Evropská komise podpoří dálkové železniční linky, na seznamu je i spojení Praha – Kodaň
Jednotka e320 společnosti Eurostar. Foto: Eurostar
Podpora bude podle prvních vyjádření Evropské komise hlavně nemateriální.
Podpora bude podle prvních vyjádření Evropské komise hlavně nemateriální.
V současnosti mezinárodní vlaková doprava z/přes ČR trochu tápe a hledá kompatibilitu s evropskými green plány na renesance nočních spojení i rentabilního mixu VRT/R-Ex spojů. Určitě je pro mnoho lidí problém přijímat fakt, že se stále spoje mění, ruší, zavádí či optimalizují a nikdy nic nevydrží nijak dlouho a tak si vlastně člověk nemůže ani zvyknout na jakoukoliv pravidelnost a jistotu železničního spojení, které by pak rád a ochotně využíval. Osobně vzpomínám na určité období zhruba 2002-2015, kdy se řada spojů držela poměrně dost dlouho a nabízela určitou jistotu v železniční mezinárodní dopravě např. síť nočních vlaků CNL do Německa,… Číst vice »
Pro lidi z bohatších zemí asi na občasné cesty fajn věc, pro nás z východu je většina těch vlaků na západ a sever a jihozápad nesmyslně drahá, zvláště nejede-li se sólo. Jistě, jsou předprodeje a tak, ale ty má i letecká doprava a obvykle výhodnější. A bez predprodeje jsou tu auta, nebo velmi často autobusy, kde ta cena nebývá tak drastická jako u železnice či letadel, pokud se kupuje lístek až v den odjezdu. Argumentace, že to nahradí hotel mi připadá polovičatá. Kupé v jedoucím vlaku není pohodlný hotel se snídaní. A to porovnávám jen s těmi turistickými hotely s… Číst vice »
Poskytneme jim veškerou možnou podporu, kromě pomoci. 😉
U nás by to chtělo lepší napojení Slovenska na Brno..
Souhlas, spojeni s naším nejbližším sousedem je mizerné, z Brna na východ katastrofa…
Nejvíc by Komise pomohla, kdyby odstraňovala šílené administrativní bariéry mezinárodního provozu.
To máte svatou pravdu.
Položme si otázku: Je principiálně možné zrovna toto očekávat od Bruselu?
Mám dojem, že do čeho se vložili, bylo ve výsledku buď složitější, nebo neživotaschopné.
Roaming?
Vážně? A to, že funguje jednotný trh s harmonizovanými normami a legislativou, je náhoda?
Ač je tato akce spíš symbolická, má za cíl zaměřit si právě na ty nesmyslné „národní“ překážky, které dneska blokují přeshraniční provoz daleko víc, než rozdíly technické.
Buďme rádi, že po desetiletích tvrdého odporu DB, SNCF a jednotlivých vlád se konečně začíná mluvit o tom, že osobka má obrovské rezervy a umělé překážky.
He he, pane Juraji, dobře jste mi nahrál!
To, jak je doposud „uživatelsky vstřícné“ prostředí na železnici (na rozdíl od „fuj“ letecké dopravy), pokud se rozhodnete Evropou jednoduše projet vlakem, velmi krásně ukazuje na to, jak v praxi funguje ten vámi zmiňovaný „jednotný trh s harmonizovanými normami a legislativou“. 🙂
Kdy, že jsme vstoupili do EU?
