Doprava ve městě Infrastruktura Stavebnictví Tramvaje

DPP zahájil stavbu nové vozovny v Hloubětíně, využije i fotovoltaiku

Vizualizace nové Vozovny Hloubětín. Foto: DPP
Vizualizace nové Vozovny Hloubětín. Foto: DPP
Na stavbu naváže příští rok v září budování nové tramvajové haly, hotovo má být koncem roku 2022

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začal stavět novou vozovnu Hloubětín. V první etapě postaví samostatně stojící energocentrum a měnírnu, které budou areál vozovny a přilehlou tramvajovou trať zásobovat teplem a elektrickou energií.

Stavba potrvá 10 měsíců a vyjde zhruba na 120 milionů korun. Úkolu se zhostí společnosti Elektrizace železnic Praha a OHL ŽS. „Hned na to chceme navázat stavbou samotné deponovací haly pro tramvaje,“ uvedl šéf DPP Petr Witowski. Podnik chce vypsat tendr začátkem příštího roku, nová remíza má být hotova koncem roku 2022.

Stavba nového energocentra a měnírny vozovny Hloubětín začala skrývkou povrchové zeminy. Energocentrum počítá se zpracováváním energie z fotovoltaických článků, které DPP plánuje osadit na část připravované tramvajové haly. Sluneční energii bude DPP využívat pro provoz samotné vozovny.

Stará remízovací hala byla loni v létě odstřelena, a to kvůli neopravitelným deformacím střechy, která hrozila zborcením. Paradoxem je, že k zemi šla nejmladší pražská vozovna; byla zbudována na přelomu 40. a 50. let. Její střechu tvořily železobetonové skořepiny navržené závodem Armabeton.

Při realizaci myšlenkově pokrokové (a vizuálně zajímavé) konstrukce se ale nepodařilo dodržet předepsanou tloušťku a tvar skořepiny ani provedení výztuže. To mělo za následek vznik deformací zřejmě již při zhotovení stavby. U ostatních vozoven drží střechy ocelové konstrukce. Taková měla původně být i v Hloubětíně, ale projekt byl během výstavby změněn z důvodu nedostatku oceli v tehdejším Československu.

Na deformaci střechy upozornili zaměstnanci vozovny v roce 2013. Následovala provozní omezení a řada posudků; vše nakonec vyústilo v demolici.

33 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Pamatuji, ze drive trat vedla Kbelskou ulici a na krizovatce Kolbenova/Kbelska byl velky kruhak s dvoukolejnou smyckou uprostred a velkym stromem.
Pamatuji i vjezd do vozovny z Kbelske ulice….

px50pha

NO FUJ! když už je ta barabizna tak velká a v blízkosti vznikajících bytových čtvrtí, mohla být hezčí, respektive s vypsanou arch.soutěží. neuvěřitelné plýtvání prostorem a potenciálem!

Jakub K

Na poslední vizualizaci, výjezd 23 a 24, proč se tak liší? Vypadá to jako nějaká dostavba za 10 let …

Luděk

Nechci spekulovat ale myslím si že je to zbytek původní budovy (výjezd 23, 24 a v podstatě i 25) ve kterém je soustruh na kola a na něj je nalepená nová hala s výjezdy 1-22.

watslaw

Proč se tam vlastně předělává měnírna a energocentrum, když problém byl s remízovací halou? A proč nemůže výstavba vlastní haly probíhat současně?

robert

Skoda, ze tam nedela Elektroline.

Adolf

Tohle je ukázka, jak se plýtvá místem ve městě. Nad tou vozovnou by mohli postavit další prostory ať už pro vlastní potřebu nebo k pronájmu (výrobní prostory, kanceláře, byty, obchodní prostory). A ta fotovoltaika by se také vešla.

Jakub

U bytů si nejsem jist. Nebo alespoň nad vozovnou bych čekal výrazně vyšší vibrace, tak aby to nepřekračovalo nějaké limity. Ale samozřejmě s využitím na jiný účel se nedá nesouhlasit

Jan

Tak zrovna v samotné budově vozovny bych nepředpokládal výhybky ani rychlou jízdu. Hluk by šel maximálně ze dvora a to se dá řešit umístěním oken a akustickou izolací. Kanceláře by tam šly, ale uplatní se to? I pro velký DP máspíš smysl mít centrální pracoviště kde jsou všichni pohromadě. Stejně tak skočila éra velkých nádraží, která není jak zaplnit, prostory jsou nevyužité.

Adolf

No tak třeba tam mohlo být P+R parkoviště, klidně 5-6 pater.

