ERA zveřejnila statistiky zemí v úmrtnosti na železnici. Česko se nemá čím chlubit
Nehoda na přejezdu v Olomouci. Foto: Drážní inspekce
Počty úmrtí na železnici přestaly v Evropě v uplynulých několika letech klesat.
Počty úmrtí na železnici přestaly v Evropě v uplynulých několika letech klesat.
není to v Pardubicích?
Někdy bych chtěl vidět místní mravokárce za volantem, nebo i jen tak v praktickém životě, jak neporušují zákony a normy a hlavně NEDĚLAJÍ CHYBY. Ale na zdopravy to se to poučuje, káže a přednáší, navíc většinou pod rouškou anonymity…
Zazmatkovat v provozu je jedna věc.
A vjet na přejezd na červenou už prostě chce buďto extrémní dávku nepozornosti, nebo vědomé porušení předpisů. Ani jedno za volant nepatří a divím se, že si PČR nechává ujít tyto pokutové žně.
Těžko říct, o co vám vlastně jde, protože váš komentář postrádá základní logiku. Ten článek je výhradně o událostech na železnici. Ne o jiných událostech. A není ani prvoplánové o CHYBÁCH.
Vlastně byste mohl psát o čemkoliv, třeba, že v komentářích v těchto diskusích je velmi mnoho pravopisných chyb :):):).
Pod rouškou anonymity píšete na rozdíl ode mne i vy.
K drtivé většině usmrcení a zranění na přejezdech i mimo ně by nikdy nedošlo, kdyby se lidé chovali zodpovědně a dodržovali základní principy bezpečnosti. Jenže co si myslet o dementech se sluchátky na uších, případně o řidičích projíždějících přes přejezdy na červenou. Osobně nemám nic proti bezpečnému přechodu kolejí v místě, kde jiná možnost není, jenže ono to chce trochu přemýšlet a dávat u toho pozor. A jedna hodně podstatná a opomíjená věc co se bezpečnosti týká. Spousty staveb podchodů, přechodů, nástupišť apod. i nových je místo uživatelské přívětivosti a motivace pro uživatele je použít, hledí pouze na ekonomiku, alibismus… Číst vice »
Tak ono se staci podivat na jeden z nejpopularnejsich zeleznichc prejezdu v Reporyjich u Prahy.
Tam od vytvoreni novych peronu neexistuje pro pesi cestujici bezpecna cesta, jak se dostat od pripoje, autobusu, ke svemu vlaku, jina, nez pres zeleznicni prejezd na cervenou.
Cestujici, ktery prijel na spoj podle jizdniho radu se tak musi rozhodnout, zda porusi predpis (a bude vyfoceny a zverejneny v novinach), nebo zda pocka hodinu na dalsi vlak.
Mám za to, že by se taky měla zveřejnovat statistika pro cestujícího, tedy pro člověka, který se potřebje někam dostat. Tím mám na mysli kolik umře cestujících na sedadle v autě, kolik ve vlaku a kolik v letadle. Na rozhodování, co z pohledu bezpečnosti použiji nemůže mít vliv počet řidičů, kteří vjedou na přejezd ve výstraze, ani počet houbařů, kteřísi krátí cestu do lesa.
Takovou statistiku máte v přímo v odkazovaném dokumentu (strana 24). EU je nějakých 0,07 úmrtí na mld. osbkm, u nás 0,24 (6. nejhorší v EU). Nejhorší Bulharsko (0,41), nejlepší Nizozemsko (0,01).
Je tam i porovnání o ostatními druhy dopravy (EU 27, průměr 2012-2021) – letadlo 0,065, vlak 0,077, autobus 0,225, auto 2,603.
Mám, to vím, ale já se snažím upozornit na to, že v médiích jde o něco jiného, než podat informaci pro veřejnost. Většinou jde o senzaci, na kterou se mají lidé nalepit. Vadí mi, že neexistuje žádná osvěta, která by propagovala železnici jako jednoznačně bezpečnější dopravu.
zdopravy.cz rozhodně žádné senzace nevyrábí, je to naprosto férové medium.
Jinak těžko vytvoříte v mediích článek o tom, že vlak dojel v pořádku, bez zpoždění, bez havárie, personál byl ochotný. Někteří cestující si četli knížku, jiní pracovali na PC. Celá cesta byla zcela bezpečná, na přejezdech se nic nepřihodilo, a ani strojvedoucí nebyl pod vlivem alkoholu, což dokázala dechová zkouška. Celá souprava byla čistě uklizená.
