Drážní úřad poprvé odhalil počty chybujících strojvedoucích podle dopravců
Návěstidlo, ilustrační foto. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Počet projetých návěstí zakazujících jízdu loni stoupl.
Počet projetých návěstí zakazujících jízdu loni stoupl.
Statistika celkem o ničem. V jedné kolonce jsou nacpány celkem neškodná nedobrždění a projetí návěstidla o pár metrů, možná i změny navěstního znaku atd. Skutečný průšvih jsou odjetí na trať proti červené, kde pokud se s něčím potkají, tak jsou většinou nějací mrtví. Viz Pendolino a opakované parády GW train.
Myslím si, že by tratě měly být zabezpečeny tak, aby je běžný strojvedoucí zvládl projet „naslepo“, bez předchozího seznámení (které by samozřejmě se rušit nemělo).
Zajímavá i potřebná statistika. Je vidět že v globálu chybují strojvedoucí všech dopravců. Také se zde zhruba ukazuje podíl výkonů na síti. U nejčastěji projetých návěstidel by se to chtělo zamyslet, zda-li se nejedná o systémovou chybu, ta místa jsou už hodně známá. …
Poznámka ke zmíněnému dopravci die Länderbahn – není maminka spíše italka jménem Netinera ?
Odpověď na reakci Jirka P z diskuze již velmi zastaralé. Budete se divit, ale skutečně se stalo, že vznikem jedné MU bylo zabráněno MU jiné a je to dokonce i zpracováno v režimu Závěrečné zprávy DI ČR zde: https://www.dicr.cz/files/uploads/Zpravy/MU/MU_Zdirec_nad_Doubravou.pdf O co tam šlo? Ve Ždírci je pila a často se tam posunuje. Strojvedoucí při posunu opustil nepovoleně obvod stanice a o 28 metrů vyjel za vjezdové návěstidlo do tratě. Na trati jel do Ždírce osobák vedený Regínou, který do posunovací lokomotivy narazil rychlostí 29 – 35 km/h. A to by na dvacetiosmi metrech s vysokou pravděpodobností nedal. Kdyby ta posunující… Číst vice »
Nejsme ani nechceme být velkým dopravcem. Nevozíme ani velké množství kontejnerů nebo uhlí, výkony jsou spíš „poslední míle“, pár km, na tom se % nenadělají. Podle toho to soudit nejde. Ale hodně „výkonů“ je na posunu z/na vyloučenou kolej a posun na té vyloučené. Dvě projetí byly právě při posunu z vyloučené koleje a kdo to někdy dělal, tak ví, že při výlukách jsou zmatky na denním pořádku a komunikace s výpravčími či dispečery nebýva na zrovna vysoké úrovni . To byly dva případy projetých ranžírek z loňského roku, ale tím nechci nijak omlouvat naše strojvedoucí. Protože si v rámci… Číst vice »
Strojvedoucí je nejslabším článkem v řetězci. Bohužel systém řízení drážní dopravy je u nás postaven tak , že je v tom ten človíček doopravdy sám. Dispečer se ozve jenom když se dobře vyspal, nebo když se nasere. A v podstatě neexistuje instance ,která by případné pochybení strojvedoucího včas odhalila nebo mu poskytla dostatek informací a držela ho “ v obrazu” tak , aby co nejvíce snížila riziko vzniku omylu. O výlukách a způsobu řízení dopravy v nich ani nemluvě. Je to chaos a amaterismus.
Tak u takových minidopravců hraje velkou roli náhoda. Stačí jedna chyba navíc oproti průměru a statistika je hned vystřelí na špičku.
Nejenom u minidopravců…
Prakticky u všech s výjimkou ČD a ČD Carga.
Zde by to chtělo statistiku rozšířit třeba na 5 let. Sice opět nechytne dopravce, kteří rychle vyrostli v poslední době, ale vypovídala by více o těch menších.
Jak psal MBM. Co na tom, že 8 let neměl projeté návěstidlo (kéž bych to mohl říci já za nás), když zrovna v posledních třinácti měsících měl 4???
