Dokument: Silnice na Šerlich není užší než před opravou. Kraj řeší s CHKO možnost solení
Úpravy silnice II/311. Foto: Královéhradecký kraj
Kraj v rozsáhlém stanovisku vysvětluje, co vše se na silnici na Šerlich změnilo a jaké úpravy se provedly.
V CHKO se dle zákona nesmí solit, nyní podali silničáři žádost o výjimku. Nechápu, k čemu vůbec toto ustanovení v zákoně je, když se salámovou metodou zavádí všude výjimky-
Solení snad nebude nutné. Posypat jemným štěrkem by proti smekání náprav nestačilo?
Panebože! Je to tady v diskuzi fakt samej projektant!
Silnice je taková, jaký byl požadavek, tj. naprosto stejně široká. Jakékoliv rozšíření nebylo z titulu CHKO možné. Vzhledem k atypicky vyšší intenzitě provozu hlavně nyní v zimě se správci podařilo dohodnout s ochranáři dodatečné úpravy. Dvě havárie nemají jednoznačně s rekonstrukcí nic společného. Jestli tady chce někdo pořád kritizovat a rozumbradovat jak by to on udělal lépe, může se stavit na recepci. Lidí máme málo a takové, co umí projektovat po přečtení jednoho článku bereme všemi deseti. 🤣
Přesně tak, silnice nesplňuje a nesplňovala parametry pro současný provoz. Takže buď omezit nebo upravit provoz.
A když jsou dveře nízké, tak se doživotně mlátit do hlavy.
Dřív totiž lidem stačily dveře 175-180 cm vysoké a kdejaký starý dům… skanzen se nepočítá, to je muzeum.
Stejným přístupem na železnici by tady byla splítka a vlaky na sebe musely čakat, protože do starého tunelu se nevejde 2x UIC GC profil a je to v přírodní rezervaci.
https://mapy.cz/s/kopemuvera
Tunel je mimo území CHKO.
Tak je rozdíl jestli řeknu „rozšíření nebylo možné“ nebo jestli se správněji řekne „rozšíření by bylo výrazně komplikované a tak jsme o něj ani nežádali“. Ostatně, jak je vidět následně, tak se na některých místech přecejen rozšíření podařilo dohodnout, byť ne formou „vyasfaltované“ šířky – ale to většinou stačí i když je jen upěchovaná nebo jak tady píšou vydlážděná, na to ojedinělé (nouzové) uhnutí… a jak píšou tak to dodatečné rozšíření nebylo ani moc drahé, v tom smyslu se přecejen pozastavuju nad tím proč nebylo dohodnuto předem (jako ano, chápu že v rámci nevyhazování peněz se drahé věci nedělají pokud… Číst vice »
Nic není možné dělat preventivně. Na D3 bychom mohli udělat preventivně pár tunelů, ale pokud to nevychází na hluk nebo migrační koridor, tak tam nedáte žádný, protože by to bylo nepodložené navýšení ceny a to se nesmí. Projektant není architekt, který si může dovolit nahradit halu předraženou nefunkční pergolou a všichni mu ještě tleskají. Projektant v podstatě nic nesmí a pak ho za to ještě bijí.
Předtím tam ovšem nebyla svodidla.
Takže nejdřív kraj vysvětluje že silnici kvůli CHKO nemohl rozšířit, a pak ji během 14 dnů rozšíří… Njn víceprace musí bejt…
Umíte vůbec číst nebo jenom psát nesmysly?
Vozovka se nerozšiřuje, ale průjezdný profil ano. Prakticky pro řidiče znamená šířka silnice ten profil, který se dá projet, kde se dá vyhnout. A paradoxně někde svodidla mají opačný efekt a příliš tu šířku škrtí až na nebezpečnou úroveň.
Jojo, jednak ty svodidla, druhak plochy zpevněné vyštěrkováním nebo vydlážděním… ty se evidentně celkem snadno dodatečně dohodly… někde až 2 metry!
Bohužel dnešní systém schvalování staveb umožňuje mnohé jen až dodatečně.
Kdo zakázal objednavateli chtít to poprvé?
To je sice hezký, že si tady někdo obhajuje vícepráce, které se vynaložili na zlepšení, ale mělo se na to myslet už během projektu. Navíc nezpevněné výhybny, můžou za rok předělávat. Krásná je fotka toho napasovaného auta do autobusu, kde je svodidlo a mostní zábradlí cca za 2m, to nešlo v tomto místě rozšířit rovnou.
