“Fikli jsme tady výhybku”. Inspekce odhalila, proč rychlík Arrivy vjel na špatnou kolej
Mimořádná událost v Hostivici. Foto: Správa železnic
Rychlík zastavil 15 metrů od nákladních vozů, Správa železnic se oznámení o události snažila zrušit.
Keby bola na železnici nejaká kultúra bezpečnosti, tak ten výpravca letí nie za to, že tú chybu urobil, ale za to, že sa to snažil ututlať.
Že by SŽ lhala a podváděla? To snad ani není možné.
Takže jestli jsem to dobře pochopil, tak se nešli ani po této nestandardní události podívat fyzicky, kam je přestavěna pro ten rychlík??
jak na divokém zapade!
Zřejmě slušnej oddíl.
Dotaz laika: rozřez vždy způsobí poškození výhybky?
Ne vždy, některé to snesou.
Diky, nebyl jsem si jist, jak vnímat závažnost věty „Rozřez výhybky výpravčí nesprávně neoznámil jako mimořádnou událost.“
Nezáleží jestli dojde k poškození výhybky, vždy je to mimořádná událost.
Pokud se jedná o mech výměnu tak ne vždy,ale pokud byla výměna ovládána dálkově,tak vždy – minimálně dojde ke střihnutí bezp.kolíku
Záleží, zda je vyhýbka opatřena rozřezným přestavníkem, či nikoli. Samozřejmě, pokud se jedná o vyhybku ručně stavěnou a uzamčenou, pak dojde k poškození vždy. Také záleží na rychlosti, při které k rozřezu dojde.
Pokud je výhybka uzamčena, dojde pouze k poškození zámku (háku), jinak nic.
Tak popište v čem se mýlím. Urazí se hák v zeslabeném místě, co dál?
Pouze u ručně házených málokdy dojde k poškození výhybky. A to ještě nezamčených zámkem. Jinak dojde vždy k poškození. Minimálně praskne bezpečnostní kolíček. Pak to vždy musí zkontrolovat zabezpečovač
Takže shrnuto: špatně zabezpečená stanice -> řízlá výměna -> snaha zachraňovat provoz, „nějak to odjezdit“ -> definitivní průšvih. Ještě že to dopadlo jen takto.
Špatně zabezpečená může být jakákoliv stanice když si tam sedne blbec co bude ignorovat předpisy a nebude přemýšlet
Závěrečné zprávy jsou fajn poučné čtení, ale bylo by lepší kdyby neobsahovaly takové hrozné množství informačního balastu – sáhodlouhé formální vypisování paragrafů, informace o tom že strojvedoucí rychlíku se cítil být odpočat a zdráv (v kontextu dané MU zcela irelevantní informace) a pod.
Takže by se to dalo podle Vás shrnout do jedné věty bez balastu – vlastně se nic nestalo.
To už shrnul před mnoha lety E. M. Remarque názvem své knihy: Na západní frontě klid 😉
Následně potřeboval celou knihu k tomu, aby popsal rozdíl mezi klidem a šturmem. A že ani „klid“ neznamenal klid zbraní, jak by se mohl někdo z nadpisu mylně domnívat.
Četl jste nějakou závěrečnou zprávu DI? Nebo jste ji snad rovnou psal? Je fajn, že je tam vše popsáno, ale některé informace se zbytečně opakují. Nejvíc mi na tom všem vadí, že DI vydává pouze DOPORUČENÍ, nikoliv NAŘÍZENÍ. Bylo by zajímavé, kdyby DI měla něco nařídit SŽ, jak by se ta cukala a vymlouvala, proč to nejde.
Nařízení může vydat pouze Drážní úřad. A když ho DÚ vydal…
https://zdopravy.cz/dozvuky-nehody-na-prejezdu-v-olomouci-sprava-zeleznic-ignorovala-doporuceni-drazni-inspekce-220580/
„Drážní inspekce v závěrečné zprávě doporučila Drážnímu úřadu, aby Správě železnic nařídil instalaci závorových břeven. K tomu došlo, Správa železnic ale pokyn nerespektovala“
Nebojte, četl a ne jednu. Je to hutný odborný text, žádné šotočtení.
Má to nějakou předem danou strukturu.
Opakování – matka moudrosti. Lepší něco zuopakovat, než aby tpo chybělo.
Pokud Vás to nebaví, přečtěte si jen závěr.
Co víc Vám k tomu napsat….
Nejpíš, aby se zabránílo spekulacím jestli návěstidlo prochrápal. Takhle už by to bylo tvrzení proti tvrzení: „Prochrápal“ už by musela protistrana nečím doložit.
Fikli jsme výhybku a inspektoři už jsou tu. Byl to jenom rozřez a výprávčí si mimořádku odnes.