Taky by nebyla od věci statistika „počet zbytečných dopravních značek“ (např. omezení rychlosti, která na silnici zůstala po stavebních pracích, které už skončily). Nemluvě o žlutých čárách, které už v danou dobu taky neplní svůj účel.
To se odhaduje nesnadno, ale cca polovina dopravních značek vykazuje formální či kvalitativní chyby, časté jsou i nesprávné kombinace.
Zajímavé je zjištění u železničních přejezdů – v posledních letech jsme prošli cca 300 železničních přejezdů a dopravní značení nemá v pořádku ANI JEDEN!! Všechny vykazují chyby, mnohdy velmi závažné. Přitom náprava není těžká, jen by se muselo systematicky pracovat.
Chápu to správně, že RJ a LE neprojeli ani jednu šajbu?
Maximálně jednu. Ve statisice jsou ti, co projeli dvě a víc.
Tam je zejména vyčnívající MBM Rail vzhledem k tomu, jak zde provozuje v podstatě zanedbatelné výkony. Ale protože zastřešuje všeho možného, co kdo přišel o licenci, nebo na ní nikdy nedosáhl , tak to tak vypadá. Ani bych se nedivil, kdyby pod nimi brzo skončil Retrolok, alias Strojvůdci CZ a podobně. Je potřeba posvítit baterkou i tímto směrem.
Doporučuju si cvičně přepočítat výsledky v případě, že se počet projetí daného dopravce změní o +/-1. U Carga apod. to roli hrát nebude, ale tam kde je malý výkon a nízký počet projetí, bude to lítat zásadně.
Neboli z malých čísel je dost problém něco vyvozovat.
Toto vysvětlení zastáncům těch správných pořádků vyhovovat rozhodně nebude…
Tací ovšem nepoužívají fakta, nýbrž jen dojmy a emoce. A to i tehdy, když se snaží říct pravdu.
Takovou statistiku můžete použít tak akorát v hopodě pro pobavení a hádku o kvalitě strojvedoucích na lokomotivách! Drážní ůřad by měl mít rozbor takových nehod projetí návěstidel do detailu zmapovaných ,ale veřejnosti by po jeho zveřejnění, lezly oči důlku! Stejně by tomu neporozuměli ! Člověk není superman a technika vše nenahradí!
No zdá se mi, že v počtu zaměstnanců na počet nehod je na tom nejhůř Arriva, ne?
Kde v tabulce vidíte počet zaměstnanců?
A Regiojet 0? Tomu se mi nechce věřit😀
Já bych tomu i věřil. Přece vyzobává rozinky a to včetně strojvedoucích 🙂
PROTO se od něj vrací strojvedoucí zpátky k ČD 😇
Aby tam pak mohli projíždět stůj?! 😛
Napadá tě lepší motivace?
Jančuráci jsou jedničky.
Dokud nebude existovat statistika počtu projetí ku počtu dojezdů k červené a druhá statistika rozjezdů proti červené, tak to nebude vůbec nic vypovídat.
Takto může klidně existovat dopravce, který má vždy postaveno a projet míč nemůže.
A jiný dopravce, kterému furt staví „pozdě“.
oprava: míč – nic.
To snáď ani nemyslíš vážne 😀
proč?
Nebo dopravce, který jezdí povětšinou na D3, takže (vyjma odbočné stanice) ani nemíjí žádná návěstidla.
Jenom může někam vjet bez ohlášení
Přesně tak.
Okrem toho by mala byť štatistika korigovaná podľa tratí. Kto jazdí iba na super priamych tratiach, kde z diaľky dobre a jednoznačne vidí návestidlá, ktoré mu spravidla ukazujú zelenú, v opačnom prípade ak niekto jazdí nad kľukatých jednokoľajkách, kde návestidlá nie je dobre vidieť, či už kvôli botanike alebo slnku v určité časy.
SŽ 2x? 😀 jen já osobně vím minimálně o pěti.
Ty další případy Sprželu se nepočítaj – vlak stál a návěstidlo běželo proti němu.
