Dvakrát stržená trolej u Nymburka během 25 hodin. Hasiči evakuovali 150 cestujících z rychlíku
Stanice Kostomlaty nad Labem. Foto: Správa železnic
K události došlo na trati, která není v dobrém stavu a chystá se její modernizace.
Kdyby jel rychlík to Trutnova celou dobu v nezávislé trakci, tak se něco takového nemůže stát a ještě ušetří pár minut na přepřah v HK. 🙂
„K události došlo na trati, která není v dobrém stavu a chystá se její modernizace.“
Do you have any idea how little that narrows it down?
Equivalent statement: “ K události došlo na trati, která není v dobrém stavu.”
Tak ona celá pravobřežka je jedna velká MU
Rekonstrukci tratě Nymburk – Lysá „připravuje“ Správa železnic (tehdy SŽDC) minimálně od roku 2017, pokud ne déle. Co se vleče, neuteče …
150 osob ze čtyřvozového rychlíku? To by sneslo vagón navíc.
Sedlo…
4 vozy to má jen v sobotu a svátky.
4 vozy jezdí na Krakonoších/Hradečanech pořád: velkoprostor AB (často nahrazený AB349), kupátkové Bmz a dva velkoprostory 2. třídy, z toho jeden s místy pro kola.
Kapacita vagónu je cca 80 (ctyrsedacky) nebo 60 (trojsedacky), takže spíš minimálně o vagón míň,ne? 🙃
Proč? 240 sedaček na 150 lidí mi připadá docela dost, bez jednoho vozu 180 sedaček.
Nebo to bylo ve městě, většina cestujících utekla a na hasiče počkal jenom zlomek?
Kapacita 280/286 míst je pro 150 lidí dostatečná.
Ta představa, že když vystupuji mimo nástupiště, tak u toho musí asistovat hasiči, ta je opravdu tragickým přínosem moderní doby.
Ale ono se ve výsledku není čemu divit, když kolikrát je to nějakých 60-70 cm propad dolů, kdy nejeden cestující si na tom vyvrtknul kotník a předchazí se tak soudu apod…
Když budu ošklivý: Těch pět nevidomých mělo skákat poslepu do neznáma a řada obtížně se pohybujících asi měl slaňovat jako James Bond…
—–
Konečný počet evakuovaných je 150, z toho pět nevidomých a řada obtížně se pohybujících osob.
A to nestačilo asistovat těm potřebným? Možná by to u některých zvládl i personál dopravce…
Nic proti hasičům, není-li zbytí, hasičům všechnu čest.
Je-li ve vlaku 150 lidí, vystoupí s pomocí vzájemné solidarity úplně v pohodě a bez hasičů, pomůžou si navzájem.
Solidarita mezi lidmi by se měla podporovat, ne zašlapávat – tím mířím k takovému tomu „už běžte a nevšímejte si ho, od toho jsme tady MY“ (protože to má fakt mimo jiné také škodlivé důsledky).
To by bylo ovšem ideální.
Jenže to má různé důsledky.
Co když se pokusím někomu pomoci a on se zraní – hasič to umí líp (má školení a navíc vybavení) a kdyby, velení to lépe vysvětlí pojišťovně.
Co když po zranění bude mít následky (neschopnost, důchod) – kdo a proč mu to bude platit?
Dovedu si představit hromadu situací, kdy pomůžu (podat mimino) a kdy ne (aby na mě skákal člověk těžkej jako já), stejně tak situace kdy mi někdo nabídne pomoc a já přijmu nebo odmítnu.
Doba je jinde, lidi byli nuceni okolnostmi se o sebe postarat.Zajímavé jak v Železném dědkovi při náletu všichni vyskákali, je to hrané, ale zřejmě to lidi kdysi zvládli i při počtu postižených a hůř pohyblivých % lidí ve společnosti stejném.
Ta představa, že sám zkušeně vystupujete mimo nástupiště a usmažíte se na prověšené troleji je tragické myšlení lidí moderní doby. To vás nenapadlo, že ty hasiči jsou tam i z jiných důvodů než jen to, že vám pomohou z vlaku?
Chce to mít praxi z ONJ, pokud jsem pracně sehnal schůdky- byly čtvery na celou halu- vylezl jsem do vagonu a tam jsem něco opravoval, když jsem potřeboval ven, schůdky někdo ukradl. A bylo to z větší výšky než na širé trati. Pak jsem se naučil lézt i nahoru, než shánět schůdky.
To je jen pokračování zvrácené doby, kdy lidé se bojí mít za sebe zodpovědnost. U železnice to začalo dveřmi u vagónů, kdy dřív stačila varovná cedule, že dveře nejsou blokovány a za jízdy se k nim nesmí přibližovat a když někdo vypadl, tak to byl čistě jeho problém. Dnes pokud někdo vypadne, tak automaticky jde k soudu vlakvedoucí, i když byl/a v době události o několik vagonů jinde. Když naopak onehdá vypadl ze služebního oddílu vlakvedoucí, tak k soudu šel chlap z dílny, protože byl poslední, kdo na tu mašinu sahal. Nebo je u soudu tramvaják, protože mu zavírající se… Číst vice »
SŽ největší škůdce železnice
Jaké jsou prosím nejčastější důvody stržení troleje? Je to nedodržení přikázané stahovačky? Nebo se na troleji prostě něco samo uvolní, zahákne za sběrač a vezme zbytek s sebou? Nebo se na sběrači ojede uhlík až na železo? Nebo něco jiného? Nebo to nějak souvisí s horkem? Nedá se provozovat elektrifikovaná trať takovým způsobem, aby tam ke stržení troleje prakticky nikdy nedocházelo?
Provozovat trať…
Jde to, ale chce to nepřekračovat životnost komponentů, viz text článku.
I kdyby šlo jen o ty stahovačky, rád bych viděl cost-benefit analýzu zrušení všech stahovaček a nahrazení děliči.
Problém je možná v tom, že costs by byly na straně #mynic a benefits na straně dopravců, objednatelů dopravy a cestujících.
Ale opravdu je instalace děliče dražší než jedno stržení troleje (cena za opravu infrastruktury a lokomotivy + škoda vzniklá zastavením trati)?
Kdyby se ty costs za nesjízdnou dráhu, odklony a NAD aspoň částečně přenášely na SŽ, tak by možná kmitali jinak.
To by ale musel někdo zařídit…
NAD platí Spržel. Dokonce v tu chvíli funguje drážní dopravce jako průtokáč (bus firma si vyfakturuje kilometry, dopravce to přepošle sprželi. A když to zrovna za drážního dopravce nekontroluje Jančura osobně, tak si bus firma může napsat co chce) 😀
Ale za odklony platí dopravce Sprželi (jede delší a pomalejší cestou, tak zaplaťte víc).
a kdyby se do toho měl počítat ještě čas všech zúčastněných, od personálu dopravce, hasičů až po cestující kteří si nedobrovolně prodloužili jízdu 😉 Panečku, to by byly externality.