Dvakrát za měsíc zcela zdarma kamkoliv. Belgie zavádí bezplatné jízdné
Vlak na severním nádraží v Bruselu (Bruxelles - Nord). Foto: SNCB
Každý Belgičan může dvakrát za měsíc jet zdarma vlakem. Opatření má podpořit domácí cestovní ruch.
Jestli to bude stát belgickým dráhám proplácet, to bude fičák! 100% lseva!
Jen mi teda přijde zvláštní hlásit cíl cesty. Aby se nestalo, že celosíťová jízdenka platí celosíťové s výjimkou cest z A do B, do C, do F a z M do C, D, E a K. Se zákazem přerušení jízdy, aby někdo nenahlásil, že jede z A do L a nevystoupil už v C, kam je zakázáno tuto slevu využít.
Cíl cesty se patrně hlásit proto, že to není celosíťová jízdenka, ale jen jednosměrná. Pokud byste nehlásil cíl cesty, mohl byste jezdit celý den.
To bude legrace, až to všichni uplatní najednou na Vánoce 🙂
České komentáře úplně jiné národní mentality. Zdržel bych se hlavně adorovani populistické 75-ti procentní slevy. To si fakt nikde dovolit nemůžou, zodpovědní voliči
Jistě, vy byste raději belgický vzor a jízdné nepopulisticky „zdarma“;)
Jistě, určitě máme stejné příjmy, jako mají v Belgii?! To teda opravdu ne! Český důchodce si nemůže dovolit jet do Belgie, natož tam jezdit jejich předraženou veřejnou dopravou. Nízkopříjmový studenti či bezpříjmové děti si to s našimi přijmy taky dovolit nemou a navíc, určité formy zvýhodnění vždy u nás byly, pouze se stejdnotily, což narovnalo ceny pro obě nízkopřijmové kategorie cestujících. Je přeci blbost chtít plné jízdné po lidech, kteří evidentně jsou na zaslouženém odpočinku a pobírají českou penzi a po lidech, kteří mají minimální příjmy a jsou dotování právě od výdělečně činných osob a děti opravdu žádné příjmy nemají… Číst vice »
Ty skupiny obyvatel, které to skutečně potřebují pro jejich nízké příjmy, byly i před zavedením plošných 75% slev dotovány v oblasti dopravy příspěvkem na dopravu, který jim umožňoval dojíždění do škol či do zaměstnání. Současný stav dotuje dopravu plošně všem, tedy i těm, kteří to nezbytně nepotřebují, to je středně a vysokopříjmovým skupinám obyvatel, a to je jedna velká špatná.
Dokonce mnozí na to jezdí i do zaměstnání, protože u toho dálkově studují např. postgraduál a mají ISIC…
Ale jen v první části svého postgraduálního studia, protože limitem by měl být věk do 26 let (tzn. do dne předcházejícího 26. narozeninám).
Pokud studujete dálkově, nemáte ISIC.
Kdo jsou ti vysokopříjmový? Nepopírám ničí zkušenost, ale příspěvek na dopravu nebyl nikdy použitelný a mnoha potřebným byl z mé zkušenosti zamítnut. Lucembursko dává i vysokopříjmovým dopravu bezplatně. Nemůžete o někom říkat, že je vysokopříjmový nebo, že sleva není pro konkrétního člověka potřebná protože to jistě posoudit bez patřičných podlkladů neposoudíte objektvně. A až budete starý a bude žmoulat v ruce pár korun určitě budete radši, že nic a nikam kvůli penězům nemůžete. Každého to jednou čeká, ať už si to připouští či ne.
Vytváříte zde zcela mylnou představu, že snad cestovat někam je nárok, na který má každý právo. Co to bude zítra? Bude nárok na jedno auto v rodině? Bude nárok na 50m2 na osobu v bytě?
Společnost je ale taková, že někdo má něčeho více a někdo něčeho méně a kdokoli se to pokusí změnit, vždycky to skončí tak, že budou mít méně úplně všichni a ti, co už měli málo, nebudou mít vůbec nic.
Vy taky máte nárok na běžné zdravotní pojištění, že Vás nenechají pojít před nemocnicí a těžce pochybuju, že jste samoplátce. To samé platí i v tomto segmentu, na jeho financování se podílejí všichni, ať chcete či ne.
Aspoň si dřív ušetří na auto…
Já být úředníkem na nábřeží tak mám před sebou týden volna a nicnedělání.
Vše co se dá vymyslet, je už vymyšleno. Na detaily než to zanesu k šéfovi mi stačí 2h. A pak víííkend.
