Dvanáct náprav a kloub. Nevídaný vagón pro armádu nikdo vymýšlet nechce
Vojenský vlak čili ešalon. Odsun techniky z kasáren Bechyně do Sudoměřic Autor: Armáda ČR/kapitánka Zuzana Králová
Podobný typ železničních vozů v současné době v ČR ani v zahraničí podle ministerstva obrany neexistuje.
Myslim, že problém je hlavně jen o tom, že se chtělo, aby ta speciální technika nemusela mít všude speciální rampu na složení a mohla sjet prakticky kdekoliv. Na to si myslím stačí kombinace normálních plošinových vagónů a připojeného jednoho speciálního, kterým by se dalo sjíždět. Snížily by se tak náklady v době míru, nebylo by třeba někde skladovat celé soupravy, které by jinak neměly využití a naopak v době potřeby by se dalo alokovat docela hodně přepravních vagónů. Šířku neřeším, nemá to smysl, maximální průjezdní profil je dán infrastrukturou a je normálně využíván. U nějaké speciality akorát hrozí, že by… Číst vice »
Slováci kupují pro svoje Leopardy nové vozy https://www.securitymagazin.cz/defence/slovenske-leopardy-2-budou-prevazet-nove-plosinove-vagony-samms-od-tatravagonky-uvezou-pres-100-tun-nakladu-1404072378.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Tak moment… ono to má mít normální rozchod? A proti komu se vlastně chystáme válčit…? Jsem zmaten.
Nechápu, proč všichni potřebují kloubové vozy. Jejich negativní účinky na kolejový svršek se již dostatečně projevují. Připomíná mi to pohádku o největší mašince… Vyjdu z reálných možností, a možná se řešení najde dřív, než na ministerstvu řeknou „dvanáctinápravovýkloubovývagón….
Tak chytrá kmotra liška v pohádce od Josefa Lady chtěla zase stolampové rádio….
Ať armáda zkusí Zababu… S ním by si možná i rozuměli….
Takže nezbyde, než přerozchodovat tratě na 2134 mm a zavést větší jízdní profil. Dnešní tratě mají spoustu limitů, nejen pro potřeby přeprav vojenské techniky. Škoda, že tento rozchod kdysi dávno zanikl.
Rozchod kolejí v Rusku 1520mm,
2134 mm (7 stop): do roku 1892 rozchod anglické Great Western
Španělsko, Portugalsko a Indie mají ještě širší rozchod kolejí, přesněji 1668 mm
A to se španělský a portugalský rozchod lišily, i když jen o málo. Přerozchodovalo se na iberský rozchod vpodstatě razítkem…
Ano já vím že ochrana důležitá ale přezozhodovšní my se vůbec nemohla vyplatit.
Jestli máte na mysli Breitspurbahn, tak ten měl mít rozchod 3000 mm. Jinak to přerozchodování, docela by mne zajímalo, jak to má NATO nebo Rusko v plánech řešené. Dnes už díky betonovým pražcům je to trochu větší problém než za II.světové.
Hmm, projekt SCHMALSPURBAHN, to už tady jednou bylo….
https://image.geo.de/30037644/t/Wq/v3/w960/r0/-/bahn-gross-jpg–14340-.jpg
Breitspurbahn. SCHMALSPURBAHN je úzkorozchodná železnice.
Máte naprostou pravdu, chyba je na mém vysílači.
Už vím kde je chyba. Armáda musí počkat na to až Škodovka koupí Talgo ti mají zkušenosti s plynulou změnu rozchodu a potom realizovat vůz který bude univerzální pro přípravu techniky od Španělska po Moskvou nebude problém. A vzhledem k tomu že to bude vyrábět Škodovka tak si to objedná Vláda i opozice
nikdo ve světě to nepotřebuje. za pár miliard to vymyslíme a zrealizujeme a zase budeme světoví.m a dál to nikdo, a naše armáda nejméně, nebude potřebovat. co ten člověk, co to vymyslel a ten, co mu to schválil, na tom ministerstvu ještě dělají???
