DPP opět žádá o zelené razítko pro nejdelší trolejbusovou linku v Praze. Má mít 22 kilometrů
První jízda trolejbusů SOR TNS 18 na trati do Čakovic. Foto: DPP
Nové troleje budou na 13 kilometrech, zbytek ujedou trolejbusy na baterie.
Hloupí pražáci. Měli by brát každou novou linku a ještě když to bude e a skoro unikát
Kdo „vymyslel“ trolejbus zrovna na lince 201, která ani není páteřní a vede často mezi rodinnými domky či přes železniční přejezdy atd.? Čekal bych troleje spíše někde na čtyřpruzích, kde by pro to byl vyhrazený pás. V Kyjích-Hutích to ani neprojde, neboť tam jsou ulice se stromořadím. To by znamenalo alespoň jednu řadu vykácet a druhou zmrzačit. Předpokládám, že to neprojde ani v Jamské. V Budovatelské se bude stavět kruhák a asi podjezd, takže je naprostý nesmysl stavět tam do té doby troleje. Tu mapku podle všeho kreslil někdo, kdo to tam vůbec nezná. Oblast okolo železnice a Vysočanské radiály… Číst vice »
Pokud budeme brát čistě kilometry pod trolejemi, dostaneme se na asi 55 % trasy. Čili nevím, jestli to je trolejbusově nějak extra dlouhá linka, v Praze asi pořád bohužel ano.
Proč by se měly stromy kácet, navíc celá řada? Čemu vadí rodinné domy a hlavně železniční přejezdy? Vy asi o stavbě trolejbusové tratí mnoho nevíte…
Tak schválně, čeho se dočkáme dříve, 375 nebo 201?
dle toho, že projekt 201 počítá už s trolejovým vedením pro 375 (Prosek, Letňany,..) tak by asi dřívější měla být 375 – ale nevím jak je na tom povolení a o výberku na trolejbusy ani slovo na to, že se psalo, že v provozu by to mělo být od roku 2027.
Nepůjde pro 201 využít opci u Turků?
Pro 201 snad jo, ale na 375 se plánují velkokapacitní trolejbusy a na ně žádné výběrko není, ani není žádná opce z předešlých výběrek.
Špatně jsem to pochopil.
375 je sice daleko, ale pokud to zase bude Škoda zdržovat roky, tak je asi na čase začít. Projely by tam případně ty Solaris 24m?
Škoda, že se nějaký úsek nemá zatrolejovat také ve Kbelích (ideálně skrz z těch Letňan někam k Mladoboleslavské). Takhle to tam furt bude vypadat jako taková přerostlá vesnice…
ve Kbelích zatrolejováno má snad částečné být – viz. linka 375. Na této mapě je ukázán jen projekt 201, stačí si všimnout že tam nejsou nakreslené dráty v Prosecké ale ani stávají v Letňanech. 375 by měla mít snad souvisle vedení z Náměstí OSN, respektive až za podjezdem železniční trati až do Vinoře k zámku
tady je popis kde všude bude vedení 375
https://www.cs-dopravak.cz/trolejbusy-mezi-prahou-a-brandysem-cekaji-na-stavebni-povoleni/
Mladoboleslavská ulice prakticky celá
Beladova – Mladoboleslavská s délkou trolejového vedení 930 m v každém směru;
Mladoboleslavská – K Vinoři o celkové délce trolejového vedení 2 950 m v každém směru;
K Vinoři – Vinořský zámek o celkové délce trolejového vedení cca 1 510 m ve směru z centra Prahy a 1 460 m ve směru do centra Prahy;
Vinořský zámek – okraj Vinoře o celkové délce trolejového vedení 1 260 m ve směru z centra Prahy a 1 170 m ve směru do centra Prahy
jen nevím jak je řešeno trolejové vedení přes železniční přejezd – někde jsem četl že je to legislativní problém a kromě vleček v ČR snad není křížení trolejbusové vedení s železniční tratí s pravidelnou dopravou (otázka i případně elektrifikace železniční trati – v Curychu jsem viděl křížení trolejbusu a elektrifikované trati a nad silnici byla ocelová konstrukce jak pro most a přitom to neslo konstrukci k upevnění trolejí. a vypadalo to u ulici děsně – něco jako průmyslový koridor někde v Ostravě mezi železárnami
U nás by to mohlo být jednodušší v tom, že trolejbusy mají baterie. Takže by ničemu nevadilo, kdyby přes přejezd bylo vedení uzemněné bez napětí.
v Curichu mají také baterie. Ten přejezd ale i tak vypadá takhle : https://images.app.goo.gl/5QmFFe5wXKWaNJ3PA
a na jiném místě: https://images.app.goo.gl/uqNND63z8Pddg1k46
či https://images.app.goo.gl/yCw3yPvpmonsRTVy9
konstrukci tedy mají na více místech stejnou. a ve Kbelích si to nějak nedokážu případně představit
V Curychu je to proto, že na dané železnici zvýšily napětí na 15 kV.
