Druhá nejhlubší komora prochází přestavbou, kvůli velké vodě se zvětšují vrata
Hněvkovická přehrada s dolní rejdou plavební komory. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Před každou částí vodního díla musejí stavbaři nejprve vybudovat ochranné jímky, využívají proto potápěče
To se mění vrata po 10 letech provozu? Co na to NKÚ?
Predem se omlouvam za nevedomost, ale jak se pocita „stoleta“, „tisicileta“, „desetitisicileta“ voda… atd.? Budu rad za vysvetleni.
Stačí googlit a pak studovat.
http://voda.chmi.cz/opv/doc/metodika_qn.pdf
Ale třeba se tu najde nějaký dobrotivý hydrolog 🙂
Je to v pouze vypočítaná pravděpodobnost výskytu takové vody. Tzn. stoletá voda znamená, že v jednom roce nastane s pravděpodobností 1%, desetiletá tedy s pravděpodobností 10%, tisíciletá s pravděpodobností 0,1 %. Toť vše, nic jiného v tom nelze hledat.
Dekuji za odpoved.
V tom pripade, kdybych delal marketing pro nejake takove vodni dilo, tak bych si nechal napsat, ze to zvladne i milion-letou vodu. Pravdepodobnost, ze by takova mela prijit, je 0,0001% a kdyby naaaahodou prisla, tak bych se vymluvil, ze ta pravdepodobost byla tak nizka, ze to nestalo ani za rec 🙂
Nadsazka 🙂
Jenže pokud něco takového potřebujete navrhnout, tak té milionleté vodě taky musí odpovídat výpočty. Třeba taková Bílina se v Ervěnickém koridoru navrhovala na vodu tisíciletou, aby to bylo taky reálně postavitelný.
Ne to to opravdu neznamená…. 😀 Četnost výskytu a pravděpodobnost jsou za prvé dvě věci a nic to nevypovídá a váš výpočet nic nevypovídá o stavu průtoku.