ETCS do laminátek ČD Cargo dodá ŽOS Vrútky
Lokomotiva řady 240 společnosti ČD Cargo. Foto: Matijak / Wikimedia Commons
Lokomotivy řady 230 nakonec evropský zabezpečovač nedostanou.
Lokomotivy řady 230 nakonec evropský zabezpečovač nedostanou.
240 jsou mladší jen o dva roky, co způsobilo takový velký rozdíl v jejich stavu?
Stále nechápu tu cenu ….
Ale to nevadí…
Důsledná likvidace trhu, např. zaváděním národních specifik i do etcs… Není konkurence = není dobrá cena, jako vždy.:) (Jediný národní dodavatel pražců by mohl povídat 🙂 )
Jak národní specifika? Snad až bude ETCS všude evropě, tak pokud bude stejné napájení, tak by snad mělo jít jezdit skrz celou evropu na rozchodě 1435?
no právě že ne, v každé zemi se to musí schvalovat zvlášť… nekompatibilita tudíž pořád stejná, akorát to stojí daleko víc peněz.
Z principu 380 nemají nárok. Co Albatros? Ale pozor, je od stejné firmy…
Něco mi říká, ze o ty 230ky se nakonec postarají někteří soukromnici a ten prototyp použit přece jen nějak půjde.
Uvidíme 😉
Na nové lokomotivy se zabezpečovačem z výroby není dotace, tak budeme čerpat dotaci na ETCS pro 50 let staré lokomotivy. Bože, kam jsme to došli? To není plýtvání, to je vyhazování veřejných peněz z okna.
3 nové Vectrony nebo 30 dovybavených laminátek.
Stačí aby průměrná laminátka udělala ještě práci za desetinu Vectrona, což udělá téměř určitě, takže to zas tak špatně nevypadá.
Poslední odstavec článku: Místo lokomotiv 230 koupí ČDC od ČD lokomotivy řad 162, 163 a 242. To jako že po těch střídavých tratích budou jezdit stejnosměrné lokomotivy?
A pardon, přehlédl jsem tu řadu 242, tak beru zpět.
Tak z řady 162 /163 udělat 362.2/ 363.2 není nic neuskutečnitelného.Sam jsem do rána na jedné seděl dnes😀
A pak že účetní cena lokomotiv v čase klesá 😁
Konkurence jistě potěší. Pokud není jen papírová.
Takže Bosna a Černá Hora už vyhlíží modernizaci lokomotivního parku?
Nebo na Slovensku či v Maďarsku. Mirel většinou mají.
Laminátka má papíry do Srbska, dodělá se Chorvatsko a ČDC Adria má s čím jezdit.
A co 340? Ty dojezdí?
dá se to čekat.
Každému znalému je jasné, že to ŽOS nezvládne bez ztráty kytičky/kytiček, stejně jako jiné problémové zakázky. Snad se toho někdy dočkáme…
Tak doufám, že to bude kvalitnější, jak 130, kde kvůli přetížení dojde při stažení sběrače k výpadku měniče napětí, který inteligentně zabudovalo do pultu, místo aby byl na, jako předtím.
Zajímavé jak spadne cena (zde skoro dvojnásobně), pokud jsou podmínky nastaveny tak, že může vyhrát (nejen zúčastnit se) více dodavatelů.
To tak bývá. Ještě je důležité, aby byl vítěz schopný dodat to, co nasliboval.
tady je duvod v tom, ze usetrili naklady za prototyp, ktery delali pro zssk cargo.
Jak se liší ETCS od Siemense na stanovišti od jiných? Aby to opět nebylo každý pes jiná……
Na stanovišti asi problém není. Stejně je každé jiné 😉 (i přímo z výroby třeba na Vectronu).
Ale třeba Taurus má ETCS od Siemense a nejsou s tím nejlepší zkušenosti (na síti SŽ v režimu izolace) a (Siemens) Vectron má ETCS z výroby od Alstomu, tak jsem na to zvědav.
Vzhledově je ta 240-ka ve společné kategorii s řadami: 130, 471, 680, 961, 363.5..čili dělené DMI, což je rozdíl od 362/362WTB/363 nebo 530/550, které mají jen jedno DMI – to zaprvé.
Další rozdíl je použitá systémová verze toho OBU – opravdu nejnovější je dneska pouze ta, co dodal ALSTOM na všechny Esa, všechno ostatní je/bude starší – s výjimkou ještě 680-ky a možná řady 471 a 961. To se týká i Vectronů/Traxxů. Uvidíme..
Proč se vlastně dělají dělené a nedělené DMI? Jaký je mezi nimi rozdíl (kromě vzhledu)? Děkuji
Buď máte jen jeden s úhlopříčkou 10,4 palce a ten má bezpečnost SIL2 a dostupnost mezi poruchami cca. 150 000 hodin a jedno napájení, nebo máte vedle sebe dva na sobě zcela nezávislé 2 x 8,4 palce displeje – každý má sólo vlastní napájení s tím, že skrze přepínač máte zobrazení buď na obou, na levém nebo na pravém, ale již nikoliv s dostupností 150 000 hodin , ale mnohem více (jako celek za oba dva). V případě poruchy se tedy nezobrazí strojvedoucímu plánovací oblast (Planning Area – standardně zobrazená na pravém displeji ze dvou nebo vpravo na jednom displeji),… Číst vice »
Díky moc za objasnění! 👍
Lámu si nad tím hlavu už co jsem se seznamoval s projektem a nikdo mě to kloudně nedokázal vysvětlit.
