Finsko přebuduje železnici na 1435 mm. Chce přerušit vazbu na Rusko
Rekonstrukce železnice ve Finsku. Foto: Finnish Transport Infrastructure Agency
K proměně má dojít nejprve na severu pro plynulejší napojení se Švédskem.
Správný krok.
Vzhledem k tomu, že většina finských železnic není moc vytížená a s kapacitou tudíž problémy nemají, tak se snad nic nestane. Nicméně pro hustý provoz ve velké části Evropy je rozchod 1435 mm úzký, zvláště v dálkové dopravě. Buď je úzká ulička, nebo se vedle sebe vejdou jen 3 sedadla. 1524 mm už je lepších, ale jestli má mít Evropa jednotný rozchod, tak 1668 mm.
Jasně, předěláme celkou Evropu, vagony sešrotujeme a koupí se nové a širší… hodně vlhký sen
Myšlenka zajímavá, ale přišla asi tak 200 let pozdě na uskutečnění.
Evropa bude ráda, když se během příštích sta let povede aspoň trochu sjednotit předpisy a certifikace.
Víte o tom, že rozchod není totéž co průjezdný průřez? Například v takovém Švédsku je rozchod standardních 1435, ale jsou běžná širší vozidla s uspořádáním 3+2. Změna průřezu v celé Evropě ale znamená převrtat kompletně všechny tunely a přestavět půlku nadjezdů a všechny nástupiště. O vozovém parku raději ani nemluvím.
Mimochodem, to vám není divné, že by těch pouhých 23 cm navíc iberského rozchodu mělo přidat jednu nebo dokonce dvě sedačky na šířku?
Ono to přerozchodování je ve skutečnosti i obranným opatřením.
Důsledek vstupu Švédska a Finska do NATO. A aby nemohly ruské vlaky plynule jezdit do Švédska.
Ten postup s „etapovým zdvoukolejněním“ vypadá na první pohled použitelně, ale nějak ticho je kolem otázky, co bude v mezifázi se stanicemi…
Jsem zvědav kolik lokálek ve Finsku padne, že se je nevyplatí přerozchodovat. Jinak je to ale logický krok vzhledem k tomu, co Rusko předvádí.
A že těch lokálek ve Finsku je…
Několik jo, jezdí na jich vlaky ze Studénky.
Ale to jsou často velmi dlouhé hlavní tratě se slabou osobní dopravou a důležitou nákladní.
V dlouhodobém měřítku spíš kolik Prez je, protože se na ně dají koupit levnější vozym
Zajímalo by mě, jestli se ona studie při výpočtech zabývala také eventuelním podmořským tunelem Helsinki – Talinn.
Ten má navázat na Rail Baltica a má mít každopádně 1435 mm.
To není odpověď na dotaz.
No, je. Pokud řešíme zda a jak přerozchodovat zemi, tak nějaký hypotetický budoucí tunel na novém rozchodu do úvahy jak ten nový rozchod zavézt nevstupuje
No, tohle je mi jasné…
Dobře Finové. A co na to voliči SPD? 😎
Tady jich moc nebude, aby Vám odpověděli.
To je dobře
Kdo se neustale pta k cemu to, necht se zajede podivat na spanelsko-francouzskou hranici: obrovska opustena prekladiste v pohranicnich stanicich, veskery naklad se vozi po silnicich. Anebo do Ciernej nad Tisou, akorat tam to porad funguje.
Tam je primární problém v tom, kam Francouzi dovedli železniční nákladní dopravu vůbec…
Ale Španělé si právě ten jiný rozchod udělali schválně – aby se na Španělsko Francouzům hůř útočilo. Teď to vypadá jako blbost, ale železnice měla své zlaté časy před sto lety.
Smazáno pro šíření bludů.
U Finů to opravdu nehrozí, protože ti se, narozdíl od zbytku Evropy, posledních 70 let připravují, aby si u nich Rusko ani neškrtlo.
No už jen to, že si na finské železnici ruský ani neškrtne je určité obranné opatření v případě invaze, které by rusákům jednoznačně komplikovalo logistiku.
