Doprava ve městě Infrastruktura Tramvaje

DPP testuje, jak udržet tramvajové pásy zelené i za sucha

Zelený tramvajový pás v Praze 8. Foto: Zeleni.cz
Zelený tramvajový pás v Praze 8. Foto: Zeleni.cz
DPP chce rozšířit zelené tramvajové pásy na další úseky. Kromě omezení tepelných ostrovů přispívají k úspoře nákladů při opravě tratí.

Do netradičního výzkumu se zapojil Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). V rámci projektu „Genofondy pro města a krajinu“ zkoumá, jaké osivo by bylo nejlepší pro udržení zeleně v tramvajových pásech. Ty se zejména během posledních let potýkají s tím, že kvůli nedostatku vláhy vysychají.

Na projektu se podílí kromě DPP Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze–Ruzyni, Zemědělský výzkum Troubsko, Oseva vývoj a výzkum ze Zubří a Seed Service. Projekt poběží do roku 2023.

V rámci výzkumu vznikla tři testovací políčka v tramvajových smyčkách Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 m2. Na každém z nich použili tři nové osevní směsi rostlin s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá, přičemž na jednu směs připadá jednotná pokusná plocha 30 m2.

Semena v testovaných i připravovaných unikátních osevních směsích pochází z odolných odrůd rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých lokalitách v České republice a shromáždili v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ve směsích budou využity i novošlechtěné odrůdy založené na materiálech původně sebraných v České republice a na Slovensku.

Výsledky projektu mají sloužit k výběru ideálních rostlin na ozeleňování tramvajových tratí či dalších dopravních staveb nebo pásové zeleně, které mohou díky své odolnosti vůči extrémním teplotním výkyvům či klimatickým změnám prodloužit funkčnost a životnost výsadby. V současnosti běžně používané trávníky nejsou odolné vůči klimatickým změnám, extrémním výkyvům počasí a dlouhým expozicím sucha a horka. Proto rychleji usychají a neplní svoji estetickou ani ekologickou funkci.

Další rozšiřování zelených pásů

„Každá směs musí na lokalitě zažít podmínky všech ročních období alespoň po jeden rok, abychom mohli výsledky validně vyhodnotit. Finálním produktem budou hotové osevní směsi vhodné pro lokality v ČR, nebo na Slovensku, a to včetně doporučeného půdního profilu,“ shrnul plány projektu Vojtěch Holubec, národní koordinátor Genetických zdrojů rostlin za ČR z Genové banky
a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze–Ruzyni.

Praha i DPP plánují postupně délku zatravněných úseků tramvajových pásů rozšiřovat. „Věřím, že se nám podaří získat téměř bezúdržbové a stálezelené tramvajové pásy, které sníží prašnost a teplotu v rozpálených letních pražských ulicích, zlepší mikroklima v hlavním městě, poskytnou propustnou plochu pro dešťovou vodu a pohltí hluk provozu na kolejích,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP.

Jednou z výhod takových pásů je i to, že nevytváří tepelné ostrovy. „V konečném důsledku opravu tramvajové trati na zatravněném svršku dokážeme zrealizovat za kratší výluky, oprava zaasfaltované tratě znamená mnohadenní nebo mnohatýdenní výluku, výrazně nákladnější opravu s výrazně hlučnějšími a prašnějšími stavebními pracemi,“ řekl Jan Šurovský, člen představenstva DPP a technický ředitel – Povrch.

Tramvajové pásy se mají výhledově objevit na Poděbradské či Koněvově ulici. Zatravněné pokusné úseky budou výzkumníci pravidelně hodnotit za plného provozu a zátěže. Budou sledovat výšku porostu a počet sečí nutných k zachování estetického vzhledu porostu během vegetace. Zkoumání čeká i zapojení drnu, odolnost vůči přejezdům tramvaje, sešlapu, vytrvalost jednotlivých komponent v porostu.

Kromě toho budou hodnotit i estetická hlediska. Půjde o barvu porostu, možnosti využití jetelovin a kvetoucích dvouděložných jak v tramvajovém pásu, tak i v méně často kosených okrajových částech, sezónnost a stabilitu efektu kvetoucích rostlin. Projekt je financován Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která na celou dobu trvání výzkumu poskytla téměř 16 milionů Kč.