Určitě dobrý nápad pro motivací lidi k používání veřejné dopravy. Ale mohli nechat nějaký drobný poplatek, dejme tomu 25% z jízdného, zato aby sleva platila jako u nás, pro všechny druhy veřejné dopravy, pak by to bylo optimální.
Naopak, belgický systém je mnohem lepší. Nejsi si jistý, že chceš jet vlakem místo obvyklého auta? Je jedno, jestli jsi mladý nebo starý, je jedno, jak daleko jedeš – tady máš jízdenku a zkus si to.
Až na to, že jen vlakem se zdaleka nelze dostat všude. Navíc při nulové ceně může být zneužíváno. Proto 75% sleva (bez ohledu na věk), na libovolný druh dopravy, by byla pro účel ideální. Třeba k tomu ale časem taky dojdou;)
Jak a kde je pekne prosim zneuzivano jizdne zdarma? Cestuji snad zamestnanci s cd do zlina pro obuv jenom proto „ze je to zadarmo“ nebo jste chtel spise ukazat na prazaky kteri maji cestovani ve vsech dopravnich prostredcich zcela zdarma (symbolicky poplatek 3000 nepocitam).
„zcela zdarma (symbolicky poplatek 3000“
– ZCELA by znamenalo za 0 Kč. Tzn. nemáte pravdu.
– Navzdory oněm „symbolickým“ 3000 Kč, část Pražanů používá k přepravě po Praze automobil.
Někdo se může „jen tak“ projet nebo ohřát ve vlaku, když je to „zdarma“, aniž by nabídku využil k zamýšlenému účelu – turistice a nepřímé podpoře regionální ekonomiky. Sleva 75% je vyvážená tak, že člověk nezůstane doma, protože neodradí cena jízdného a zároveň ale necestuje jen proto, že je cesta zdarma.
To se mýlíte, dost často v příměstských autobusech vídám skupinky studentů, kteří o víkendech jezdí do Prahy jen tak na svačinu do KFC nebo se courat do obchoďáku, před slevama a integrací, kdy to nestálo 28 Kč, ale 160 Kč to k vidění opravdu nebylo.
Pokud je bezplatné cestování omezeno mimo ranní špičku všedního dne a je pevně stanoven počet těchto jízd měsíčně, je nebezpečí zneužití jízdenky malé. Lze ji reálně použít na zmiňovanou turistiku, či na návštěvy příbuzných.
V Belgii doufají, že žádné časem nebude a turistický ruch se uživí příští rok bez této covidové podpory.
Připomínám, že omezený počet jízd zdarma pro dospělé obyvatele Belgie není trvalé opatření. Jedná se o půl roku mimo hlavní turistickou sezónu kdy se federální vláda pokouší povzbudit covidem postiženou ekonomiku. V případě dlouhodobého řešení by jistě šlo najít ještě lepší model. Zde je cílem bez složité administrativy povzbudit utrácení obyvatel v oblasti turismu. Ne si primárně získat voliče. Je to obdoba voucherů na kulturu, které zkouší povzbudit ekonomiku jiné západoevropské země.
U nás je potřeba zapracovat na sockakvalitě, ne zavádět sockaceny.
ještě že to není i u nás, vůbec mne nenapadá kam bych pořád 2x měsíčně jezdil…
To není 2x každý měsíc, ale jednou za dva měsíce. (12 jízd celkem s tím, že pojedu tam i zpět vlakem)
Překlad z originálu: „Tato karta s 12 jízdami je osobní a platí šest měsíců, umožňuje vám uskutečnit dva výlety za měsíc“.
Nikoliv. Jsou to 2 jízdy měsíčně, v období od 5.10. do 31.3.
Originální zdroj: https://www.belgiantrain.be/en/tickets-and-railcards/railpass/free-pass
Jde o 2 jízdy měsíčně. Autoři bezplatných jízdenek si hodně slibují od cest lidí z regionu do Bruselu. I ten je podobně jako Praha zaplněn zahraničními turisty díky COV 19 jen částečně. Doufají, že peníze co lidé ušetří za jízdu vlakem utratí za vstupenky do divadla, na výstavu nebo projí na výletě v restauraci. Je otázkou zda tato obdoba poukazů do lázní apod. přinese očekávaný efekt.