Jindro, twda Sašo, jdi…
Tak v efektivitě zabíjení rusáků mají finové asi nejlepší know-how.
sice dělají rusáci ramena, ale tady se fakt bojí, že se přidají ke svým pradědům, který jsou v počtu zhruba 200.000 navěky v hraniční zóně spokojeně svých 6 stop pod zemí.
Tak až se to všechno předělá, tak někdo vymyslí, že rozchod 1435 mm je už přežitý a bude se přecházet na 2134 mm. Je velká škoda, že se tento rozchod v předminulém století neprosadil. Železnice by měla daleko větší výhodu proti silniční dopravě. Tento rozchod měly tratě v jihozápadní Anglii a první linka londýnského metra.
Štandardizácia ma omnoho vačší benefit ako široký rozchod na ekonomiku… Nevýhody užšiecho rozchodu sú riešené a vyriešené pokrokom, širkoký rozchod nemá budúcnosť.
Před 100 lety se také dělala auta v takových rozměrech, že dnes by se do nich spousta lidí nevešla. Např. ve slavné Voiturettě od Laurina a Klementa, kdyby měl řidič nohu 45 nebo větší, tak měl smůlu. Osobní auta naštěstí ve velikosti vnitřního prostoru prošla vývojem, autobusy většinou také; co železnice?
Provoz nákladních vlaků na rozchodu 1435 mm v severní Americe a na 1000 mm v Brazílii, myšlenku širšího rozchodu nepodporuje, praxe ukazuje že na rozchodu až tak nezáleží.
A ta výhoda spočívá ve vyšší hmotnosti vozidel, nákladnější výstavbě nebo v čem přesně? 😉
Možnost vozit kontejnery naležato 😀
Nevím jak Vás, ale mě moc nebaví prodírat se úzkou uličkou mezi stojícími cestujícími v přeplněných vagónech. Nezapomeňte, že těch pár centimetrů se může přidat na každé straně, takže i vagóny pro těch 1524 mm jsou výrazně pohodlnější – o 1668 mm nemluvě.
Přes dva metry už je trochu extrém, ale 1668 mm by bylo super.
Výhodou úzkorozchodných drah je zejména možnost menšího poloměru oblouku („ostřejších zatáček“) v náročném terénu nebo stísněných prostorových podmínkách a především výrazně menší náklady na výstavbu i údržbu tratě.
Podle mne by podobně měly prerozschodovat tratě na běžný rozchod také železniční správy Pobaltských zemí, Ukrajiny a Moldavska.
Rail Baltica se afaik na 1435 plánuje
Však Pobaltí už to realizuje.
I mimo Rail Baltica? Měl jsem pocit, že tam Škoda dodávala širokorozchodné jednotky.
Momentálně se dá po 1435 mm dojet z Polska do Kaunasu a drtivá většina sítě je stále na 1520 mm, ale s tím (velmi postupným) přechodem se počítá.
Vsak se s tim pocita. Akorat Ukrajina ma momentalne jine starosti a Moldavsku to z velke casti musi zaplatit EU a rozumne to napojit na svou sit, at uz pres Ukrajinu nebo pres Rumunsko, nejlepe oboji, jinak to k nicemu neni.
Od Čopu do Užhorodu už má být 1435 letos. Pravda, bez drátů…
Pro západní kus Ukrajiny to bude návrat k Rakousko-Uherskému rozchodu.
To je jaký?
Náš.
Správné rozhodnutí!
Jeden z mnoha střípků mozaiky proč Adolf v Rusku prohrál.
Pro lidi co vidí svět šoto optikou, ve skutečnosti to nemělo žádný vliv, dokonce při invazi dokázali prerozchodovavat trať i 20 km za den, v podstatě jak rychle sla fronta a železnice opravdu nebyla Achillova pata říše, i když suplovala velký nedostatek paliv i náklaďáku, které spíš byly.
Normalní rozchod za valky byl až za Kyjevem, byl u Charkova.
A taky široký byl na konci války až v Humenném.
Normální rozchod byl skoro až u Moskvy…
Na tehdejsich drevenych prazcich to slo snaz. Dneska profilovane betonove prazce, presne pro dany rozchod.
