Dokument: Nové zdymadlo v centru Prahy by snížilo emisní a hlukovou zátěž, tvrdí Povodí
Dětský ostrov, plavební komora Smíchov. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Stávající plavební komora Praha-Staré Město je nejvytíženější ve střední Evropě, ročně ji využije téměř 30 tisíc lodí.
Touto komorou proplouvají výletní lodě sem tam, třeba desetkrát za den. Jedou nahoru, pod Vyšehradem se otočí a zase dolů. A tak to jde celý den. Těch lodí je tam víc než třicet. Normální turista má velký problém tudy vůbec proplout. Bude li propustnější komora, bude více výletních lodí, a nic se nezmění. Více hluku, emisí a následných problémů. Přemýšlejte soudruzi!!
Předpokládám že „přidaná“ plavební komora měla být citelně menší, vhodná (a za takových podmínek i ekonomičtější) pro menší plavidla, zatímco dosavadní větší komora by obsluhovala jen plavidla která si to svou velikostí vyžadují (případně když „se nestíhá“). Takhle to vypadá zcela rozumně, a pokud ta prezentovaná čísla nejsou hrubě falšovaná tak pak už jediné vysvětlení které si dokážu představit je „nemáme na to“…
Architektonicky to nemůže vadit, za pár let ty zdi budou omšelé tak že budou vypadat naprosto historicky.
Po pravdě řečeno, dost dobře nerozumím tomu, co by na takovém řešení mělo vlastně komu vadit: ta plavidla z velké části už v Praze stejně jsou nebo do ní připlují na krátkodobější pobyty i bez ohledu na to, zda ta další nová komora přibude nebo ne, a chce-li ji někdo zaplatit (= získat na ni finance) a zajistit její výstavbu, tak proč mu nevyhovět?
Je to rozhodně mnohem rozumnější nápad, než pitominy typu „lanovka z Podbaby do Bohnic“, která by městu překvapivě vadila zřejmě méně a ke zklidnění centra by přitom nepřispěla vůbec.
To, že ta plavidla už v Praze jsou, není pravda. Neodpovídá to ekonomickým zákonům nabídky a poptávky, které platí všude po celém světě a dnes a denně se ověřuje jejich platnost.
Jakože by jich mohlo být nedajbože i víc, a to přece nechceme?? Kde je ta deklarovaná výhodnost a podpora lodní dopravy??
Ano, mohlo by jich být víc. A určitě nechceme v Praze tolik lodí, že po nich přejdete suchou nohou z jednoho břehu na druhý. Ony i ty vyhlídkové plavby se od určitého množství lodí stávají méně atraktivními, protože místo abyste v klidu obdivoval památky, pořád jen vidíte jiné lodě a přemýšlíte, jestli se s některou nesrazíte. Výhodnost a podpora lodní dopravy je úplně mimo téma. Výhodnost a podpora lodní dopravy se řeší tam, kde potřebujete něco přepravit z místa A do místa B. Turistické lodě, o kterých je řeč, ale vyzvednou pasažéry v bodě A, chvilku je povozí po Vltavě… Číst vice »
99 % dopravy tam jsou turistické vyhlídkové jízdy. Víc kapacity tam přivede zas jen víc turistických vyhlídkových jízd. Tedy vliv na zklidnění centra nulový.
Hmhm, jo, vidím… no pokud je tohle pravda, tak by to měla potvrdit data plavebních komor „o jedno níž/výš“ po proudu (předpokládám že vyhlídky jsou zajímavé zejména přes střed města)…
Velká část argumentů je založena na tom, že by se se zprovozněním nového zdymadla nezvýšil počet lodí. Ovšem nikde není uvedeno, jak by se toho zachování současného počtu lodí mělo dosáhnout. Začala by se vydávat nějaká povolení pro plavbu v tomto úseku, zavedlo by se mýto?
Nebo je to jen chybný předpoklad? Pokud by ale Povodí udělalo takovouto zásadní chybu v analýze, jaké další chyby v ní jsou?
I kdyby se celkový počet lodí v Praze zvýšil, pokud centrem Prahy proplují rychleji a zmizí z něj dříve bez zbytečného čekání na proplutí komorou, stávající stav by to určitě nezhoršilo, ale spíše naopak.