To já bych zase věděl, jezdil bych s rodinou každý víkend, kdybych mohl. Vždyť máme tak krásnou zemi, pro každého se něco najde: historická místa UNESCO, skoro každé okresní a větší město má historické centrum, památky, muzea, kostely, pak tu máme desítky hradů a zámků, tisíce kilometrů turistických tras které vedou už od nádraží, krásná příroda – hory, přírodní rezervace, řeky, spousta kulturních akcí po celé republice, dost akcí i pro šotouše, historické jízdy MHD i železniční. No prostě i kdybych jedil každý týden po několik let tak mám stále co objevovat, škoda sedět doma na zadku. Ale jezdit vás… Číst vice »
asi máte hodně času nazbyt, já bohužel musím stále pracovat, a když nepracuju tak jsem rád že mám chvilku klidu, natož se někam štrachat vlakem
Prostě by jste nikam nejezdil, jednoduché… 🙂
To u nás raději předělají tarifní pásma integrovaných systémů, přece není zájem jezdit levněji… například IDOL (Liberecký kraj)… já mu říkám IDIOT.
Dobrý nápad. Zavedl bych to i u nás. Zvláště na nevyužité regionální tratě. Když už ten vlak jede, tak ať nejede prázdný.
A ekonomicky by to ten tratím pomohlo jak? 🤔
No jakmile by došly prachy, šlo by to do kopru úplně.
ekonomicky možno ne, ale možno nekdo nevytáhne auto- ušetrí prírodu ,cesty…
„ale možno nekdo nevytáhne auto“
Tím pádem je potřeba řešit otázku, proč to auto vytahuje namísto jízdy veřejnou dopravou.
Odpovědí na tuto otázku však těžko bude levný provoz automobilu, protože (zejména u nás, na rozdíl od západních zemí včetně Belgie) náklady na provoz osobního auta jsou relativně drahé ve srovnání s relativně levnou veřejnou dopravou.
Odpovědí je to že veřejná doprava stále i v relativně dobře obsluhovaném okolí velkých měst nestačí na to aby se dalo na vesnici žít bez auta. Večer z posezení s přáteli ve městě nebo o víkendu brzo ráno někam na výlet, návštěvu atd. pořád nic nejezdí takže auto je nutností. No a když už to auto před barákem musí být tak se taky používá.
Tak nějak. Myslím si že dost lidí by tak cestovalo vlaky a tím pádem by byly cesty o něco volnější.
Ekonomicky nijak, ale aspoň by nejezdily prázdné. Když už ty vlaky jezdí tak ať s cestujícími.
„Když už ten vlak jede, tak ať nejede prázdný.“
Falešné dilema, resp. falešná implikace.
Pokud ten vlak jezdí prázdný, tak vůbec jezdit nemusí.
Nejspíš zcela prázdný nejede nebo ne vždy.
Budeme-li motivovat, jezdit prázdný nemusí. Jde jen o to, jak veřejnou dopravu chápeme.
Jestli není dostatek lidí ochotných zaplatit přiměřenou cenu za přepravu takovým vlakem, tak to smysl nemá.
Vylidnovat smysl venkov podle vas ma? Vetsina verejnych dopravnich postredku jezdicich do horni dolni jezdi mimo spicku prazdny.
„Vylidnovat smysl venkov podle vas ma?“
Tendenční otázka, falešné dilema (mj. směřující ke zdání, jako by vylidňování odlehlých míst bylo způsobeno existencí jízdného ve veřejné dopravě).
Nic to nemění na mém tvrzení, že jestli není dostatek lidí ochotných zaplatit přiměřenou cenu za takovou cestu (pozn. nejen vlakem, ale totéž platí i pro autobus), tak nemá smysl takový spoj vést.
„Vetsina verejnych dopravnich postredku jezdicich do horni dolni jezdi mimo spicku prazdny.“
Jsou oblasti, kde mimo špičku ani žádná veřejná doprava (v daném místě autobusy) nejezdí.
venkov se vylidňuje páč tam neni pro lidi práce
Co to je přiměřená cena?
To je taková cena, kterou lidi platili za jízdné do 31. 8. 2018.
Resp. ať jsem konkrétnější – to je taková cena, která pokrývá část nákladů na provoz veřejné dopravy a zároveň je v takové výši, aby si lidé uvědomovali, že nic není tzv. zdarma, ani veřejná doprava.
To je paráda, že si máme uvědomovat, že nic není zdarma. Jen se obávám, že Vy si moc neuvědomujete, že prostředí kolem nás také není jen tak a že lidský život má jakousi cenu.
to už ČD zkoušely. Kde nic není, ani vlak nenaplní
na nevyužité regionální tratě: Chcete ty lidi k vlakům přilákat nebo je odradit?
Belgický nápad s volnými jízdenkami pro místní má za úkol dostat ušetřené peníze za jízdné do restaurací a kukturních zařízení. V zemi kde je cestování dálkovým vlakem relativně drahé doufají, že si lidé na výletě zajdou na oběd, do muzea nebo do divadla. Pokud tento nástroj určený jako pomoc covidem postižené ekonomice naláká někoho k placenému cestování vlakem. Tím lépe.