A je nějaký žebříček dle jmen? 🙂
Jakože třeba Franta Novák 15x napříč všemi dopravci?
Opakovaně bych se silně přimlouval za rozlišování situací „Na výstrahu kašlu/přehlédnu a jejda, on to fakt nepostavil“ a „Opatrně dojíždím, ale tentokrát to zrovna sklouzlo/brzda naskočila o pár sekund později a jsem 2 m za klackem“.
Já teda nejsem z oboru, ale jak se dá tohle věrohodně rozlišit? Podle nějaké hranice jakou rychlostí kolem klacku projel nebo jak predtím brzdil?
Uměl bych si představit něco jako „10 m před červenou max. 5 km/h, HP<4,7 bar nejpozději 1 metr předem, projetí o max. 10 m". Plus případně zastavení ještě před místem ohrožení (nárazníky před námezníkem, první náprava před hrotem výhybky apod) vůbec nepovažovat za MU stejně, jako když se projede "padák".
Že projetí padáku není MU, to považuji za velkou chybu. Bylo by zajímavé vědět, co infrastrukturníka vede ke shazování.
Padák může nastat i z důvodu poruchy ZZ.
Padák může vzniknout i tím, že nějakej debil přizvedne závoru…
Jo zhasnutí přejezdníku je taky padák. A vjetí auta na přejezd není tak úplně věc pro DI, nicméně evidovat se může.
To si myslíte, že nějaký výpravčí sedí u tlačítka a říká si „Tak a teď mu to shodím“?
To právě nevím. Věřím že často může mít dobrý důvod, nicméně asi by neuškodilo těm důvodům předcházet.
Jak vás vůbec může napadnout „Na výstrahu kašlu/přehlédnu a jejda, on to fakt nepostavil“… to si na železnici naprosto nikdo nedovolí tady nejste v osobáku na silnici kde na vás potom max. někdo zatroubí.
To by jste se divil některým protokolům po MU
No právě. Ono by se totiž nejspíš dost rychle ukázalo, že vytvářená mlha, jak situaci vyřeší (vyšší) pokuty fírům, kteří „jezdí nebezpečně“… je totální blbost.
Taky to je „vyřešení problému“ pouze pro neznalou veřejnost. To že je to totální blbost všichni z oboru samozřejmě víme. Předtím to byl zase trenažer pro strojvedoucí.
To by se ukazat klidne mohlo. A na mlze by to vubec nic nezmenilo, stejne jako tataz saskarna na silnicich.
No to jsem si taky myslel ale jak se ukázalo díky některým MU tak někteří kolegové si z toho dělají pěkný holubník.
Chytrý se poučí, zbytku je to jedno. 😉
Taky koukám co někdo může vypotit. Na lokomotivě jsem od 1984 a že bych při minutí výstrahy spoléhal na to že bude další návěstidlo postavene mě nikdy ani nenapadlo. A jestli takhle někdo uvažuje tak bude brzy v těchto statistikach
A ten náklad, co skončil v Poříčanech ve šturcu, tam tedy skončil proč…?
Jedna paní povídala, že na vjezdu měl „80 a volno“. Tím by se to vysvětlovalo, ale počkám na závěry oficiálního šetření.
80 a volno při průjezdu po 6. (nebo kolikáté) koleji? Navíc kdyby opravdu projel kolem této návěsti na vjezdu, tak by prostě nemohl skončit v tom šturcu. Ledaže by to byla zase vada ZZ.
To je právě ta záhada.
Jistě předpisy jsou předpisy, a D1 jasně říká, co po výstraze čekat, ale lidská psychologie je mrcha, a bohužel tisíckrát zažitou situaci si mozek vryje jako běžnou. Bohužel jsou stanice, kde se staví „na poslední chvíli“, a to si dokážu představit, že ačkoliv by nemělo, tak si někdo řekne, jo on zas zachrápl, jenže je dopravní situace a projetí je na světě. Například, když byly Kostěnice ovládany místně, tak toto byla docela běžná praxe, člověk minul výstrahu, chvíli vyčkal, a jen co sáhnul na brzdič, tak v tu chvíli se vjezd rozsvítil. Ještě jednou opakuji, jasně D1 hovoří jasně, ale… Číst vice »
Chcete stejně posuzovat i auta na přejezdu?