By mě zajímalo, jestli do toho nikdo nešel, protože to je tak trochu technická kvadratura kruhu, anebo jestli by i šel, ale podmínky nebyly dostatečně zajímavé (rentabilní).
Bohužel ministerstvo mlčí a důvod neuvedlo.
No, jestli to armáda fakt chce, asi si tu případnou slepou uličku bude muset prošlapat sama
Poslední nadějí pro zadavatele by snad ještě mohl být
Výzkumný ústav škubadel a strkadel v Benešově nad Pšovkou.
Sem jen amatér ale mám za to že existuje vagón tak zvaný malá kola . Používá se na tak zvaný rola vlaky jedn čas to jezdilo i do Českých Budějovic. Co použít základ z toho a ňjak to upravit třeba by to šlo. Ale nevím sem jen amatér.
Rola vagon řeší kombinovanou dopravu. Aby se přívěs vešel pod troleje, musel být podvozek nízký. Jednže vojáci potřebují také velkou nostnost, což Rola nedá.
Hlavně že lampasáci nezapomněli na stav drážní infrastruktury a potřebné parametry drah či její zranitelnost, která se ukazuje v té největší nahotě při jakékoliv nepříznivé povětrnostní situaci, kdy stačí trošku bouřka, větru , deště, sněhu a kvůli jedné vyhýbce, výpadku ZZ se xy hodin na koridoru vůbec nejezdí, a čeká se až někde desítky km začnou na CDP začít dávat do chodu kolečka….To pak nechci ani vědět co by se dělo při ostré situaci. To ani čučkari z BIS nepřemýšlí, že mít v dnešní době jedno dvě ovládací místa pro valnou část sítě není zrovna dobrý nápad. Ty pohotovostní výpravčí… Číst vice »
Ve Švýcarsku jsem si všiml, že i přes dálkové řízení mají stále funkční ovládací pult (výpravnu) i ve stanici. A to je pult „tlačítkový“, který dokáže fungovat jen s dieselagregátem a přesto to s digitálním dálkovým ovládáním v normálním provozu nějak funguje. Mentalita být připraven, je tam poněkud jinde.
Přesně tak. Kdo je připraven, není překvapen.
To říkal jeden učitel na střední (bývalý lampasak)… Omlouvám se, ale většího bl..ce jsem v životě nepotkal.
Vojenská (válečná) organizace a řízení provozu se od té civilní značně liší. Jinými slovy, dělá se to, co by za normálního (civilního) stavu nebylo možné. Nějakou vexli, nebo vypadlý ZZ by nikdo neřešil, nahnal partu maníků na provizorní opravu a nasadil vojenskou verzi bábobloku.
Ať si pasáci lam nevymýšlejí !
Železnice přestala armádu zajímat po posledním velkém vagonování Sovětských vojsk z ČSR zpět na Ukrajinu a dál na východ. Železniční nehoda vojenského transportu přepravující vojsko USA u Vojkovic na Karlovarsku rovněž nepřidala žádné klady k české železnici. Je to více než 20 let ale tyto věci se nezapomínají…..
Proto se transporty po železnici běžně dělají?
Víš kudy jeli Američani do Bosny, člověče?
Tak armáda zkouší zkonstruovat nový vagon a pro vás je to důkazem, že se o železnici nezajímají. Tak tady asi není pomoci.
https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vojaci-nacvicovali-nakladani-a-vykladani-techniky-na-zeleznici-218985/
Já bych to vyřešil jednoduše: ke každému kusu dodané techniky dodat odpovídající vagón k přepravě. A vzhledem ke stavu naší armády i vojáky.
Zajímalo by mě kolik lidí tady někdy a kolikrát vagónovalo vojenskou techniku, nebo něco jiného a kolik lidí psalo žádost na dopravce jaké a kolik vagónů potřebuje.
Já jsem vagónoval a pak i přesvědčil zelené vedení, že s ohledem na mou praxi u železnici bychom raději jezdili po ose s doprovodem. 3 dny nebo tři týdny, to byl docela problém i v roce 1988.
U těch dotazů tady jsem pochopil, že hodně lidí neví, že tratí můžu přesunout pouze náklad o určitém průřezu a délky (a váhy, i když ta není takovým problémem). Prostě tunel a most nezvednu a kola vagónu nevyfouknu.