Media potřebuji když ne senzaci, tak alespoń děj. Jinak by to nikdo nečetl.
„zdopravy.cz rozhodně žádné senzace nevyrábí“
A já nic takového v souvislosti s zdopravy rozhodně netvrdím.
Jenze ani to neni dostatecne. Napriklad pro urcite vzdalenosti je bezpecnejsi pouzit osobni auto, nez letadlo. Podobne existuji ruzne typy ridicu i ruzne typy vlaku ci letadel. S tim prosty prumer neumi pracovat.
Strojvedoucí chybují čím dál více, za půl roku projeli „na červenou“ v 81 případech
https://nasregion.cz/strojvedouci-chybuji-cim-dal-vice-za-pul-roku-projeli-na-cervenou-v-81-pripadech-379860/
A v kolika případech projeli na červenou řidiči osobních automobilů? Ano, u strojvedoucího se jedna s největší pravděpodobností o lidskou chybu, jenže co má dělat když jediné co ho hlídá je cár papíru jménem předpis?
Tak rozhodně vlaky nehlídá jen předpis, k čemu je na železnici zabezpečovací zařízení?
Doporučuji pohled na mapy Správy železnic, konkrétně přítomnost zabezpečení.
https://provoz.spravazeleznic.cz/Portal/Show.aspx?path=/Data/Mapy/ATP.pdf
Zabezpečovací zařízení, tedy alespoň takové, které je schopné zabránit nebo alespoň zmenšit pravděpodobnost lidské chyby je jen na části sítě.
Na řadě tratí (stav k 30.10.2023), a to i silně zatížených (např. Praha – Beroun, Praha – Lysá n. L., Brno – Přerov, Ostrava – Opava) brání průjezdu návěsti zakazující jízdu jen a pouze strojvedoucí a není tam žádné zařízení, schopné alespoň varovat strojvedoucího (LS) či přímo zabránit nehodě v případě chyby lidského faktoru (ETCS). Na těchto tratích tedy strojvedoucího opravdu pouze „hlídá předpis“ jak říká uživatel Mrc.
Vy se bavíte pouze o vlakovém zabezpečovači, což není na železnici jediné zařízení, které brání nehodám, nebo snižuje jejich pravděpodobnost. Například staniční zabezpečovací zařízení dokáže oddělit posun od vlakových cest nezávisle od reakce strojvedoucího (zapevněné výhybky, výkolejky…)
Jinak s asi nikdo z nás si nedovede představit dopravu na železnici bez zařízení, které se dvě století vyvíjelo a stále vyvíjí. Domnívat se ale, že bude někdy nějaké zařízení se stopro spolehlivostí je utopie.
Vlákno, ke kterému jsem přispěl, se týká projetí „na červenou“, což by měl primárně řešit právě vlakový zabezpečovač.
Pochopitelně, staniční a traťová zabezpečovací zařízení jsou taky potřeba, aby například nedostal strojvedoucí chybnou návěst (viz nehoda u Říkonína). Výkolejky či odvraty jsou zase užitečná opatření proti dalším možným problémům (Bylnice, Krouny).
Souhlasím s tím, že bezpečnost už prošla dlouhým vývojem a je stále co zlepšovat. Řešení absence vlakového zabezpečovače je právě jedna věc, co je potřeba vylepšit.
To snad víme všichni, málokdo z nás (já určitě to nevím) jak to udělat do zítřejšího rána. Železnici i v tomto stavu považuji za velmi bezpečný dopravní prostředek.
Typický blábol politika, který ve vláknu o „projetí červené a možném zabránění toho projetí“ začne plkat o „bránění nehodám“, „SZZ“, „oddělení posunu od vlakových cest“ a „zapevněných výhybkách a výkolejkách“…
A z věty (část cituji) „… zařízení schopné zabránit nebo alespoň zmenšit pravděpodobnost lidské chyby… je jen na části sítě.“ si účelově vybere pouze slovo „zabránit“ a začne polemizovat o spolehlivosti přičemž je jasné (alespoň mě), že nejsmutnější je že ZZ je „JEN NA ČÁSTI SÍTĚ…“
A kolik z nich hlídá strojvedoucího? Pokud vím, barvičkovač je jen pomůcka, tlačítko bdělosti určitě nekontroluje postavenost návěstidla…. Když fíra přehlédne, tak ho nic nezastaví..
