Myslíte?Při tom provozu?Je to nejdůležitější tepna v Opavě.Uz teď jsou kolony mezi Globusem a Kauflandem na obchvatu.Jezdi tam tři linky MHD a autobusů na celou Prajskou.
2roky kolapsů to bude papu.
Nejsem stavař a proto položím možná hloupý dotaz znalejším: existuje možnost, jak postavit nový most tak, aby byl v původním místě a přitom pod ním mohlo (příště) téct více vody? Třeba klenutý vzhůru, ale tak, aby to v běžném provozu nevadilo?
Možná kombinovat… ale mělo by jít (za cenu dražších materiálů) udělat o trochu „tenčí“ trám… ale já bych ho spíš směřoval aspoň o půl metru výš… to musí jít na nájezdu dorovnat…
Koryto řeky je reálně včetně tzv. náplavek, a ten dosavadní tzv. trámový most má zjevně dvě řady pilířů na kraji těch náplavek směrem k běžnému řečišti – https://maps.app.goo.gl/HCgG6Cd5BFYxaePB9 , při čemž ty pilíře a uložení mostovky na nich nevypadá nijak odolně proti bočnímu tlaku proudu narozdíl od – https://maps.app.goo.gl/83VmXrjkfrRaiKk48 či https://maps.app.goo.gl/Urphd1BkQNiG818H6 ! ¨ TAK OPRAVDU SI MYSLÍTE, ŽE (zejména vzhledem k omezené čířce koryta v daném místě) PRO VĚTŠÍ PRŮTOK ŘEKY POD MOSTEM, A ZEJMÉNA STABILITU MOSTU PŘI VĚTŠÍM PRŮTOKU ŘEKY POD NÍM NENÍ PODSTATNÉ NEMÍT V KORYTĚ ŘEKY ŽÁDNÉ PILÍŘE = MÍT MOST NESENÝ / ZAVĚŠENÝ NA HORNÍCH OBLOUCÍCH… Číst vice »
Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiatem. Každý se tváří jako suvenýr, ale vrátí se mu to jako buzerant.
Jistě jste myslel
„“Zároveň množství spotřebované krajiny dramaticky nižší.““
= na stejný obejem retenčního prosotru je potřeba větší rozloha suchých poldrů než přehrad, protože přehrady bývají hluboké i desítky metrů, ale poldry jen jejich jednotky
= výstavba přehrady zasáhne menší rozlohu krajiny než suchého/ých poldru/ů při vybudování stejného retenčního prostoru!
Ehm, aby přehrada měla větší objem retenčního prostoru, musela by před tou povodní být prázdná. Protože přehrady sice bývají hluboké desítky metrů, ale rozdíl mezi běžnou provozní a maximální hladinou, což je ten prostor, do kterého se „chytá“ povodeň, je maximálně jednotky metrů.
Leda byste navrhoval postavit přehradu a udržovat ji prázdnou … ale v tom případě navrhujete suchý poldr 😉
Tak zrovan defakto horská údolní nádrž v Beskydech BYSTŘIČKA o rozloze 26,5ha a hloubce 26metrů – https://mapy.cz/s/cetujecepe na stejnojmenné říčce BYLA OD MINULÉHO ÚTERÝ UPUŠTĚNA O CELÝCH 10M HLOUBKY, a po konci srážek šla voda lehce jejím přepadem, a to si uvědomte, že byla upuštěna před těmi srážkami takřka na 1/2 hloubky, ale (pro svažitost dna) to bude znamenat podstatně více jak 1/2 objemu (resp. skoro 2/3 objemu) – https://www.pmo.cz/cz/o-podniku/vodni-dila/bystricka/ : HLADINA – stálého nadržení: 372,00 m n.m¨ – ZÁSOBNÍHO PROSTORU: 376,60 m n.m – retenčního ovladatelného prostoru: 384,15 m n.m. – RETENČ. NEOVLADATELNÉHO PROSTORU: 386,01 m n.m Stálé nadržení:… Číst vice »
Poldrem kdysi byla celá krajina, než se využila dnešním způsobem. Poldr nemusí být „žádná krajina“ a „žádný užitek“. Navíc navržena přehrada neřeší lidí nad ní ani stoletou vodu. Rozliv v krajině, kdekoli je možný, vydá v součtu víc než přehrada. Spočítejte si kapacitu poldru starého lesa pod Novými mlýny a brzdný efekt vegetace versus hladiny nedostatečné odpuštěné přehrady (efekt tsunami).
🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 Chci vidět rozlohu či/i výšku toho suchého poldru, co by pobral ne 5ti až 20ti letou, ale 50ti či 100 i více letou povodeň! Třeba TEĎ PŘED TÝDNEM VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA o rozloze 26,5ha a hloubce 26metrů – https://mapy.cz/s/cetujecepe na stejnojmenné říčce BYLA OD MINULÉHO ÚTERÝ UPUŠTĚNA O CELÝCH 10M HLOUBKY od maximální výšky hladiny, a po konci srážek šla voda lehce jejím přepadem, a to si uvědomte, že byla upuštěna před těmi srážkami takřka na 1/2 hloubky, ale (pro svažitost dna) to bude znamenat podstatně více jak 1/2 objemu (resp. skoro 2/3… Číst vice »
Podívejte se, jak dopadla sypaná hráz poldru nad polským městem Stronie Slaskie. Protrhla se a následná vlna všechno pod ním zničila, zabilo to asi 10 lidí. S tou fuj ošklivou betonovou hrází by se ale něco takového nestalo…
Dle mého názoru po stavařské části ano ve smyslu vybudovat jej bez bočních (spodních) podpěr. Klenutý moc ne, je dost krátký. Konstrukce by ale musela být s výraznou nadzemní částí patrně na obou stranách, která by most zvedala/napínala.
Ano, šlo. Typ upráv je spousta od upráv mostu, koryta řeky…. ale máto cenu uprávovat jeden most, když od pramene po hranice s polskem je víc jak sto mostu? Neni lepší investovat do retence vody?
No když už jste ten most zmínil, v Plzni u Radbuzy je něco podobného, řeka je menší, zdi na břehu řekl bych vyšší, prostor pro řeku možná snad i taky větší a stejně to přeteklo durch. To klenutí je pro povodeň level 2002 nedostatečné. Dávám tomu tak 20 let max., pak už úrovně výparu budou takové, že 1997 bude jen level 1 větší běžná povodeň, level 2 bude povodeň ala 2002 a level 3 (a každých 20 let +1) to, co přijde s klimatickou apokalypsou (proč se tomu sakra říká eufemisticky klimatické změny, když je to jednosměrný proces, to je… Číst vice »
Nevím, proč dáváte tendenčně mínusy. Zvýšit zde most o pár decimetrů problém nevyřeší.
Polákům už to došlo, že problém je dynamický a bude jen hůř:
„Především v Dolním Slezsku jsme si všichni mysleli, že jsme připraveni lépe než v letech 2010 a 1997. Bohužel jsme nevzali na vědomí, jak rychle klimatická krize postupuje a jak velkou vodu oteplování klimatu do střední Evropy přináší. Střed extrémních srážek se právě nachází u pramenů Odry, Moravy, Labe a Visly. Bohužel pořád spalujeme obrovské množství uhlí a kácíme stromy, které by mohly tu vodu nějak zastavit,“ říká Zablocki.“
Příkladem budiž Energiwende, kdy němci sami sobě zakázali jadernou energii, aby se v Bavorsku nezopakoval výbuch černobylského RBMK. Takový reaktor tam žádný není a nebyl.
Namísto toho prolamují limity tězby uhlí a vedou propagandu o cunami v Temelíně.