Bohuzel si to armada k srdci nevzala. V roce 2000 preprava 2 BVP-2 ze Stribra na Doupov. Tatra s podvalem cca 2 hodiny a ČD 7 dní. Tresinka na dortu byla, ze vagonovani muselo podle pokynu drahy zacit v 1:00 rano a lokomotiva pro ne prijela v 9:00, aby je prestrcila do Pnovan (asi 15km), kde zustali do dalsiho dne.
Já teda pamatuju, že jsme v Kostelci nad Labem navagónovali a jeli jsme normálně bez nějakých dlouhých prostojů až do Komárna, ve stejném roce jako popisujete.
Ve Vyškově taky se naložily 4 převozy za noc , na jeden převoz cca2 hodky , takovéch 20 tanků , vykládka cca 1 hodku a půl . Kluci to měli nacvičebz a jeli jako frety .Převozy objednávala Správa vojenské přepravy . U provozního obvodu , takzvaná „Zpráva vojenské dopravy“ (KSVD) , která ůkovala dotčené stanice , ty stanice podle jijích instrukcí sestavila soupravy na daný převoze
V celé Evropě takový vůz žádný stát nemá,ale AČR takový vůz potřebuje,napadá mě,že patrně máme speciálnì jinou techniku než kdokoli jiný…patrně ji budeme chtìt i pujčovat.Hlavně aby nebyl v tom zadánì rozchod vozu 1520mm…
Další co nechápe proč takový vůz měl vzniknout.
Chápeme proč měl vzniknout, ale zároveň chápeme technickou nemožnost to nacpat do reality ostatnich požadavků.
Zkusili to. Někdy to vyjde jako vyšel InnoFreight, jindy to nevyjde. To je u vývoje nových věcí zcela normální.
Tak to by potom mohli mít odstavené na tratích ŠRT nebo PKP LH. Mimochodem širokorozchodná trať PKP Linia Hutniczna vede z Ukrajiny až do Katowic, takže by se nemusela tolik prodlužovat.
Zkusili oslovit černokněžníka Zababu?
Zkusili, ale jeho jediný požadavek nebyli schopni splnit a usoudili, že je jednodušší vyrábět techniku v oblasti potřeby a používat k dopravě materiálu vozy stávajících tříd.
Předpokládám, že se hledá řešení na dobu dnes, tedy dobu přípravy na válku, ve válečném stavu nebude čas řešit detaily, a pojede to na čem půjde.
Motáte tady do sebe bojiště a zázemí.
Konečně někdo řekl co do těch 2% má patřit. https://www.natoaktual.cz/v-mediich/nemecko-vydaje-obrana-mobilita-hdp.A240808_174839_na_media_m02
A aktuální stav v ČR https://www.czdefence.cz/clanek/vojenska-mobilita-je-stale-velkou-vyzvou
Protože řádná dálnice vyhraje každou válku…
Něco o rasputici a zabředlých vozech, potkal se s tím Napoleon, bylo to v Rusku a pohořel. Nebyl jediný, rasputica zastavila mnohé další. Naposledy letos na jaro, při oblevě.
Stavba dálnic pokud tam nejsou změny přímo podle požadavků vojáků není obranný výdaj. Němci tam toho narvali extrémně moc a velice pochybuji že jim to u NATO projde.
Němci si to prosadí, ostatně my bychom je v tom měli podpořit. Těch šest našich tanků ničemu nepomůže, ale slušné dopravní trasy západ-východ ano. Bohužel zoufalá D5 to sama nezvládne.
Němci si nic neprosadí. To co je a co není uznatelný výdaj je už dávno specifikované.
Znovu říkám – dálnice válku nevyhrává. Pokud se na to tahle vykašlou všichni, tak jaká technika se po nich bude přesunovat? Když nebudeme schopní bojovat za sebe nikdo jiný to za nás neudělá.
Ale kdepak technika. PHM, manžáre, munice, mužstvo a zdravotnický materiál a zpět uprchlíky, zjatce, zraněné a mrtvé. Dostat tam techniku je to nejmenší. My jsme za sebe bojovali málokdy, ale většinou se přes nás odehrávala ta logistika. „Pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války“
A kdo bude bojovat když budou všichni stavět dálnice? To je prstě nesmysl.