Takže podle Vás veškerá zabzař na železnici krom ETCS jsou na nic, a jsou dvě století pouhým vyhazováním peněz?
To netvrdím, umožňují zabezpečit vlakovou cestu. Jenže co udělá ten staniční zabezpečovač, když strojvedoucí nemá zabezpečenou vlakovou, případně, jak říkáte, posunovou cestu (nemá návěst dovolující jízdu) a přesto, ať už z jakéhokoli důvodu, se ten strojvedoucí rozjede?
Jasně, většina moderních staničních a traťových ZZ po projetí návěsti zakazující jízdu shodí všechny ostatní vlakové cesty, použije generální stop apod.. Ale co hlídá strojvedoucího, aby k tomuhle všemu nedošlo? Protože po projetí stůj už může být pozdě…
Máte řešení „do rána to stihnem“? Železnice je proti silnici bezpečná. To sice neznamená usnout na vavřínech, ale žádná huráakce nezajistí stopro bezpečnost. Chceme zlepšení všude, umírá moc lidí na srdeční nemoce, na rakovinu, tady jsou také rezervy. Je toho moc.
„… ať už z jakéhokoli důvodu, se ten strojvedoucí rozjede (proti Stůj)…“
Je statistika „projetí červené“ rozdělena na
a) „nedbal na červenou a rozjel se“
b) „nedbal na červenou a nezastavil“
?????
Mě by to zajímalo
Pozor. Silnice je posvátná kráva, na tu se nesahá a tady už vůbec ne.
Tento článek je sice pravdivý, nicméně nemá správné souvislosti. Počet projetých návěstidel je v principu konstantní, výjimkou byly roky 2022 (příliš mnoho) a 2023 (příliš málo).
Níže je to vypsané po letech vždy za první pololetí.
Rok 2019 = 87
Rok 2020 = 77
Rok 2021 = 81
Rok 2022 = 106!
Rok 2023 = 67!
Rok 2024 = 81
oficiální název agentury v češtině:
Agentura Evropské unie pro železnice (ERA)
https://european-union.europa.eu/institutions-law-budget/institutions-and-bodies/search-all-eu-institutions-and-bodies/european-union-agency-railways-era_cs
https://www.era.europa.eu/content/report-railway-safety-and-interoperability-eu-2024
Tahle statistika by byla zajímavá…kdyby nebylo teplo. Bez urážky, ale každé léto pravidelně umírám vedrem. Pravděpodobnost, jestli dojde ke katastrofě, mě vážně nezajímá.
A ještě jsi neumřel, takže kecáš.
Nejsem Chuck Norris, abych mrtvý psal tento příspěvek. Každopádně, víte proč? Protože odpoledne pravidelně jezdím i o dvě hodiny později než jezdívám v „zimě“.
Jo v Německu už byl případ právních tahanic, které začal omdlelý cestující. Mezi následky patřilo i to, že Němečtí průvodčí nechtěli přebírat šroty bez klimatizace. Občas dojde i ke kolapsu ve vlaku v ČR, čeká se na někoho, kdo si nenechá kálet na hlavu.
Nevím, jak v Německu, ale bohužel to mám z první ruky, že průvodčí nedostane za absenci klimatizace žádné prémie. Co taky čekat od ČD, když i ten sebevětší šrot hází do druhé třídy. Když kašlou na cestující, proč by nekašlali i na své „koncové“ zaměstnance.
Jak to souvisí s článkem?
Souvisí to tak, že v létě, kdy se vlakem bez klimatizace nedá jezdit, je pro mě bezpečnost jaksi druhořadá. Navíc, už několikrát jsem byl její součástí a nic se mně nestalo, což se o jízdě neklimatizovaným vlakem říct nedá.
Teda chvíli mi zabralo zjistit, že EL je nějaká podivná zkratka pro Řecko..
Ellas – oficialni nazev zeme v rectine. Taky me to zaujalo.
Co je na ní podivného? Jsou to první dvě písmenka z názvu v domácím jazyce.
Podivna je třeba CH pro Švýcarsko, ktera snad jako jediná vychází z latiny.
Podivné je třeba to, že u několika zemí je zkratka založena na jejich názvu v naprosto nedomácím jazyce. CZ pro Českou republiku se dá ještě okecat problémy s háčkem (ona by to klidně mohla být spřežka, že), ale HU pro Maďarsko (nebo i AT pro Rakousko) ve světle EL pro Řecko fakt nedává smysl.