Doom saying… Já zatím vidím čistá tvrdá data, globální teplota stoupá, míra energie dodaná atmosféře a povrchu země stoupá, s tím stoupá krom dalších skvělých jevů mj. i výpar, a s tím logicky stoupá pravděpodobné množství vody, které někde zase spadne, byť mezi tím bude daleko víc suchých epizod. Uvidíme za 20 let, a já říkám, že zvyšovat most o pár decimetrů je v horizontu blízkých desítek let řešení krátkozraké a neefektivní. Stejně jako opravovat ty baráky u vody, když máme kvalifikované klimatické predikce a modely a ony bohužel fungují.
Dalo by se prohloubit koryto a pilíře tvarovat s ohledem na hydrodynamiku. Tři za sebou dělají větší odpor než by musely. A na opačném břehu než je kamera posunout opěru o pár metrů a tím koryto rozšířit. Vyklenout nahoru by se asi trochu dal a opěry na břehu by se daly trochu zvýšit, dům na rohu by měl o dva schody méně u vstupu. Je to spíš ukrajování tu a tamhle.
Geralt
2 měsíců
Betonové konstrukce jsou všeobecně neopravitelné, tam je téměř vždy jediná možnost opravy novostavba.
foto z 14.8.2023 – vizualne tedy stav nic moc
https://mapy.cz/zakladni?pid=102704101&newest=1&yaw=2.736&fov=0.287&pitch=-0.022&x=17.9098306&y=49.9404416&z=17&ovl=8
Trochu mě znepokojuje narušení panoramatu tím novým mostem.
V našem golfovém klubu jsme udělali studii, podle které vyšlo, že by měl jít opravit.
Stávající konstrukcí navrhuji přemístit někam na vhodné místo, například na nedalekou Slezskou Hartu, tam by se opravdu vyjímala.
Áno, chtělo by to spolek za obnovu příhradoviny. 😀
https://www.staraopava.cz/povodneopavy/slides/1903%20%283%29.html
Vojaci maji stavet provizoria, tak snad to nebude az tak fatalni… doufejme..
Myslíte?Při tom provozu?Je to nejdůležitější tepna v Opavě.Uz teď jsou kolony mezi Globusem a Kauflandem na obchvatu.Jezdi tam tři linky MHD a autobusů na celou Prajskou.
2roky kolapsů to bude papu.
Tomu říkám zažít Brno 🙂
Nejsem stavař a proto položím možná hloupý dotaz znalejším: existuje možnost, jak postavit nový most tak, aby byl v původním místě a přitom pod ním mohlo (příště) téct více vody? Třeba klenutý vzhůru, ale tak, aby to v běžném provozu nevadilo?
To by bylo snad jednodušší udělat hlubší koryto řeky.
Možná kombinovat… ale mělo by jít (za cenu dražších materiálů) udělat o trochu „tenčí“ trám… ale já bych ho spíš směřoval aspoň o půl metru výš… to musí jít na nájezdu dorovnat…
Koryto řeky je reálně včetně tzv. náplavek, a ten dosavadní tzv. trámový most má zjevně dvě řady pilířů na kraji těch náplavek směrem k běžnému řečišti – https://maps.app.goo.gl/HCgG6Cd5BFYxaePB9 , při čemž ty pilíře a uložení mostovky na nich nevypadá nijak odolně proti bočnímu tlaku proudu narozdíl od – https://maps.app.goo.gl/83VmXrjkfrRaiKk48 či https://maps.app.goo.gl/Urphd1BkQNiG818H6 ! ¨ TAK OPRAVDU SI MYSLÍTE, ŽE (zejména vzhledem k omezené čířce koryta v daném místě) PRO VĚTŠÍ PRŮTOK ŘEKY POD MOSTEM, A ZEJMÉNA STABILITU MOSTU PŘI VĚTŠÍM PRŮTOKU ŘEKY POD NÍM NENÍ PODSTATNÉ NEMÍT V KORYTĚ ŘEKY ŽÁDNÉ PILÍŘE = MÍT MOST NESENÝ / ZAVĚŠENÝ NA HORNÍCH OBLOUCÍCH… Číst vice »
Kdysi tam takový most byl ale kapacitně nestačil.Tak ho v 70letech nahradily současným .Hold 50 let se na něm podepsalo.https://staraopava.cz/ratiborska/slides/ratiborska%20(26).html
Hold padesátým létům? Těm bych moc neholdoval. Jinak bych radši použil HOLT. Netuším, kdo vymyslel, že holt a hold je totéž.
Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiatem. Každý se tváří jako suvenýr, ale vrátí se mu to jako buzerant.
myslíte?
Nemyslím si, ale rád bych se nechal poučit.
Po záplavách se stejně bude křičet po přehradě Nové Heřminovy
Kde by byl lepší suchý poldr, ale bohužel ten nespolkne tolik betonu, takže stavět se bude přehrada.
Je to v údolí, Vincente.
No jasně, suchej poldr, betonová hráz, betonu stejně, užitek „v době míru“ žádný…
Zároveň množství spotřebované krajiny dramaticky nižší.
Případně je možný kompromis – přehrada plná (pokud nejsou povodně) max z 30%, na zbytku plochy normální louky, pole, lesy
Jistě jste myslel
„“Zároveň množství spotřebované krajiny dramaticky nižší.““
= na stejný obejem retenčního prosotru je potřeba větší rozloha suchých poldrů než přehrad, protože přehrady bývají hluboké i desítky metrů, ale poldry jen jejich jednotky
= výstavba přehrady zasáhne menší rozlohu krajiny než suchého/ých poldru/ů při vybudování stejného retenčního prostoru!
Ehm, aby přehrada měla větší objem retenčního prostoru, musela by před tou povodní být prázdná. Protože přehrady sice bývají hluboké desítky metrů, ale rozdíl mezi běžnou provozní a maximální hladinou, což je ten prostor, do kterého se „chytá“ povodeň, je maximálně jednotky metrů.
Leda byste navrhoval postavit přehradu a udržovat ji prázdnou … ale v tom případě navrhujete suchý poldr 😉
Tak zrovna v tomto případě bylo k dispozici varování předem a přehrady odpouštěly předem co šlo…
Ty desítky metrů u přehrad ale nejsou retenční kapacita při povodní.
Tak zrovan defakto horská údolní nádrž v Beskydech BYSTŘIČKA o rozloze 26,5ha a hloubce 26metrů – https://mapy.cz/s/cetujecepe na stejnojmenné říčce BYLA OD MINULÉHO ÚTERÝ UPUŠTĚNA O CELÝCH 10M HLOUBKY, a po konci srážek šla voda lehce jejím přepadem, a to si uvědomte, že byla upuštěna před těmi srážkami takřka na 1/2 hloubky, ale (pro svažitost dna) to bude znamenat podstatně více jak 1/2 objemu (resp. skoro 2/3 objemu) – https://www.pmo.cz/cz/o-podniku/vodni-dila/bystricka/ : HLADINA – stálého nadržení: 372,00 m n.m¨ – ZÁSOBNÍHO PROSTORU: 376,60 m n.m – retenčního ovladatelného prostoru: 384,15 m n.m. – RETENČ. NEOVLADATELNÉHO PROSTORU: 386,01 m n.m Stálé nadržení:… Číst vice »
Poldrem kdysi byla celá krajina, než se využila dnešním způsobem. Poldr nemusí být „žádná krajina“ a „žádný užitek“. Navíc navržena přehrada neřeší lidí nad ní ani stoletou vodu. Rozliv v krajině, kdekoli je možný, vydá v součtu víc než přehrada. Spočítejte si kapacitu poldru starého lesa pod Novými mlýny a brzdný efekt vegetace versus hladiny nedostatečné odpuštěné přehrady (efekt tsunami).
