Elektrické vlaky vyjedou. Dodavatelem trakční elektřiny bude příští rok znovu ČEZ
Lokomotiva 113, začátek Bechyňky v Táboře. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Zajištění trakční elektřiny na další rok nebylo letos vůbec hladké.
Pořád nechápu proč velká většina firem, včetně SŽ, není schopna myslet reálně a s nadhledem. Ve všech společnostech kde jsem pracoval jsme zavedli nákup energií na tři roky dopředu.
Uznávám, obšas se stalo, že třeba měsíc byly enrgie o pár korun levnější, ale byla to výjimka. Elektřina roste dlouhodobě a plyn stejně jako ropa je v Evropě politická záležitost, Ale stejně jako u elektřiny, tak u plynu od roku 2016 téměř pořád roste.
Nákup na delší období (jeden rok to opravdu není) dopředu výrazně snižuje celkové náklady, stabilizuje cash flow a překonává kritické situace na trhu.
Po bitvě je každý generál. Poslední dekádu ušetřil ten, kdo měl spotove ceny.
Spíše by něco měli dělat se spotřebou a obnovitelnými zdroji. Firmy Tet velikosti si můžou v dotacích sáhnout na stovky milionů. Pak ROI vychazi fakt super.
Elektřinu má dodávat firma, která ji vyrábí, a ne šmelináři.
Díky za zajištění elektřiny 💯👍 (bez ironie). K dokonalosti už chybí jen to, aby SŽ nějak motivovala své lidi, aby se jí tak odporně a trestuhodně neplýtvalo! 🤬 Co si myslet o tom, že je na hlavní trati s rychlostí 160 km/h osazena v hlavní koleji pomalá jízda 50 km/h kvůli vadě srdcovky, za 3 dny se ve štěrku vedle postižené výhybky objeví nová srdcovka ale pak se další DVA TÝDNY stále brzdí na 50, než se srdcovka (samozřejmě v pondělí v ranní špičce) začne měnit? Plýtvání jako řemen! Desítky případů denně pozdního stavění vlakových cest a nutného brzdění a… Číst vice »
Už mě i napadlo, že ČEZ má tajnou dohodu s CDP, protože čím těžší vlak tím více rozjezdů. 😁
Kacířská myšlenka: Tohle jsou vlastně argumenty pro (a) závislou trakci a za (b) pro paušály. Protože pak aspoň ten vlak, co byl upřednostněn, se podílí na dodatečné spotřebě toho, co musel bokem. 😉
Je na čase, aby si SŽDC začala část energie vyrábět sama. Nádraží a zastávek, kde by mohly být solární panely je mnoho.
Ano, to je otázka na nějakou pořádnou Studii proveditelnosti. SŽ má velmi mnoho pozemků, různých protihlukovek, panely by mohly být i přímo mezi kolejemi na tratích a kdyby to vylepšila i vlastní distribuční sítí alespoň na elektrizovaných tratích, tak by to mohlo mít významné efekty, otázkou je, jak by to vyšlo ekonomicky… Já mám doma na střeše 50 m2 panelů (10 kWp) a za to, co ročně vyrobím bych odvezl jeden náš standardní vlak (1500 tun) z Prahy kousek před Hamburk… Teď si představme, že například máme k dispozici 2000 km tratě mimo železniční stanice s jižním osvitem a budeme… Číst vice »
Problém je stínění od stromů, protihlukových zdí. Druhou věcí je, že jako odběratel platíte dle čtvrthodinových maximálních odběrů, kdy musíte mít tu kapacitu stejně objednanou, protože nevíte, jestli vyrobíte 0 % nebo 100 % energie z panelů (prší x svítí slunce).
…tak by se přebytek v nejhorším prodal na komerčním trhu, zajemci by byli.