„Jejda ten vlak fakt přijel…“
Vážně srovnáváte železnici se silnicí?
Ano. Zvlášť tam, kde bývají přejezdy zavřené zbytečně dlouho (Os brzdí do zastávky před přejezdem, na dvoukolejce občas něco jede z druhé strany)
– utržené vagony, nedovolená jízda vlaku, kolej nevybavená, přejezd nešel do výstrahy
– odjezd vlaku na přivolávačku, přejezd nezavřený, bliká bílá
Přepočet na kilometry je spravedlivý, ale taky si mohla jedna firma vybrat smolný rok a příští už nemusí být ve statistikách vůbec. Další roky a průměry už asi budou o něčem vypovídat. Na druhou stranu je rozdíl projet o pár metrů a nebo projet stovky metrů…
Ne. Spíš smolnou přetíženou nebo rozkošnou trať.
rozkopanou…
Rozkošnou zní líp. 🙂
Proč bylo zvoleno zrovna období 1 rok a 1 měsíc? Víc vypovídající by bxlo delší období alespoň tří let.
Ta Správná železnic na spodku tabulky s 2x projetím pobavila 🙂
Ale jinak velice zajímavá statistika. Kéž by bylo více podobných dat a statistik dostupných 🙂
Kéž by. Nicméně tuto tabulku a další materiály na stránkách MD či Drážního úřadu bude hledat marně.
No, věřím jen té statistice, kterou jsem si připravil sám 🙂
Jsem potěšen, že jsme v tomto „souboji bezpečnosti“ vyhráli, nicméně některým údajům se mi nechce moc věřit…
Například jen ty dvě projetá návěstidla u Správy železnic bych opravdu chtěl vidět…
Že by to byl tutl? 😀
Nebo jezdíte na zelené a žluté vlně, zatímco jiní častěji dojíždějí k červené.
Tak to rozhodně ne. NEx MTR z CETRu do Děčína či zpět průměrně zastaví 12x…
Každopádně ta statistika nic moc nevypovídá, dokud to nebude vztaženo k počtu skutečných dojezdů k červené. To se týká i změn počtu projetí v čase (během let).
Pro laiky: kolik z dojezdů k červené skončilo projetím. V procentech. Tím budeme mít za každý rok vykázán nárůst nebo pokles poměrně a bude to něco vypovídat o dejme tomu bezpečnosti.
Absolutní čísla, byť rozdělená podle výkonů dopravců nic 5skoveho nevypovídají.
Stydím se, že jsem tohle nenapsal sám. 😉
Styď se…
To mi tedy řekni, jak bys toto chtěl dokladovat (podle čeho) a pak i vykazovat…
Praktická nedostupnost toho měřítka ještě neznamená, že by to nebylo měřítko správné (či lepší).
Když budu brát jen projetí na stavedlech a TZZ se záznamem, tak to doložit lze přesně. Ale je to moc práce.
Projetí je jasné, co je nejasné je to „neprojetí“.
V analýze je též žádoucí brát v úvahu, zda strojvedoucí o nadcházejícím „Stůj“ věděl nebo nevěděl. Z toho plynou dvě velmi odlišné kategorie příčin i opatření.
A „dojezd k červené“ bude definován jak? Resp. když mi to postaví v 5 km/h, byl to „dojezd k červené“ nebo ne? A když ve 20, ve 40, v 80… ?
Sledovat to bude kdo a jak?
Když mi to postaví při 40 km/h, ale budu 10 m před klackem (tzn. kdyby to nepostavili, tak projedu), tak to patří do které kolonky?
Statistika nestaví na řídkých vyjímečných případech.
Co ze mnou výše vyjmenovaných případů je případ řídký a výjimečný?