Aha, já zapomněl, teprve před 19 lety…
Mnozí asi mají dost krátkou paměť a už asi zapomněli, jak „perfektně“ byla připravena a pro běžnou cestující veřejnost byla vstřícná „putovní výstavka“ s názvem: „Connecting Europe Express“, kterým chtěla Evropská unie v rámci v rámci „Evropského roku železnice“ v roce 2021 poukázat na důležitost osobní železniční dopravy. Pro připomenutí stačí si do zdejšího vyhledávače zadat tento tag a přečíst si autentické diskusní příspěvky návštěvníků atrakce, například pod článkem z 22.9.2021. https://zdopravy.cz/do-ceska-prijizdi-evropsky-vlak-ma-pripomenout-vyznam-zeleznice-verejnost-s-nim-jet-nemuze-92375/ Zkrátka se někdo v Bruseli probudil a po roce a půl vypustil další propagační železniční balónek, aby mohl presentovat, že na poli osobní železniční dopravy „taky něco dělá“.… Číst vice »
Což je přesně cíl tohoto projektu – zjistit kde a v čem ty administrativní a podobné bariéry jsou, aby se daly řešit.
taky nějaký nový pěkný úřad by se na to dal založit
Nebuďte naivní Jakube P. To první možná ta komise udělá (zjistí, kde je problém), ale řešit …..
ALE že to mají „soudruzi z EK“ pěkně vymyšlený – nařídí befelem a státy EU zaplatí.
Za mě mají smysl superdálkové vlaky i v Evropě s rozvinutou leteckou dopravou. Protože: 1. ne každé město má letiště (např. Plzeň, 200 tis. obyv.) 2. ne každé město má pořádné letiště (Brno, 400 tis. obyv.) 3. ne vždy létá mezi letišti přímá linka (ještě nedávno neexistovala přímá linka Praha-Gdaňsk) 4. ne vždy se létá každý den (v Evropě vlaky zpravidla jezdí denně) 5. pro batůžkáře je mnohdy levnější noční vlak než hotel + letadlo 6. vlak je přeci jen pohodlnější než Flixbus a spol. Někdo může namítnout, že mnohé dálkové vlaky jsou dotované (Nightjety, EC-čka na území ČR), zatímco… Číst vice »
Ony i ty busy a letadla maj podporu z veřejných peněz. Někdy i přímo, systematicky v tom, že nemusí platit zdaleka všechny externality a infrastrukturu, kterou využívaj.
No, externality neplatí vůbec nikdo. Jeden jejich vektor je v emisních povolenkách, ale to je pouze CO2 a ono toho „špatného“ bývá mnohem více. Letectví trochu platí za hluk, což zase pozemní doprava nedělá vůbec (tam se někdy omezuje rychlost, ale jen občas).
Zvlášní je, že v zemích, kde externality ze silniční dopravy prakticky neexistují je chudoba a potřebují potravinovou pomoc.
Samozřejmostí je také to, že ideologie nepřipouští žádné externí benefity ze silniční dopravy, takže by zemědělec neměl měnit brambory za novou motyku a když už tak jedině vlakem, ovšem ke vlaku nesmí ani po polní cestě – i ty jsou špatně.
Má-li být externím benefitem to, že si levněji koupí výrobky z větší dálky namísto těch bližších, přičemž vše poveze výhodněji po silnici s větší spotřebou, než kdyby to jelo hromadně vlakem, marně pátrám, kde je vlastně ten benefit. V zemích, odkud odvážíme zdroje a kam pak dovážíme jakousi pomoc, externality neexistují? Na to jste přišel jak? Nu, možná tam toho více jede tím vlakem, ale i tak.
Plus letectví platí již dnes emisní povolenky…
Dnes je ještě dostávají, jízdní řád na plnou aktivaci je do roku 2026.
Cit: „Podle dohody má dojít k postupnému rušení bezplatných povolenek pro odvětví letectví. Do roku 2024 by jich mělo být o 25 % méně, v roce 2025 by jich měla být už jen polovina a od roku 2026 budou bezplatné povolenky zcela zrušeny.“
Přesně tak, navíc je tu zvýhodnění letecké dopravy v podobě nulové spotřební daně.
OMG! Už zase údajné zvýhodnění… Tak ale když řeknete A, je třeba doplnit B, a to je fakt, že letecká doprava jako jediný druh veřejné dopravy podléhá již dnes ETS, což je ken jiná forma zdanění!
