Dostavba pražského Městského okruhu si půjde pro povolení. Zdraží na 113 miliard
Financování projektu je zatím nejisté, město chce účast státu.
Za poslední dva roky se kvůli inflaci zvýšil odhad nákladů na dokončení pražského vnitřního okruhu asi o 20 miliard na 113 miliard korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, který v úterý schválili pražští radní a podle něhož město plánuje zadat dosavadním projektantům zpracování společné dokumentace pro územní a stavební řízení stavby.
Ještě o tom budou hlasovat zastupitelé. Město v září 2022 požádalo o územní rozhodnutí, nyní však plánuje zažádat o společné povolení, protože v říjnu 2027 vyprší nutný posudek EIA a již ho nepůjde prodloužit.
Městský okruh, červeně nedostavěná část. Foto: Satra
Situaci městu zkomplikoval stát, protože vyřadil dostavbu okruhu ze zákona o liniových stavbách, které mají ohledně platnosti EIA výjimku. Tím Praze znemožnil platnost klíčového posudku znovu prodloužit, takže na podzim 2027 definitivně vyprší.
Pokud do té doby město nezíská alespoň nepravomocné povolení stavby, její příprava se prodlouží až o dekádu. Podle schváleného dokumentu však ani není jisté, že by nové kladné stanovisko magistrát vůbec získal.
O územní rozhodnutí stavby magistrát požádal v září 2022, řízení dosud neskončilo. Podle nyní schváleného dokumentu navíc zatím úřad rozhodnutí ani vydat nemůže, protože město dosud neschválilo projednávanou změnu, která zanese trasu okruhu do územního plánu.
„Krajně naléhavé okolnosti“
Magistrát nakonec kvůli časovému tlaku zvolil cestu spojení územního a stavebního řízení, ke které bude nutné zpracovat upravenou dokumentaci. K tomu chce město využít jednacího řízení bez uveřejnění, což zákon umožňuje v případě krajně naléhavých okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
Zároveň Správa železnic plánuje přestavbu pražského železničního uzlu, kterou je nutné se stavbou okruhu koordinovat a která by měla začít příští nebo přespříští rok, uvádí důvodová zpráva k usnesení.
Dostavbu Městského okruhu má Praha mezi svými dopravními prioritami. Náměstek primátora Zdeněk Hřib však opakovaně upozorňuje, že město nebude mít v budoucnu na jejich výstavbu dost peněz a konkrétně u okruhu očekává jednání se státem ohledně jeho spolufinancování.
Poslední nedokončená část okruhu naváže v Troji na tunelový komplex Blanka. Pokračovat má tunelem Bílá skála přes Libeň na Jarov. Poté naváže dalším tunelem a ve Štěrboholech se napojí na stávající část okruhu. Projekt prošel za minulého vedení Prahy „humanizací“, kdy architekti navrhli lepší řešení jeho zasazení do města a pěší a cyklistické vazby.
Více tunelů
Proti dřívějšku jsou v plánu z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru prodlouženy tunely, změnily se výjezdy z nich a změněny jsou i podoby vybraných křižovatek. Na některých místech v blízkosti stavby budou pozemky určené pro výstavbu i pro novou zeleň.
Chybějící úsek vnitřního okruhu na severovýchodě metropole bude měřit 11 kilometrů a bude se skládat ze tří staveb. První 2,4 kilometru dlouhá část naváže na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka a povede do Libně na křižovatku U Kříže, kde naváže další úsek z Balabenky do Strašnic. Třetí stavbou bude 2,1 kilometru dlouhá Libeňská spojka, která propojí Balabenku s D8 a uleví Zenklově ulici.
Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.