Křížit železnici trolejbus mohl vždy, ale muselo se jednat o NEELEKTRIFIKOVANOU železnici. Od 1. 4. 2013 byl tento zákaz zrušen. Takže dnes toto lze, jen se musí zajistit bezpečnost.
V Prešově se takto kříží, ale je to přejezd na trati, kde jede vlak rychle a jede se staženým sběračem. V Curychu je přejezd hned u zastávky a to byl hlavní problém. I tak danou konstrukci úplně nechápu, když se napětí v troleji vlaku má vypínat, resp. zapínat jen při zabezpečeném přejezdu.
No… U nás se s postupem času také uvažuje o 25kV, takže možná pokec na dopravním podniku v Curychu bude na místě, anebkdyž už je někde vymyšlen a funkční takový atyp, tak bych asi nic moc nevymýšlel. Jistě argumentuje se de facto nepřetržitě s baterkami v podpalubí, ale… Jak moc to bude provozně přívětivá „fičůra“ pod dlouholetou denodenní zátěží neumím si představit. Mohu za Brno říci (občasný uživatel MHD stejně jako 1/2 jihomoraváků), že celotrasově zatrolejované linky jsou v poho a běžní lidi (nemyslím ani šotouše, ani dopravní experty hledající dokonalosti) jsou vcelku spokojeni (narážím na výhrady k lince 131… Číst vice »
Tak křížení železnice 15kV (v principu je to ale jedno) a trolejbusu bylo popsáno již ve skriptech ČVUT z roku 1964…
Jenže Brno mělo výhodu, že MUSELO stavět celodrátové linky. Praha zkouší novou cestu a v podstatě spíše aby se ukázalo, že tohle není cesta. 🙂
Zlín má troleje na Podvesné a v Otrokovicích. Zatím je tam jenom motorový vlak, po modernizaci budou obě křížení mimoúrovňová.
ale původně novela zákona vznikla právě kvůli těmto křížením, kdy se zástupci DÚ jeli podívat do Švýcarska, že to jde.
Doufam ze nic takoveho neprojde….nechci aby letnany byly zadratovany…je videt ze dpp a praha ma penez dost kdyz stale vyhazuje penize na tohle…
Letňany už zadrátovaný částečně jsou (od metra ke Globusu) a vadí to někomu?
Jo vadi….je nás docela dost…a mimo jiné treba ptakum…
A vypadá to dost strasne…všude draty, sloupy apod….ale ono estetika vám nic moc nerika
V městském prostředí jsou to právě ty troleje a jejich různá zavěšení, co dotváří krásu ulice, opticky to zvyšuje významnost místa. Važte si toho.
A lampy visí v luftě?
Ono Letňany vypadají už tak dost strašně.
Jen ať je zadrátují, i s Beranových.
Spíš je otázka, jak to zapadá do úvah k tramvaji do dnešního areálu Avia, která by měla vést také po Veselské, kde je dnes parkování.
Naštěstí není důležité, co chcete vy jako jednotlivec.
Jasne…tak jak za komunistu- na národní vyboru rozhodli a tak bylo co??
Spíš má peněz dost, když může vyhazovat peníze na provoz autousů. On totiž trolejbus, je-li postaven správně, naopak peníze šetří, ale to někdo olt nedokáže pochopit. A elektrobus je opravdu také neumí šetřit, ač jezdí na elektriku….
Až na to, že ty trojelbusy jsou dražší než busy to za a)…za b) ta infrastruktura se nevybuduje taky zadarmo C) každou chvíli vidím jak je trolejbus chciplej a za d) stačí trošku namraza a trojelbusy jsou v prd…tak jak to bylo nedávno a celá 58 byla nahrazena busy….asi tak k té vyhodnosti busu….ale to bohužel nekdo nedokáže pochopit…a jestli myslíte tím setrenim rekuperaci tak si o tom neco prectete kolik té energie se vrátí….
Trolejbus musí být postaven na takové trase, kde to má smysl. Trolejbus má delší životnost, než bus, takže tato cena se jinak rozprostře a bohužel díky „konkurenčnímu“ prostředí je u nás tak drahý jak je. Reálná cena by byla jinde. Proč byly Solarisy na letiště o 6mil Kč/ks dražší, jak stejný trolejbus od Hessu, navíc prodávaný do Francie? b) nevybuduje, ale její životnost je v drátech 40-50 let a ve sloupech 100, c) každou chvíli zdechlý bus…., d) stačí řádná péče. Proč v jiných městech není s námrazou takový problém? Tohle se musí Praha ještě naučit… e) no, celkem dost,… Číst vice »
Jestli byly Solarisy na letiště o 6mil Kč/ks dražší než Hessy do Francie, pak se hlavně nabízí otázka, proč tedy v Praze nabídl Hess ještě vyšší cenu než Škoda+Solaris?
