Již bývalý ministr dopravy Karel Havlíček zveřejnil předávací zprávu, ve které popisuje stav resortu. Vzhledem k tomu, že jde o rozsáhlou inventuru současného stavu v oblasti dopravy, přinášíme hlavní data z celkem 31 stran. Kompletní zprávu najdete na stránkách MD.

1. Výstavba dopravní infrastruktury

Silnice a dálnice

V současné době je rozestavěno 194,4 kilometrů nových dálnic a silnic první třídy.  Na zelené louce se staví 131,1 kilometrů dálnic,  63,3 km tvoří novostavby na silnicích I. tříd, které většinou tvoří obchvaty měst.

Naplno se rozjely práce na 32 km PPP D4 mezi Příbramí a Pískem, pracuje se na obchvatu Českých Budějovic na D3, pokračují práce na alternativě D1, kterou je dálnice D35. V příštím roce bude pokračovat výstavba karlovarské D6 u Hořoviček a Hořesedel nebo pokračování chomutovské D7, kde se staví zkapacitnění obchvatu Loun a připravuje se k zahájení zkapacitnění obchvatu Chlumčan. Pokračují také práce na dalších dvou úsecích dálnice D55 u Uherského Hradiště nebo je ve výstavbě obchvat propojení dálnic D56 a D48 u Frýdku-Místku. Po 13 letech se znovu rozjely práce na D49 od Hulína do Fryštáku.

Za období 2018–2021 bude ke konci roku otevřeno řidičům celkem 288,3 kilometru dálnic a silnic, z toho: 104,7 km nových dálnic na zelené louce, 86,2 km silnic I. tříd, 97,4 km modernizované D1. Za rok 2021 bude otevřeno celkově 117,5 kilometru dálnic a silnic I. třídy.

V roce 2022 bude otevřeno 45,1 kilometru dálnic a silnic, z toho nových dálnic 25,5 kilometrů a silnic I. třídy 19,6 kilometru. V roce 2023 je v plánu otevřít 62,2 kilometru dálnic a silnic,  z toho nových dálnic 40,4 kilometru, nových silnic I. třídy 21,8 kilometru.

Železnice

Dokončena byla v roce 2020 první stavba dráhy na Letiště Václava Havla Praha – kompletní rekonstrukce Negrelliho viaduktu.
Dokončena byla modernizaci trati do Hostivaře, otevřena byla nová železniční zastávka Zahradní Město a Praha-Eden.
Na pražském hlavním nádraží byla dokončena rekonstrukce zastřešení haly, otevřen byl také prodloužený podchod na Žižkov.
V rámci modernizace tranzitního koridoru mezi Rokycany a Plzní se otevřel Ejpovický tunel. Zkrátila se tak jízdní doba mezi Prahou a Plzní na 1 h a 14 minut.
Byla dokončena modernizace trati Beroun – Králův Dvůr. Proběhla obnova kolejiště, postavily se nový podchod, nástupiště a přístřešky.
Opravena byla i stanice Beroun. Přístup na nástupiště pro imobilní cestující zajišťují výtahy. Železniční stanice je rovněž vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé osoby. V rámci první etapy se také vyměnila technologická zařízení. Její součástí byla i výrazná obnova kolejiště na seřaďovacím nádraží. Taktéž byla opravena zastávka Králův Dvůr.

V prosinci 2019 přišli na železniční trh v oblasti dopravní obslužnosti další noví dopravci – probíhá tak liberalizace železniční dopravy – výrazně
narostla konkurence Českým drahám. Arriva jezdí na linkách Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald, Pardubice – Liberec – Ústí nad Labem, Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Nový Bor PrahaRakovník, Praha – Příbram – Písek – České Budějovice a ve Zlínském kraji
Regiojet na lince Brno – Přerov – Ostrava – Bohumín, Kolín – Ústí nad Labem na linkách v Ústeckém kraji.
GW Train jezdí na lince Plzeň – Most, v Královéhradeckém kraji a Jihočeském kraji.
Ministerstvo dopravy vyhlásilo soutěž na linku R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno – vítěz má na lince jezdit od roku 2025. Smlouva má platit na dobu 15 let. Vlaky musí mít nízkopodlažní vstupy, zesílený mobilní signál nebo občerstvení ve vlaku.

Rozestavěné železniční stavby

V roce 2023 má skončit modernizace IV. železničního koridoru z Prahy do Českých Budějovic. Modernizace zahrnuje výstavbu dvou nových
tunelů. IV. železniční koridor prošel celkovou rekonstrukcí.