Já tu (v prvním odstavci) navíc nemluvím o případech, ale o hodnotícím kritériu. Případy jsou jen dva: dojezd k červené ano / ne.
Řídký a výjimečný případ je, že jedete 40 kolem stůj a zrovna vám to postaví. A pokud se ptáte, jestli dojíždíte k červené, pak si klidně odpovězte ano, když jste minul výstrahu (nebo jinou vhodnou návěst) a následující návěstidlo je na stůj.
S vaším nihilismem byste musel vyvodit, že neexistují cukrovka, úmrtí na infarkt a nakonec ani noc a den, protože mají hraniční případy a každá jejich definice má trochu arbitrární hranice. Takhle se ale uvažovat nedá.
Chápete to špatně. Cukrovka má nějakou definici, byť může být trochu „mlžná“, protože ty hraniční milimoly cukru v krvi jsou trochu individuální.
Stejně jako „zvýšená teplota“, můj spolužák měl normálně 37,3 a když se mu nechtělo do školy, tak šel za doktorkou, že má zvýšenou teplotu.
Takže pátrám po definici „dojíždění k červené“. Pokud minete výstrahu a za 10 sekund vám to postaví, tak o dojezd k červené evidentně nejde.
Co třeba „dojezd k červené“ definovat tak, že již byla plně aktivována brzda pro zamýšlené zastavení před tím Stůj?
To já také. Zejména, když vidím, co tam jezdí (nejen) s MUVkama za čísla…
Vždyť nejsou uvedeni všichni dopravci
Ti ostatní možná návěstidla neprojíždějí…
Jsou uvedeni to, co mají dvě a více.
Z matematického hlediska dělat statistiku z čísla dva je holý nesmysl! Je to nedostatečný počet pro výpočet přesného čísla. Zde se nebavíme o statistice, ale náhodě…
Kdyby jenom to. Už jsem to psal výše.
To nerozporuji. Ale vzhledem k tomu, že je to poprvé, co státní úřad vypustil statistiku podle dopravců, nešlo odolat a nezveřejnit ji.
Já bych radši od DÚ viděl anylýzu, jak to že stoupá počet projetí návěstidel, když evidence licencí tento trend měl zvrátit…
To by bylo lepší od multimistra, který to prosadil
Tak tuhle analýzu si zase není problém udělat i soukromě, na to data dostupná jsou a od kdy funguje MLS se ví také.
Jenže vy neděláte statistiku z čísla 2, ale ze 13 měsíců sledování. To je ta nezávislá proměnná. 2 je počet nastalých případů.
Je to stejné jako byste dělal statistiku přistání Marťanů a řekl byste, že z čísla 0 nemůžete žádnou udělat, i když se sleduje tisíce let.
Kravina by byla ji dělat třeba ze 2 hodin nebo 2 dnů.
Co je ovšem blbě je „3,278688525“, když podíl dopravce na výkonech je s přesností na 3 – 4 platné číslice.
Za tohle náš fyzikář dával o stupeň horší známku, i když číselně byl výsledek jinak v pořádku.
Promiňte, ale jste úplně vedle, protože statistická odchylka záleží v tomhle případě prakticky jen na počtu případů. A 2 je málo.
Analogicky když testujete očkování, potřebujete aby ve zkoumané skupině byl určitý počet daného onemocnění, cca. 50 případů. Počet těch ostatních, ať už očkovaných nebo neočkovaných, kteří nemoc nedostali, je irelevantní.
Jenže 2 není množina všech testovaných. Ta je mnohem větší.
Ano, a na tom vůbec nezáleží. Důvodem je to, že rozptyl počtu pozitivních nálezů je v tomhle případě roven právě tomuto počtu. Na počtu testovaných, délce intervalu atd. je nezávislý. To neznamená, že větší nebo delší studie nejsou silnější, jsou, ale jenom proto, že v nich je těch pozitivních (zemřelých atd., v tomto případě projetých červených) víc.
Přesně. Počet zkoumaných případů jsou tisíce, 2 jsou případy s pozitivním výsledkem z těch třeba 10 000.
A 10 000 je už dost slušná základna.