Jenže to je nepravděpodobné. Pokud se dnes vyplatí lodím čekat na proplutí komorou X minut, vyplatí se jim to i v budoucnu. Takže počet lodí poroste tak dlouho, dokud nenarazí na jiný limit, nebo dokud se opět čekání před plavební komorou neprotáhne na X minut. A pokud by se dřív narazilo na jiný limit (nejspíš že by na Vltavě v centru už „nebylo k hnutí“), bylo by to oproti dnešku rozhodně zhoršení situace. Navíc by se množství lodí nezvýšilo jen kolem těch plavebních komor, ale v celém úseku, kde ty lodě jezdí.
Jenže tam teď pálí naftu při čekání jen tak, kdyby mohly projet, tak sice bude počet pohybů větší ale bude to na kšeft.
Což je věc, které ostatní, kterým ta lodní doprava škodí, vůbec nemusí zajímat. Pokud z toho má někdo kšeft, ať zaplatí i všechny náklady s tím spojené – a uvidí se, jestli je to pořád tak dobrý kšeft.
A vy snad chcete tvrdit, že ti „lodníci“ a i jejich zákazníci neplatí v Praze daně?
Netuším, jaké náklady pro Prahu i „stát“ znamená lodní provoz na Vltavě a jak se v nich promítne případný rozdíl v jeho intenzitě, ale na tržbách (a tedy i daních) a na výnosech z turistického ruchu se takové změny projevují určitě.
Já daně platím, ale stát mi na mou práci nepřispívá. Proč má přispívat provozovatelům lodí?
A čím jim přispívá?Oni si přece na svůj provoz musejí vydělat sami, přičemž „erár“ od nich ještě dostane daně – tak v čem je problém?
Bavíme se pod článkem o (ne)stavbě nového zdymadla. Výstavbu a provoz toho zdymadla by platili provozovatelé lodí? Ne, platil by to stát.
Takže vy jistě neužíváte žádné komunikace?
Proč by tohle mělo platit u vodní dopravy, ale u silniční to neplatí?
Já si myslím, že to má platit i u silniční dopravy.
Že si postavíte a budete provozovat komunikaci z bodu A do bodu C přes bod B? A někdo další si postaví komunikaci z bodu C do bodu A přes bod D?
Pro rekreační plavbu je možné využít úsek Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka a dále po Labi až do Hamburku? V této zemi opravdu zítra znamená už včera…
Tak do určité hmotnosti lodi (= rekreační plavidla) vás na Orlíku sveze výtah a Slapy pojedete na vlečce traktoru.
Máte-li vhodné plavidlo, tak už z Lenory, tuším. Jen teda pádlovat Lipno je nic moc a z horní nádrže do Vyššího Brodu se musí přenášet. Z vyššího Brodu po proudu dolů je to hotový Václavák.
A co třeba omezit ten nesmyslný provoz na Vltavě, který je minimálně z 90 % jenom turistická atrakce? Zrovna nedávno jsem si dělal procházku kolem Vltavy a nestačil jsem se divit, jak jsou nábřeží totálně obšancovaná zakotvenými výletními loděmi a k tomu jich byla spousta v provozu na řece. To když se dá v hlavní sezoně vše do pohybu, tak je jasné, že se to na relativně krátký obsluhovaný úsek od Výtoně ke Štvanici nemůže ani vejít. Až na pár čestných výjimek jsou to staré dieslové křápy, které spalují kde co, ekologicky je to docela průšvih. Provoz takové flotily mi… Číst vice »
A ten z velké částí turistický provoz lodí na Vltavě přináší Praze příjmy.
A co externality? Emise, splasky a dalsi znecisteni Vltavy a okoli? Kolik ma Praha prijmu z turisticke lodni dopravy? Jestli to neni spis tak, ze nekdo ma prijmy a Praha ma naklady.
Od toho se tam právě měla stavět tahle další plavební komora, aby se emise při čekání na proplutí snížily.
Ssplašky? Nebyl tu náhodou článek o servisní lodi, která ty splašky odváží?
PS: Krmil-li by opilec rybičky, krmil by je ze břehu zrovna tak, byv místní či nikoliv, jedno jest.
Jakože ten kdo „se*e“ na souší žádné externality nemá, nebo „produkuje“ míň?? Stačí zakázat vypouštění do vody…
Ne Praze. Majitelům lodí. Praha z toho nemá téměř nic.
Tímto myšlenkovým postupem je možno zrušit i perkárnu, protože městské kase je pecen k ničemu.
Jenže pekárnu si platí majitel ze svého. Plavební komoru neplatí majitelé těch turistických lodí.