Probíhají také práce na I. železničním koridoru z Prahy přes Pardubice, Českou Třebovou do Brna. V Pardubicích se modernizuje celý železniční
uzel, modernizací prochází také úsek u Brandýsa nad Orlicí. Mezi Blanskem a Brnem budou od 1. 12. 2021 všechny vlaky nahrazeny autobusy z důvodu
opravy železniční trati. Výluka potrvá do konce roku 2022.

Významné železniční stavby pro roky 2022–2025:
i. Modernizace uzlu Pardubice;
ii. Rekonstrukce železniční stanice Praha-Smíchov;
iii. Rekonstrukce stanice Vsetín;
iv. Dokončení modernizace uzlu Plzeň;
v. Dokončení modernizace ramen Vysočany – Lysá nad Labem;
vi. Dokončeny 2 stavby na rameni Praha – Beroun, zbylé dvě v realizaci;
vii. Dokončena elektrizace trati Olomouc – Šumperk (celkem 3 stavby);
viii. Dokončena modernizace a zdvojkolejnění trati Brno – Zastávka u Brna;
ix. Zahájení modernizace uzlu Česká Třebová;
x. Zahájení modernizace a elektrizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice – do Zlína zdvojkolejnění.

Realizace výše uvedených a nejvýznamnějších staveb na konvenční železniční síti představuje modernizaci 290 km tratí. 
Dokončí se dvě stavby na IV. železničním koridoru a zahájí stavba posledního úseku do Českých Budějovic, cestovní doba Praha – České Budějovice se zkrátí na 1:30 hod.

Odstraní se úzká hrdla na dosud nemodernizovaných úsecích koridoru Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí, Brno – Adamov, Adamov – Blansko, Polom –
Suchdol nad Odrou.
V realizaci bude 5 úseků Praha – Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla, do konce roku 2024 budou dokončeny dva úseky

Nejdůležitější připravované železniční projekty
Železniční spojení s Letištěm Václava Havla Praha a modernizace trati Praha – Kladno. Novostavba Praha-Ruzyně – letiště Václava Havla se začne stavět v roce 2024.
a zprovozněná bude v roce 2029.  Jízdní doba mezi centrem Prahy a letištěm se předpokládá okolo 25 minut. V rámci stavby vznikne velká stanice a přestupní terminál Dlouhá Míle s kapacitním P+R parkovištěm. Součástí bude nová podzemní stanice Letiště Václava Havla, ze které se cestující dostanou k oběma letištním terminálům. Díky modernizaci trati se zkrátí cestovní doba na Masarykovo nádraží pod půl hodiny z dnešních 40 minut.

Vysokorychlostní tratě
Probíhají přípravy na několik vysokorychlostních tratí: o Praha – Brno – Břeclav (první úsek Praha-Běchovice – Poříčany se má začít stavět v roce 2025),
Praha – Drážďany (pokročilá fáze přípravy Krušnohorského tunelu s Němci).
Brno – Ostrava – Katovice,
Praha – Wroclav,
Praha – Plzeň (v plánu pouze zkapacitnění trati, zvýšení rychlosti na 200 km/h, nejedná se o klasickou VRT).

Od roku 2025 do roku 2030 by měl stát každý rok dávat na VRT 30 mld. Kč. Celá síť VRT má být postavena do roku 2050 za celkovou cenu cca 800 mld. Kč. VRT výrazně zkrátí cestování mezi jednotlivými městy. Obce a města kolem VRT na projektu vydělají – novými pracovními místy, stěhováním lidí, cestovním ruchem – typickým příkladem je Jihlava. Projekt VRT má i své odpůrce: „Žádáme o pozastavení nevratných kroků a otevření veřejné diskuse ohledně smysluplnosti tohoto projektu, o jeho finanční náročnosti, vlivu na životní prostředí a dopadů na život v regionech,“ stojí mimo jiné v memorandu, které podepsalo 123 subjektů (obcí,
právnických osob, fyzicky podnikajících osob) včetně MAS (Lípa pro venkov, Podlipansko,), mikroregionů, sdružení (Kutnohorský venkov, Sdružení Vrchovina) a spolků (VRTáci, Koridor D8, Rozvrtaná krajina, Fórum občanů Chlumecka), které zastupují další stovky obcí z celé České republiky, a to nejenom dotčenými stavbou VRT. Nejaktivnější z nich je spolek VRTáci, který zpochybňuje nejen trasu ale vůbec smysluplnost projektu a od nové politické reprezentace očekává, že ho zastaví.