Dálnice má „stavět“ ministerstvo dopravy ze svého rozpočtu a armádu má „stavět“ ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.
Co tu motáte lidskou sílu a peníze. Jinak obě ministerstva jsou součástí jednoho rozpočtu. Mimochodem udělejte si soukromý průzkum u vojáků ohledně toho zda by šli na frontu. Nikoliv na misi, ale do zákopů. Zjistíte, že mají pěkné hračky, ale v boji je nemá kdo obsluhovat. Takže boj nechte na „skutečných“ armádách a my se jim prosím snažme zajistit podporu.
Žvaníte naprostý kraviny.
Ano, říká se tomu infrastruktura, a pro válku je důležitá nicméně ona je nezbytná i pro mír… takže vojáci to můžou jen trochu „postrčit“ správným směrem ale to už do jejich rozpočtu patří spíš LZS a letečtí hasiči než dálnice…
Tam je problém, že obojí již mají vlastní a patří to tedy dopoložek obrany. Ostatně boje o provozování LZS armádou, jsou dlouholeté. Na začátku to bylo dokonce kvůli tomu, že armáda mohla létat i v noci.
A zase budeme platit výcvik lékařů pro LZS na dvakrát. Jednou co kdyby a jednou pro civilní LZS. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-leteckou-zachranku-cekaji-zmeny-armada-uz-letat-nebude-40461896
Koukám překlep ne? CHTĚL jste napsat 16 tanků (počítám jen Leopardy 2A4) že? To je stav aktuální, na 99% bude za rok dvojnásobný…
Pokud máme 16 bojeschopných tanků, tím líp.
Na kolik minut boje to dneska s drony je?
A jak to jako řeší koleje?? Jakože existuje nějaké místo kam se dá vybudovat železniční násep s kolejema, ale ten stejný násep s makadamem pro náklaďáky (už vůbec nemluvě o pásech) tam postavit nejde??
Anebo když něco přiveze vagon, tak dál na frontu už to nějak dolevituje??
Ani tak dálnice, jako logistika. Ostatně kontejnery, které vyhrály II. světovou používáme dodnes.
Možná pokud by se více států NATO v zadání spojilo a výrobci cítili odběr většího množství vozů, tak by se někdo ochotný vyvinout i našel.
Více statu se asi nezapoji.
1, Půlka státu NATO má jiný rozchod nebo jen „pár“ km koleji.
2, Každy stát do NATO příspíva jiným typem jednotky (paragani, spec, mechanizování pěchota, REBka…..
3, Chuť výrobce investovat do vývoje. Osobně jsem zažil, že polovina stroj firem, prostě neinvestuje do vývoje, protože majitel nechce. (Ne, že nemuže, ale nechce….)
Ze státu NATO by do tohodle investovalo Německo, my, Polsko, pobaltské staty (ale ty maji jiné priority), Slovensko – nemá investice, Madarsko – otázka, bálkan – ti nemaji infrastrukturu…. možna by se přídala Italie, Francie….
Jste „poněkud“ přehnal s tou půlkou NATO co používá jiný rozchod ne?? Finsko není tranzit, Pobaltí je v procesu přechodu od rozteče protivníka k té od spojenců, a Iberiáni to mají jednodušší poslat lodí na Balt nebo Adriatik, evtl. až do Černého moře…
1, Půlka státu NATO má jiný rozchod nebo jen „pár“ km koleji.
A, Jiný rozchod: Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko = 7
B, Pár kolejí: Albanie, Černá hora, Island (0km), Lucembursko (274km), Norsko, Řecko (2571km), Severní makedonie (699km), Slovinsko (1201km) = 8
Sporné Kanada, USA ty nejsou spojené s Evropou ale mají jiný průjezdní profil atd.= 2
7+8+2=17
Zbylé státy: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Italie, Maďársko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Švedsko, Velká Britanie, Turecko = 16
17 je furt více jak 16….