A co třeba omezit to zbůhdarma ničemné ježdění po silnicích? Kolikrát lidi jedou naprosto zbytečně autem/motorkou/veteránem jen tak, dokola, vůbec nic nevyřídí a vrací se zpět na místo… to se MUSÍ nějak zatrhnout!! A co teprv lidi co si zbůhdarma postaví bazén, toho vyplýtvaného betonu, energie, chloru! Poslal bych je koupat do řeky, ještě tak maximálně do veřejné plovárny když už!
jako většinu argumentů jsem schopen nějak i uznat, ale teda ta povodňová ochrana, jako na rovinu, stav kdy musí lodě do ochranných přístavů je v praze dán průtokem 600m3/s, což dokupy sázava s berounkou jen tak nedají a na vltavě je kaskáda, letos se to snažili udržet asi týden, pak přes těch 600 museli do prahy pustit. takže 1-2 dny na uklizení lodí mají vždycky, to se stihne i kdyby se fakt nechtělo…
Zdaleka ne všechny lodě mají vlastní pohon a jsou hned připravené na odpoutání a transport do ochranného přístavu. Při povodních v roce 2002 nakonec u jedné takové zachraňovaly situaci vyprošťovací tanky se silnými lany.
Otázkou je, zda dlouhodobě připoutanými čluny dále oddělovat náplavku od řeky, nebo ten prostor raději napříště uvolnit.
A k čemu pak komu ten uvolněný prostor bude? Není snad náhodou původním pravým účelem náplavek právě dobrá možnost snadného přistávání, vyloďování, naloďování a „parkování“ plavidel?
A není pražská náplavka dost cenné místo na to, aby tam jen parkovala plavidla?
A jak chcete lépe využít tu vodní hladinu u náplavek? Umíte snad po vodní hladině chodit? A chtít třeba nadělat všude „říční plovárny“, to také není pro Prahu úplně optimální nápad.
A k čemu dalšímu lze využít vlastní náplavky, to přece nemusí souviset s tím, zda u nich budou na vodě „kotvit“ lodě – ostatně ani to už teď v Praze není možné úplně kdekoli (a předpokládám, že to možná ani není zadarmo).
Způsob, jak se dá využít řeka ve městě, je spousta Stačí se podívat třeba do jiných měst na řece. Náplavka je zajímavá tím, že je u řeky. Pokud se chcete kolem velkých velkých kovových krabic, můžete se jít procházet na kontejnerové překladiště do Uhříněvsi.
Šel bych, je to taky zajímavé, ale je dost z ruky…
Možná by chtělo začít uvažovat o zpoplatnění proplavení lodí. Historicky byla nejdřív plavba s vory, případně malými čluny, a až potom stavba jezů. V této době byl tedy požadavek na nutnost zachovaní plavby, a to bez poplatku, logický a celkem jednoduchý požadavek. Dnes je situace naprosto odlišná a proplavení zdarma se mi jeví jako přežitek. S dnešními loděmi by se bez jezů, které zajišťují dostatečnou plavební hloubku, nedalo jezdit skoro nikde. Takže jezy dnes nepřekáží plavbě, ale naopak ji umožňují. A už se vůbec nejedná o menší vorovou propust, ale jde již o velkou stavbu s technologickým vybavením. Po zpoplatnění… Číst vice »
Jen aby pak administrativa ohledně poplatků nestála víc, než kolik se vybere.
Teoreticky máte sice pravdu, ale skýtá to nebezpečí, že časem bude snaha zpoplatnit už úplně cokoli, a to se třeba mně naprosto vůbec nelíbí (podobně jako třeba zpoplatnění použití WC) – máme „stát“ a platíme daně, tak ať je zdarma maximum služeb, a ne, že ty daně spotřebuje jen samotný státní aparát.
Tenhle nápad, že by toho hodně mohl platit stát z daní, se tu praktikoval 40 let – a ekonomicky to šlo od desíti k pěti a pak k nule. Ne, to opravdu není dobrý nápad, aby maximum služeb bylo placeno z daní.
Anebo to může být za decentní (malý) poplatek přednostní (bez čekání)… ať si každý vybere.
Když zprovozní nové zdymadlo, tak se obávám, že na dosud relativně klidném úseku Vltavy kolem Střeleckého ostrova začnou velké lodě ohrožovat šlapadla a paddleboardy a nakonec tam povodí drobná bezmotorová plavidla úplně zakáže, podobně jako je před pár lety zakázali mezi železničním a Jiráskovým mostem 🙁
mezi železničním a jiráskovým mostem a vlastně až dál k „věži“ na císařský louce (snad si to dobře pamatuju) se naopak nesmí motorovou lodí jezdit ve skluzu, ale pouze ve výtlaku. v sezoně. je to ochrana právě bezmotorových plavidel. o cirkuse s šlapadlama se radši ani neudu bavit, je to taková turisťárna vydělávající docela dost peněz a tím pádem docela silně lobovaná.
