😀 😀
Nevím jak Vás, ale mě moc nebaví prodírat se úzkou uličkou mezi stojícími cestujícími v přeplněných vagónech. Nezapomeňte, že těch pár centimetrů se může přidat na každé straně, takže i vagóny pro těch 1524 mm jsou výrazně pohodlnější – o 1668 mm nemluvě.
To ale není dáno rozchodem, ale průjezdným profilem. Proto třeba na některých tratích o rozchodu 760 mm mohou jezdit normálně rozchodné vozy na podvalnících, na jiných nikoliv. Například na trať Sankt Poelten – Mariazell se dá s normalněrozchodnými vozy na podvalnících jet ze Sankt Poeltenu Alpenbahnhof jen do stanice Loich a dál už to nejde (tunely a další omezení). Jen mám obavy, že na Alpenbahnhof už není podvalníková jáma, takže vše v čase minulém…
Další, kdo nechápe rozdíl mezi rozchodem a profilem.
Tak. Malinko mimo téma… Šířka 2.82m je shodná pro ComfortJet i Panter. Přesto v ComfortJetu je pocitově opravdu výrazně více místa. V Panteru je to jak sedět v dodávce PPL při rozvozu, všude samý hrb, díra, proluka, madlo, držák, hák, schůdek, krabička… Jako by ten interiér navrhoval sám M.C.Escher…
Tedy, chápu ty pocity v uličce, ale jinak jsou i jiné problémy víme, a hlavně jiná řešení (průjezdný profil)!
Velmi zjednodušeně, šířka vozu je ovlivněna jeho délkou, musí se vejít do průjezdního profilu třeba v obloucích a hlavně k nástupištím v obloucích. Čím delší, tím užší. Jen když srovnáte regionovu s vozem pro dálkovou dopravu s délkou 26,4m, tak regionova je délkou téměř to samé, ale s podstatným rozdílem, že je dělená na dva články a tudíž má „ulici“, protože skříň je oproti dlouhým vozům o více než 20 cm širší. Rozchod není podstatný, jestli je vůz široký 3,1 m nebo jen 2,8 m. Regiopanter se vyrábí na rozchod 1435 i 1520, ale skříň je pořád stejná. Širší skříň… Číst vice »
Ve více připraveném nákladů? Ty vozy samozřejmě nemají vyšší váhu bez větší plochy, fyziku asi neporušují…
Přes dva metry už je trochu extrém, ale 1668 mm by bylo super.
Výhodou úzkorozchodných drah je zejména možnost menšího poloměru oblouku („ostřejších zatáček“) v náročném terénu nebo stísněných prostorových podmínkách a především výrazně menší náklady na výstavbu i údržbu tratě.
Ale vykoupené nižšími rychlostmi.
Podle mne by podobně měly prerozschodovat tratě na běžný rozchod také železniční správy Pobaltských zemí, Ukrajiny a Moldavska.
Rail Baltica se afaik na 1435 plánuje
Však Pobaltí už to realizuje.
I mimo Rail Baltica? Měl jsem pocit, že tam Škoda dodávala širokorozchodné jednotky.
Momentálně se dá po 1435 mm dojet z Polska do Kaunasu a drtivá většina sítě je stále na 1520 mm, ale s tím (velmi postupným) přechodem se počítá.
Jsou to jednotky snadno předělatelné na normální rozchod.
Vsak se s tim pocita. Akorat Ukrajina ma momentalne jine starosti a Moldavsku to z velke casti musi zaplatit EU a rozumne to napojit na svou sit, at uz pres Ukrajinu nebo pres Rumunsko, nejlepe oboji, jinak to k nicemu neni.
Od Čopu do Užhorodu už má být 1435 letos. Pravda, bez drátů…
Kdysi tam 1435 bylo. Stopy jsou dodnes. V podstatě jde o znovuvybudování tratě na zpustlém tělese.