Pětitisícové město Chlumec nesouhlasí s trasou tunelu přes Krušné hory. Fórum občanů Chlumecka uspořádalo petici, kterou podepsalo 1 538 lidí, což je polovina oprávněných voličů v Chlumci. Trasa je navržená mezi Stradovem a Chlumcem v rozporu s územním plánem, původní varianta, která nepočítá se zastávkou v Ústí nad Labem, vede nezastavěným územím. A dodržení této původní varianty by si signatáři petice přáli.

Opravy nádražních budov
Od roku 2016 má nádražní budovy v majetku Správa železnic. Do té doby měly budovy České dráhy. Každý rok dává Správa železnic na opravu 12 mld. Kč a ročně opraví cca 70 budov. Opravy jsou naplánovány až do roku 2024. Nyní se opravují památkově chráněné budovy v Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích nebo Fantova budova hlavního nádraží v Praze. V brzké době se začne s opravami nádraží ve Vsetíně. Od roku 2016 prošly opravami například budovy v Sokolově, Českém Krumlově, Hanušovicích, Příbrami Břeclavi nebo na nádražích po trase tzv. posázavského pacifiku.

Zabezpečení železnice
Systémem ETCS je nyní pokryto 569 kilometrů železničních tratí, 560 km z nich je ve zkušebním provozu, a na dalších úsecích se připravuje. Například letos začala nebo začne instalace v úsecích Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, Votice – České Budějovice, Praha Uhříněves – Praha hl. n., Milovice – Praha hlavní nádraží či Brno Horní Heršpice – Zastávka u Brna. Po sérii nehod na železnici v létě 2020 byla ustavena Komise ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Komise sestavila plán zavádění celoevropského vlakového zabezpečovače (ETCS) na české železnici. Vláda 13. 9. 2021 tento plán schválila. Do roku 2030 má být osazeno ETCS 4 800 km tratí s náklady 47 miliard korun, dalších 15 miliard vynaloží stát na vybavení vlaků stejným systémem. Uvedený finanční rámec na zabezpečení ETCS však nemusí být konečný, v poslední době dochází k prudkému nárůstu cen. Z tohoto důvodu České dráhy požadovaly už v roce 2020 odložení startu ostrého a
takzvaného výhradního provozu vlaků pouze s evropským zabezpečovačem. Do roku 2040 má být osazena celá železniční síť. Aktuálně jsou na traťovém zabezpečení zasmluvněny práce přes 8 miliard Kč a i dopravci již využili spolufinancování z evropských zdrojů přesahující 3 miliardy Kč. Technologií je již vybaveno přes 650 km našich tratí za další 3 miliardy Kč, probíhá zkušební provoz, a dopravci mají zajištěno financování pro 475 lokomotiv. Zároveň probíhá i zabezpečení železničních přejezdů. Správa železnic v roce 2019 zabezpečila 130 přejezdů, v roce 2020 zabezpečila 155 přejezdů a do konce roku 2022 SŽ zabezpečí dalších 500 železničních přejezdů. Správa železnic vynaloží na zabezpečení 2 miliardy korun.

Vodní doprava
Rozvoj Baťova kanálu: V roce 2016 Ředitelství vodních cest postavilo nový přístav pro lodě v Petrově. Letos byl zmodernizován přístav ve Veselí nad Moravou, kde přibyla místa s elektrickou energií, tankovacími místy a bezpečným odčerpáním odpadních vod. V současné době probíhá příprava prodloužení splavnosti z Otrokovic do Rohatce. Přípravy brzdí ÚOHS, kam se jedna z neúspěšných firem odvolala.

Vraňansko-Hořínský kanál: Plavební komora Hořín z roku 1905 prošla celkovou rekonstrukcí. Přestavba celkem 7 mostů nyní umožní proplutí až 7 m vysokých lodí přes plavební kanál. Unikátem je zdvižný kamenný mostní oblouk na plavební komoře Hořín, zachovávající jedinečnou architekturu památkově chráněného zdymadla. Další tři silniční a železniční mosty přes kanál jsou také zdvižné, dálkově ovládané z 9 km vzdáleného velína na zdymadle.

Smlouva o Labi: Cílem smlouvy je splavnění Labe z Hamburku do Pardubic do roku 2030. Na úseku mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem pak budou zajištěny stávající parametry vodní cesty s plavební hloubkou 230 cm a současně v úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 cm až do cílového přístavu v Pardubicích. Na německém úseku Labe je současným cílem údržby hloubka plavební dráhy 140 cm. Smlouvu musí schválit Parlament ČR.