Ač se to nezdá, tak i druhá světová byla válkou železnic. Pořád šlo o přesuny obrovského množství lidí i materiálu a na to silniční doprava nikdy nebude mít potřebnou kapacitu.
Němci měli na východě problémy s logistikou kvůli nedostatečné kapacitě sítě už v samotné Říši, natož na východ od Visly, kde síť nebyla tak hustá a nedostatku lokomotiv a vozů. A jejich nepřipravenost na ruské podmínky a vzdálenosti.
Taky jsem četl už v mládí, že ve skutečnosti to zúžení rozchodu bylo jednoduché, to zvládli totálně nasazení s poměrně primitivním vybavením. Ale větší problém byl, že Rusové taky stavěli širší a větší lokomotivy, které nevyžadovaly tak časté doplňování vody a uhlí a v podstatě vždy mezi dvě stanice se musela postavit další… a pro pokrytí tak obrovského území bylo lokomotiv na normální rozchod vždy málo.
Ano, pokud máte v koleji dřevěné pražce a ruské podkladnice s hřeby, je to poměrně jednoduché. Na jednom pasu vytáhnete hřeby, posunete, předvrtáte a zatlučete. Ve výhybce je to složitější, musí se zachovat nějaká geometrie.
Ale betonové pražce se musí vyměnit.
Jak řekl myslím Karel Klapálek ,Adolf v Rusku prohrál protože měl na zásobování z velké části francouzské náklaďáky.Jinak řečeno, logistiku Hitlera v Rusku zcela ochromilo množství nákladních aut sebraných z celé Evropy ,na které nebyly náhradní díly.
Citroen hlavně ty náklaďáky chytře sabotoval. Měrky na kontrolu množství oleje v motoru byly záměrně poněkud kratší než měly být…
Díly nebyly takový problém, hlavně jejich počet a palivo bylo.
Proruský idiot, příspěvek smazán, uživatel odeslán do Kremlu.
Pardon chtěl jsem napsat sacrificial lamb. Rad aby někdo vysvětlit důvod co je politicky nebo ekonomicky prospěšni pro Finsko. Vlastně vůbec. Důvod. A nebo to je jen projekt na severu co se používá pro politickou medializací?
Důvod je ten, že se vlaky dostanou z Narviku přes Švédko až na sever Finska.
V případě přepadení rusáky se tak do Finska dostanoh zbraně a munice rychleji.
Další etapou má být přebudování rozchodu v severo-jižním směru.
Tohle není první světová válka…
Jak známo, už v druhé světové válce přestaly vlaky používat
Němci by je určitě rádi nepoužívaly, když by měli dostatek náklaďáku a paliv, vzhledem k tomu, jak moc železnice a nádraží byly citlivé na bombardování. Američané jich taky moc nepoužívali, protože ve Francii a Německu rozbombardovali řadu důležitých mostu a nádraží..
Tak deset let zpět někdo v UK vyfotil opusteny nepoužitý vlak, který je snad stále v majetku US army, nevyjel, protože pro něj na kontinentu neměli tratě.
Ty „malé UNNRRy“ řady S160 a posunovací S100 nezůstaly, po invazi do Itálie a pak v Normandii, na ostrovech proto, že by pro ně nebyla na kontinentu za války práce. Ale proto, že pro ně bylo v Británii práce víc než dost. Včetně dopravy vojenských transportů.
On totiž lokomotivní park v Británi byl docela tragický. Základ pořád tvořily různé verze tříspřežek s vnitřními válci.
Jak na co, dnes se zásobuje hodně letecky nebo na tahačích, ale kde to jde tak se železnice používá a to jak v Rusku tak i přes Evropu, když se začala dodávat námi vyřazovaná těžká technika na Ukrajinu. Je to přecejen o něco úspornější poslat 50 tanků blíž ke frontě jedním vlakem než je přetahovat 50 náklaďákama s 50 řidičema.
Žádná vyřazována technika se od nas na vlaku neposlala. A ty bulharské vyřazené Suchoje, gvozdiky a t-72 z bulharska šli na náklaďáku.
A to sis vycucal z kterýho prstu?
Z žádného, spíš co je zase tady za fabulujici postizaky..