Jen je třeba říci, že přímo do osobního nádraží v Užhorodu normální rozchod už nebyl někdy už před koncem druhé světové války, kdy si CCCP tratě na území Československa na Podkarpatské Rusi přerozchodoval, což šlo v rámci válečného tažení pochopit, ale to samé už se nedá říci o svévolném zabrání našeho území. Normální rozchod směr Užhorod byl obnoven až někdy okolo roku 1983, kdy došlo ke zprovoznění normálně rozchodné koleje z Maťovců přes stanici Užhorod 2 do Čopu a nikoliv do osobního nádraží v Užhorodu. A to proto, protože normálně rozchodná kolej do Čopu z Čierné nad Tisou už provozu… Číst vice »
Normálně rozchodník vlaky Polsko Balkán jezdily, ale přes Čiernou. Hlavně od doby zadrátování Plavče z Polska. Prakticky všechno uhlí PL RO nebo BG. Uvádělo se až čtvrtina zboží přes splítky. Po ukončení provozu přes Lupkow zaniklo přes Užhorod.
To si plete pojmy s dojmy, přes Lupków se přestalo jezdit na konci roku 1987, kdežto přes Užhorod o pět let později.
Ani ne tak zpustlém, jako totálně zarostlém. Být to v Čé eR, tak to neprojde kvůlivá “zvlášť chráněným živočichům”…
Co je horší, pohraniční kontroly budou podle všeho pořád v Čopu, ne v Užhorodě. Ach jo…
Pro západní kus Ukrajiny to bude návrat k Rakousko-Uherskému rozchodu.
To je jaký?
Náš.
Náš je buď normální, většinově, nebo úzký, raritně.
Ale rozchod Rakousko – Uherský?
Známe jsou rozchody bosenské, kapské, irské, iberské.
Rakousko Uherský je myšlen normální z našeho pohledu. K jehož změně začalo docházet na dotčeném území (Rakousko-Uhersko (1918)
47.2002567N, 18.7050291E
https://mapy.com/s/huzuhetavo) od roku 1939 okupací východního Polska sovětskou armádou, od roku 1941 začali Němci předělávat zpátky na 1435 mm a k stabilizaci území co se týče rozchodu kolejí dochází až po roce 1945.
Rozumím tomu. Je jenom zbytečné vymýšlet nové šototermíny. Stačí napsat obecně normální rozchod.
Všechno bude.
Správné rozhodnutí!
Jeden z mnoha střípků mozaiky proč Adolf v Rusku prohrál.
Pro lidi co vidí svět šoto optikou, ve skutečnosti to nemělo žádný vliv, dokonce při invazi dokázali prerozchodovavat trať i 20 km za den, v podstatě jak rychle sla fronta a železnice opravdu nebyla Achillova pata říše, i když suplovala velký nedostatek paliv i náklaďáku, které spíš byly.
Normalní rozchod za valky byl až za Kyjevem, byl u Charkova.
A taky široký byl na konci války až v Humenném.
Normální rozchod byl skoro až u Moskvy…
Zdroj? Řekl bych, že kecáte.
Němci se dostali k Moskvě v listopadu, v tu samou dobu jim začal kolabovat vozový park, protože Sověti při ústupu zničili výtopny a Němci neupravily lokomotivy pro provoz v tak nízkých mrazech, práskali ventily i tendry.
Ke kolapsu logistiky došlo 4 prosince a od šestého Sověti využili situace a začali postupovat.
To prerozchodovali trať z Lupkowa ?
Ano.
Ano mimo tunel přes kopec.
Na tehdejsich drevenych prazcich to slo snaz. Dneska profilovane betonove prazce, presne pro dany rozchod.
Ač se to nezdá, tak i druhá světová byla válkou železnic. Pořád šlo o přesuny obrovského množství lidí i materiálu a na to silniční doprava nikdy nebude mít potřebnou kapacitu.
Němci měli na východě problémy s logistikou kvůli nedostatečné kapacitě sítě už v samotné Říši, natož na východ od Visly, kde síť nebyla tak hustá a nedostatku lokomotiv a vozů. A jejich nepřipravenost na ruské podmínky a vzdálenosti.