Tak ŘVC se, v rámci uspor, mělo zrušit… zbytečný úřad… ted se jenom, dalšími nesmyslnými a drahými studiemi snaží dokázat svoji užitečnost…
Tohle nemá s ŘVC nic společného, je to akce Povodí Vltavy.
Což mi na tom celém tlačení z jejich strany připadá nejzajímavější; podniky povodí ty řeky „provozují“, včetně jezů a komor. Ale o investicích do staveb pro plavbu by mělo rozhodovat ŘVC.
To je vzhledem k tržnímu podílu vodní dopravy v ČR o to bizarnější – kolik tu existuje státních podniků a úřadů zabývajících se vodou. Různá povodí, ŘVC, Státní plavební správa, Vodoprávní úřady a nejlepší perla je Námořní Úřad ČR – kvůli němu ministr Kupka zablokoval zrušení C a K kolků, protože na Námořním Úřadu ještě neobjevili bezhotovostní platební styk.
Vodoprávní úřady… Řeší například vovodní sítě, kanalizace a ČOV, což má asi tak 95 % trhu zásobování pitnou vodou. Těch 5 % jsou majitelé vlastních studní… a bez vody pivo neuvaříte, takže výmluva, že pije pouze pivo, je neplatná..
Co se povodí týká, tak řeka by tam byla i bez dopravy a ona ta řeka tak nějak nemůže zůstat bez správce, aby v ní kažý dělal co se mu zachce – proto ten správce vznikl.
Nesmyslné házení do jednoho pytle, většina těch zmíněných institucí a „institucí“ navíc nemá co do činění s „tržním podílem vodní dopravy“. Povodí se starají o vodní toky. Vodoprávní úřady reálně neexistují, je to soubor agendy řešený od obcí po ministerstva (třeba nakládání s odpadními vodami). Námořní úřad je reálně součást ministerstva, SPS a ŘVC by jistě taky mohli fungovat v rámci ministerstva dopravy, ale řešme agendy, nikoliv úřady.
Bezhotovostní platební styk neobjevili např. ani na cizinecké policii. I papírovou fotečku si musíte přinést – a pro jistotu dvě 🤪
Udělal bych lodní obchvat Prahy, tunelem ze Sedlce do Radotína, s odbočkou pod letiště. To by snad prošlo, aj s dotací od EU 😀
A ponorková základna na Sněžce už padla ? 🙂
Hlavně aby to nenarušilo krajinný ráz!
Pokud by se aj letiště přesunulo do podzemí, tak v pohodě.
To nebude problém, jen se musí vyřešit, jak v místě vnoření přistávacích / vzletových tras pod povrch správně označit letovou trolej, aby se o ni nezraňovali či dokonce nezabíjeli ptáci.
Vikend je za dverma, tak to pojdme trosku odlehcit. 😉 Vezte, ze na tento lodni… uhm, obchvat jiz existuje projekt s pribliznymi odhady parametru potrebnych hrazi (az do vysky cca 490 metru jsou treba jen tri; od 500 metru vejs by to uz utikalo na vice mistech). Takove hraze je samozrejme treba vytezit a ziskat z nich energii plne z obnovitelnych zdroju. Soucasne se vyresi i problem akumulace prebytku z OZE, takze vsichni slouhove fosilni lobby ohledne nemoznosti dosazeni uhlikove neutrality zcela prokazatelne dezinformuji. Mozne to zcela jednoznacne je, tady jsou cisla. A pokud zacneme betonovat zavcasu, tak to do… Číst vice »
Vida, nezapomněli, že s korunou hráze 500 m n.v. musí zamezit přetečení Labe do Moravy.
Má to jednu nevýhodu: Kvůli odparu z hladiny se nádrž podaří naplnit jen při mimořádných srážkách jako v létech 1862, 1867, 1876 a 1890, cituji „které náleží mezi 10 největších historicky doložených labských povodní“
Zdroj: https://www.usti.cz/dejiny/19stol/ul-5-33.htm
A co využít k naplnění přebytky OZE a vodu z povodí Dunaje?
Mno nejsme tak bohatí jako Norsko, takže něco menšího, za 17 let postaveného?
https://www.youtube.com/watch?v=9ETwZuu9yZ0