Přestaly se používat obrněné vlaky, ty se skutečně přežily a už během druhé světové války bylo jasné, že jejich čas skončil. Ale ruSSáci si to nemyslí a proto jim Ukrajinci před pár měsíci jeden obrněný vlak rozstříleli 😁😁😁.
Obrněné vlaky za druhe světové války neměli malou roli, patrolovali v horách od severní Itálie po Řecko proti partizánum a v SSSR jezdily jako doprovod logistickych, meli za sebou několik bitev a přes Československo ustupovali ještě před osmdesáti lety, ukořistěné vlaky v Milovicích se připravovali zasáhnout v pražském povstání, kde eventuálně mohli neco zmoct proti ustupujícím německým vlakum, přímo v Praze zasahovali protiletadlove vozy, Němci ukořistěné improvizované obrněné vlaky ze Slovenska nasadili jeste během bitvy o berlin, Československá armáda je zavedla do výzbroje i po valce, patrolovali v Sudetech při odsunu Němců až do toku 1946, později odjeli na Slovensko… Číst vice »
Jasne, a proto spojenci do normandie dotahli hafo vagonu a lokomotiv. Nemecka einheitslok taky nic a unrra vozy z prebytku taky se mi jen zdaly.
Fakt…vite prd a delate chytreho
Ale Rusove porad bojuji a zasobuji jako v prvni svetove valce. Primarni duvod je samozrejme to dopravni spojeni s Evropou v mirovych casech.
Rusové v první válce bojovali rušičkami, drony, raketami a proudovými letadly? No nepovídejte.. K frontě vozí jen palivo, které se rychle preklada. Vlaky na vožení techniky používající nebo pouzivali Ukrajinci, jsou minimálně dvě série fotek, kde je zničili rakety, tolik k jejich užitku.
Stejná otázka.
Jakože mám dokazovat že rusové za první války nebojovali rušičkami a drony?
„Uživatel odeslán do Kremlu“ 🤭
Je to ještě zábavnější. 1524 je rozchod, který se původně používal v jižních státech USA odkud byl převzat do Ruska. Finsko bylo tehdy autonomní součástí. Potom co se Finsko osamostatnilo si nechalo 1524 zatímco sovětský svaz přešel na 1520. Rozchody jsou nicméně kompatibilní.
No nevím, ty širší vlaky by mohly vadit na užších tratich v obloucích, ne?
Nevadí, Pendolina pro linku Helsinky-Petrohrad maji rozchod 1522 mm a pred valkou jezdily bezne stodoly RZD do Helsinek na nocnich vlacich.
A před dodáním Pendolin také na dvou denních vlacích, ten noční (do Moskvy) byl jeden. Kromě toho krátce fungovalo spojení Joensuu – Petrozavodsk a samozřejmě do Finska jezdily i ruské nákladní vozy.
Budou se muset schválit/aktualizovat příslušné normy, které na změnu rozchodu budou reagovat. Domnívám se, že nyní je koridor širší, než by měl být v budoucnu. Nevím ale, jaký bude mít vliv šířka vozidel vzhledem k užšímu rozchodu. Jinak to mají dobře promyšlené. Opraví tratě v severo-jižním směru (hlavní magistrála) tím, že vybudují 2. kolej, čímž dojde k rekonstrukcím a až budou mít vše, pustí se do „přerozchodování“ původních kolejí. Nakonec pak zbytek navazujících tratí (západo-vývhodní směr). Vše za pochodu bez přerušení provozu a postupnou obnovou železničních vozidel na normální rozchod.
Zajímavé, že ve všech pojednáních o sovětské železnici do začátku 80tých let se uvádělo 1524 mm. „Sovětské vozy jsou širší, a umožňují odvézt víc osob a víc nákladu“. Přitom je rozdíl tak malý, že nelze postavit 3 kolejnicovou splítku, kolejnice musí být 4 a jezdí se po 1. a 3., a druhý rozchod po 2. a 4..
Ale kapacita vozu je o prujezdnim profilu („stodola“), nikoliv o rozchodu.
Stodoly jazdili aj po niekdajšom Československu až do Prahy.