Myslíte, že silnice existují jenom kvůli autobusům? Marie Terezie na to nějak spěchala, když první autobus vyjel az v roce 1803 a navíc ještě v Londýně. Nedejbože Římané… jak daleko mohli být, když by žádné silnice nebudovali.
Nevím jak autor, já mám dojem.že velkou část peněz na stavbu a údržbu silnic spotřebují právě autobusy.
Na hodně trojkách je autobus to nejtěžší, co tam pravidelně jezdí, co často kvůli vyhýbání najíždí na krajnice. (Hasiči sice mají rozměrově podobnou bednu, a o něco těžší, ale nejezdí každý den do stejné vsi.)
A kdo nevěří, ať tam běží, replika toho stroje z roku 1803 jezdí!
https://www.youtube.com/watch?v=Dx_5hE4aGBQ
Konec máleho historicky naučného okénka.
Tak ono je dost možné že dojde k prodloužení součastných vlaků do Praha-Hamburk do Kodaně, jakmile bude dokončen podmořský tunel z Německa do Dánska který tu dopravu hodně urychlí.
Je to velmi zvlastne a zaujimali by ma k tomu nejake detaily, ze co presne je cielom tej podpory v konkretnych pripadoch a ako vobec vybrali tie linky. Niektore uz existuju alebo by sa dali dosiahnut okamzite prepojenim dvoch existujucich liniek, ak by o to bol zaujem, inde to vyzera, ze idu podporovat nieco, co snad este neexistuje ani na papieri (Midnight Trains, European Sleeper). Nedava mi to ako celok zmysel.
Formou tisku propagačních letáků a reklamy, možná? I v tom se dají „utopit“ miliony Eur pro kamarády 🙂
Sú to pilotné projekty, kde majú dopravcovia poukázať na prekážky v interoperabilite (kompatibilita vozidiel, požiadavky na personál, odlišné predpisy atp.)
EK má fungovať ako koordinátor a pomáhať dopravcom/lokálnym úradom toto odstraňovať (napr. jazykové požiadavky na strojvedúcich, prepojené odbavenie…). Je to celé také dosť obecné, ale zase aspoň to verejne priznáva, že problém cezhraničných spojení nie je len ETCS.
Hmm, a v diskusi o trošku výš mi naopak argumentujete takto:
„Vážně? A to, že funguje jednotný trh s harmonizovanými normami a legislativou, je náhoda?“
Ještě před deseti lety podporovali letiště skoro na každé větší vesnici. (dotace na výstavbu-modernizaci) dotace dopravcům, že tam budou lítat a dnes budou zase sypat peníze do železnic a regionální letiště předělávat na nádraží??? Mám rád oba způsoby dopravy, ale tohle je ode zdi ke zdi.
To je spíše problém, že jedna ruka neví, co dělá druhá. Železnice (především infrastruktura) se podporuje s ohledem na ekologii, a to dlouhodobě (nejen v posledních letech v návaznosti na Green Deal). A regionální letiště se podporovala s ohledem na podporu regionálního rozvoje (tady zdá se byly mnohé předpoklady mylné). Domnívám se ale, že u letišť šlo o iniciativu zdola, z regionů, a ne z Bruselu.
No, infrastruktura se podporuje… Slovně snad, ale pokud jedny činy současně mařím druhými, těžko je označovat za podporu. Ještě před lety se udávala „výhodnost vlaku“ od 300 km, nedávno to bylo už od 800 km. Ono to „zdola“ a „z Bruselu“ bych tak nekategorizoval. Mnozí místní by raději vlaky, stejně tak EU nemá problém dát dotaci na letadla či ještě spíše auta (poháněná lesy větrníků a poli panelů, protože vysoká měrná spotřeba). Celkově tyhle náhodné výstřely k žádné extra změně nevedou. Potřeba je především dostatečná infrastruktura a také její racionální užívání. Přes Berlín do Kodaně se dá celkem v pohodě… Číst vice »
Proč by měl někdo předělávat letiště na nádraží? Co je na tom ode zdi ke zdi? On někdo ruší jiné dotační programy? Zdroj?