Odebírat
Upozornit na
guest
67 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Aslanex

Mezitím máme novou trať v Nádražní na štěrku…

Luboš Beneš

Tak možnost je jedna – zalévat. Bud vybudovat závlahový systém, vybudovat kropicí tramvaj (nic nového, kdysi je DP měl) a nebo tramvaják s konví. Jinak zelené pásy jsou super, rozhodně lepší než se koukat na pražce…

Prazak

Závlahový systém na většině míst DPP už má. Ale vypadá to že propříště chce na investicích škudlit.

PetrS

Poradím zdarma – stačí tu trávu zalévat 😉

Xxx

Tak ber konvici a upaluj at uz jsi tam.

Prazak

Možná by lepší byla hadice nebo potrubí, tak jako se to dělalo dosud.

kanafasik

Jinak pokud chtěji udržet tramvajové pásy zelené i za zucha, stačí tam dát panely a natřít na zeleno.

_Pavel_

To zase nevede k úspoře peněz při rekonstrukci.

kanafasik

To se to experimentuje za obecní peníze.

_Pavel_

Když by se to udělalo bez experimentu a napřesrok tam zůstalo jen bláto, tak by se taky nadávalo.

Řiditel

Další přínosný efekt zatravněného tramvajovéhobpásu je v případě nehod. Osoby sražené tramvají nepadají na hrubý povrch vozovky nebo dlažby ale padají do měkého. Já bych také, pokud bych byl sražen tramvají, raději umíral na anglickém trávníku než na tvrdé a špinavé dlažbě.

Modré zábradlí

A už se zkusili zeptat jak pěstuje trávu v kolejích SŽ?

Paja

Otázka je jestli dokáže DPP zajistit trávě v kolejišti stejně kvalitní hnojení jako SŽ.

medical_examiner

Láhví na zalévání kolejí? – standardní výbavou všech 810, 843,..a béček…

Kamil

Zelene tramvajove pasy – nejvetsi nesmysl, na ktery se dalo prijit. Obzvlaste pikantni je to jeste s dalsim vynalezem – mistnim zuzovanim jizdnich pasu ze 2 na 1. Pokud vznikne nejaky problem, a ma v zacpe projet sanitka, hasici, nebo policie maji smulu.
Preji autorovi tohoto nesmyslu, aby to zrovna pro nej sanitka kvuli jeho pasum nestihla …

Frantisek

1) Je potřeba snížit množství aut v ulicích, tím se sníží znečištění i riziko zdravotních komplikací, a nadto nebude sanitka čekat v koloně. 2) Přechodem z betonu na zeleň se sníží teplota v ulicích a tím i riziko zdravotních komplikací. Je otázkou, zda chcete nechat vyšší riziko dýchacích a oběhových potíží a jen zlepšit průjezd sanitek, nebo tomuto riziku nejprve předcházet a současně uvolnit ulice pro potřebné zásahy.

Kamil

Ad 1 – ta auta tam nejezdi jen tak na projizdku – zamestnanci musi do prace, firmy potrebuji rozvezt zbozi atd. V souvislosti s koronavirem pak jezdi mnohem vic lidi autem, nez v promorene mhd.
Ad 2 – Existuje nejaky seriozni vyzkum, ktery zkoumal vliv zatravneni tramvajovych pasu na kriminalitu (souvisi s poctem vyjezdu policie), pocet pozaru v danem meste a na cetnost vyjezdu sanitek? Pokud ne, a jsem o tom presvedcen, tak jsou to ciste spekulace.

Zbyněk

90% jízd autem po městě je jen lenost. Každé ráno vidím kolony aut plných nemohoucích babiček a řemeslníků před každou školou.

medical_examiner

A travnatý tramvajový pás se může použít jako součást zvýšení rychlosti.
Aby ta T3R.N nejela těch 85 km/h tam kde nemá…

Alexandr Mikulka

A co v ulicích, kde je jen jeden pruh a žádný tramvajový pás, tam budeš hejtovat co?

Luděk S.

Co je to zase za neomarxistický vynález? Proč tam nenechají ty betonové panely? Jak tímhle chcete objíždět v SUV zácpy? Ach jo.