To netuším. Nancy 1 mil euro za vůz. Praha 31 mil Kč. Tohle jsou prostě holá fakta.
A jak byla tvořena cena do ČR netuším.
Konečně pražská trolejbusová síť začíná vypadat trochu jako síť. Možná už by stálo za zvážení i natažení trolejí ke garážím Klíčov (stačilo by k bráně).
Přítomný čas bych úplně nepoužíval a z instalace pár výhybek bych nedělal síť. Síť je něco, kde lze relativně beztrestně změnit linkové vedení.
Pro Prahu síť IMO nedává moc smysl. Pásmo linek, které jsou natolik významné, aby zasloužily trolej, ale ne natolik významné, aby zasloužily kolej, není zas tak široké. Síť dává smysl ve městech okolo 100k obyvatel, protože úseky, které by významem vycházely spíš jako tramvaj, jsou tak krátké, že by to nedávalo smysl provozně (vozovna) ani linkově (moc časté přestupy)
Tak třeba kompletně východní tangenta se všemi jejími větvemi, to už bude slušná síť.
I západní sídliště kolem metra B bude jednou slušná síť.
Tam by to chtělo hlavně dotáhnout metro přes Bílou Horu do Řep (a ukončit na Zličíně). Půlku busů pak půjde zrušit a druhou půlku nasměrovat jinam.
Prosím povězte, jaké linky by to zrušilo. Já jsem zvědavý, protože z jihozápadního města jezdí k A jen dvě klasické linky a vymeták. A ani 174, ani 184 nebudou o moc méně používané, kdyby bylo A na Zličín.
Výtahy a zátahy jsou asi ta poslední část linky, kterou má smysl drátovat. Nejen proto, že je nejméně pojížděná, ale i proto, že přes noc se snadno nabije
Tak to už snad budou moci jezdit trolejbusy i na lince 158.
Bylo mi zde na serveru v jiné diskusi vysvětleno, že linka 158 je navázaná na linku 195, kdy 158 slouží k přepravě autobusu a řidiče ze Sídliště Letňany na Letňany a zpět, takže dokud nebude trolejbusová 195, tak logicky ani 158.
Jaký je prosím rozdíl mezi kabelem NN a trolejovým vedením?
Velmi zjednodušeně: kabel NN je prostě kabel rozvodů (typicky v zemi) o běžném napětí, takový například končí v běžném rozvaděči u každého baráku. Trolejové vedení je vlastní drát ve vzduchu, na který se připojí sběrač vozidla (u trolejbusů tedy 2 dráty vedle sebe). NN je v tomto v pozici přívodní a podpůrné infrastruktury, kdežto trolejový drát je ta finální trakce pro vozidlo v jeho trase.
Kdo dal dotazu mínus, tak je duševně slabý… Kabel je izolovaný vodič, tj. chrání okolí před účinky elektrického proudu a slouží jen k jeho rozvodu. Nízké napětí je napětí do 1000V. Sem spadá jak „civilní“ rozvod, tak i třeba metro. Trolej je holý drát ve vzduchu, který slouží k přímému odběru proudu do zařízení, které se vůči troleji pohybuje. V mapě jsou tedy označeny úseky kudy bude trolej pro napájení vozidla a kudy bude trolej spojena s měnírnou napájecím kabelem, který v tomto případě bude navíc v zemi. Všeobecně se rozvody elektrické energie dělají v zastavěném území hlavně zemními kabely,… Číst vice »
S trochu vážnějším dodatkem k těm závěsným kabelům, či vodičům… Na vesnicích, kde opravdu není trolejbus na pořadu dne :-), tedy třeba na Vysočině, kde stojí odběrná místa (typicky domky a chalupy lufťáků) daleko od sebe a pokládat zemní rozvod by znamenalo mailant nechaný ve výkopových pracích. Standard je sloup, často i dřevěný se soklíkem a nasmlouvaný Franta Flinta v kondici, nebo ze synem, s dodávkou, žebříkem, platnou „50-tkou“ a vizitkou rozdanou po numerech v širším okolí.
Obdobné sloupy nesly i trolej trolejbusu 😉 ale měl jsem na mysli klasický 4 vodičový rozvod mezi domy, například ten, který nám obíhá náves a ještě asi dlouho bude a je případ i některých měst- konzole na baráku. Což byl i případ obcí, které se postavily proti trolejbusu do Kostelce (který byl mimochodem náhodou nesmysl, byť z jiných důvodů a místní jen ukázali výši inteligence 🙂 )
Přijde mi škoda, že DPP místo budování smysluplné trolejbusové sítě spíš nahodile elektrifikuje autobusové linky, u kterých je zrovna nejsnazší příprava.