Ještě jednou díky. Vaše příspěvky se povšechně dobře čtou. 👏
EDIT: Ještě k těm displejům (= dneska jsem si to pro sichr ještě ověřoval):-) Pokud jeden má řekněme střední dobu mezi poruchami 150 000 hodin a Vy máte dva, tak pokud – v případě poruchy jednoho – ho umíte rychle vyměnit – třeba do 3 dnů – tak pak celková doba mezi poruchami za oba dva sumárně násobně vzroste na třeba 800 000- 1 000 000 hodin – to fyzicky znamená, že pokud ETCS má plánovaný technický život 20-25 let = což by bylo 175 200 – 219 000 hodin, tak Vám v provozu nenastane ani jednou s těmi dvěma… Číst vice »
Díky. Když už Vás mám na drátě… 😊
Existuje vysvětlení, proč třeba DMI k Atlasu od Alstomu nemá automatickou regulaci jasu?
A proč naopak má tak tragickou hmatovou odezvu na stisk kláves? Nepříjemně často nereaguje. A téměř každý druhý stisk není odezva v podobě zvukového „kliku“ a mnoho jiného. Je to spíš na osobní rozhovor.
Takové prkotiny rozhodně nedělají tak drahému zabezpečovači dobrou reklamu.
Díky.
S tím jasem je to pro mne novinka, když to umí i taková 380-ka z výroby tak to nějak beru za samozřejmost, zkusím se na to zeptat známého, co se kolem toho motá:-).co se týče odezvy kláves apod., hodně displejů je od PIXY..s tím problémy nebývají…čili je to asi dáno konkrétním výrobcem.Třeba 1216 OBB a Traxx 388 má touchscreen a tam to funguje dobře dotykově, ale text zase vypadá díky té dotykové fólii jakoby mírně mázlý , co vím..třeba ČD Cargo přímo v zadání trvalo na tlačítkách po obvodu striktně co jsem četl.
Dodavatel společnost ŽOS Vrútky a.s. přitom v zadávacím řízení podala nejnižší nabídkovou cenu, tj. Celkovou cenu Zakázky, a to částku 14.144.255 EUR. Druhý z účastníků zadávacího řízení – společnost ČD – Telematika, a.s. ve své nabídce předložila nabídkovou cenu (Celkovou cenu Zakázky) ve výši 23.732.061,27 EUR. Takže Vrútky to opravdu reálně „umí“ za 59 % ceny ČD Telematiky ? V tom případě jen škoda, že ČD Telematika vyhrála snad všechny dosavadní tendry ČD a ČD Cargo – dost možná cena byla prostě proto (přiznávám, trochu spekuluji), že prostě holt vztah (matka) a (dcera) a bylo potřeba nějak šikovně „přesunout“ peníze… Číst vice »
Možná že podobně vysokou cenu jako teď chce Telematika chtěly Vrútky po ZSSK-C při osazování do jejich laminátek. ČD-C pak těží z toho, že je „druhé“ a spousta věcí už je hotových a zaplacených slovenským Cargem.
Předpokládám, že to ŽOS Vrutky osadí sami. Kdežto v případě ČD-Telematika by tam byla součinnost zřejmě Škoda nebo ČMŽO a AŽD.
Je to tak ja píše Noerf. ČD Telematika ve většině případů slouží jen jako „architekt“. Dá dohromady co bude potřebovat, a objedná to u subdodavatelů, kteří to zapojí podle jejího mustru. Relativně chytrá vyžírka v době kdy firmy, které řešení nabizí celé nemají kapacity.
Která firma to nabízí celé?? O žádné nevím.
Jen tak ze zvědavosti, pokud třeba laminátka půjde do šrotu za 5-10 let, může se ETCS jednotka vymontovat a použít jinde? Nebo je drtivá většina nákladů instalace a nastavení nebo nějaká kalibrace?
tretina muze byt schvaleni papiru pro danou radu. tretina hardware, tretina prace.
jestli je ten hardware standardni, tak se asi z laminatky muze vyziskat, otazka je kolik se tim usetri a jaka je zbytkova zivotnost deset let stareho hardware.
Jo, specifikace ETCS se v čase posouvá, není stabilní…
Jen aby ověření funkčnosti a testy nebylo dražší než něco nového. Navíc za deset let už to bude všude a cena klesne.
Jde o to kam byste to chtěl za těch 10 let přemontovávat? Do nových lokomotiv je to nesmysl. A ostatní vozidla u kterých se bude počítat s dalším provozem už z 99% v že době už ETCS budou mít taky.
Do kredenců KŽC.
😀
Pokud se bude software procházet aktualizací a hardwarově to bude zvládat, tak by se to dalo použít třeba do posunovacich lokomotiv, které se vyrábí v malokusových sériích.
Druhá věc je, aby demontáž nestála více než zůstatková cena zařízení.
Ostatní země si nestanovovaly termíny v roce 2025, jako my, ale později. Klidně může být za 10 let poptávka po instalaci.
Mám dojem, že třeba s radiostanicemi se to dělat nesmělo, ale je to zdroj JPP, tak mne, prosím, negrilujte.