„Belgický nápad s volnými jízdenkami pro místní má za úkol dostat ušetřené peníze za jízdné do restaurací a kukturních zařízení.“
Tím pádem ti lidé v ten stejný den nepůjdou do restaurace v místě bydliště či tyto peníze neutratí v místě bydliště.
Pořád jsou to jedny a ty samé peníze (nově ovšem se státní refundací oněch jízdenek).
Jet na výlet často znamená utratit o něco více peněz, než pokud zůstane člověk doma. Jsou na to i výpočty. Někdo se však zachová přesně, tak jak popisujete vy. A část peněz opravdu zmizí. Zde je vidět, že ten systém takto pojaté podpory své mouchy má.
„Jet na výlet často znamená utratit o něco více peněz, než pokud zůstane člověk doma.“
= když zůstane doma, tak utratí nejen těch méně peněz za jídlo ve své domovské restauraci, ale zbylé peníze utratí i za něco jiného (zatímco při výletu už peníze na to „něco jiného“ nezbudou).
Pořád je to hra s nulovým součtem.
Nemělo by se to týkat všech občanů EU, stejně jako je tomu na Slovensku? Nicméně tak jako tak s podobnými nápady nesouhlasím.
Co se týče studentů, bezplatná přeprava na Slovensku v praxi funguje pouze jen pro Slováky a Čechy. Studenti musí předložit úřední překlad potvrzení o studiu do slovenštiny, což se chce málokomu. České dokumenty se samozřejmě uznávají bez překladu.
Důchodci se můžou registrovat bez komplikací, stačí vyplněný formulář (ve slovenštině), fotografie a doklad totožnosti. Opět ale nevím, že by si to zařizoval někdo jiný než Slováci a Češi.
Ja viem aj o viacerých Poliakoch čo ako študenti využívajú bezplatnú prepravu.
Poláci už ale potřebují úřední překlad potvrzení.
Jinak se docela divím, že by si to vyřizovali zrovna Poláci. Mezi Slovenskem a Polskem jezdí pouze jeden dálkový vlak (TLK Rozewie přes Skalité) a regionální doprava funguje v podstatě jen v sezónním turistickém režimu (Plaveč – Muszyna, Medzilaborce – Łupków). Rozhodně je to ale lepší než před pár lety, kdy železniční doprava mezi Slovenskem a Polskem téměř neexistovala.
Z návštěvy Belgie počátkem srpna tohoto roku potvrzuji relativní přísnost epidemiologických opatření; roušky byly povinné i na venkovních prostranstvích velkých měst (přinejmenším mnou navštívená města Namur, Charleroi a Brusel).
Nicméně nijak jim to nepomohlo. Zářný příklad toho, jak jsou roušky k ničemu.
Technická poznámka – nemůžeme vědět, jak jim to (ne)pomohlo, protože nežijeme v paralelním světě ve stavu „o kolik víc případů covidu by v Belgii bylo, pokud by tam roušky nebyly povinné na některých či prakticky všech místech“.
Vzhledem k tomu, že k naposté většině nákazy dochází v soukromém prostoru, tak je úplně jedno jak hodně nosíte roušku ve veřejném prostoru (bez ohledu na účinnost té roušky), ale v soukromí se nošení špatně kotroluje a pokutuje, víc bych v tom nehledal.
Těch 30% komunitního přenosu v Praze je v soukromém prostoru?
Porovnejte se Švédskem, které má ještě k tomu daleko menší hustotu obyvatel.
Hustota osídlení na celostátní úrovni je v případě Švédska zcela irelevantní parametr.
Přesně tak. Mínus může dát jen omezený jedinec. Většina Švédska je neobydlená pustina a ve městech tam žije větší procento populace, než u nás. Statisticky má dokonce i Egypt menší hustotu zalidnění, než ČR.
To jsem viděl o Finsku: kolem jižního pobřeží pás s popiskem „hustota osídlení jako ve Francii“ a zbytek země „hustota osídlení jako na Sibiři“.
Belgie sama slovy své premiérky hodnotí přísná epidemiologická opatření ve veřejných prostorech jako úspěšná. Nebála se však přiznat, že se fungující opatření pro domovy seniorů zavedla pozdě. Bere za svou chybu, že pokyny pro tato zařízení byla nejdříve zmatená a proto v těchto domovech umírali senioři s covidem. Roušky pomohly, ale podcenila se opatření, která způsobila, že se senioři nakazali v těchto zařízeních mezi sebou. Líbí se mi, že premiérka umí přiznat chybu.