Jenže ruska fronta měla takovou šířku, že se bojovalo i stovky kilometrů od nadrazi, tam ty náklaďáky chyběly podstatně více, než vlaky. Nakladaky ale stejně měli jen tankové jednotky a pancerovi granátníci, většina pěchoty šla pěšky a logistiku měla na koních, to samozrejme rychlost postupu nebo ústupu značně komplikovalo.
Taky jsem četl už v mládí, že ve skutečnosti to zúžení rozchodu bylo jednoduché, to zvládli totálně nasazení s poměrně primitivním vybavením. Ale větší problém byl, že Rusové taky stavěli širší a větší lokomotivy, které nevyžadovaly tak časté doplňování vody a uhlí a v podstatě vždy mezi dvě stanice se musela postavit další… a pro pokrytí tak obrovského území bylo lokomotiv na normální rozchod vždy málo.
Ano, pokud máte v koleji dřevěné pražce a ruské podkladnice s hřeby, je to poměrně jednoduché. Na jednom pasu vytáhnete hřeby, posunete, předvrtáte a zatlučete. Ve výhybce je to složitější, musí se zachovat nějaká geometrie.
Ale betonové pražce se musí vyměnit.
Cvičili na to jednotky už před invazi, ten nedostatek náklaďáku jim byl jasný od začátků.
Ale mělo – doporučuji shlédnout například tento dokument: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15006009257-vlaky-ve-valce/223382575670001/ 20 km za den bylo až někdy od září 1941, (do té doby se to vůbec neřešilo, protože plán Barbarossa počítal s cca šestitýdenní válkou) tzn., že se frontu nikdy dohnat nepodařilo. Rychlé přerozchodování + problém žel. spodku na mnoha místech znamenal, že nákladní vlaky mohly jezdit obvykle jen 20-30 km/hod. Navíc německé lokomotivy nebyly stavěny na Ruskou zimu (takže ty odstavené měly často ráno roztržený zásobník na vodu v tendru, trubky, někdy i válce), kvůli tomu byl i odvolán šéf DR, první velkosériová lokomotiva pro SSSR byla až „Němka“ 52.… Číst vice »
Už v tom dokumentu máte fotku ženijních jednotek, které to předělávají v očividně teplejší dobu, než je září. Prvně těm řeknou, jak Hitler železnici a její modernizaci podporoval, nadledne že ho nezajímala a tak je zanedbaná, pak že rasputica zastavila logistiku, která byla z většiny na nakladacich, když je jinak celý dokument směřovány k tomu, že většinu převezly vlaky, no…
Jak řekl myslím Karel Klapálek ,Adolf v Rusku prohrál protože měl na zásobování z velké části francouzské náklaďáky.Jinak řečeno, logistiku Hitlera v Rusku zcela ochromilo množství nákladních aut sebraných z celé Evropy ,na které nebyly náhradní díly.
Citroen hlavně ty náklaďáky chytře sabotoval. Měrky na kontrolu množství oleje v motoru byly záměrně poněkud kratší než měly být…
Spíš delší, pokud je to pravda.
Většina Citroenu při barbarose byla ještě z francouzské armády, později tam většinou byly Opel Blitz.
Díly nebyly takový problém, hlavně jejich počet a palivo bylo.
Německo mělo i park vlastních německých náklaďáku roztríštěny neb všechny automobilky chtěly vyrábět pro armádu, v tom množství máte i 900 kusů automobilu Tatra 111.
V druhé půli války u bojových jednotek většina aut opel.
Proruský idiot, příspěvek smazán, uživatel odeslán do Kremlu.
Pardon chtěl jsem napsat sacrificial lamb. Rad aby někdo vysvětlit důvod co je politicky nebo ekonomicky prospěšni pro Finsko. Vlastně vůbec. Důvod. A nebo to je jen projekt na severu co se používá pro politickou medializací?
Důvod je ten, že se vlaky dostanou z Narviku přes Švédko až na sever Finska.
V případě přepadení rusáky se tak do Finska dostanoh zbraně a munice rychleji.
Další etapou má být přebudování rozchodu v severo-jižním směru.