Jakub (easydrink)

V Brně to nedávno jeden řidič zkusil 😀

kakov
Kalanis

V Praze právě taky.

medical_examiner

Ale nic si z toho nedělejte.
Není to tak dávno, co to jeden zafasoval do opravovaného přejezdu. Rychlík zastavil 80 metrů od toho auta…

nevim

Tak já doufám, že to dávají pouze na místa, kde to dopravně není potřeba objíždět. Ono v těch parných dnech kdy dlouho neprší nění nic příjemného, když po tom betonu občas projede sanitka a zvedne se spousta prachu, tak člověk vidí kolik jak by pomohla tráva. Například na Evropské po dostavbě Blanky už nic nebránilo, aby se to po celé délce zazelenalo. Ten poslední kus ke kulaťáku je pořád betonový, ale netuším, jestli to zůstane kvůli metru, nebo právě kvůli dopravě, ale podle mě jsem tam nikdy sanitku po tramvajovém páse jet neviděl. Naopak by mi třeba dočasně přišlo logické,… Číst vice »

Leinad

Právě že je to i na místech, kde nezůstane pro IZS jiná možnost.
Třeba v ulici Průběžné, na úrovni zastávky Staré Strašnice. Jeden pruh, v případě kolony stojí. (I bus zastávka Staré Strašnice je v obou směrech dělaná tak, že stojící autobus není možné objet)

Greta

SUV to nejde, jen plnokrevnym offroadem.

švestka

S defenderem to projedeš bez problémů.

Luděk S.

Abych si pořídil ještě pásový vozidlo.

Kalanis

Vyřazené OT nebo jiné stroje prodává armáda. Zkuste se dohodnout na mezirezortní slevě.

Lukáš F.

Normálně, tak jako v Rusku. Najedeš autem na koleje a musíš jet rovně. https://www.autoevolution.com/news/the-russians-have-perfected-driving-suvs-on-tram-lines-video-101639.html

Havel

Vypadá to pěkně, ne jak ty hmusy betonový ,,,

Havel

hnusy

kanafasik

Zvláště když v suchém počasí vyschnou na troud.

Frantisek

Na tom se právě pracuje.

none

V Brne pouzivaji co? Docela jim to funguje

M H

V Brně máme nainstalovaný závlahový systém…alespoň tedy na Renenské třídě.

Tomáš Gottschalk

Na Nových sadech taky.

M H

Díky za doplnění. Myslel jsem si to, ale nebyl jsem si jistý.

NaPravouMiru

V Brně je jedna ulice zelená, to není žádný úspěch. Starat se o jednu ulici těžké není, spíš by si mělo DPMB vyřešit stav zbytku kolejové sítě, je ve stavu příšerném, tramvaje místy sotva nevykolejí.

J U

Krásná představa…, ale trošku nechápu, proč tedy v rámci rekonstrukce zrušili zatravnění trati na Barrandově

gitare3

Zatravnění zůstalo jen u Chaplinova náměstí. Zbylé úseky není potřeba zatravňovat, při použití nových kolejnic je hlukový dopad stejný jako u zatravněných. U nezatravněných úseků je také snazší údržba.

Kalanis

Ony se postupně zatravní samy. Vizte libovolné kolejiště pod správou SŽ.

Jackub

Já myslel, že jde i o estetiku a eliminaci tepelných ostrovů, jak se píše v článku… 🤔

Frantisek

Zrovna u trati mimo ulice, kde je tráva i kolem, by ten přínos nebyl tak výrazný. Pravda, vyrovnalo by to lán asfaltu na výpadovce.

Paja

Řekl bych že proto, aby se nemuselo udržovat zavlažovací zařízení, které tam bylo (snad jako jediné v Praze)

Prazak

Jediné v Praze? Vždyť zavlažování je skoro všude. Na Hradčanské, na sídlišti Řepy, na Sokolovské za Balabenkou, před Podbabou… Bez zavlažování je snad jen ten úsek kolem Pražského hradu, který paradoxně byl zarostlý trávou už před rekonstrukcí, kus na Černokostelecké a kus Českomoravské.

Horst

Chvályhodné. Možností, jak udržet živou trávu v kolejích i bez zalévání, je ale víc. Např.jí poskytnout hlubší kořenění, propojit vrstvu půdy se štěrkem. Taková trať byla už před desítkami let v ulici Jelení a k Belvederu. Skutečná rostlá tráva, ne jen zoufalej pokryv, kterej na slunci vyschne do tří dnů na troud.

Grossák

Pokud chcete udržet dobré vlastnosti svršku, kontaminace štěrku zeminou je nežádoucí. I následné podbíjení je pak problém. Proto se štěrk od půdy musí naopak oddělit a zeminy zůstává skutečně velmi tenká vrstva – co se vejde cca na výšku kolejnice… A proto snad tento výzkum.