Pokud by měla SŽ vlastní DS (třeba dvoufázová s jednou fází jako doplňkem primární 1f pro TV, transformátorem z toho pak 3f pro běžné provozy dostanete), tak s minimy a maximy může zmizet problém s maximy a minimy. Buď budou mít vlastní elektrárnu pro regulaci, nebo by se vybavily měnírny bateriemi, které se o výkyvy postarají. Bez vlivu na veřejnou DS. Otázkou je ale jak silná ta síť musí být, respektive kolik MW si dráha ve špičce může vzít a kolik by ta síť musela unést atd. Jestli by bylo vhodnější pro regulaci použít menší PVE, nebo třeba něco na… Číst vice »
A v noci a když nebude svítit, tak budem jezdit na naftu nebo rovnou na páru?:) Tak obrovské nestabilní zdroje jsou jen na škodu, to destabilizuje síť a snižuje efektivitu kvalitnějším zdrojům, které umějí dodávat elektřinu nezávisle na počasí a denní době. Nebo se taky dá v době, kdy FVE nedodávají, vyrábět elektřinu z plynu, a bylo by toho potřeba moc – no jestli tohle je výhra… Níže píše pan Šimral, že s tím, co vyrobí na domě, by odvezl lak z Prahy k Hamburku – no nevím, jestli by se mu líbilo, kdyby vlak poskakoval přískoky jen v denní… Číst vice »
VTT: Trošku nastudujte jak to se solárama funguje. Pokud je máte na střeše rodiného domku, pak jste většinou připojený k běžné síti a máte 2 elektroměry. Jeden počítá co jste do sítě dodali a druhý co jste si vzali. Problém je v tom, že to nefunguje tak, že by se odečetlo to, co do sítě soláry dodají a zaplatíte jen to, co jste si vzali. Za to, co vyrobíte na solárech dostanete zaplaceno, často o hodně méně než za co tutéž elektřinu pak koupíte od svého dodavatele. Další varianta je si tuto elektřinu schovávat na noc v trakčních bateriích a… Číst vice »
No fajn. A až bude takových nestabilních zdrojů víc, tak prostě se klidně stane, že tu slavně vyrobenou elektřinu do sítě nedostanete, bude jí v tu chvíli moc. Teda pokud se do toho nebude motat politika typu „elektřina z FE se musí vykupovat, i kdyby trakaře padaly“. „Problém je v tom… od svého dodavatele.“ Tak to není vůbec žádný problém, to je naopak velice dobře. Kdyby začala SŽ dělat ve spotřebě takové výkyvy, tak by si ten odběr nechal distributor hodně mastně zaplatit. To s těmi bateriemi varianta je, ale dlouhodobě (třeba z léta na zimu) schovávat taková kvanta energie,… Číst vice »
VTT: Pořád se nechápeme. Síť je díky tepelným a jaderným elektrárnám stabilní. Výkyvy v odběrech se pokrývají vodními elektrárnami, které jsou schopné dodat energii v řádu minut. Co síti dělá problém je přebytek energie. Často když na serveru hodně fouká a vyrobenou energii je potřeba rozvést a „umořit“… ad „Problém je v tom… od svého dodavatele. Tak to není vůbec žádný problém, to je naopak velice dobře. Kdyby začala SŽ dělat ve spotřebě takové výkyvy, tak by si ten odběr nechal distributor hodně mastně zaplatit.“ Opět to úplně nechápete. žádný výkyv se nekoná. Prostě Vaše soláry dodávají energii do sítě… Číst vice »
Jenže až bude těch nestabilních zdrojů víc, tak to už ty vodní elektrárny nebudou stíhat – víc už jich nebude. To, co píšete, fungovalo jen v době, kdy těch solárů a větrníků bylo zanedbatelně málo. A s uhlím a jádrem se v zelené ideologii beztak nepočítá. Ano, přebytky dělají problém. A s masivním rozšířením solárů budou přebytky ve slunečné letní dny, ale už v noci bude problém. Nehledě na zimní období. SŽ by těmi soláry k tomu přispívala. Výkyv: dobře, tak teda, když to berete tak, že spotřeba SŽ a výroba SŽ (z těch panelů) jsou na sobě nezávislé, tak… Číst vice »
Je otázka jestli bude problém. V noci se spotřebovává o třetinu energie méně než ve dne. Navíc, jsou provozy, které lze plánovat, že budou spotřebovávat energii jen v době levné energie = přebytku. To jest, třeba vytápět domy jen v době, kdy je levná energie. To mi doma funguje přes HDO a nevidím problém v tom, aby se to dál rozšiřovalo. A vidím třeba šanci v tom, že budou firmy, které budou třeba v provozovat slévárnu hliníku ve dvou směnách 16 hodin denně nebo s přesčasy a v zimě pojedou na jednu směnu. Ona ta výroba a spotřeba kolísá hodně… Číst vice »
Zajímavé, že například Dalešice se spouštějí v 18 hodin večer. A v tu chvíli rozhodně není o třetinu nižší spotřeba než ve dne..a v zimě už je tma.
Dalešice – stejně jako Dlouhé stráně – se spouštějí z pražského dispečinku ČEZu podle momentální potřeby a vůbec se to neřídí hodinami.