Tohle není první světová válka…
Jak známo, už v druhé světové válce přestaly vlaky používat
Němci by je určitě rádi nepoužívaly, když by měli dostatek náklaďáku a paliv, vzhledem k tomu, jak moc železnice a nádraží byly citlivé na bombardování. Američané jich taky moc nepoužívali, protože ve Francii a Německu rozbombardovali řadu důležitých mostu a nádraží..
Tak deset let zpět někdo v UK vyfotil opusteny nepoužitý vlak, který je snad stále v majetku US army, nevyjel, protože pro něj na kontinentu neměli tratě.
Ty „malé UNNRRy“ řady S160 a posunovací S100 nezůstaly, po invazi do Itálie a pak v Normandii, na ostrovech proto, že by pro ně nebyla na kontinentu za války práce. Ale proto, že pro ně bylo v Británii práce víc než dost. Včetně dopravy vojenských transportů.
On totiž lokomotivní park v Británi byl docela tragický. Základ pořád tvořily různé verze tříspřežek s vnitřními válci.
Přesně tak, S160 byly proti zastaralým britským strojům výrazná modernizace lokomotivního parku.
Posledni půl rok války všechno šlo přes přístavy kontinentu, tak nevím co za americké vlaky tak mohli vzít.
… A žádná pára to nebyla, ale diesel.
Ale měli, dokonce je velmi intenzivně od léta 1944 budovali.
Budovali, protože je znicili, ale i tak nakonec odebrali více náklaďáku, než kolik si jich vypočítali před invazi, protože neodhadli, co všechno US Air Force zničí.
Asi netušíte, jak vypadala silniční síť v SSSR ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, co? Jinak takovou věc nenapsal.
Vím moc dobře, stejně jako zelezniznicni. Ale jak jsem napsal, právě proto že tady lidi vidí svět přes vlackarskou optiku, tak jim jako obecně nedochází, ze svět je i mimo nádraží a koleje a že se běžně bojovalo i 200 km od nejbližšího nadrazi, kde je ty náklaďáky bolely.
Stejně tak na východní frontě kde nebyly skoro žádné cesty použitelné pro velké přesuny materiálu.
To nebyly, ale i tam se aktivně bojovalo. Představa že se válci do 100 kilometrů od nadrazi je značně iluzorní.
Jenže sto či dvě stě kilometrů nebyla b CCCP žádná vzdálenost. Je třeba se na to dívat touto optikou.
Jak na co, dnes se zásobuje hodně letecky nebo na tahačích, ale kde to jde tak se železnice používá a to jak v Rusku tak i přes Evropu, když se začala dodávat námi vyřazovaná těžká technika na Ukrajinu. Je to přecejen o něco úspornější poslat 50 tanků blíž ke frontě jedním vlakem než je přetahovat 50 náklaďákama s 50 řidičema.
Žádná vyřazována technika se od nas na vlaku neposlala. A ty bulharské vyřazené Suchoje, gvozdiky a t-72 z bulharska šli na náklaďáku.
A to sis vycucal z kterýho prstu?
Z žádného, spíš co je zase tady za fabulujici postizaky..
To by měl vědět tvůj ošetřovatel.
A na to jsi přišel jak?!? Při noční poluci?!?
Viz třeba zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-cesko-poslalo-na-ukrajinu-tanky-z-80-let-chybet-nebudou-rika-analytik-197464
Na to jsem přišel tak, že to není žádná vyřazena technika, ale mobilizační záloha z Rantiřova, ty poluce. Nevím proč na tomhle webu má tolik lidí problém s rozuměním psanému slovu? Ten článek je taky navíc opravdu kvalita. T-64 se nevyráběl na samostatné Ukrajině, skončil 1987, u nás se nevyráběly tři verze T-72 , ale dvě, M a M1, což jsou pro exportni verze vyvinutý z T-72A model 1979, proč rozjet výrobu výkonnější varianty co do pancíře a následně ochuzené, když ten pancíř chcete utajit, nebo s rozdílnými motory opravdu netusim.. Ty stroje nejsou z 80.let, přímo tyto kusy jsou… Číst vice »
Ano, víš úplný howno a zase jsi měl poluci. Ale poluce je zdravá, také jsem je jako náctiletý měl a dokonce několikrát za noc 😁😁😁.