A ta pohádka o nezodpovědných řidičích je taky alibistická, je tam snad na začátku někde značka zákazu vjezdu nákladních aut? Projekt DIO, by mělo být součástí zadávací dokumentace a projednáno s PČR v předstihu, ne dodatečně.
Víte vůbec co znamená zkratka DIO? Dle vašeho příspěvku nejspíš ne. Jedná o úpravu dopravy po dobu stavby.
Máte samozřejmě pravdu, omlouvám se. Myslel jsem trvalé dopravní značení. Pokud se to řeší po zhotovení akce, za mne je to jen známka toho, že se podcenila příprava projektu.
Proč by tam měla být značka o zákazu vjezdu nákladních aut? Pravidlo o přizpůsobení jízdy povaze a stavu vozovky už neplatí?
Pravidlo o přizpůsobení jízdy stavu vozovky platí, ale… jak chcete přizpůsobit jízdu pokud stav vozovky žádnou jízdu neumožňuje? Nemyslel jste spíše třeba povinnost nasadit v daném úseku na hnanou nápravu řetězy pokud to podmínky vyžadují? Ono pokud silnice vypadá jak vypadala je nerozum pouštět se do stoupání aniž by si byl člověk jistý, že ho vyjede a nezůstane trčet v polovině. Když zůstaně má problém. Velký problém.
A k tomu solení. je mnoho silnic kde se nesolí a kde se v zimě oproti soleným usekům jezdí o mnoho lépe než ve vrstvách břečky. To se sníh takhle ujezdí a pak se to sype drobným štěrkem nebo pískem. Alespoň nehrozí že při oblevě přes den se z toho přes noc stane klouzačka. A když jo tak zrnka krásně zamrznou do ledu a je to super. Však včera jsme to viděli kolem Prahy jak řidiči dbají na včasné přezutí na zimní. Jo a ještě jedna věc. Mít zimní gumy je sice super, ale mít je jen kvůli policii a… Číst vice »
Zimní pneumatiky přeceňujete. Jsou dobrý pomocníkem, ale dá se bezpečně jezdit i bez nich. Souhlas – na ledu je to jedno, co máte nazuto. Klidně můžete mít i universální pneu, ale musíte to mu přizpůsobit jízdu. Před rokem 89 a ještě tak 10 let po nich jezdili lidé běžně na letních pneumatikách i v zimě – i do hor. I na Š120 nebo žigulíku (na něm to bylo obzvlášť zábavné – neb motor vepředu a pohon na zadní kola, kde nebyla skoro žádná zátěž). Neměli jsem ani zimní pneu, ani ABS a přesto se vesele jezdilo. Prostě jste jel trochu… Číst vice »
Jasne, k tomu si pridejte preceneni schopnosti, neznalost limitu auta, a vubec, mame prece henty asistenty proti prokluzu a kde co.
A tak prvne jede luftak budto jako za sucha a pote, co se nejpozdejs v druhe serpentine zacne divit, tak jede pro zmenu 30, k radosti vsech mistnich, kteri to tam znaji a maji ctyrkolku….
Jiste jim chodi stovky dekovnych dopisu. Stejne jako do automobilek, kteri vyrobe polovodicu (vyraz prevzat ze slovenstiny) temi asistenty durazne napomahaji pod heslem: Hlavne, at clovek, proboha!, nemusi premyslet nad tim, co dela.
Nemám žádný henty asistenty. Ani ABS, ani ESP, ….ještě toho tak kousek 😉
Inu, ještě by to chtělo odstranit henten motor, a už by to bylo úplně počasí/údržbo/blbovzdorné…
ja mel kdysi asistent rozjezdu do kopce. no vetsi 3,14čovinu jsem nezazil. ani jsem nevedel ze to tam je. az pri jednom rozjezdu do kopce v krizovatce me blbecek asistent drzel 3sec na miste nez odbrzdil. mel jsem to tenkrat jen tak tak aby me ridic na hlavni netrefil. dodnes mu dekuji za reakci. v servisu kecu ze to nejde odstranit tak jsem na netu zjistil jak na to a zrusil jsem to pocitaci navzdory. zlata felicie.
Takže jak tak nad tím přemýšlím zimní pneu je to jediné co mi může nějak pomoci a zbytek je jen na mě.