Samozřejmě mají představu o časovém průběhu odběrů, ve kterém nějaká pravidelnost většinou je, ale jiných vlivů je tolik, že se nedá říct, že by se PVE spouštěly pokaždé ve stejnou hodinu. Koneckonců to je hlavní smysl PVE: Vyrovnávat nepravidelnosti.
Máte špatné informace….
V čem konkrétně?
A chtěl bych vidět tu slévárnu, nebo sklárnu atd… Kde budou rozehřívat pece s materiálem jen ve chvílích jak jim to naplánujete nebo podle HDO😂😂… Na jednu směnu atd… To jsou opravdu mírně naivní představy.
Tak sklářské vany se musí topit pořád, ale třeba už ty slévárny se aspoň do nějaké míry řídit dají. Větší problém může být s konntinuálními chemickými výrobami, papírnami apod., ale ty zase podobně jako ty sklárny „uklidňují“ soustavu dlouhodobým pořád stejným odběrem, což je sen všech energetiků na operativní úrovni…
On ten problém nejen, že bude. On už je. vždyt nemci řeší stabilitu sítě prakticky neustále.
Proto taky Němci částečně využívají zdejší sítě, která je v určitých ohledech odolnější. Němci ještě ani za 30 let nenapravili důsledky rozdělení Německa. A k jednotné evropské síti nebo obecněji energetické politice máme pořád ještě daleko.
Sítě spojené v Německu jsou a nějakou dobu to stačilo, problém je že nejsou s to ji cca 15 let rekonfigurovat pro provoz s větrnými parky na severu a spotřebou na jihu. Takže pak se zjeví Pan Kirchhoff a Pan Ohm a začnou úřadovat. Roli v tom jistě hrála i cena plynu kdy se nevyplatilo nejen budovat, ale dokonce i jen opravovat existující PVE.
Přesně tak… Jsou to takové, dětské představy..
To bude na každém malém nádražíčku trafo na 25 kV a budete to pouštět rovnou do troleje? Nebo se vybudují samostatné distribuční rozvody probíhajicí těmi nádražími? Jak si představujete regulaci a řízení takové sítě v závislosti na povětrnosti?
Nebo se bavíte o tom, že panely na střeše budou napájet jen nějakou jednu LED „zářivku“ v čekárně a ta investice se tak bude vracet 50 let?
Největší paradox gryndýlu je, že znevýhodnil dopravu v závislé trakci. Je načase vytvořit alternativní směr proti zelenému blbnutí.
„Je načase vytvořit alternativní směr proti zelenému blbnutí.“
A ten by měl vypadat jak?
Podpora reálných zdrojů(jádro, fosilní paliva, vodní turbíny) a neprodražovat u nás vyrobené kilowaty kvůli německé zelené blbosti.
Za tuto cenovou výši opravdu nemůže GreenDeal.
A co tedy může za vypínání elektráren a spekulace s emisními povolenkami?
Emisní povolenky tu byly dávno před GreenDealem. Možnost s nimi spekulovat měla být mj. odměnou odpovědným firmám, které investují do snížení energetické a uhlíkové náročnosti.
Vypínání uhelných elektráren je spíše plán než realita. Může za ní mj. i to, že spalování uhlí je velmi znečišťující nejen svým klimatickým efektem.
Pokud myslíte jaderné elektrárny v Německu, tak to je čistě politické rozhodnutí podložené ale i tím, že se do elektráren už nebude muset tolik investovat. Většina Evropy ale s jádrem počítá a to i s jeho rozvojem.
Jojo, mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Co se klimaefektu týče, tak uhlí na tom je +- stejně, jako plyn, pokud se emise skleníkových plynů počítají poctivě, což se u zemního plynu (z asi politických důvodů) nedělá.
Jaderné elektrárny už za dlouhé peníze postavené byly, těch investic nyní zas tolik není. Zase se bude muset investovat do něčeho jiného. To není podložené ničím jiným, než fanatismem části obyvatel, před nímž měla strach i Merkelová.
To, co lidé jako vy nechápou je, že uhlí, plyn, ropa atd. prostě jednou dojdou a čím víc to budeme používat, tím dřív to dojde. Zdroje nejsou nekonečné a my s nimi stále neumíme, nebo spíše nechceme zacházet šetrně. A co je horší, stále nemáme jednotný plán co dělat, až ty zdroje dojdou. A o tom to je. Ne o zelených pomatencích, jak to prezentují populisté.
Tedy pro vás Josefe, může za to grýndýl a předchozí debilní evropská energetická politika. A to, že za hloupá německá rozhodnutí máme platit my.
