Nehrála roli i kapacita, jestliže v Praze byly většinou třeba dvojice T3? Jinak v Brně jsou také kopce, ale jsou tak prudké jako Trojská, Chotkova, Jičínská…?
Môžete v Prahe otestovať aj na Trojskej. Verím že v Prahe s nájde dosť šotoušov, ktorí tú tramvaj zaplnia na 100% kapacity. K2 to hore Trojskou dá a bude vedieť aj vytlačiť prázdnú súpravu 2xT pred sebou. Len jej to bude trvať.
Za předpokladu ideálních podmínek (tj sucho, možnost se před stoupáním rozjet na plno a nemuset ve stoupání vůbec brzdit) snad možná, ale jinak určitě ne. Je v provozu mnohokrát ověřeno, že K2 do většího stoupání neroztlačí ani prázdnou K2.
Například na Údolní ve stoupání na náměstí Míru mívaly za špatných adhezních podmínek (hlavně spadaný listí a sníh) problém vyjet i polovodičový K2 samy o sobě.
Na Trojskou a pár dalších míst byl návod, jak vyjet i zrychlovačem T3. Rozjet na vmax a držet s ohledem na zrychlovač co největší rychlost. Při zastavení se občas i rozjel, ale občas se při tom lepil.
Zrýchľovač sa lepil aj na rovine. Nie je iba o stúpaní/prúdovom zaťažení. Ale aj o údržbe/stave palcov a kontaktných plôch. Vyššie prúdy samozrejme zvyšujú riziko „zapelenia“, ale takisto ho zvyšuje zanedbaná údržba.
Na Trojské šlo o to, že cílem bylo, aby tram vyřadila všechny stupně až na hospodárný než najede na 90 ‰ a nesmělo se tam zastavovat ani sundat trakci (nášlap), tedy aby se vůbec na rezistory nesahalo v tom stoupáku.
Pokud vím, na nejnáročnější brněnské trati (do Masarykovy čtvrti) dlouhá léta ká dvojky nesloužily. Informaci ale nemám ověřenou. Modernizované verze vozů K2 jsem tam potkával běžně.
Trojská v té době ještě neexistovala :-).
Ale důležité je, že v Praze jsou stoupání velká a dlouhá zároveň. Hradčanská – Větrník, Evropská (v té době Leninova), Zenklova (Rudé armády), Václavák plus Vinohradská, Synkáč – Pankrác, Klárov – Hrad, …
Brno je v členitějším terénu než Praha? Řekněte nám, které brněnské tratě se blíží Chotkově, Moskevské – Francouzské. Seifertově, Jičínské atd. Nezapomínejte přitom, že my velmi dobře víme, že Kraví hora je v Brnu jen jedna.
To není třeba roztínat. Já kdysi řídíval prototyp ertéšmejdu a o Trojské tohle rozhodně není. Tou ten krám jezdil do kopce skoro 90 km/h. Hlavní problém byly oblouky v kopcích. Už zmiňovaná Chotkova bylo doslova peklo s každodenními synchronními skluzy; značné problémy to mělo i na horním konci Moskevské; podobné to bylo i v obloucích na obou koncích náměstí Míru; na Bateriích DC to nešlo zastavit bez zamoření zadního článku a okolí pekelným smradem z brzdových destiček; oblouky na horním konci Seifertovy také nebyly nic moc; výjezd z díry pod magorstrálou u Bulhara byl ale možný jen se sypáním; ohromné problémy… Číst vice »
Ano, tohle je zpětným pohledem celkem zajímavá ironie, nicméně ono to mělo svoje důvody. K2 byly prapůvodně určeny jako kapacitní vozidla na tehdy celkem placatou linku 1. Bylo to v době kdy pro špatný zkušenosti nebyl zájem provozovat soupravy 2xT2 a 2xT3.
Barrandov s prestávkami na „vyfúkanie“ zrýchľovača (najmä pri jazde smerom dolu) alebo trakčákov (v smere hore) to dá. Otázka je, do akej miery by obmedzovala premávku ostatných tramvají. Môži ma Barrandov zrýchľovače? Ak áno, tak aj K2.
Pro plebs na 23 by její nasazení byla škoda. Šotoušům možná z kapesného na jízdné za zvláštní tarif na lince 42 nezbude, ale zase na druhou stranu bude snad eliminováno „vděčné“ chování přepravovaných osob vůči tomuto konkrétnímu dopravnímu prostředku. Počmárané stěny a poškrábaná skla. O tom ostatním ani nemluvě.