Nemyslím si , že zimní pneu přeceňuji. V břečce sice nefungují tak dobře jako na sněhu, ale zase lépe odvádí ten mazlavý marast pryč ze vzorku ale v čerstvém sněhu jsou k nezaplacení. Protože bydlím na horách vím o čem mluvím. Když jste zmínil auta s klasickou koncepcí tady je nutno dodat, že taková Škoda 105-135 to měla s hnanou zadní nápravou a motorem vzadu na háku. S tou se jezdilo v zimě i na letních jedna bíseň a kde to nešlo pomohly řetězy. Pak vyjela/projela nesmyl. Dneska je všude motor vepředu a pohon přední nápravy což ani při těžkém… Číst vice »
A co takový diferenciál, tuto vychytávku používáte? A není to slabčácké? Navíc takový diferenciál vás taky v jisté situaci může stát „nerozjetí“ do kopce, sám se vzpomínám na asi hodinu kterou jsem takto strávil v zimním kopečku…
Samo, že diff mám. To má kazdé auto jinak by nebylo schopné kloudně projet žádnou zatáčku 🙂 Jasně, že dif může být problém. Třeba když zařadíte rychlost a zvednete polovinu auta v domění, že zařazená rychlost utu nedovolí spadnout ze zvedáku. A jasně, že diff dokáže potrápit při rozjezdu. Ale na to stačí na daném kole zvýšit třenía je to. Na to stačí štěrk, písek nebo třeba smrková větev. Ale mít pro takovou situaci v autě sadu řetězů je k nezaplacení 😉
presne tak , se 120 v osmdesatych letech kdyz jeste byl snih a ne poprasek bezne na letnich gumach do korenova nekolikrat za zimu bez potizi. proste jsem nejel 80 ale 40. ujety neposypany snih i na silnici 1. tridy a hura do kopce. kdyz zacaly jezdit zapadni auta tak u nadrazi v korenove jsem na letnich byl jediny kdo projel .
Nejlepší škola! 😉
Jakekoliv neprolomitelne zasady jsou zasadne nesmyslne. Treba takova cesta z Rudy na Hartmanice byla minulou zimu fakt sranda. V noci snih, pres den brecka, pak to premrzne, a tak to postupne vrstvit na sebe, do toho podle konkretniho mista ruzny vymlety diry (mysleno ve snehu/ledu, ne v asfaltu). Takze po sezone se tu objevila petice za soleni, aby to bus dokazal nejak projet. Fakt soleni rad nemam, vlastne je to jednim z duvodu, proc do budoucna kubanizace ceskeho vozoveho parku nebude mozna (no, bude, pokud se bude jezdit jen mimo zimu). Ale nekde, za prihodne konstelace pocasi, je to fakt… Číst vice »
Přesně jak říkáte. Někde to jde, ale jinde ne. Taky záleží hodně na počasí. Koleje jsou časté tam kde končí chemické ošetření (třeba odbočka) a pokračuje posyp pískem či štěrkem. Auta tu sůl roztahají na pneumatikách a vzniknou koleje. To je taky peklo, protože ty umí sice držet směr vozidla, ale když z nich chce člověk vyjet má co dělat.
Solení obvykle není nezbytně potřeba, ale jako akutní řešení „sklínky“ by mělo být povolené, klidně vyjímečně. Na některých jiných silnicích se to „nasolí dopředu“ tak aby solanka vsákla do podkladu (asfaltu) což je sice fajn, ale vyžaduje to podstatně větší množství té soli = větší poškození okolí, to by na této silnici asi být používáno nemělo.
P.S. na ledě je hloubka vzorku téměř jedno, důležitý je materál, aby při nízkých teplotách netvrdnul… takováto guma se potom v létě nadměrně opotřebovává, proto není moc rozumné ji používat v létě (ale není to nebezpečné, takže pokud je někdo v létě dojíždí tak no problem). Samozřejmě se firmy snaží o „zlatý grál“ aby guma mohla být celoroční, ale zatím to za rozumné peníze nezvládají, současné celoroční jsou takový nic moc kompromis…
Na určitých typech aut jsem jezdil zimní celoročně. Obvykle vydržely dvě zimní a dvě letní sezony a pak se kupovaly nové . Výhoda byla v tom, že se opotřebovaly a nestačily zestárnout. Zimní v léte mají + v průjezdnosti po nezpevněném povrchu jako je třeba mokrá tráva, nebo hlína. a nepřišlo mi nikdy, že by chování auta bylo nějak extra šptané. Snad jen větší valivý odpor a tím auto línější, o něco vyšší spotřeba a větší hluk ve vyšších rychlostech.
