DPP instaluje do metra nájezdové rampy pro vozíčkáře, usnadňují nástup
Nájezdová rampa pro snadnější přístup do soupravy metra. Foto: DPP
Do konce roku budou rampy v dalších jedenácti stanicích.
Do konce roku budou rampy v dalších jedenácti stanicích.
Tohle by se mělo řešit jinak. Vozíčkáři by měli být instruováni, aby vždy nastupovali prvními dveřmi, přičem strojvedoucí by pro ně měl na stanovišti plechové najížděcí koleje.
Víš kolik je ve špičce interval? Nevíš, jinak bys takovou blbost nenapsal.
Pobyt vlaku ve stanici je 20 s…
To skoro vypadá , že za komunistů zde zadní vozíčkáři nebydleli. Protože ten trend dneška, vše bezbariérové a nízkopodlažní…. to je tedy taky terno.
Za komunistů měli být vozíčkáři i kdokoli jiný, vybočující z norem, zalezlí v ústavu. Nepřeju vám, abyste výhody bezbarierovosti jednou musel pocítit.
Byli pozavíráni v ústavech, aby je pracující lid neviděl.
Například na té Malostranské bude ta plošina pro koho, když není stanice bezbariérově přístupná?
Oskare např.pro ty vozíčkáře, co omylem nasedli na špatný směr a vrací se zpět .. Tam by to opravdu instalovat nemuseli
Taky to mohli udělat tak, aby to vypadalo nějak lidsky. To je jak modré zábradlí na železnici.
Achjo. Já doufal, že to je jen jakési provizorium na otestování a že pak se to udělá nějak lidsky. A on ten kus plechu a kolem půl metru široký žlutý pás je fakt finální řešení? Obzvlášť v těch architektonicky povedených stanicích na nejstarším áčku, které si chodí fotit i turisti, to bude parádní podívaná. Jak říká Adam Gebrian, „metro je technická věc, to se musí dělat technicky, to jinak nejde, do toho nám nekecejte“.
Jestli jste to videl v realu, tak pomuze hodne, vyrovna vysku nastupiste a podlahy vozu a navic zmensi mezeru mezi vozem a nastupistem (jsou tam gumove pasy)
Ostuda je v tom, že nástupiště není stejně vysoko jako vozy.
No, ono se take nepocitalo s ruskymi vozy, a take soustruzeni kol dela sve, vc. zatizeni vozu… ten rozdil je prave u ruskych vozu velky,…
Provedeni nehodnotim, neprijde mi to az tak hrozne,…
Bohuzel az nove vozy M1 maji automatickou regulaci vysky podlahy cca do +5cm nad hrany nastupiste, tam uz by stacil jen ten gumovy „Gap Filler“ ke zmenseni mezery mezi vozem a nastupistem… Na acku a becku holt musi byt i vyrovnani vysky…
Jedna zkusenost cca 2 roky stara z Nadrazi Veleslavin, ve spicce se vozickar pokusel najet do vozu, a tim jak je potreba vetsi sila na zvladnuti toho „schodu“, tak hnul zarazkou i dveri, ktere pak nesly zavrit, po 5 minutach zkouseni zavirani a otvirani dveri vyklidili celou soupravu a cekalo se na dalsi, ktera pak byla preplnena. Pritom stacilo vytahnout imbus a zarazku upravit…..prace na par vterin. V tu chvili jsem si uvedomil, jak ten rozdil nastupiste a podlahy velky a ze vlastne metro neni tak bezbarierove, jak se zda. Coz je smutne o to vic, kdyz se jedna o… Číst vice »
Tak to máme zpoždění, opravu… to je tak na úhradu vzniklých škod.
Kým? Tím, kdo vymyslel, že v uzavřeném systému (jako metro) nemusí být nástupiště ve výšce podlahy vozu?
No, tak jeste jeden rozdil tu je:
Vyska hrany nastupiste nad TK je v Praze 1’100mm
Vyska podlahy vozu 81-71 nad TK je v nezatizenem stavu 1’208mm
Vyska podlahy vozu M1 nad TK je konstantni 1’150mm (pri poruse vzduch. vypruzeni 1’125mm)
A co takhle ještě vzít v potaz rozdíl u nových a sjetých obručí kol. Jinak na trase C jsou vozáčkaři tyto rampy požadovány rovněž, ale konstrukce vozů typu M1 je neumožňuje instalovat. Bo předsuvné dveře.