Od chvíle, kdy jsem v našem firemním výtahu, do kterého měli přístup jen naši zaměstnanci (cca 10 ks) a zaměstnanci „spřátelené“ nemocnice (cca 10 ks), našel na madle přilepenou žvýkačku, jsem o lidském pokolení ztratil veškeré iluze.
To je názorný příklad přímé úměry. Kdyby lidi nechali na madle jen přilepenou žvýkačku, to by bylo něco. Co mám za informace, tak se podkladovou plochou pro dílo sprejera stal autobus. Jistě první průkopník nového trendu.
Typové označení vozu K2 znám od svých teenagerovských let, ale teprve později jsem se dozvěděl, že na ká dvojku nechodí jen šotouši, ale i horolezci 😀
Mě fascinuje i ten zkrácený pracovní vůz T3M. Wow!
Tady si ji můžete prohlédnout jak dnes stojí ve střešovickém muzeu, zatím jen zvenku https://www.youtube.com/watch?v=TO1RFMPi_ac
Zajímavé je, že v Praze se kvůli členitému terénu neujaly, zatímco v Brně, stejně členitém, ne-li členitějším městem, jezdí dodnes.
Nehrála roli i kapacita, jestliže v Praze byly většinou třeba dvojice T3? Jinak v Brně jsou také kopce, ale jsou tak prudké jako Trojská, Chotkova, Jičínská…?
Môžete v Prahe otestovať aj na Trojskej. Verím že v Prahe s nájde dosť šotoušov, ktorí tú tramvaj zaplnia na 100% kapacity. K2 to hore Trojskou dá a bude vedieť aj vytlačiť prázdnú súpravu 2xT pred sebou. Len jej to bude trvať.
Za předpokladu ideálních podmínek (tj sucho, možnost se před stoupáním rozjet na plno a nemuset ve stoupání vůbec brzdit) snad možná, ale jinak určitě ne. Je v provozu mnohokrát ověřeno, že K2 do většího stoupání neroztlačí ani prázdnou K2.
Například na Údolní ve stoupání na náměstí Míru mívaly za špatných adhezních podmínek (hlavně spadaný listí a sníh) problém vyjet i polovodičový K2 samy o sobě.
Na Trojskou a pár dalších míst byl návod, jak vyjet i zrychlovačem T3. Rozjet na vmax a držet s ohledem na zrychlovač co největší rychlost. Při zastavení se občas i rozjel, ale občas se při tom lepil.
Zrýchľovač sa lepil aj na rovine. Nie je iba o stúpaní/prúdovom zaťažení. Ale aj o údržbe/stave palcov a kontaktných plôch. Vyššie prúdy samozrejme zvyšujú riziko „zapelenia“, ale takisto ho zvyšuje zanedbaná údržba.
Na Trojské šlo o to, že cílem bylo, aby tram vyřadila všechny stupně až na hospodárný než najede na 90 ‰ a nesmělo se tam zastavovat ani sundat trakci (nášlap), tedy aby se vůbec na rezistory nesahalo v tom stoupáku.
Správne. Súhlasím s tým, čo si napísal.
Na včerejším oficiálním představení K2 bylo mj. řečeno, že v rámci zkušebních jízd bylo úspěšně otestováno i v Trojské.
K2 je ráda, že uveze sama sebe. Sunuti jineho vozu je zcela vyjímečně povoleno po rovině a na přiměřenou vzdalenost a jen sólo vůz.
Pokud vím, na nejnáročnější brněnské trati (do Masarykovy čtvrti) dlouhá léta ká dvojky nesloužily. Informaci ale nemám ověřenou. Modernizované verze vozů K2 jsem tam potkával běžně.
Trojská v té době ještě neexistovala :-).
Ale důležité je, že v Praze jsou stoupání velká a dlouhá zároveň. Hradčanská – Větrník, Evropská (v té době Leninova), Zenklova (Rudé armády), Václavák plus Vinohradská, Synkáč – Pankrác, Klárov – Hrad, …
K2 bude mať skôr problém s dlhým brzdením než s jazdou hore. Pri klesaní je možné, že budú potrebné zastavenia na vyvetranie zrýchľovača.
Brno je v členitějším terénu než Praha? Řekněte nám, které brněnské tratě se blíží Chotkově, Moskevské – Francouzské. Seifertově, Jičínské atd. Nezapomínejte přitom, že my velmi dobře víme, že Kraví hora je v Brnu jen jedna.
Tož to rozetnem, ne?