Před 10 a více lety nebyl boj s klimatickou změnou takový problém jako je dnes.
Pilotní projekt předělání letiště by měl být na výrobní areál (pokud to pokračuje).
EU nikdy nedotovala ani regionální letiště ano letecké linky. Taháte nás za fusekli.
jde spíše o virtuální podporu
… na virtuálních rychlotratích.
Welcome to EU.
Palbu na Zimní palác zahájil křižník Potěmkin a na jeho počest stavíme takzvané Potěmkinovy vesnice.
Není řeč o VRT, ale o identifikaci „soft“ překážek v přeshraniční dopravě. Doteď se vždycky řešil rozchod, trakční napětí, zabezpečovač… ale to je v dnešní době to jednodušší. Hodí se tam multi-country Vectron a je vyřešeno.
Je tu ale problém odlišné legislativy, drážní předpisy, pracovní normy, jazykové požadavky, složité odbavení, neexistence atraktivních nabídek… A právě to by měl tento projekt řešit. Nebo tedy spíš na to poukázat, aby se to mohlo řešit pak.
To je přesně ono. Přejde se od ježděním prstu po mapě ke konkrétním činům, které zamýšlené posunou k cíli.
Ono by ani nemuselo jít o VRT, stačila by příslušná kapacita, aspoň trochu slušná rychlost, souvislé napájení, návaznosti. V druhé řadě též dostupnost, která se s plánem na polní stanice rychlotratí poněkud opomíjí, aneb zbytečné startování auta, parkování, přestup v pustině.
Fanóši, Vás ta stanice Nehvizdy pěkně irituje, ale vězte, že za 50 let bude okolí tak urbanizované, že se Vám o tom ani nezdá.
On ho irituje i terminál Roudnice, protože tam samozřejmě všichni budou jezdit autem (zatímco na dnešní nádraží se z těch sídlišť chodí jedině pěšky nebo tím šukafonem) a tudíž je lepší terminál nestavět.
Bude se nějak lišit v trasování linek Mnichov – Budapešť – Arad a Mnichov – Budapešť (Westbahn) (kromě prodloužení jedné z linek do Aradu)?
Tohle mi moc jako podpora nepřijde. Dnes už je 2h takt Budapešť – Arad. To tam bude hodinovka? Jak přesednu z auta/letadla při cestě do Bulharska/Řecka? Tohle vypadá na malou domů, než na podporu.
Dvouhodinový takt je tam přes den, předpokládám, že tenhle spoj přijede do Aradu ráno ještě před prvním taktovým IC.
Paráda by byla kdybychom se dožili přímého spojení Drážďany – Praha – Linz s rychlostí 300 a více ale to asi můžu jen snít
Zde je důležité výrazné zrychlení úseků ČB-Linz a VRT alespoň v prvním úseku Praha-sjezd Lovosice (VRT Podřipsko )
Tento článek se týká podpory dopravy na existujících tratích, která může být zavedena hned. Nikoli podpory rozvoje infrastruktury.
Tak schválně, jestli na to ta současná infrastruktura bude mít třeba kapacitu, nemluvě o přiměřené rychlosti. Jasně, pospojování dělených ramen, pak ovšem eliminace vzniku zpoždění, dostatečná kapacita samotných spojů (tohle asi nepůjde stylem ‚co pět minut tramvaj‘, proč také)…
U některých těch tras asi budou muset zakázat letadla, aby dostali lidi do vlaku. Prostě proč by se někdo kodrcal z Prahy do Konadě vlakem 12 hodin když letadle je tam za hodinu a půl (a to ještě levněji než vlakem).
Vlak je konkurence schopny, pokud tu trasu da za 3-5h a nejaky odpovidajici servis za OK cenu.