Martin

S tim nesohlasim, to je dnes resitelne, spise je tam velky provoz z autodopravy, tak to neni vhodne k bydleni, cisty vzduch uz problem je… Stejne tak dostupnost mista pres frekventovane ulice – defacto dalnice/magistrala…
Ale kancelarske budovy, obchodni prostory to problem neni…

dopravák

Zdalipak také zajistili nějaké podnikové byty v rámci okolní nové bytové výstavby = především pro řidiče, aby nemuseli někde na druhé straně města vstávat zbytečně brzy a hodinu cestovat noční Prahou na ranní výjezdy? Na dostatek míst na nějaké „provozní nocležně“ se raději neptám …

Kalina
Kubrt

Jak si představujete mechanismus přidělování takových bytů (cena od 5 mega výš) zájemcům z řad řidičů?

Jiří Kocurek

Mno používala se obálková metoda. Měla svoje nevýhody…

Martin

U mestskych bytu, ale u soukromych developeru? To uz by prave v arealu mohla byt jakasi ubytovna, klidne luxusnejsi ve forme malych bytu…

Zdrasa

Ač jsem pro myšlenku služebních bytů, tak váš příklad nedává smysl. V rámci Prahy je přece několik vozoven a je jen na samotném člověku, aby si vybral, kde bude pracovat (minimálně v předchozích letech nabírali ve všech), takže není problém dělat v té nejbližší. To spíš dává smysl pro města, kde mají jedinou vozovnu.

Kubrt

Města s jednou vozovnou zase nejsou tak velká, jak Praha.

bkv

to jako do práce pojedou večer a přespí na nocležně aby nemuseli ráno brzo vstávat?

adamgolias

… na železnici běžný jev . bydliště například Zábřeh , nastup Praha 4:30.

Jan

Protože přes republiku je to daleko, ale v Praze jsou všechny vozovny od sebe půl hodiny, maximálně hodinu jízdy ve špičce, stejně jako bydliště řidiče.

Martin

jenze to znamena vstavat jiz pred 4h… bydlet na Jiznaku a jedte na vozovnu Motol treba…

Radek

Fotovoltaiku docela vítám, tohle by se hodilo na víc hal, co má DPP, ta plocha je obrovská.

Přírodovědec

Toto by měl být trend u všech takových objektů, garáží, dep, průmyslových hal a obchodních center. Je to rozhodně přijatelnější řešení než v minulosti výstavba fotovoltaiky na orné půdě.

Martin V.

Podle mě je potřeba jít ještě o krok dál a nedávat FV panely na střechu, ale MÍSTO STŘECHY. Taková instalace bude sice náročnější na provedení detailů, ale všechny vlastnosti, které požadujete po střešní krytině (odolnost proti větru, dešti, či zatížení sněhem), panely splňují, takže část materiálu na střešní konstrukci je možné eliminovat. Ale nikdy se to tak nedělalo, takže nebude snadné s tím prorazit.

MartinS.

Předpokládám, že životnost těch panelů je kratší než předpokládaná životnost střechy, takže mi přijde lepší, když jsou panely na střeše a dají se vyměnit, servisovat, odstranit, aniž by do vozovny pršelo.

Vašek

Přesně tak, i když se životnost panelu prodlužuje – teoreticky v ideálním případě až 60 let…
Ale na druhou stranu by se to dalo udělat tak, aby se daly vyměňovat…

Ale to znamená, ne místo střechy, ale místo střešní krytiny, vždy bude potřeba ty panely podpírat střešní konstrukcí.

medical_examiner

Teoreticky 60 let…
Já našel údaj u břidlice 80-100 let…

Martin

Misto klasicke strechy to vazne nepujde…

Georg

no nevim. z pohledu kultury je fve louka a to je vyrazne lepsi nez soucasne intenzivni zemedelstvi…

David

Já zůstanu se svými nadějemi více při zemi. Doufám, že to nezůstane jen u těch několika článků jako na vizualizaci, ale bude se jednat o celou střechu (tedy ty správně otočené části).

Martin V.

Spíše mne zaráží tahle formulace „…fotovoltaických článků, které DPP plánuje osadit na část připravované tramvajové haly“. Tak to snad na celou střechu (míněno části orientované na jih)! Doufám, že jich tam nebude tak málo jako je modrých obdélníčků na světle šedé střeše na poslední vizualizaci. 🙂 Tramvajová vozovna (a přilehlé tratě) dokáže sama spotřebovat veškerou vyrobenou elektřinu z fotovoltaiky, takže nemusí řešit, jestli ji od ní někdo případně vykoupí a za kolik.

Martin

No, ja bych uvazoval nejen o fotovoltaice, areal by mel byt z vetsi casti energeticky sobestacny, vcetne recyklace vody apod…
Druha vec je prave vyuziti mista, melo by se pocitat i s moznosti vyuziti patrove nadstavby, treba prave na parkovani, jak zde nekdo zminoval… nebo komercni prostory…