Copak? V Česku by měla být deponována nějaká vvybraná vojenská technika velkých rozměrů nebo hmotnosti, kterou nemá žádný jiný členský stát NATO?
Nebo se pouze nechce převzít řešení téhož u jiných armád a je požadavek na znovuvynalezení kola?
Předpokládám, že vojenské struktury NATO mají dost vlastních výzkumných a vývojových ústavů na to, aby si tam podobnou věcičku, „která nemá ve světě obdoby“ nechaly vyvinout, pokud by jí bylo vážně potřeba.
Myšlenka byla spojit dva až tři druhy vozů do jednoho. Vozu pro přepravu těžké techniky, pro přepravy vysoké techniky a přepravu kontejnerů. Například pro přepravu Tatry pro vyprošťování Pandurů se musí půjčovat vůz v Rakousku (ovšem ti zase nedovolují přepravovat techniku do bojových zón). Žádný jiný okolní stát prostě vůz potřebných parametrů nemá.
NATO žádné takové vývojové kapacity nemá a ničím takovým se nezabývá.
Jak tedy tu situaci řeší ostatní armády?
Také mají problém, akorát ho neinzerují, nebo disponují různými druhy vagónů a podle konkrétního účelu si vyberou ten vhodný?
„spojit dva až tři druhy vozů do jednoho“ – něco podobného jsme tady v minulém století už měli, u autobusů.
Jedna stejná kastle na všechno, pro městský, příměstský i dálkový autobus. Rozdíl v počtu a provedení dveří, sedaček a nátěru. Podle toho funkčnost a pohodlí taky vypadaly.
Jak by? Jezdí po silnici. Což je zatímní systém NATO na krátké a střední vzdálenosti.
A bohužel vzpomeňme na Ťokův průsmyk. Ani silnice nemáme na přesuny.
Vojáci tehdy jezdili na korbě Pragy V3S – vejtřasky.
Pohodlí je až na třetím místě, u vojáků. Držel bych se té funkčnosti a vojákuvzdronosti.
Přirovnáním s autobusy jsem se pouze snažil naznačit, že univerzální vozidlo má omezení v tom, že je na něj kladeno mnoho (leckdy i protichůdných) požadavků a je nutno dělat kompromisy, takže vlastně nelze zajistit, aby ideálně vyhovovalo všem požadavkům, na něj kladeným.
Naprostý nezájem o zakázku by toto mohl potvrzovat.
Vy jste si ovšem vybral zrovna to pohodlí… 🙂
Však dál píšu, že je nutné zohlednit funkčnost: Jednodchost nakládky je snad i důležitejší než univerzálnost vozu. A musí to fungovat za špatného počasí, za špatného světla a při obluze špatně vyškoleným, zato značně unaveným vojákem – jeho to není.
V tomto s vámi naprosto souhlasím.
Jak kdo. Třeba uživatelé Leopardů pro ně mají vlastní vagony. Ovšem třeba vagon pro ten vyprošťovák prostě ani ostatní nemají.
Což je ale logická chyba.
Pokud nelze něco přepravovat běžným způsobem, je třeba mít speciální příslušenství.
Myslím si, že bylo asi nakladeno příliš různých požadavků na jedno vozidlo.
Možná, že by bylo jednodušší obstarat několik různých vagonů, každý extra pro nějaký účel.
Sice budou více stát, než jezdit, to ale vojenská technika, která by se na tom měla přepravovat, zpravidla taky, takže by se žádná tragédie nekonala.
Právě pro vojenskou logistiku by ta univerzálnost vozu byla k nezaplacení. Nemuset řešit kde mám vůz pro přepravu těžké techniky, který potřebuji, když ke mě přijeli zrovna vozy s kontejnery…
Já důvod požadavku chápu, ale to je řešení, jako u univerzálního zavíracího nože s 22 různými funkcemi (včetně pilky), který je tak široký, že se v ruce špatně drží a stejně s ním nic neuřežete.