Bohuzel treba z te Prahy se za 3-5h zase tak daleko dojet neda, protoze ty hlavni proste nejsou nic moc.
Vlak (i ve formě VRT) je konkurenceschopný do trasy 1000 km (nevíc nevěřím že v Evropě bude někdy existovat VRT v kontinuální délece 1000 km kde vlak pojede celou dobu třístovkou). Pak už bude letadlo vždy rychlejší.
To je pravda, však VRT většinou nefungují stylem že v tom někdo sedí 1000 km v kuse. Jeden spoj zajistí řadu navzájem se překrývajících úsekových relací – když si vezmeme třeba trasu z Hamburku do Mnichova (jak přes Frankfurt tak přes Berlín), většina lidí jede jen část trasy a vůbec nevadí že to místy po žádné VRT nejede, protože pořád dává ten vlak největší smysl. Letadlo smysluplně vykryje jen některé delší relace a rozhodně ne s flexibilitou odjezdu každou hodinu po celý den.
Přesně tak, fakt to není o srovnání letadlem to trvá tři hodiny, vlakem tři hodiny deset, tedy vlak nemá šanci… Těch faktorů, které tu volbu ovlivňujou je spousta, rychlost je jen jeden z nich (rychlost door-to-door v potřebném čase spíš důležitý, samotná doba cesty v letadle nebo vlaku, bez „režie“ okolo spíš míň důležitý). Navíc část těch zmíněných spojení jsou noční vlaky, tam už tuplem není důležitá samotná doba jízdy/letu.
No vsak ano, ale nedovedu si predstavit ty relace Praha-Mnichov pres Drazdany, nebo Praha-Pariz pres Berlin, ci Praha Lvov pres Varsavu, do Italie nic, atd…
Nejde o to, ze by VRT vlak jel z Porta v Portugalsku do Tallinu v Estonsku,… ale ty relace cca do 1000 km, coz je treba i Praha – Pariz mohou byt velmi zajimave a atraktivni, ted to nejde jinak nez letecky…
V Evropě už existuje téměř kontinuální VRT o délce téměř 2500km. (Londýn-Paříž-Lyon-Montpellier-Barcelona-Madrid-Malaga). Z toho existuje přímé spojení z Paříže do Barcelony, což je těch cca 1000km a cesta trvá 6.5h.
No zrovna minimálně Eurotunel úplně VRT není.
Teoreticky je možné jet Calais-Montpellier, což je ca. 1100km. Je tam pár omezení na 200km/h, jinak celá trasa 270-320km/h. 😀
Mnohem realističtější rychlé spojení na vzdálenost trochu menší vzdálenost je třeba Brussel-Marseille, kde pár spojů jezdí, ale díky zajíždění a úvrati v Lille a zajíždění do centra Lyonu to má jízdní dobu přes 5h.
Me osobně by stačilo, kdyby se člověk dostal do tří hodin z Prahy do Vídně, Blavy, Berlína a Mnichova.
I kdyz o tom clanek neni, tyka se dalkovych vlaku a nikoliv infrastruktury, tak mam pocit, ze CR je tak nejak mimo a bokem – jako odstrcene…. Pritom Praha je historicky krizovatkou „obchodnich“ cest…
Historicky možná jo, ale při naší infrastruktuře se moc nedivím, že se hledají cesty, jak nás objet.
no tak nejak no
Když na té objízdné trase potřebuejte jenom 2 schválení, napájecí soustava je stejné a zabzař vícememéně taky.
Zatímco přes ČR jsou potřeba 2 soustavy navíc a místo zabezpečovače číhá na strojvedoucího řada hákovnic… a za ty hákovnice fakt nemůže silniční doprava, ani živnostníci.
silnicni doprava a zivnostnici???
U spojeni Hamburg-Göteborg (-Oslo) ma jit o spolupraci DB, DSB a SJ.