Vím, že existuje dlouhodobější koncepce, ale ta vypadá přesně takhle.
Přitom z hlediska údržby i ekonomiky provozu by dávalo smysl prioritně drátovat úseky, kde se potká víc linek v prokladu.
P.S.: Proslýchá se, že DPP dokonce původně nechtěl žádné trolejbusové výhybky. Neví o tom někdo víc?
Nahodile to není. Je plán, co se dá elektrifikovat, ale zase tolik toho není.
Zrovna u té 201 není příprava vůbec jednoduchá. Několikrát se nepodařilo zajistit projektanty, pak ty potíže s EIA, viz článek…
Pak je tu hledisko toho, že se prioritně drátují linky v kopcích, kde je největší úspora PHM.
Ale vždyť se elektrifikuje, co má smysl. Takové Brno je asi nejpodobnější, byť tam je současná podoba dána historickými důvody. Ovšem od začátku se trolejbus budovat jen tam, kde se jezdilo často a tvořil napáječ tramvaje, netvořil souvislou síť. Také díky tomu měli obrovské množství manipulačních tratí. Když to vezmeme kol a kolem, tak původní linky jsou dnešní 27, 31, 32, 36, 37, 39, plus část linky 25 z Mendlova nám. k FN a řekněme i 30, která vznikla později. Všechny jmenované vznikly jako ostrovní linky, které byly spojeny jen manipulačními tratěmi (nepočítám krátké koncové úseky, kdy třeba vycházely ze… Číst vice »
Šoutouši se konečně dočkají vysněných výhybek. 🤪
V tomto případě snad ne. Je to podobá zvrhlost, jako drátovat současnou vymetací verzi 134.
Nechápu vaši myšlenku. Vždyť je přece úplně jedno, jestli v Praze rozjezdová výhybka je, či není, ne?
Nedávno jsem tu dostal sodu, že výhybky už dávno jsou na Palmovce, ale od té doby jsem tam nebyl, tak nevím 🙂
Z těch stání se dá vyjet, sjezdovou verzi máme. Ale rozjezdovou s návěstidlem jsem tam neviděl
Sjezdové jsou jasné, ta je od začátku i v Čakovicích u Globusu, ale ten dotyčný tvrdil, že už jsou v Praze i rozjezdové 🙂
Tak taková v Praze ještě neexistuje…
Mně takovéto chytání za slovo velmi baví. Dokazuje mi totiž, že jsem se s rýpáním trefil naprosto přesně.
U OC Letňany je jedna trolejbusová výhybka, na Palmovce jsou snad dokonce tři. Mám za to, že nějaký Polohovač poněkud zaspal…
Vám opravdu nedošlo, že jsem měl na mysli výhybky rozjezdové? Vy jste opravdu zvláštní živočišný druh.
u OC Letňany fakt nikde žádná výhybka není. Nevím jestli jste z Prahy nebo ne, ale fakt se mi “líbí” jak různé “naplaveniny” říkají v Praze místům úplně jinak, než se všeobecně říká a nebo se i skutečně tak jmenují.(nesouvisí to přímo s Vámi, jen reaguji). Globus Čakovice opravdu není OC Letňany. Je to stejné jako když někdo tvrdí, že lítačka je typicky pražský název. a “odpor” určitě časti šotoušů k rozjezdovým výhybkám mi přijde taky zvláštní. Jinak i trať k letišti má jednu sjezdovou výhybku která ale v očích šotouštva zůstává v zapomnění
Nebo „přijdu dýl“. Pražsky je to vodjakživa pozdějc/pozdějš. A taky furt slyšim, jak je to pražský. Natáhly to sem náplavy. Dýl se samozřejmě používá, ale ve významu čekal jsem dýl, než sem myslel. Dneska se drží původní pražština víc na venkově okolo Prahy zdá se mi.
Já si ani nevšiml, že si ten vzteklý šotouš spletl Čakovice a Letňany. 🤪
Není věta z perexu nesmysl, pokud platí že se trasa linky nezmění? Protože v tom případě má být souvislé TV z Holešovic až do Starých Letňan, jelikož se propojí s tím pro linky 58 a 375.
Přes jaké zastávky by měl autobus (trolejbus) jezdit jinak ?
Myslím to, že nepojede na baterie zbytek mimo novou trať, poněvadž využije i stávající TV l. 58.
Jo takhle… jakože nově bude 13 kilometrů, pak část starého v Letňanech, a až ten zbytek na baterky.
Jde o ulici „Na Stráži“ nikoliv Na Strži.
A to víš, Praha 4 a Praha 8. Číslo jako číslo