https://cz.izmael.eu/img/CZ/440×440/Multifunkcni-skladaci-nuz-Cerna-M17009.jpg
A to minimálně Karosa ŠM11 byla ještě určena pro převoz raněných ve válečném stavu a byla vybavena úchyty lehátek v bočnicích. V tom byla myšlenka naprosto dokonalá, že šlo v případě potřeby mít tyto prostředky kdekoliv a kdykoli okamžitě provozní. To stejné osmidveřové osobní vozy Bai. Honekry se v tomto ohledu povedly více, než univerzálně, jen jako lazaretní. Tedy stejně mi připadá dobré mít deponované vlastní vhodné nákladní vozy v místě potřeby, protože nahánět někde vhodné plošiňáky nebude v dnešní době sranda. Stát už dnes nikomu do výroby vozů a autobusů mluvit nemůže.
To jen naše armáda chce opět něco hodně atypické drahé na provoz, údržbu a výrobu.
Koukám, že se nenašel nikdo, kdo by přišel na zázračné řešení požadavku nízkopodlažnosti a šíře železničního profilu pod 1160 mm od temene kolejnice 🙂
To nebyl jediný problém. Podlaha ve výšce 600 mm nad TK nad podvozky u kloubu při průměru dvojkolí 920 mm. Tudíž 320 mm dvojkolí by koukalo do prostoru podlahy. 🤣
Tenhle americký vůz nevypadá moc vysokopodlažně. Vlastně bych řekl že se požadovanému řešení celkem blíží. navíc má nosnost evidentně větší než 120 tun.
https://youtu.be/J2Rr1dwf2ms?t=83
To jste nepochopil zadání soutěže. Jízdní profil a povolené normativy zátěže na nápravu jsou v USA prostě někde jinde. Vůz pro přepravu nízkých a širokých tanků najdete zde: https://tatravagonka.sk/wagons/sagmms/
A pokud Armáda potřebuje přepravu pro vysoká vozidla, tak pak pro zbytek jí stačí dvounápravové podvozky s nízkou podlahou, ale nesmí překročit šířku 3 metry.
Vím co bylo požadované. Vůz z TV je ovšem podstatně vyšší než to co armáda požadovala a i to co je na videu z Ameriky. Ano, nemá to kloub ale je ten americký vůz výrazně vyšší než ta „nízkopodlažní“ část požadovaného vozu?
Americký průjezdný profil je o dva metry vyšší…
Parametry tratí pro nákladní dopravu jsou za oceánem poněkud příznivější než u nás. Pro dovolené zatížení 32,5 tun na nápravu se s šesti nápravami celkem snadno dostanete k vozu, který uveze 2x 68 tun. Navíc když můžete použít rovnou ložnou plochu ve standardní výšce pod kterou se vejdou podvozky s koly plné velikosti.
Jsou to kola plné velikosti?
USA, tam je dovoleno na hlavních tratich 32 tun na nápravu, někde 37 tun. A na tratích pro doublestack můžete ložit až 6,17 m nad temeno kolejnice. To věci dost zjednodušuje.
Já bych to spíše viděl, že to pohřbila ekonomická rentabilita…
Z pohledu konstruktera bych neviděl problém v technickém provedení, ikdyž špeky tam jsou.
Ale prostě ochota netechnických lidi do toho jít.
Z pohledu konstruktéra vidím zcela jasný konflikt mezi nástupišti a šířkou tanků 🙂
Nastupiště má být 550, případně 760mm.
Spodní hran lož má být 600mm plus nástavky, či zvednuta podlaha 250mm = 850.
Kde je kolize?
V závazných požadavcích profilu UIC, který zná nástupištní omezení do výšky 1160 mm. Ono totiž nemá to jezdit jen v ČR, skočte se podívat třeba do Polska na výšku nástupišť.
Díky, že konečně někdo vysvětlil, kde je problém (i pro nás neznalé).
Pak zbývá mít jaké si nástavky, které se namontují, aby to podle aktuální potřeby zvedly do potřebné výšky. To je peklo z hlediska logistiky té věci a taky nejspíš z hlediska pracnosti montáže/demontáže.
Nebo např. hydraulicky zvedatelnou ložnou plochu podle potřeby. Jenže to nejspíš šílenost z hlediska ceny nebo provozní spolehlivosti.
Dobré. Profil UIC jsem našel pouze 515.