Jo, a ty fotky s tankama a bévépéčkama, co kolovaly po netu, někdo nakreslil v malování, ne?
Myslíte ty s tankama na vagónech? Ty vypadají dost pravé.
Nikdo je v malování nenakreslil, ale on je ani nikdo nevyřadil.
Přestaly se používat obrněné vlaky, ty se skutečně přežily a už během druhé světové války bylo jasné, že jejich čas skončil. Ale ruSSáci si to nemyslí a proto jim Ukrajinci před pár měsíci jeden obrněný vlak rozstříleli 😁😁😁.
Obrněné vlaky za druhe světové války neměli malou roli, patrolovali v horách od severní Itálie po Řecko proti partizánum a v SSSR jezdily jako doprovod logistickych, meli za sebou několik bitev a přes Československo ustupovali ještě před osmdesáti lety, ukořistěné vlaky v Milovicích se připravovali zasáhnout v pražském povstání, kde eventuálně mohli neco zmoct proti ustupujícím německým vlakum, přímo v Praze zasahovali protiletadlove vozy, Němci ukořistěné improvizované obrněné vlaky ze Slovenska nasadili jeste během bitvy o berlin, Československá armáda je zavedla do výzbroje i po valce, patrolovali v Sudetech při odsunu Němců až do toku 1946, později odjeli na Slovensko… Číst vice »
Už tehdy (za WWII) bylo jasné, že obrněné vlaky končí, při životě je udržoval jen nedostatek silničních vozidel a špatná silniční síť.
Obrněné vlaky se používají i tam, kde žádné silnice neexistují, v horských oblastech třeba, některé ale taky vozily dělá velikosti a dostřelu, které na gumovych vozech nemohli existovat. Němci je vyráběli do roku 45, kdy meli mnohem horsi zeleznici než silnice.
Tady máš i video: https://www.facebook.com/CT24.cz/videos/české-tanky-míří-na-ukrajinu/353980300110659/
Viděl jsem už před třemi lety, mobilizační ulozenky, nic vyřazeného.
Jasne, a proto spojenci do normandie dotahli hafo vagonu a lokomotiv. Nemecka einheitslok taky nic a unrra vozy z prebytku taky se mi jen zdaly.
Fakt…vite prd a delate chytreho
To je tím, že lidé nechápou rozdíl mezi obrněným vlakem, ze kterého se střílí a nákladním vlakem s přepravou vojenského materiálu (včetně vozidel) v týlu. První již po zásluze odešel do věčných lovišť a druhý se stále používá.
Jenže tyhle vlaky byly na vychodni frontě jedno a to samé, obrněné vlaky chránili logisticky před partizany, strojvedoucí dokonce přes některé části odmítali jezdit v noci, pokud měli jezdit bez nich.
No, nevím, co „je známo“ vám, ale realita byla zcela jiná.
Doplňte se své chabé znalosti alespoň zde (teprve pak můžete přejít na něco odbornějšího):
https://www.ceskatelevize.cz/tv-program/hledani/?filtr%5Bslova-casti%5D=Vlaky+ve+v%C3%A1lce
Železnice byla klíčová i po vylodění Spojenců v Normandii, v SSSR byla jedním (nikoliv jediným) důvodem prohry Němců (zejména nesplnění válečného očekávání v posledním čtvrtletí roku 1941.
Ale Rusove porad bojuji a zasobuji jako v prvni svetove valce. Primarni duvod je samozrejme to dopravni spojeni s Evropou v mirovych casech.
Rusové v první válce bojovali rušičkami, drony, raketami a proudovými letadly? No nepovídejte.. K frontě vozí jen palivo, které se rychle preklada. Vlaky na vožení techniky používající nebo pouzivali Ukrajinci, jsou minimálně dvě série fotek, kde je zničili rakety, tolik k jejich užitku.
Stejná otázka.
Jakože mám dokazovat že rusové za první války nebojovali rušičkami a drony?
Člověče, vy jste tak mimo, že být mimo ještě víc, tak přijdete z opačné strany zeměkoule.