Praha 80,15 promile, Brno 95 promile. Na převýšení vede zase Praha.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajov%C3%A1_tra%C5%A5_N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Hole%C5%A1ovice_%E2%80%93_Ke_St%C3%ADrce
https://www.hvezdarna.cz/kravihora/index.php?sekce=mhd
To není třeba roztínat. Já kdysi řídíval prototyp ertéšmejdu a o Trojské tohle rozhodně není. Tou ten krám jezdil do kopce skoro 90 km/h. Hlavní problém byly oblouky v kopcích. Už zmiňovaná Chotkova bylo doslova peklo s každodenními synchronními skluzy; značné problémy to mělo i na horním konci Moskevské; podobné to bylo i v obloucích na obou koncích náměstí Míru; na Bateriích DC to nešlo zastavit bez zamoření zadního článku a okolí pekelným smradem z brzdových destiček; oblouky na horním konci Seifertovy také nebyly nic moc; výjezd z díry pod magorstrálou u Bulhara byl ale možný jen se sypáním; ohromné problémy… Číst vice »
Máš pečiatku na RT8 alias Manily?
A než ma niekto skúsi opravovať: Áno, pýtam sa na RT8D5, nie RT6 šmejd. Mám dobrý dôvod pýtať sa presne to, čo sa pýtam.
Ano, tohle je zpětným pohledem celkem zajímavá ironie, nicméně ono to mělo svoje důvody. K2 byly prapůvodně určeny jako kapacitní vozidla na tehdy celkem placatou linku 1. Bylo to v době kdy pro špatný zkušenosti nebyl zájem provozovat soupravy 2xT2 a 2xT3.
Co to bylo přibližně za trasu?
V době pořízení prvních K2 (cca polovina 60. let) jezdila jednička v současné trase avšak pouze v úseku Řečkovice – Pisárky.
Ono to má i kamery?
V interiéru ano + to má za čelním sklem nehodovou kameru
Dúfam že nehodová kamera žiadnu nehodu nezaznamená.
Tramvaj nezohyzděná reklamou, to už je dnes docela vzácnost.
Těch je plno. 14T mají teď snad jen jednu reklamu, brněnská dosluhující K2 je taky nepolepená.
To je příběh:
Z tramvaje se stala elektríčka, poté se z ní stala šalina, aby z ní byla nakonec tramvaj 😀
hlavně mě to fascinuje i s ohledem na to že v Bratislavě mají rozhod 1000mm a v Brně či Praze klasických 1435mm
A ješté k tomu změna polarity v Brně
Přechodit podvozky není žádnej extra problém.
Prajem veľa šťastných kilometrov. A nebojte sa s ňou ísť aj na Trojskú. 😉
To je otázka, jestli se bude dát objednat i na tuto trať. A co na Barrandov, přežila by to?
Barrandov s prestávkami na „vyfúkanie“ zrýchľovača (najmä pri jazde smerom dolu) alebo trakčákov (v smere hore) to dá. Otázka je, do akej miery by obmedzovala premávku ostatných tramvají. Môži ma Barrandov zrýchľovače? Ak áno, tak aj K2.
V pravidelném provozu nesmí, nicméně občas se dělají šotoakce, T3 Coupé při otevření Holyně atd.
OK. V tom prípade som presvedčený, že K2 dá aj Barrandov.
Fuj.
Co nám o sobě ještě řeknete?
Aspoň je to priznaný vlnitý plech. Nie maskovaný.
Neví někdo, na jakých linkách bude jezdit? Teď se mluví o 42, dříve se mluvilo i o 23.
to by bylo moc levný
Nejdřív půjde na 42 se speciálním tarifem, později by mohla na 23 i pro plebs. Dost mě zajímá, kolik šotoušů bude ochotno zaplatit za 42.
Pro plebs na 23 by její nasazení byla škoda. Šotoušům možná z kapesného na jízdné za zvláštní tarif na lince 42 nezbude, ale zase na druhou stranu bude snad eliminováno „vděčné“ chování přepravovaných osob vůči tomuto konkrétnímu dopravnímu prostředku. Počmárané stěny a poškrábaná skla. O tom ostatním ani nemluvě.
Od chvíle, kdy jsem v našem firemním výtahu, do kterého měli přístup jen naši zaměstnanci (cca 10 ks) a zaměstnanci „spřátelené“ nemocnice (cca 10 ks), našel na madle přilepenou žvýkačku, jsem o lidském pokolení ztratil veškeré iluze.
To je názorný příklad přímé úměry. Kdyby lidi nechali na madle jen přilepenou žvýkačku, to by bylo něco. Co mám za informace, tak se podkladovou plochou pro dílo sprejera stal autobus. Jistě první průkopník nového trendu.