Vodní plocha není krajina?
no je to plocha… rozdíly v topologii…
Podívejte se na smradlavou plochu Nové Mlýny. To má s krajinou původní hodně málo společného.
A proč ne jako Kružberk, kerý je hned vedle a v podobné krajině? Pitomější příklad aby jeden pohledal.
S možností že to bude kdykoliv zatopeno? Rovnou stavební pozemky, školku, nemocnici a důchoďák….
Hráze se v dnešní době stavějí sýpane….. jen místo propusti je betonováné….
Závisí od terénu. Někde se sypaná hráz nehodí.
A jen pro zajimavost je někde takové v poslední (cca 30 let) době dělana?
https://mapy.cz/s/gahudusute
A obě hráze na Dlouhých Stráních.
Dalešice-Mohelno je taky sypaná.
Pravě, žeje sypana. Ale já ptám na betonovánou, případně kamenou.
🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 Chci vidět rozlohu či/i výšku toho suchého poldru, co by pobral ne 5ti až 20ti letou, ale 50ti či 100 i více letou povodeň! Třeba TEĎ PŘED TÝDNEM VODNÍ NÁDRŽ BYSTŘIČKA o rozloze 26,5ha a hloubce 26metrů – https://mapy.cz/s/cetujecepe na stejnojmenné říčce BYLA OD MINULÉHO ÚTERÝ UPUŠTĚNA O CELÝCH 10M HLOUBKY od maximální výšky hladiny, a po konci srážek šla voda lehce jejím přepadem, a to si uvědomte, že byla upuštěna před těmi srážkami takřka na 1/2 hloubky, ale (pro svažitost dna) to bude znamenat podstatně více jak 1/2 objemu (resp. skoro 2/3… Číst vice »
Polder racibórz
Ten je v zařezaném horském údolí? Hodně bych se divil…
Nikdo nebude stavět přehradu na 100létou vodu někde v horách…
Zrovna Bystřička je docela mini přehrada…
Podívejte se, jak dopadla sypaná hráz poldru nad polským městem Stronie Slaskie. Protrhla se a následná vlna všechno pod ním zničila, zabilo to asi 10 lidí. S tou fuj ošklivou betonovou hrází by se ale něco takového nestalo…
Suchých poldru už se pár udělalo. Jeden u nových Heřminov se protrh. Není jen jedno řešení musí se kombinovat a přehrada je to hlavní.
https://prehradanoveherminovy.cz/o-prehrade/protipovodnova-ochrana/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lago_Bianco#/media/Soubor:Lago_Bianco_and_Lago_Nero_on_Bernina_Pass.jpg
Co byste udělali člověku, který by tohle jezero chtěl vypustit? Ohavná poprava umučením?
Ta hráz není zcela přirozená. A ti, kdo chtěli za vypuštění jezera popravovat by rázem popravili každého, kdo by chtěl jezero zachovat.
Však jeji neexistence má značný podíl na vzniklé skáze…
Dle mého názoru po stavařské části ano ve smyslu vybudovat jej bez bočních (spodních) podpěr. Klenutý moc ne, je dost krátký. Konstrukce by ale musela být s výraznou nadzemní částí patrně na obou stranách, která by most zvedala/napínala.
Co kdyby ty podélné nosníky nebyly pod mostovkou, ale nad ní? Místo zábradlí.
Ano, šlo. Typ upráv je spousta od upráv mostu, koryta řeky…. ale máto cenu uprávovat jeden most, když od pramene po hranice s polskem je víc jak sto mostu? Neni lepší investovat do retence vody?
Pokud jsem správně četl, bude se stejně muset tento most zdemolovat a postavit nový.
Vlastně tady to má cenu. Nějak neuvědomil souvislost.
Teda most se uděla nový, ale to se zlepši jen o trošku. Bez uprávy koryta velký zázrák se neuděla…
Má.Když je důležitý pro město.
Jenže když má vodu 30cm nad vozovkou?
