Doprava ve městě Informační technologie Infrastruktura Tramvaje

DPP objevuje moderní technologie. Otestuje systém proti srážkám tramvají

Tramvaj T6A5 na lince 11 v zastávce Pod Karlovem v Praze. Autor: DPP
Tramvaj T6A5 na lince 11 v zastávce Pod Karlovem v Praze. Autor: DPP

Dopravní podnik hlavního města Prahy chce ještě v září zahájit testy systému, který má zabránit vzájemným srážkám tramvají. Zkoušky budou prováděny na tramvaji typu T6A5 v areálu opravny v Malešicích. Pokud se systém v Malešicích osvědčí, počítá podnik se širším testováním v provozu.

Systém funguje na principu směrových antén a přenosu krátkých datových zpráv mezi vozidly. Zařízení vyhodnocuje riziko srážky tramvají a varuje řidiče před hrozící kolizí. U starších typů tramvají lze toto varování zajistit akustickým signálem, u nových tramvají může systém zastavit tramvaj bez zásahu řidiče. Zařízení pro testování v Praze poskytne bezplatně americká firma Protran Technology. Pokud se osvědčí, měl by být schvalovací proces dokončen do půl roku.

„Do budoucna bychom chtěli tento systém rozšířit o podobná zařízení, která se používají v autonomním řízení u aut tak, aby detekoval i ostatní vozidla, případně i chodce, ale to je opravdu na delší dobu,“ uvedl technický ředitel DPP Oldřich Vytiska. Podnik při testech spolupracuje s ČVUT.

Průkopníkem moderních systémů ve vozidlech je v tuzemsku nicméně Ostrava. Tam od srpna osazují vozy komunikačními jednotkami, díky kterým budou tramvaje, trolejbusy i autobusy komunikovat mezi sebou navzájem, s dispečinkem, zařízením na dopravní cestě i cestujícími skrze aplikaci na mobilním telefonu. Dopravní podnik Ostrava otestuje rovněž jako první v republice systémy C-ITS pro komunikaci vozidel MHD s osobními auty nebo úrovňovým přejezdem.

Ještě dál jsou v Německu. Například Duisburg nedávno objednal u Bombardieru 47 tramvají Flexity s nově vyvinutým systémem pro rozeznávání překážek na kolejích, který má bránit srážkám s dalšími účastníky provozu. Podle výrobce jde o zatím jediný podobný systém pro tramvaje a lehké vlaky, který byl ve světě homologován. Bombardier kamerami už osadil i své starší tramvaje ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se systém v minulých letech testoval.

Srážky tramvají přitom nejsou až taková vzácnost. V Praze k velké kolizi došlo naposledy koncem června, kdy bylo u náměstí I.P. Pavlova zraněno 23 lidí.

7 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Jenom doufám že tu druhou fázi (vozidla a CHODCE) nerozšíří též do Brna, jelikož bychom se pak z žádně zastávky nerozjeli. A už vůbec ne z Hlavního nádraží, jelikož tam ty chodce rozháníme tím že jedeme.

  • Takže v Praze za drahé peníze schválí a nasadí systém, který je již zastaralý…

    • Souhlasím, směrové antény jsou poněkud zastaralé řešení, to už by větší smysl měl GALILEO/GPS modul a GSM přenos dat.

      • A teraz je otázka, či Galileo na komerčnej vrstve má v mestskej zástavbe dostatočnú presnosť, aby napríklad rozlíšil dve susedné koľaje. Osová vzdialenosť je predsa len o dosť menšia, než na železnici. GPS je v tomto smere úplne mimo.

        • Myslím že by se to dalo rozlišit ještě vektorem pohybu/linkou, jestli třeba, když vezmu Brno, je to Nové Sady smyčka – Královo Pole nádraží, nebo Královo Pole nádraží – Nové Sady smyčka. Přesnost v řádu metrů by pak měla bohatě stačit.

          Co se pak týká antikoliznosti s odstaní dopravou, tak tam musí být poměrně rozsáhlá HW/SW mašinerie, ovšem pořád jednodušší než v případě gumokolové dopravy, tramvaj má, když to přeženu pár povelů co dělat: Zpomal, Zvoň, Brzda, Brzda II, Brzda III – letecký den cestujících :D. Nemá jak uhnout do strany, takže celé se to dá z 2D silnice změnit na 1D pohyb po přímce.

          Ještě by se ale mohlo hodit nějaké zab. zař. na trati, možná úpravy, kolejové spojky… Přijde mi jako trochu nešťastné že jedna nepojízdná zastaví třeba celou trať od Semilassa až někam po Moravák. (znovu se omlouvám za příklad z Brna, ale tratě v Praze neznám) jistě existují tramvajové výhybky s rychlostí do odbočky kolem 40-50km/h. Jednokolejný provoz může být sice nepříjemný, nedá se dělat nástup/výstup, ale je to myslím lepší než drátem do oka.

          • Rychlostní výhybky existují, ale používají se výhradně na vlastních tělesech, jelikož kolejnice musejí být širokopatní a tím pádem vznikne dosti velká mezera, kam by mohl třeba cyklista v pohodě zahuče a i auta by mohli mít problém.

        • I GPS by bylo mozne, jen by musely byt referencni stanice a prenos RTCM nebo podobnych argumentacnich udaju a urcovani polohy jako rozdilove k referecni stanici/stanicim. Takove referencni stanice samozrejmen jsou jiz i primo v Praze provozovane verejnymi nebo soukromymi subjekty, jen by chtelo otestovat zda jejeich pocet je dostacujici, ale to je to nejmensi to par mesicu nechat testovat.

Newsletter

Partneři


Výběr editora