Horst

Technické důvodu jsou jasné. Praxe je ale stejně taková, že na jednou položenou trať nikdo nesáhne, dokud není jako vlnobití a dvě generace po smrti.

Vít Jůza

Jestlipak přijdou i na to, že je také potřeba zemina do větší hloubky?

esc

V mnohých evropských městech se na tramvajových tratích využívají sukulenty a i když nejsou vždy jenom zelené, podle mně to vypadá mnohem lépe než dokonalý „anglický trávník“.
Viz např. Bratislava:
https://imhd.sk/ba/media/gn/00239711/Karlovesk%C3%A1-ul.jpg?3239619926

Eda

Přesně, také jsem si toto hned vybavil. Navíc je to vyráběné i v tuzemsku (např. zde – https://www.brens.cz/) za použití recyklátů a není třeba nic dalšího vymýšlet. Měl jsem možnost pozorovat průběžně relativně nedávnou rekonstrukci Vršovické, kam právě dávali i travní pásy. Vzhledem k absolutní neúdržbě či zálivce hned po jejich osazení je z toho nyní nepříliš hezký porost (resp. hned po pár týdnech to bylo v podstatě na odpis, protože tehdy byla docela vedra a už s tím nic následně nedělali a nechali vlastnímu osudu). Toto by tedy alespoň trochu mohlo právě eliminovat tuzemský nešvar spočívající v následné neúdržbě.

Kubrt

Na Ladví jsou v TT rozchodniky, taky to vypadá dobře, je to zajímavější než „manažerský trávník“.

M H

Zase na druhou stranu pokud by se do toho anglického trávníku založila kapénková závlaha, tak to v letních horkých dnech ochladí okolí mnohem více nž suché sukulenty…

Martin Sru

Myslím, že odpověď je velmi jednoduchá a uvidíme, za jak dlouho ji výzkumníci potvrdí. Nejde to.

Gajda

A co vzít T3, trošku jí upravit, dát tam nádrž s vodou, dopředu kropící zařízení, tak jako u aut a hurá na to. Pak budou zelený i pokud bude 40 měsíc v kuse

Gajda

Ta mazací/kropící má malou nádrž, ale s tímdle už by to šlo
https://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/mesta/kaliningrad/2010/kaliningrad_2010-018.jpg

Tomáš Gottschalk
Jakub P

Tak ony některý ty trati maj i zavlažovací zařízení a mazačka má nádrž na zalévání. Ale i tak bude určitě výhoda, pokud najdou přirozeně odolnou směs travin do těchto podmínek, může se hodit i jinde, než na kolejích…

Gajda

Obávám se, že pro použití v tý formě, která tam je, asi nenajdou. Tenkrá vrstva půdy, ve které se může držet vláha a pod ní štěrk, kterým to všechno proteče mimo dosah kořenů. Do toho teplo a celodenní slunce znamená rychlý konec zelené trávy.

Frantisek

Také tramvaj-sekačka by se možná uživila, i když určité zarovnání udělají i běžné tramvaje. 🙂 Jsem pro, určitá soběstačnost kolejové dopravě neuškodí.

Kalanis

Sekání leda mimo profil. Jinak to zvládá každá, která projede.

noerf

Jak často se musí ten trávník sekat? A hlavně, když budou kolejnice položené na pražcích na stěrkovém loži, tak oprava bude významně levnější než v těchto trávníkách.

Luděk Štěkala

Časté průjezdy tramvají drží ten trávník docela zkrátka. Nevím, jak tomu je jinde, ale z oken v Praze jsem údržbu s ručními sekačkami loni viděl dvakrát. Nutno dodat, že to ničemu nevadilo, a nevím, jestli bylo loni obzvlášť vlhko, nicméně “náš” trávník byl celý rok zelený.

S údržbou samotných kolejí máte jistě pravdu, porovnáte-li ale měřitelné vícenáklady spojené s odstraněním trávníku (nebudou velké, věřte mi) a neměřitelné výnosy z toho, že máte ve městě méně prachu a tepla, estetický nebo ekologický efekt (útočiště pro různé brouky, ptáky atd…) nepočítaje, myslím, že skončíte v plusu. Ekonomie holt není jen účetnictví.

Leinad

Méně prachu ve městě se taky dá vyčíslit – méně zdravotních komplikací, menší náklady na úklid.

Partneři

Škoda transportation