DPP testuje, jak udržet tramvajové pásy zelené i za sucha
DPP chce rozšířit zelené tramvajové pásy na další úseky. Kromě omezení tepelných ostrovů přispívají k úspoře nákladů při opravě tratí.
Do netradičního výzkumu se zapojil Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). V rámci projektu „Genofondy pro města a krajinu“ zkoumá, jaké osivo by bylo nejlepší pro udržení zeleně v tramvajových pásech. Ty se zejména během posledních let potýkají s tím, že kvůli nedostatku vláhy vysychají.
Na projektu se podílí kromě DPP Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze–Ruzyni, Zemědělský výzkum Troubsko, Oseva vývoj a výzkum ze Zubří a Seed Service. Projekt poběží do roku 2023.
V rámci výzkumu vznikla tři testovací políčka v tramvajových smyčkách Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 m2. Na každém z nich použili tři nové osevní směsi rostlin s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá, přičemž na jednu směs připadá jednotná pokusná plocha 30 m2.
Semena v testovaných i připravovaných unikátních osevních směsích pochází z odolných odrůd rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých lokalitách v České republice a shromáždili v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ve směsích budou využity i novošlechtěné odrůdy založené na materiálech původně sebraných v České republice a na Slovensku.
Výsledky projektu mají sloužit k výběru ideálních rostlin na ozeleňování tramvajových tratí či dalších dopravních staveb nebo pásové zeleně, které mohou díky své odolnosti vůči extrémním teplotním výkyvům či klimatickým změnám prodloužit funkčnost a životnost výsadby. V současnosti běžně používané trávníky nejsou odolné vůči klimatickým změnám, extrémním výkyvům počasí a dlouhým expozicím sucha a horka. Proto rychleji usychají a neplní svoji estetickou ani ekologickou funkci.
Další rozšiřování zelených pásů
„Každá směs musí na lokalitě zažít podmínky všech ročních období alespoň po jeden rok, abychom mohli výsledky validně vyhodnotit. Finálním produktem budou hotové osevní směsi vhodné pro lokality v ČR, nebo na Slovensku, a to včetně doporučeného půdního profilu,“ shrnul plány projektu Vojtěch Holubec, národní koordinátor Genetických zdrojů rostlin za ČR z Genové banky
a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze–Ruzyni.
Praha i DPP plánují postupně délku zatravněných úseků tramvajových pásů rozšiřovat. „Věřím, že se nám podaří získat téměř bezúdržbové a stálezelené tramvajové pásy, které sníží prašnost a teplotu v rozpálených letních pražských ulicích, zlepší mikroklima v hlavním městě, poskytnou propustnou plochu pro dešťovou vodu a pohltí hluk provozu na kolejích,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP.
Jednou z výhod takových pásů je i to, že nevytváří tepelné ostrovy. „V konečném důsledku opravu tramvajové trati na zatravněném svršku dokážeme zrealizovat za kratší výluky, oprava zaasfaltované tratě znamená mnohadenní nebo mnohatýdenní výluku, výrazně nákladnější opravu s výrazně hlučnějšími a prašnějšími stavebními pracemi,“ řekl Jan Šurovský, člen představenstva DPP a technický ředitel – Povrch.
Tramvajové pásy se mají výhledově objevit na Poděbradské či Koněvově ulici. Zatravněné pokusné úseky budou výzkumníci pravidelně hodnotit za plného provozu a zátěže. Budou sledovat výšku porostu a počet sečí nutných k zachování estetického vzhledu porostu během vegetace. Zkoumání čeká i zapojení drnu, odolnost vůči přejezdům tramvaje, sešlapu, vytrvalost jednotlivých komponent v porostu.
Kromě toho budou hodnotit i estetická hlediska. Půjde o barvu porostu, možnosti využití jetelovin a kvetoucích dvouděložných jak v tramvajovém pásu, tak i v méně často kosených okrajových částech, sezónnost a stabilitu efektu kvetoucích rostlin. Projekt je financován Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která na celou dobu trvání výzkumu poskytla téměř 16 milionů Kč.