Nezamenoval bych GD a Energiewende, která zčásti jde úplně opačným směrem (a stejně mi nikdo nevymluvi, ze v tom mají či měli významně pracky Rusové).
Jj rusové nás nutí k vypínání elektráren a prodražování elektriny povolenkami…
Jsem pevně přesvědčen, že ano, zcela vážně. Totiž, spojení mezi Zelenými a Ruskem (dříve SSSR) se už profláklo – konečně, vznikli z „mírového hnutí“ financovaného KGB. A v SPD (nejen naší, ale i německé) těch příjemců peněz z východu taky nebude málo.
To nemusí být jenom peníze. Kompromatů je v Moskvě uloženo pod zámky víc než dost a když náhodou na někoho momentálně chybí, mají dlouhou praxi v jejich výrobě.
A teplá místečka ve státních podnicích RF…
Ale oni ti zelení jedou asi i dost setrvačně, kdy současní mladší členové nemusí ani vědět o tom spojení, vzniku a opravdu to berou jako idealismus. Ostatně, není na to rčení? „Nejlíp slouží ten kdo neví že slouží.“
Navíc narušení průmyslové základny Západu a ekonomiky je jediným způsobem jak může Rusko alespoň teoreticky srovnat poměr sil.
Nás snad ani ne, ale v případě Německa bych se skoro vsadil. Od “vlivovych kampani” na veřejnost až po úplatky nebo vydírání politiku. Uvidíme, co jednou vyplave…
Přesnou představu o těch mechanisech a rozsahu výroby souhlasu nemá na naší úrovni asi nikdo, ale jedním si můžeme být jistí: Rozsah toho průmyslu i jím používané technologie jsou mnohem obludnější, než si jako outsideři dokážeme představit. Občas se něco prolátne, viz třeba Alexandra Alvarová, která si tak dlouho pouštěla pusu na špacír, až se radši odstěhovala do Kanady, ale to jsou tak setiny skutečného celku. A ještě něco: Ono to perfektně funguje i na naší straně glóbusu. Stačí trochu se podívat, co platí třeba takoví bratři Kochové a kam až dosahuje jejich vliv.
Víme vše, kromě ceny. Realita naší země.
A proč jako cestující potřebujete vědět cenu trakční elektřiny? Budete podle toho litovat nebo hanět dopravce? 😁
Tak třeba se ptal z pozice daňového poplatníka. Podle mne relevantní dotaz.
Pracuji pro dopravce.
1) při růstu ceny elektřiny je pravděpodobné, že poroste cena jízdného nebo dopravci budou omezovat nákup či větší opravy, které nevyžaduje legislativa (výměna sedaček, instalace WiFi, klimatizací).
2) jako daňový poplatník, padne více peněz do dopravy ze strany objednatelů, čímž se omezí prostředky jinde (investice do infrastruktury, jiné služby).
SPOT + 245 Kč/ MWh
úžasné, při výrobní ceně 0,5 Kč /kwh v Česku….to slovo spot je velmi flexibilní…
Pobavil jste, ano SPOTová cena je flexibilní, každou hodinu jiná!
cena podléhá cenovému stropu, žili na těch cca 6 kaček silové elektřiny…
Proč spot když objednávají pevně daný objem na celý rok? To má být přece dlouhodobý kontrakt za nízké ceny, pro ČEZ například náklady na výrobu + přiměřený zisk. Železnice je stále kritická infrastruktura.
spot proto, že cena elektřiny se nesoutěžila. soutěž byla právě o výši té přirážky.
Dá se nějak stručně odhadnout, o kolik to teda bude dražší? Nebo aspoň kolik je ta přirážka + za jaké období se počítá ta tržní cena (měsíčně apod) / přesný mechanismus zastropování?
Upřímně přiznávám, že jsem to z článku nepochopil. 🙁
Pochopil jsem to tak, že cena bude aktuální dle spotového trhu, ale nepřekročí vládou nastavený strop.
Bude-li příští rok útlum v průmyslu a zporvozní-li EdF své jaderné elektrárny, dá se očekávat, že se na OKO bude vyprodávat nadbytečná elektřina, osobně si myslím, že spot vyjde železnici a stát laciněji než termínový kontrakt. Co mi teda není jasné je, jak chce MPO zabránit nedostatku elektřiny, když má být cena ze všech zdrojů kromě paroplynových a vodních elektáren zastropována na 180 EUR/MWh- bude-li mít výrobce vyšší variabilní náklady, elektřinu prostě ani nenabídne… a následně, co se nezaplatí výrobcům napřímo, to z obchodníků vymlátí platby za odchylku. NIcméně, jak vídám ve vlacích ČD, nikoho u ČD cena LTO a… Číst vice »
SŽ tohle zdražení předvídalo? Očividně ano, protože by to byl logický důvod, proč hromada tratí ještě dráty nemá a stále tam jezdí dieselové šroty.