Mimo jste vy, protože nejste schopný rozeznat očividný sarkazmus jak u toho, že si nikdo opravdu vážně nemyslí, že za druhé války nejezdily vlaky, nebo že byli za první války rusicky, sdělení těch vět je úplně jiné. Ale asi bych neměl byt překvapen, ve zdejších diskuzích řada nerozumí ani normálně minenemu slovu, natož ironií.
Ty už ani nevíš o čem jsi točil výše.
„Uživatel odeslán do Kremlu“ 🤭
Je to ještě zábavnější. 1524 je rozchod, který se původně používal v jižních státech USA odkud byl převzat do Ruska. Finsko bylo tehdy autonomní součástí. Potom co se Finsko osamostatnilo si nechalo 1524 zatímco sovětský svaz přešel na 1520. Rozchody jsou nicméně kompatibilní.
No nevím, ty širší vlaky by mohly vadit na užších tratich v obloucích, ne?
Nevadí, Pendolina pro linku Helsinky-Petrohrad maji rozchod 1522 mm a pred valkou jezdily bezne stodoly RZD do Helsinek na nocnich vlacich.
A před dodáním Pendolin také na dvou denních vlacích, ten noční (do Moskvy) byl jeden. Kromě toho krátce fungovalo spojení Joensuu – Petrozavodsk a samozřejmě do Finska jezdily i ruské nákladní vozy.
Budou se muset schválit/aktualizovat příslušné normy, které na změnu rozchodu budou reagovat. Domnívám se, že nyní je koridor širší, než by měl být v budoucnu. Nevím ale, jaký bude mít vliv šířka vozidel vzhledem k užšímu rozchodu. Jinak to mají dobře promyšlené. Opraví tratě v severo-jižním směru (hlavní magistrála) tím, že vybudují 2. kolej, čímž dojde k rekonstrukcím a až budou mít vše, pustí se do „přerozchodování“ původních kolejí. Nakonec pak zbytek navazujících tratí (západo-vývhodní směr). Vše za pochodu bez přerušení provozu a postupnou obnovou železničních vozidel na normální rozchod.
Zajímavé, že ve všech pojednáních o sovětské železnici do začátku 80tých let se uvádělo 1524 mm. „Sovětské vozy jsou širší, a umožňují odvézt víc osob a víc nákladu“. Přitom je rozdíl tak malý, že nelze postavit 3 kolejnicovou splítku, kolejnice musí být 4 a jezdí se po 1. a 3., a druhý rozchod po 2. a 4..
Ale kapacita vozu je o prujezdnim profilu („stodola“), nikoliv o rozchodu.
Stodoly jazdili aj po niekdajšom Československu až do Prahy.
Ja vim, ale co vim, tak se muselo davat pozor, aby se to v obloucich nepotkavalo s jinymi vlaky.
Mimochodem, jak se to vlastne na hranicich prevazovalo? To jde, zmenit za hodinu ve stanici rozchod vozu?
Měnily se podvozky na zvedácích. Dělá se to tak dodnes. Pobyt vlaku ve stanici byl cca dvě hoďky.
Měnily se podvozky. Skupinu vozů s rozchodem 1435 zasune normálně rozchodná lokomotiva v pohraniční stanici na prevazišti na kolej s rozchodem 1520 mm, kde jsou přídržnicemi z vnitřních stran kol podvozky středěny do osy koleje. Odpojí se brzdovi, sundají se pojistky z otočných čepů podvozků a skříně vozů se zvednou na zdvihacích. Podvozky normálního rozchodu se odsunou pryč a na jejich místa se přisunou podvozky širokorozchodné. Skříně se na ně spustí, nasadí se pojistky otočných čepů, připojí se brzdoví a už by si pro vozy mohla zajet širokorozchodná lokomotiva. Ale na jednu drobnost jsem zapomněl, ještě se musí alespoň na… Číst vice »
Potkávací omezení bylo jen v krasíkovském tunelu, jinak stodoly (a převázané nákladní vozy) jezdily po síti ČSD bez omezení.