CH je švýcarská vlastní volba založená na neupřednostnění žádného z oficiálních jazyků, to je naopak půvabné.
CH = Confédération helvétique.
Spravne je to Confederatio Helvetica – latinsky, nikoliv francouzsky – jak spravne uvedl predrecnik, pouzili Svycari latinu coby mrtvy jazyk, aby se zadna ze ctyr narodnostnich skupin (Nemci, Francouzi, Italove a Retoromani) necitila byt odstrcena a zneuznana…
Tyhle zkratky jsou už tak nějak všeobecně zažité, někde to z toho domácího jazyka skutečně vychází (HR jako Chorvatsko, DE jako Německo, ES jako Španělsko), jinde je to z angličtiny nebo jiných jazyků. Obecně bych do toho domácí jazyky víc netlačil, nejen kvůli Č, ale kdo má pak vědět že SU je Finsko, ÉI je Irsko a SQ je Albánie…
V EU měly země možnost vybrat si, zda budou používat ISO 3166-1, nebo preferují jinou zkratku. Řada zemí je očividně v pohodě se svou ISO zkratkou, zatímco Řekové chtěli nejspíš vycházet z vlastního jazyka z historických důvodů. Jistě tomu trochu pomáhá i fakt, že EL je v ISO-3166-1-A1 neobsazeno.
Nepochopil jsem, jestli jsou v tom i nehody na přejezdech (ne samozřejmě c té jejich samostatné kategorii), které až na naprosté výjimky jako asi teď ty Zámky podle mě není správné mezi železniční nehody vůbec počítat.
„Stoupá také počet lidí sražených vlakem a úmrtí na přejezdech a to i pokud se nezapočítávají sebevraždy. Zároveň se na železnici nedaří snižovat počty úmrtí zaměstnanců.“
Nestoupá.
Ta citace z článku myslí za celou Evropu.
Stalo se to na kolejích, takže to jsou železniční nehody. Nicméně proti počtu MU klasifikovaných jako srážka s osobou mimo prostor veřejně přístupný jsou to na počet mrtvých „prkotiny“… Statistika DI ČR (mimo jiné DI ČR vydává statistiky každý měsíc velice brzy po skončení měsíce a to navíc dosti podrobné, za což si myslím, že by měla být pochválena) za první pololetí roku 2024 uvádí (v závorce stav roku 2023): MU celkem: 511 (556) Usmrceno: 107 (114) Zraněno: 106 (137) Nedovolené jízdy za návěstidla: Celkem: 81 (67) Vlak: 59 (40) Posun: 22 (27) Extrémní červen 2024: celkem: 21 (9); vlak… Číst vice »
Bureš s Orbánem si dají koblihu a vyřeší to.
Strašné jsou ty umrtí na přejezdu. A to se nevyřeší tím, že se při rekonstrukci zruší přechod přes koleje zabezpečený závorami a světly a nahradí podchodem. Ale můžeme se plácat po ramenou, kolik jsme zrušili úrovňových přejezdů.
Člověče nevím, nepamatuju si kdy naposledy někoho přejel v podchodu vlak…
Co případ kdy houbaři chodili dál přes les, kde byl formálně zrušený přejezd.
A ti houbaři chodili podchodem a v tom podchodu je přejel vlak?
A ti houbari meli v miste toho prechodu podchod ci nadchod, nebo se tak nejak predpokladalo, ze si to deset kilometru obejdou?
A kde to bylo a jakou nehodu to způsobilo?
Tvrzení: „Strašné jsou ty umrtí na přejezdu.“
A zbytek příspěvku je prostest, proti přestavbě.
Možná reagujete na nehodu v Nových Zámcích, ale co se týká počtu mrtvých a zraněných na železničních přejezdech, tak to není až tak zásadní problém proti počtu mrtvých a zraněných na místech osobám nepřístupným, viz. můj výše napsaný příspěvek.
No tak minimálně se to ve statistice přesune do jinýho hrníčku, ne? Když se zruší přechod přes koleje a lidi tam stejně polezou, už to nebude nehoda na přejezdu/přechodu, ale v místě, kde nemají lidi co dělat, ne?
Mě by zajímalo jak by si to kdo představoval – že třeba každý kilometr bude zabezpečený přejezd pro houbaře?