Pochopil jsem ironii, ale ono to bude spíš kombinace lenosti s neschopností.
Nechci se zastávat SŽ. Na rozdíl od ČD je tu snaha něco dělat. Jenže, problémem je, že má totálně reverzní priority. A jenom se mluví o tom, co všechno má naplánované dělat i několik let dopředu, ale v reálu jenom rekonstruuje zastávky, což mimo koridory postrádá význam.
Áno, už v roce 1945, když snesli trolej v Harrachově. 😛
Upřímně nevím, co bylo v Harrachově. Narážel jsem na to, že se najde nejedna trať, kde by elektrifikace měla logický význam. A to už celou řadu let. Ale přesto se nic neděje.
„Upřímně nevím, co bylo v Harrachově.“
To měl zřejmě být pokus o ironii.
Dráhy na slezské (tj. do r. 1945 německé) straně Krkonoš byly elektrifikované a dráty do roku 1945 vedly až do čs. přechodových stanic Kořenov (tehdy Polubný/Grünthal – dráty od r. 1927) a Meziměstí (Halbstadt – dráty od r. 1914).
Jo a ještě jsem zapomněl: V r. 1945 Sověti v rámci reparací určitě nesnesli trolej v Harrachově, protože to místo připadlo ČSR až v r. 1958. V r. 1945 se jmenovalo Strickerhäuser a patřilo Německu, v letech 1945 – 1958 pod polskou správou to byly Tkacze.
No slaaava. A to bylo strachu.
Dotaz – proč na příští rok SŽDC poptávalo 1,28 milionu MWh, když v 2019 to bylo 1,31 milionu MWh?
Jakože příští rok nebude tolik výluk, takže se elektřiny bude míň ztrácet při brždění/rozjíždění?
Nebo je důvodem, že staré vlaky (s vyšší spotřebou a bez měřáku spotřeby EE) budou jezdit míň? Např. typ 460?
Dej si mokrý hadr na hlavu
Třeba vědělo i to, kolik to bylo v letech 2020 a 2021…
Úspornější jednotky a lokomotivy? Menší poptávka dopravců?
Odkud bere šalinu železnice Desná?
Těžko se hledá. Oficiální webovky mají poslední aktualizaci z roku 2017, oficiální facebooková stránka z května 2020 a provozovatel SART z počátku roku 2021. Skoro to vypadá, jako by už neexistovali. 🙂
Ale kamery jedou, na jedné cestující a na druhé je vlak. Teda pokud to není fotka
Nerozumím řeči tvého kmene. Co to je „šalina“?
Elektřina
Ve štatlu by ti nerozuměli… V Brně jsem sice strávil jenom 7 let života, ale to ještě žil známý propagátor hantecu Franta Kocourek (čti Kocórek), takže bylo odkud čerpat; stačil jsem za tu dobu pochytit, že hantecový výraz šalina pro brněnskou tramvaj vznikl z ElektriSCHE LINie. Nebo taky možná ze slovesa schallen – zvučet, znít. První šaliny měly otevřené plošiny a na nich zvonce; na plošině stál borec a zvonil a tomu borcovi se údajně říkalo Schallmeister. Nicméně to druhé vysvětlení považují znalci hantecu za méně pravděpodobné. Ať je to jak chce, tak pokud je mi známo, železnice Desná (zatím?)… Číst vice »
Ve štatlu by mu právě že rozuměli. Šalina se tu přeneseně říká i elektřině jako takové, případně i některým elektrickým zařízením. Je v tom šalina znamená: zařízení je pod napětím. Tady je šalina (a ukazuje do trávy) znamená přítomnost vodičů VN/NN. Běž pustit šalinu by znamenalo nahodit spínač a dále někteří brněnští echt úchylové říkají šalina i elektrickému přímotopu.
Asi záleží, k čemu jste se v Brně namotal. Ono 7 let všechno pochytit nejde.
Tož tak 😀
Tak nevím , ale u nás se říká pusť štrom, nikoli pusť šalinu!
Už ani ten hantec neni co béval… Ale to bude asi tím, že už o něj nikdo nepečuje. 😀
Tramvaj…
No tak to jsme fakt nečekali.