No, l léte možná úžší není, ale v zimě když napadá sníh bude užší zcela určitě. Ha! A klacky tam mají.Tedy jestli to co je na fotce č. 3 je lať označující šířku vozovky a škarpu. Pak je ale mají je na ho..o udělané. Chtělo by to reflexní oranžovou nastříkat konec. Světlá lať na okraji lesa nic moc.
Překvapivě se silnice klesající teplotou nesmrskává a je stejně široká jak v létě, tak v zimě.
To mate nejake pokrokove silnice.
Jsou ale mene pokrokove oblasti, kde byva snehu vice a ten snih je treba nekam odhrnovat, dochazi k tomu, ze se silnice kvuli snehu odhrnutem do stran zuzuje.
Vedle toho si bystry ridic jiste vsimne, ze na rade silnic jsou v zime casteji videt tri vyjete pruhy od kol, ne ctyri.
“ bystry ridic jiste vsimne, ze na rade silnic jsou v zime casteji videt tri vyjete pruhy od kol, ne ctyri.“
Skvěle řečeno.
Dostudovat “ roztažnost“ , jinak vrátit diplom:)
Zase vážně, nick mimochodem má pravdu, smiřte se s tím:)
Zajímavá formulace. Silnice užší není, ale současně probíhá posun svodidel více ke kraji.
Je to prosté. To takhle zaděláte do země sloupky pro svodidlo a na ty horizonrálně přiděláte kládu ze směru od silnice. Čím má kláda větší průměr tím zasahuje více do vozovky. S jejím průměrem se totiž mělo počítat už při osazování těch sloupků.
Ne opravdu nevíte vůbec nic o tom, jak se navrhují a osazují svodidla. Nikdo nepřitáhl z lesa kládu a neosadil ji na sloupek. Opravdu takto to nefunguje. Provedení každého svodidla včetně toho dřevěného podléhá přísné normalizaci a to jak vlastního výrobku, tak jeho prostorové polohy. Pokud se nyní některá svodidla posouvají, tak to je na základě dohody správce, dopraváků a ochranářů, že se rozšíří zpevněná krajnice a zároveň za svodidlem je dost místa aby plnilo v nové poloze stále svoji funkci a zároveň nabylo nutno rozšiřovat těleso silnice tam, kam ochrana přírody nebo pozemek nedovoluje.
No a to je špatně? Kdybyste četl pozorně tak ze závazných požadavků státních orgánů jednoznačně vyplynulo silnici nerozšiřovat. Zároveň bylo nutno při kompletní rekonstrukci dodržet všechny normy a předpisy včetně doplnění svodidel na místa, kde dříve nebyla. Nyní při zkušebním provozu bylo zjištěno, že některá místa by bylo možné zlepšit, např. posunem svodidla. K těmto úpravám nebylo možno dříve přistoupit, protože nikdo nemůže projektovat a žádný státní investor platit stavbu, která není dle předpisů a nesplňuje závazné požadavky. Tak to prostě je. Proto se i některá protihluková opatření dělají až dodatečně na základě zkušebního provozu nebo v samostatném schvalovacím procesu.
Takže tvrdíte, že se provádějí úpravy, které neodpovídají předpisům, že ve zkušebním provozu to lze provést?
Ne. Lze provést úpravy, které by v původním projektu nebyly podložené žádným požadavkem. Požadavkem může být právě problém zjištěný při zkušebním provozu. Předpisům samozřejmě musí i tyto dodatečné úpravy vyhovovat.
Je to jako když uvaříte jídlo přesně podle kuchařky a strávník si ho až po ochutnání prvního sousta dosolí. Polévka byla uvařena správně, ale až na stole se zjistilo, že uživateli úplně nesedí a musí se dochutit. Vy však nemůžete předjímat a polívku osolit více, protože vás hlídají za každé zrnko soli.
tak to je teda dobry prirovnani… sedam u stolu s dalsimi tremi kolegy . kazdy soli a pepří jinak.
Taktak, to mu tak docela na argumentaci nesedí.
Uznal bych možná to „nikdo to nemohl vědět že to má být takto“ ale určitě to už tehdy ŠLO udělat líp, a nebyo/není to proti zákonu…