Ja vim, ale co vim, tak se muselo davat pozor, aby se to v obloucich nepotkavalo s jinymi vlaky.
Mimochodem, jak se to vlastne na hranicich prevazovalo? To jde, zmenit za hodinu ve stanici rozchod vozu?
Měnily se podvozky na zvedácích. Dělá se to tak dodnes. Pobyt vlaku ve stanici byl cca dvě hoďky.
Měnily se podvozky. Skupinu vozů s rozchodem 1435 zasune normálně rozchodná lokomotiva v pohraniční stanici na prevazišti na kolej s rozchodem 1520 mm, kde jsou přídržnicemi z vnitřních stran kol podvozky středěny do osy koleje. Odpojí se brzdovi, sundají se pojistky z otočných čepů podvozků a skříně vozů se zvednou na zdvihacích. Podvozky normálního rozchodu se odsunou pryč a na jejich místa se přisunou podvozky širokorozchodné. Skříně se na ně spustí, nasadí se pojistky otočných čepů, připojí se brzdoví a už by si pro vozy mohla zajet širokorozchodná lokomotiva. Ale na jednu drobnost jsem zapomněl, ještě se musí alespoň na… Číst vice »
Potkávací omezení bylo jen v krasíkovském tunelu, jinak stodoly (a převázané nákladní vozy) jezdily po síti ČSD bez omezení.
Potkávácí omezení bylo i v Praze na Hrabovce, kde byla malá osová vzdálenost kolejí. A mám za to, že byla ještě i nějaká další místa s omezením…
Každopádně na širším rozchodu je širší vůz stabilnější.
Ano, dříve se uváděl rozchod na siti SŽD 1524 mm. V roce 1977 byl úředně změněn na 1520 mm. Fyzicky se nedělo nic. Finsko si nechalo 1524 a Svaz s Mongolskem se přeznačili na 1520 mm.
Začátkem 80. let proběhla změna sovětských norem z jmenovitého rizchodu 1524 na 1520 mm. Reálně se samozřejmě rozchod neměnil, jen v rámci údržby se používaly nové parametry.
Rozchod 1520 mm vzniknul cca v půli 70. let. Změnilo sr místo měření.
Jinak už vidím jak při sovětském binci posouvají koleje o čtyři mm na 120 000 km sitě. O naprávach nemluvě.
Taky až do konfliktu Finské a Russké vlaky plynule přejížděly hranice.
1524 mm = 5 stop. Stopa, anglicky foot (množné číslo feet, zkratka ft), také standardní imperiální stopa (standard imperial foot), je tzv. imperiální délková jednotka, používaná ve Spojeném království (zde i po zavedení soustavy SI, je však její užívání na ústupu) a ve Spojených státech (USA), zde pak pod názvem americká běžná stopa (U.S. customary foot). 1. června 1959 byl definován ve Spojených státech, Spojeném království a zemích Commonwealthu mezinárodní yard jako 0,9144 metrů. Stopa je 1/3 yardu tj. 1ft = 0,3048 metrů nebo 30,48 cm (přesně), palec je 1/12 stopy, tj. 2,54 cm (přesně). To je o 2 ppm… Číst vice »
V Rusku se nejezdí 1524, ale 1520. Schválně jestli se tedy nějaké jejich vlaky objeví v zahraničí.
Normálně jezdí na Ukrajinu, Kazachstán, Ázerbájdžán, Bělorusko, Turkmenistán a další takové dupy.
Finské železnice jezdí na ukrajinu a takové dupy?
Jezdí i do Pobaltí, když už ne osobní vlaky tak nákladní vozy RŽD jsou tam vidět stále, bohužel (naposledy jsem tam byl minulé léto).
Nejezdí také pořád tranzitní vlaky do Královce? (ne toho v ČR) S tím rozdílem že na Litvě už nezastavují pro výstup a nástup. Jinak tuším že v Pobaltí se už stodolou svézt nedá, i na těch posílených rychlících do Klaipédy s TEP70 to tuším dojezdilo.
Rozchody 1524 mm a 1520 mm jsou kompatibilní a vozidla jezdí bez omezení po obou rozchodech.