Ta podlaha muže být 1200mm. Na vyšku je prostor.
Trošku mě teď zarazila šířka profilu, ona je skutečně 3250mm?
Jak to připravují jinde? Předpokládám, že podobný problém řešili i jiné země.
*řešily
Po silnici, lodí, letadlem…jakkoliv jenom ne vlakem.
Nesmysl, v západní Evropě jezdí vlaky s vojenskou technikou běžně.
Třeba ve Francii dlouhá desetiletí skoro vůbec, jak si nedávno v tisku postěžoval kdosi z NATO a přidal, že tamní železnice a dopravci to už ani neumí.
moc tomu nerozumím – k čemu to mělo být dobré? leopard se na standardní vagony vejde, stejně tak caesar, který je mimochodem na podvozku tatra 8×8.. tak co na tom chtěli vozit?
Tanky Abrams?
Jsou stejné jako Leopard
Abrams je mnohem těžší než Leopard, Leopard širší než T-72, které svými pásy přesahují přes vagon.
V Německu se ale Leopardy vozí na vagonech zcela běžně.
A nepoužívají transpontní pásy, jako to měli při přepravách tanků Tiger?
Ne, prostě při transportu trochu přesahují vagon.
https://www.swissinfo.ch/content/wp-content/uploads/sites/13/2024/02/599236504_highres-data-49171370.jpg
A ty vozy mají šířku vozů ČD Cargo nebo jsou širší?
Mají standardní šířku pro náš průjezdný profil.
Ostatně tady je navagonovaný Leopard u nás.
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/434463297_122137634774053586_2237540942332276585_n.jpg?_nc_cat=100&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=ipfSl9e2_cgQ7kNvgG93Vzb&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AYCzjhyuKZKnGfbrqyyMLA0hXbNUlRujfCcMEcmNw5ZLwA&oe=66E318C9
Slováci ale kvůli Leopardům kupují nové vozy. https://www.securitymagazin.cz/defence/slovenske-leopardy-2-budou-prevazet-nove-plosinove-vagony-samms-od-tatravagonky-uvezou-pres-100-tun-nakladu-1404072378.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Nové verze Leopardu jsou zhruba stejně těžké jako Abrams.
třeba je nápravová hmotnost 4 nápravového vozu už kritická pro některé tratě (třeba Všehradský most 🙂 ) a 6 nápravový nemá problém.
Jenže to má řešit kompletní úprava infrastruktury, dle požadavku logistiky NATO.
To ano, ale je to o jiných penězích a rychlosti uzpůsobení.
Samozřejmě. A jednou ranou máme peníze jak na obranu, tak na infra a ještě ušetříme.
Nové verze Leopardu které váží od 62 do 66 tun se nedají vozit na 4 nápravovém vozu.
A to jako proč?? Nápravový tlak je přece max. 22,5t. na dvoukolí .. takže 90t. vágon s nákladem je nereálně vyrobit .. hm asi ano .. mýlím se……
Nápravový tlak 22,5 t je zpravidla na hlavních tratích a to ne všude, takže při vyřazení hlavních tratí z provozu přesuny po železnici končí.
Je třeba počítat pouze s 20 tunami na nápravu.
Přepravy na překročenou traťovou třídu se dělají na speciální povolení, přeprava se projednává s předstihem se Správou železnic.
No, jsem zvědavej, jak v případě náhlého válečného konfliktu se to bude předem projednávat.
Jak píše Bram, 20 t/náprava je pro takovéto přepravy už lepší, co se týče výběru tras.
Jenže šestinápravových vozů je u ČD Cargo minimum a jsou staré, většinou si musí šestinápravové vozy půjčovat u DB Cargo.
A asi proto je armáda požaduje jako nové.
Jinak to vysvětluj Ottovi, já mu píšu odpověď na co se ptal, k čemu je to dobré.
Co je standardní vagon? Třeba u nás se momentálně nevyskytuje vůz který by zvládl převoz Leopardu 2A6 a novějších.