Ano jde to. Viz nový most v Olomouci přes Moravu, ulice Masarykova. Původní verze vadila povodním a v roce 97 šla voda přes něj. Teď postavili nový most a ten je vyšší – prostě z obou stran udělali nájezdy do kopce na most. Okolo mostu je stoletá zástavba činžáků a přesto to šlo. A po mostě jezdí tramvaje. Tady je: https://mapy.cz/zakladni?pid=102450105&newest=1&yaw=5.126&fov=1.257&pitch=-0.073&x=17.2685844&y=49.5951687&z=19&ovl=8
Takový nějaký jsem si představil. Ale nejsem stavař
No když už jste ten most zmínil, v Plzni u Radbuzy je něco podobného, řeka je menší, zdi na břehu řekl bych vyšší, prostor pro řeku možná snad i taky větší a stejně to přeteklo durch. To klenutí je pro povodeň level 2002 nedostatečné. Dávám tomu tak 20 let max., pak už úrovně výparu budou takové, že 1997 bude jen level 1 větší běžná povodeň, level 2 bude povodeň ala 2002 a level 3 (a každých 20 let +1) to, co přijde s klimatickou apokalypsou (proč se tomu sakra říká eufemisticky klimatické změny, když je to jednosměrný proces, to je… Číst vice »
Nevím, proč dáváte tendenčně mínusy. Zvýšit zde most o pár decimetrů problém nevyřeší.
Polákům už to došlo, že problém je dynamický a bude jen hůř:
„Především v Dolním Slezsku jsme si všichni mysleli, že jsme připraveni lépe než v letech 2010 a 1997. Bohužel jsme nevzali na vědomí, jak rychle klimatická krize postupuje a jak velkou vodu oteplování klimatu do střední Evropy přináší. Střed extrémních srážek se právě nachází u pramenů Odry, Moravy, Labe a Visly. Bohužel pořád spalujeme obrovské množství uhlí a kácíme stromy, které by mohly tu vodu nějak zastavit,“ říká Zablocki.“
Doom saying byl vždycky velice velice výnosný byznys, bylo pomocí něj mozné ovládat masy.
Nahoře je fotka z roku 1903, s povodní zhruba stejně vysoko.
Příkladem budiž Energiwende, kdy němci sami sobě zakázali jadernou energii, aby se v Bavorsku nezopakoval výbuch černobylského RBMK. Takový reaktor tam žádný není a nebyl.
Namísto toho prolamují limity tězby uhlí a vedou propagandu o cunami v Temelíně.
Doom saying… Já zatím vidím čistá tvrdá data, globální teplota stoupá, míra energie dodaná atmosféře a povrchu země stoupá, s tím stoupá krom dalších skvělých jevů mj. i výpar, a s tím logicky stoupá pravděpodobné množství vody, které někde zase spadne, byť mezi tím bude daleko víc suchých epizod. Uvidíme za 20 let, a já říkám, že zvyšovat most o pár decimetrů je v horizontu blízkých desítek let řešení krátkozraké a neefektivní. Stejně jako opravovat ty baráky u vody, když máme kvalifikované klimatické predikce a modely a ony bohužel fungují.
Tady je z boku… https://mapy.cz/s/hakofejole
díky za uvedení tohoto příkladu, na nějž jsem nějak toálně zapomenul přes můj zájem o tramvaje a jejich tratě
https://mapy.cz/s/dofunehako On nevypadal zdravě už před tím.
Dalo by se prohloubit koryto a pilíře tvarovat s ohledem na hydrodynamiku. Tři za sebou dělají větší odpor než by musely. A na opačném břehu než je kamera posunout opěru o pár metrů a tím koryto rozšířit. Vyklenout nahoru by se asi trochu dal a opěry na břehu by se daly trochu zvýšit, dům na rohu by měl o dva schody méně u vstupu. Je to spíš ukrajování tu a tamhle.
Betonové konstrukce jsou všeobecně neopravitelné, tam je téměř vždy jediná možnost opravy novostavba.