Důležitý verdikt Ústavního soudu pro D1 a D49. Speciální zákon na urychlení výstavby platí
Zrušení části zákona navrhoval Krajský soud v Ostravě po žalobě Dětí Země.
Ústavní soud dnes potvrdil, že v září 2021 narychlo přijatá změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o EIA) byla v souladu s českou ústavou. Novela měla přinést jednodušší povolování stavby D1 kolem Přerova a dalších úseků D49, schvalovala ji na jednom z posledních zasedání minulá Poslanecká sněmovna ČR.
O rozhodnutí informoval Ústavní soud v tiskové zprávě. Soud případ řešil poté, co se na něj žalobou obrátil Krajský soud v Ostravě. Ten dlouhodobě řeší spory o povolení velkých dopravních staveb a doputovala k němu i žaloba Dětí Země kvůli stavbě D48 kolem Frýdku-Místku.
Novelou poslanci do zákona doplnili jedinou větu, která se týká platnosti takzvaného závazného stanoviska. „Stanovisko musí být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.“ Podle tehdejší legislativy byla platnost stanoviska pět let. Poslanci přišli s novelou čistě kvůli dálnici D1 u Přerova a D49 z Hulína do Fryštáku, kde se rychle blížila doba, ve které vyprší platnost stanoviska.
Lex D1 a D49. Poslanci schválili změnu zákona pro stavbu dálnice kolem Přerova, nemusí však pomoci
Děti Země před soudy nižších instancí argumentovaly neústavností schváleného paragrafu. S tím se krajský soud ztotožnil a podal návrh na zrušení tohoto ustanovení. „Napadené ustanovení nezasahuje do samotného jádra ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí, sleduje legitimní cíle a představuje racionální prostředek k jejich dosažení,“ uvedl Ústavní soud v tiskové zprávě. Soudkyní zpravodajkou byla Daniela Zemanová.
Dokončení dálnice je větší prioritou
Ústavní soud konstatoval, že zjednodušený a pružnější proces EIA pro prioritní dopravní stavby ani nyní nepovažuje za protiústavní. „Cílem napadené úpravy totiž bylo dokončit realizaci prioritních dopravních záměrů v pokročilém stavu a zabránit zpoždění v jejich přípravě,“ uvedl soud. „Co nejrychlejší dokončení prioritních dopravních staveb přispěje obecně ke snížení negativních důsledků tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel, zejména ve městech značně zatížených dopravou. Přijatá úprava chrání legitimní očekávání i práva účastníků nabytá v dobré víře v již proběhlých řízení,“ konstatoval Ústavní soud.
Ústavní soud také dodal, že za možný nedostatek přezkoumávané právní úpravy považuje chybějící záruku, že stanovisko vydané podle § 23a zákona o EIA nebude platné nepřiměřeně dlouhou dobu. Pokud by taková situace skutečně nastala, bylo by možné nepřiměřenost doby namítat v navazujících správních řízeních.
Celé rozhodnutí je zde.