Třeba pro tohle auto také u nás neexistuje žádný vůz který by zvládl jeho transport.
https://acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/ostatni/vyprostovaci-vozidlo-na-podvozku-tatra-t-815-7-v-8×8-209763/
Ja to vsechnu chapu, a jak to resi US nebo Nemci?
Mají několik druhů vozů.
To je tak, když se objedná technika a neřeší se možnost transportu. Omluva pro armádu je, že takto pracuje celý systém. Chci A, ale navazující B, které by mělo být vyřešené už při požadavku A se řeší za pochodu a C, o kterém se má uvažovat už u B, je jen velkou sci-fi a potom se můžeme divit, že to vypadá jak vypadá.
A zatím Turci tento problém vyřešili docela elegantně, toto řešení se mi líbí:
https://www.railfreight.com/rolling-stock/2024/09/05/turkey-introduces-a-new-dual-use-military-container-wagon/
Tank tam přistane jako balon, nebo jak se tam dostane? Přes čelo?
Z boku a otoci se o 90° na miste?
Při troše nepřesnosti urve pásy. A protože při otáčení zabere celou délku diagonály, tak stačí nepřesnost velmi malá. Anebo spadne pásem mimo vagon.
Tento způsob zdá se mi poněkud neschůdným. Nájezd a výjezd z čela, mimo trolej je nejednodušší, nejrychlejí a tu hlubinu tank vyjede snáze, než by najížděl zboku na vagon, byť přes naskládané pražce.
Už jste někdy viděli, jak vypadá silnice, když se tam otočí tank? Co by udělal z vozu?
Tak Abrams přejede přes 1m vysokou kolmou stěnu. Třeba tam najede normálně zboku a pak se otočí na místě. Stačí nějaké výsuvné podpěry zboku vagónu, jako mají jeřáby, aby se neprevratil.
proč by tam ten tank nemohl najet přes čelo vagónů?
Já bych řekl, že přijede normálně z čela vozu a zastaví v prohlubni vozu, která není tak hluboká aby z ní i vyjel.
Přesně tak, i ty nájezdy do hlubiny jdou vyrobit v určitém úhlu a s určitým povrchem. Ostatně na podvalník taky nezajíždí z boku. A kontejnery na tom půjdou přepravovat s menšími obtížemi. Průjezdný profil se od dob wehrmachtu příliš nezměnil, jen ta vojenská technika něco nabrala na rozměrech.
Z cela velmi pravdepodobne ne – utrhal by zamky na kontejnery nebo by si o ne pri zaseknuti poskodil pasy. Daleko pravdepodobnejsi je najezd z boku (z rampy bud specialne k tomu urcene, nebo nouzove nejake provizorni – staci par panelu…).
zámky na kontejnery by měli jít odklopit.
Na většině civilních vagonů sklopné jsou, to už je vyřešený problém.
https://cdn.railvis.com/hub/news/HL3X8VSXYHLX6NCN.jpg
to vím, v práci se kolem nich pravidelně pohybují
Jasně, to bylo spíš pro obecenstvo. Sám je teda vídávám z peronu při čekání na vlak.
Zámky na kontejnery jsou sklopné, využívá se variabilita a ještě by k tanku šel naložit 10′ kontejner a pro případnou přepravu kontejnerů se používá různé možnosti jejich rozložení po vagónu. Standardem armád jsou sice 20′, ale co když armáda bude potřebovat najednou 40′ nebo 30′ a 45′
Meleš nesmysly – čepy na uchyceni kontejnerů na železničních vozech jsou snad na všech provozovaných typech vozu minimálně dvěma způsoby sklopné, aby šlo variantně přepravovat kombinace kontejnerů různých délek a na vozech s podlahou potenciálně právě i vozidla!
Vyvíjet něco takového, co mají Turci není asi levné, bude nějakou dobu trvat a je otázka při počtu tanků co máme, zda je to rentabilní.
Neměl něco podobného už Áda, takže by to zase taková tragédie být neměla. To co si vymyslela armáda je něco šílenějšího.
Než vyvíjet něco co mají Turci, je to lepší od nich nakoupit.
Proč vyvíjet?
Ono se to nedá, při tom počtu kusů, který by byl potřeba, u Turků (členského státu NATO), objednat a koupit?