Elektrokola mohou být ekologičtější než klasická kola, uvedl odborník
Při šlapání na klasickém kole spotřebovává člověk více energie než na elektrokole, přičemž energii získává z jídla, při jehož přípravě vznikají emise.
Elektrokola mohou být ekologičtější než klasická jízdní kola, řekl v rozhovoru ČTK pedagog Petr Daniš, který se ve vzdělávání zabývá ochranou životního prostředí. Upozornil, že při šlapání do pedálů na klasickém jízdním kole spotřebovává člověk více energie než na elektrokole, přičemž energii získává z jídla, při jehož přípravě vznikají emise skleníkových plynů. Motor elektrokola je tak podle něj efektivnější a má menší uhlíkovou stopu. Daniš nicméně dodal, že jakékoli kolo je nejefektivnější dopravní prostředek s nízkými emisemi.
„Záleží z jakého hlediska člověk na uhlíkovou stopu nahlíží. Ten trik je jenom v tom, že můžete započítat, co člověk musí sníst, aby měl energii a rozpohyboval klasické kolo. Strašně velkou roli hraje také to, co člověk jí. Banány, lokální jablka nebo hamburgery mají jinou uhlíkovou stopu a jsou různě emisně náročné na pěstování nebo přípravu,“ řekl Daniš.
Doplnil, že efektivnější je elektrokolo i proto, že jeho motor využívá téměř všechnu energii, kterou má, zatímco při šlapání na klasickém kole se přemění na pohyb jen část získané energie. Zdůraznil nicméně, že jakýkoliv pohyb je nejen zdravý, ale všechna kola jsou z hlediska ochrany životního prostředí lepší než auta. „Jakékoli kolo je skvělé a je to stále desetkrát lepší, než jet malým nějakým efektivním autem sám,“ řekl.
Podle Evropské cyklistické federace je při hodnocení různých druhů dopravy kolo jedním z prostředků, které umožňuje významně snížit emise skleníkových plynů. Jejich studie uvádí, že pokud by všechny členské státy EU využívaly kola na stejné úrovni jako v Dánsku, tak by to mohlo pomoct snížit emise do roku 2050 o 12 až 26 procent.
Z výsledků průzkumu společnosti Median z roku 2021 vyplývá, že počet cyklistů v Praze, kteří jezdí po městě alespoň jednou měsíčně, v teplých měsících je 49 procent. V minulosti se podíl lidí používajících v Praze kolo pohyboval kolem jedné třetiny.
Mnozí cyklisté ve městě využívají takzvaný bikesharing, tedy sdílená kola. Podle průzkumu ho v roce 2021 využívalo 15 procent respondentů. Také častěji než vlastní kolo kombinují cyklisté MHD a sdílené kolo. „Počet uživatelů, kteří využívají naše kola pravidelně, neustále stoupá – máme přes půl milionu registrovaných uživatelů. Za letošní rok nám přibylo přes 72 000 lidí. Zvyšuje se počet uživatelů, kteří naše kola využívají opakovaně, a to i přes zimu,“ řekl ČTK Jan Střecha za projekt Rekola, který v několika českých městech nabízí službu sdílených jízdních kol.
„Z registrace víme, že nadpoloviční většina uživatelů se registruje, protože se chce dopravovat po městě a oceňují možnost pravidelných jízd do práce, rychlost dopravy na kole nebo možnosti pravidelného pohybu. Uživatelů, kteří u registrace uvádějí jako hlavní důvod snahu o udržitelnost, je méně než deset procent,“ dodal Střecha.
Federace uvedla, že jízdní kolo má uhlíkovou stopu pět gramů emisí oxidu uhličitého na kilometr. Vychází ze studie, která spočítala, že kolo váží 19,9 kilogramu, skládá se ze 14,6 kilogramu hliníku, 3,7 kilogramu oceli a 1,6 kilogramu pryže. Průměrně vydrží osm let a ročně ujede 2 400 kilometrů. Evropská unie uvádí, že průměrné emise z nových automobilů v roce 2019 činily 122,3 gramu oxidu uhličitého na kilometr.