Estonská část projektu Rail Baltica je podepsána. 58 kilometrů rychlotratě se může začít stavět
Projekt Rail Baltica - ilustrační foto. Zdroj: Rail Baltica
Termín dokončení stavby je momentálně plánován na konec roku 2030.
Pro srovnání RS Brno-Přerov celk. délka 77 km. Rozděleno na 5 částí
U nich to bude 1 mezistaniční úsek.
Přerov-Kojetín už jsou vidět zemní práce. Je pozdě upravit ten projekt na 1kolejku pro 250 km/h se zrušením 5 nádraží, abychom srovnávali jablka s jablky a ne s hruškami.
Zas vezměte v úvahu, o kolik hustěji je obydlená střední Morava.
Jedna z věcí, kterou v Pobaltí zažijete, je pocit prázdnoty krajiny. Tam jsou ty lesy opravdu lesy – a vesničku spatříte tak co 25 kilometrů.
Obyvatelstvo, méně početné než u nás, se koncentruje hlavně v několika městech.
Jak to, že to vychází tak levně na km.
Jednokolejka, rovina, les, prakticky žádná civlizace kolem
Tady ani žádné tunely, které se slíbí pro každou Horní Dolní jak u nás.
Je to pro ně úspěch. (ikdyž ne úplný, skrze jednokolejnost)
A u nás nic. My se musíme spokojit jen s malůvkami na bilboardech v aktuální reklamní kampani ‚Vrtky‘.
a polaci ziskavaji zkusenosti s vystavbou trati do 250km/h…
Počítám li správně 8,3mld a 58 km tak jeden km novostavby na 250 km/h je cca za 140 mil Kč. U nás je za to tak zábradlí a PHS….
Esli vono to nebude taky tím, že Estonsko není Vysočina nebo Český Středohoří…
Myslím, že necelá čtvrtina estonského území jsou bažiny. Letíte-li malým letadýlkem z Tallinu do Kuressare, je to dobře vidět, všude se blyští stojatá voda.
To asi taky nebude ideální prostředí na stavbu tratí.
Asi to zábradlí nenatírají tonerem do tiskáren, nebo už fakt nevím.
Proč není rychlost 320 ?
Mezi městy velikosti Brna a Bratislavy se jim nechtělo platit ani 250 km/h. Proto 249 km/h.
Ale houby… důvodem je smíšený provoz.
Nám stačí jedna velká tramvaj v Praze a je to velká sláva.
S jednou kolejí, na kterou byl projekt prozatím (v 1. fázi) redukován kvůli velké finanční náročnosti.
Smíšený provoz nákladních a osobních vlaků, max. 249 km/h
Vzhledem k tomu co to je za díry to může v pohodě stačit.
Pärnu není až taková díra. Je tam velice mělký záliv Baltského moře, který se v létě vyhřeje do příjemné teploty „na plácání“, takže je to tam hodně turistické.
Až se tam z Tallinnu pojede půl hodiny vlakem, bude to tam o prázdninách praskat ve švech.
Co je to zas za šotoblouznění? 40 tisíc obyvatel. Staví se snad někde plnotučná VRT kvůli takovejm městům? Do teď tam nepotřebovali ani dálnici. Budou rádi když tam užíví hodinovej takt a na to jim ta jednokolejka stačí.
Ta traž se nestaví kvůli Pärnu, to „jen“ má štěstí, že leží na spojnici Rigy a Tallinnu.
No já jsem Parnu do diskuse nezatáhl, ale co už… Podstatný je kolik vlaků tam bude jezdit.
Nenavážejte se do jiných lidí, když ani z mapy nerozeznáte, že jde o (užitečnou) mezilehlou zastávku přímo mezi dvěma hlavními městy.
Tak především to asi nerozeznali ani sami Estonci když si myslí, že jim tam stačí jedna kolej, ne?
Estonci jsou celkem chytří a samozřejmě vědí, že k plnohodnotnému provozu budou potřebovat dvě koleje.
Spíš se to podobá tomu, jako když naše ŘSD otevře nějaký kus rozestavěné dálnice v polovičním profilu – mít už nějaký užitek ze stavby předtím, než dojde k jejímu dokončení.
Váš optimismus nesdílím. Z toho citovaného BBC článku vyčnívají slova: peníze, zdražování, úspory. Druhá fáze/kolej odložená na neurčito.
Pokud bych to srovnával s dálnicí, tak spíš s A5 u Drasenhofenu – druhej pás je v plánu. Jednou. Možná.
Jo, ale v 2030 budou něco mít…ne jen další vizualizaci
Nebo taky Rusáky v Narvě a úplně jiný problémy.
A nepočítají náhodu s možností zdvojkolejnění