Vim o tom,… i M1 ma vyse podlahu, ale neni to az takovy problem jako u 81-71, …
Akorat ten pozadavek je tak nejak u M1 nesmyslny, rozdil v urovni neni vetsi nez 5cm, a co se yce soustruzeni kol, stale je vyska regulovana, vozy to umoznuji a tak by nemel byt problem ani s dvermi… Problem by nastal pri poruse, kdy by podlaha vozu mohla spadnout na 1’125mm coz je jen 2.5cm rozdil… jinak je automaticky regulovana na 1’150mm…
A co to je třeba ve stanici „A – Můstek“ na perónu směr Dejvická na konci soupravy? To sice není „plošina“ v pravém smyslu slova, ale podle mě jakési „tvrdogumové“ (nebo jaké) rozšíření perónu o několik cm, aby mezera mezi vozidlem a hranou perónu nebyla tak velká.
Nejsem vozíčkář a nemám žádné zkušenosti ani s dětskými kočárky, ale myslím, že mnohem větším problémem pro vozíčkáře než rozdíl několika málo jednotek cm (do cca 5 cm) ve výšce je právě šířka té „díry“ mezi vozem a perónní hranou, a ta bývá mnohem větší než jaký je rozdíl výšek podlahy a perónu.
Problém je výška i šířka. Mimochodem tyhle plošiny řeší obojí.
Gap filler se to jmenuje. To má podobný, ale přesto jiný účel – tedy zabránit zapadnutí kol vozíku do mezery a pád vozíčkáře. Rampa pro změnu řeší „schůdek“.
Už jsem si jich všiml dříve a může mi někdo vysvětlit jak je možné, že v uzavřeném systému s jednotnými nástupišti i vozidly na míru je něco takového vůbec potřeba?
Za komunistů nebyl centimetr žádná míra.
Jenže oni se sekli o 4 palce.
Řekl bych, že to je kvůli odpružení souprav. Za prvé, když souprava vjíždí do stanice třeba přes výhybky na Florenci, tak se dost rozkymácí. Tím jak je nástupiště relativně vysoko nad kolejí, tak tam určitě musí být nějaký centimetr vůle. Za druhé, plná souprava ve špičce bude mít o několik tun nákladu víc a určitě si sedne. Takže pak rozdíl mezi prázdnou a plnou soupravou bude zase jednotky cm. Tohle když sečte, tak pro malá přední natáčecí kolečka invalidních vozíků to je nepříjemné. Ne každý invalida zvládne zvednout přední kolečka, jet po velkých zadních a ještě vyskočit třeba 3-5 cm… Číst vice »
Přikláním se spíš k Otakarovu názoru.
Pokud je výška hrany dveří opravdu tolik variabilní, pak by se přece stávalo, že bude vozíčkář naopak muset překonávat schod při výjezdu ze soupravy, je-li odpružení zrovna nadoraz dole.
Je to tak, ale Franta ma trochu pravdu, u starych 8171 byla vyska trochu rozdilna u reko uz kupodivu tolik ne, M1 maji konstantni vysku podlahy nezavisle na zatizeni…
Nikoliv. Možná zaplněnost něco udělá ale jakožto člověk, který asistuje vozíčkářům mohu říct, že především u starých ruských souprav je ten schod vždy výrazný a nepozoruji žádné výrazné rozdíly.
maji vyse podlahu cca o 5cm…
Pouze u nových kol…
ano…
Ani ne, protože výška nástupiště je dolní hranice. Při extrémně zatíženém voze to bude téměř v rovině.
Což se netýká rampy. 🙂
A jak to řeší ta rampa? Je snad pohyblivá?
Soupravy metra, dle mého mínění, jsou osazeny zátěžovými regulátory tlaku, tudíž by se výška nástupní hrany neměla měnit.
Pouze vozy M1,… ruske vozy nic takoveho nemaji…
Kromě odpružení, jak píše Franta, se taky ojíždí kola. A když vozidlo nemá kompenzaci jako je u vozidel na lince C, tak prostě s proběhen vozidla do výměn náprav podlaha klesá.
Opotřebení kola ale udělá max 3 cm. A jak píše Martin výše tak je rozdíl až 10,8 cm.
Teeeda, v doubě „černých hub“ jsem se metrem něco najezdil, mnohým vozíčkářům z nebo do soupravy pomohl, ale schod 10.8 cm jsem teda ještě neviděl a to jsem většinou začínal cestu na konečné (tedy v prázdném a nezatíženém vlaku).
Ono se to nezda, ale je to tak, jako cestujici jsem ten schod videl, jen mi neprisel tak velky, ale zdani klame…
Takže se k rozdílu přičítá, nebo co jste chtěl říci?
Usnadňují přístup, ale vypadají teda hrozně.