Cestovní ruch Infrastruktura Stavebnictví Vodní doprava

Druhá nejhlubší komora prochází přestavbou, kvůli velké vodě se zvětšují vrata

Hněvkovická přehrada s dolní rejdou plavební komory. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Hněvkovická přehrada s dolní rejdou plavební komory. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Před každou částí vodního díla musejí stavbaři nejprve vybudovat ochranné jímky, využívají proto potápěče

Zeje v Hněvkovické hrázi jako kaňon a jejích 15 metrů z ní dělá druhou nejhlubší komoru v republice. Plavební komora na Vltavě mezi Hlubokou nad Vltavou a Týnem nad Vltavou nyní prochází přestavbou, aby spolu s hrází lépe odolávala velké vodě.

Zakázku za 250 milionů získala od Povodí Vltavy společnost Metrostav, která s příchodem dubna ukončila první část úpravy komory. Ta spočívala především ve zvětšení horních vrat, když záporník (zarážka) vrat byl snížen o několik metrů.

Stavbaři tak stihli zahájení plavební sezony. „Po celou plavební sezonu bude komora v běžném provozu,“ uvedl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Komora je zhruba na půli cesty mezi Českými Budějovicemi a hrází nádrže Orlík. Vodní cestu na horní Vltavě loni využilo rekordních 12 tisíc lodí, což je o 27 procent meziročně více.

Přímo do komory se dělníci vrátí po ukončení sezony na přelomu října a listopadu a začnou s úpravou dolního ohlaví. Otvor dolních vrat plavební komory bude zvětšen o 2,2 metru a stará vrata budou nahrazena novými „s možností hrazení do nevyrovnaných hladin“.

Před každou upravovanou částí vodního díla musejí stavbaři nejprve vybudovat ochranné jímky, využívají proto potápěče. Před plavební komorou se pohybují v hloubce až 17 metrů. „V českých vodách je ovšem viditelnost běžně do 30 centimetrů, takže jsou za potřebí zkušenosti, dobrý hmat a velká představivost,“ uvedl Jan Prokeš, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav.

Vedle úpravy komory procházejí přestavbou i dvě pole bezpečnostního přelivu, kde bude snížen práh o 1,5 metru a budou vyměněny uzávěry včetně ovládání. Přehrada by měla následně být schopna ustát a bezpečně převést až desetitisíciletou vodu.

Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v 80. letech 20. století jako poslední velká přehrada na Vltavě, a to pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Už tehdy vznikla i šachta pro plavební komoru, která ale byla vystrojena a zprovozněna až v roce 2010.

Jak už bylo řečeno, jde o druhé nejhlubší zdymadlo v tuzemsku, první místo drží Štěchovická přehrada s 20 metry.

7 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
David

To se mění vrata po 10 letech provozu? Co na to NKÚ?

Walker

Predem se omlouvam za nevedomost, ale jak se pocita „stoleta“, „tisicileta“, „desetitisicileta“ voda… atd.? Budu rad za vysvetleni.

Jan Novak

Stačí googlit a pak studovat.
http://voda.chmi.cz/opv/doc/metodika_qn.pdf

Ale třeba se tu najde nějaký dobrotivý hydrolog 🙂

Olda

Je to v pouze vypočítaná pravděpodobnost výskytu takové vody. Tzn. stoletá voda znamená, že v jednom roce nastane s pravděpodobností 1%, desetiletá tedy s pravděpodobností 10%, tisíciletá s pravděpodobností 0,1 %. Toť vše, nic jiného v tom nelze hledat.

Walker

Dekuji za odpoved.
V tom pripade, kdybych delal marketing pro nejake takove vodni dilo, tak bych si nechal napsat, ze to zvladne i milion-letou vodu. Pravdepodobnost, ze by takova mela prijit, je 0,0001% a kdyby naaaahodou prisla, tak bych se vymluvil, ze ta pravdepodobost byla tak nizka, ze to nestalo ani za rec 🙂

Nadsazka 🙂

Alibaba

Jenže pokud něco takového potřebujete navrhnout, tak té milionleté vodě taky musí odpovídat výpočty. Třeba taková Bílina se v Ervěnickém koridoru navrhovala na vodu tisíciletou, aby to bylo taky reálně postavitelný.

M19

Ne to to opravdu neznamená…. 😀 Četnost výskytu a pravděpodobnost jsou za prvé dvě věci a nic to nevypovídá a váš výpočet nic nevypovídá o stavu průtoku.