Potkávácí omezení bylo i v Praze na Hrabovce, kde byla malá osová vzdálenost kolejí. A mám za to, že byla ještě i nějaká další místa s omezením…
Vkak s velkými vozy RŽD byly trasovány přes Vtkov.
Hlavně při výluce jezdily vlaky se stodolami spodem přes Hrabovku, takže bylo potřeba mít opatření i pro tuto trať.
Určitě stodoly teda bez omezení nejezdily. Pouze tam, kde na to byl profil, což se pečlivě sledovalo a udržovalo.
Omezení bylo jenom v krasíkovském tunelu. V předpisu D1 byla pro vlaky se širším profilem speciální návěst která se jenom tam užívala. Nikde jinde. Nikde jinde.
Vlak byl v celé trase omezen na Vmax 110 km/h. Pak jízdu odbočkou, dle tehdejší terminologie, byla omezena na 30 km/h. Toť vše.
To už u dnešních nástupišť zrejme nejde, v Polsku převázané uhlaky měli 30 kmh přes stanice a zastávky.
Jediné místo u nás, kde byl jednokolejný provoz kvůli širšimu profilu byl starý krasíkovský tunel.
Jinde normální dvoukolejný provoz.
Každopádně na širším rozchodu je širší vůz stabilnější.
Ano, dříve se uváděl rozchod na siti SŽD 1524 mm. V roce 1977 byl úředně změněn na 1520 mm. Fyzicky se nedělo nic. Finsko si nechalo 1524 a Svaz s Mongolskem se přeznačili na 1520 mm.
Začátkem 80. let proběhla změna sovětských norem z jmenovitého rizchodu 1524 na 1520 mm. Reálně se samozřejmě rozchod neměnil, jen v rámci údržby se používaly nové parametry.
Přesně tak.
Rozchod 1520 mm vzniknul cca v půli 70. let. Změnilo sr místo měření.
Jinak už vidím jak při sovětském binci posouvají koleje o čtyři mm na 120 000 km sitě. O naprávach nemluvě.
Taky až do konfliktu Finské a Russké vlaky plynule přejížděly hranice.
1524 mm = 5 stop. Stopa, anglicky foot (množné číslo feet, zkratka ft), také standardní imperiální stopa (standard imperial foot), je tzv. imperiální délková jednotka, používaná ve Spojeném království (zde i po zavedení soustavy SI, je však její užívání na ústupu) a ve Spojených státech (USA), zde pak pod názvem americká běžná stopa (U.S. customary foot). 1. června 1959 byl definován ve Spojených státech, Spojeném království a zemích Commonwealthu mezinárodní yard jako 0,9144 metrů. Stopa je 1/3 yardu tj. 1ft = 0,3048 metrů nebo 30,48 cm (přesně), palec je 1/12 stopy, tj. 2,54 cm (přesně). To je o 2 ppm… Číst vice »
V Rusku se nejezdí 1524, ale 1520. Schválně jestli se tedy nějaké jejich vlaky objeví v zahraničí.
Normálně jezdí na Ukrajinu, Kazachstán, Ázerbájdžán, Bělorusko, Turkmenistán a další takové dupy.
Finské železnice jezdí na ukrajinu a takové dupy?
Jezdí i do Pobaltí, když už ne osobní vlaky tak nákladní vozy RŽD jsou tam vidět stále, bohužel (naposledy jsem tam byl minulé léto).
Nejezdí také pořád tranzitní vlaky do Královce? (ne toho v ČR) S tím rozdílem že na Litvě už nezastavují pro výstup a nástup. Jinak tuším že v Pobaltí se už stodolou svézt nedá, i na těch posílených rychlících do Klaipédy s TEP70 to tuším dojezdilo.
Áno, do Kaliningradu jazdia.
Rozchody 1524 mm a 1520 mm jsou kompatibilní a vozidla jezdí bez omezení po obou rozchodech.
To právě není pravda, i takový malý rozdíl v rozchodu dělá pěkný čurbes a proto jsou přechodná pouze vozidla, která splňují tolerance (zejména rozkolí) na obou rozchodech.
Ty 4 mm jsou dány rozdílným způsobem měření.