Plavební stupeň Děčín: Aktuálně probíhají jednání s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství o stanovení kompenzačních opatření v Evropské významné lokalitě.

Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe: Vláda na svém jednání 5. 10. 2020 vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe a uložila ministru dopravy zahájit přípravu části Oderské větve v úseku Ostrava-Svinov – státní hranice ČR/Polsko – (Koźle). Výsledky studie upozornily na rizikovost varianty, která zahrnuje Labskou větev, jako výhodné se podle studie jeví sledovat dále Dunajsko-Oderskou větev. Před definitivním rozhodnutím vláda uložila ministru dopravy zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů projektu na životní prostředí, a to včetně vyhodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Výsledky tohoto vyhodnocení by měly být vládě předloženy v roce 2023.

Iniciativa Trojmoří: Vláda v říjnu 2021 odložila rozhodnutí o vložení českého příspěvku do Investičního fondu Iniciativy Trojmoří. Vklad ve výši dvaceti milion eur, tedy přes půl miliardy korun, by měl do budoucna sloužit na investice infrastrukturního charakteru v regionu střední a východní Evropy. Jediným českým projektem je kanál Dunaj – Odra – Labe.

Letecká doprava

Letecká doprava byla nejvíce zasaženou oblastí dopravy. V současné době je provoz letiště Praha i celého vzdušného prostoru na 57 % roku 2019. Obnovení
provozu před kovidovou dobou se očekává až v roce 2023.

Zavedení systému FRACZECH: V únoru 2021 byl završen ze strany Řízení letového provozu přechod na tzv. systém Free Route Airspace, což znamená, že letadla se nemusejí striktně držet letových čar při průletu nad územím ČR a mohou si zvolit tzv. volné tratě.

Nová pravidla pro drony: Od 31. 12. 2020 platí nová pravidla (na základě přímo použitelných nařízení EU) pro využívání dronů. Každý provozovatel dronu s kamerou se musí online zaregistrovat na webu Úřadu civilního letectví. Doplňující legislativa, která umožňuje sankce za nesprávné a neoprávněné využití dronu se ovšemv minulém volebním období nestihla v Poslanecké sněmovně projednat.

 Financování dopravní infrastruktury

Rozpočet SFDI na rok 2022 je plánován na 130,6 mld. Kč. ŘSD dostane 60,5 mld. Kč, Správa železnic 55 miliard Kč. Pro další plánované dopravní stavby je nutné zachovávat vysoké rozpočty i pro další roky. Proto výhled rozpočtu na rok 2022 je 144 miliard korun a na rok 2023 je výhled 116 miliard korun. Rozpočet na rok 2021 je 127,5 mld. Kč, ŘSD pracuje s rozpočtem 61 miliard, Správa železnic pracuje s rozpočtem 57 miliard (v průběhu roku byl navýšen o 4 miliardy).

Operační program Doprava II
V období 2014–2020 měla Česká republika k dispozici více než 118 miliard korun. OP Doprava patří k nejlépe čerpajícím operačním programům (certifikováno na EK již více než 79 mld. Kč, což je cca 67% alokace),
V období 2021–2027 je vyčleněno na OPD III 4,85 miliardy EUR (cca 124 miliardy korun). V budoucím programu OPD III bude celkově na oblast infrastruktury pro alternativní paliva vyčleněno 6 mld. Kč. Z toho na vodíkové plnicí stanice předpokládáme alokaci cca 700 mil. Kč. Operační program Doprava 2021–2027 bude mít tři věcné priority a čtvrtá priorita je určena pro Technickou pomoc:
Priorita 1 – Evropská, celostátní a regionální mobilita v silniční a
železniční dopravě;
Priorita 2 – Celostátní a regionální mobilita v silniční dopravě;
Priorita 3 – Udržitelná městská mobilita a alternativní paliva;
Priorita 4 – Technická pomoc.

Půjčka od Evropské investiční banky (EIB)
Výše 11,5 miliardy korun. Čerpání od roku 2020. Ministerstvo financí uzavřelo s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěrovou smlouvu do výše 3 miliardy korun na financování výdajů na rozvoj železniční infastruktury. Jedná se o první část z celkového úvěrového rámce 11,5 miliardy korun.

Financování prostřednictvím PPP: PPP projekt D4 Příbram – Písek.

 Nejdůležitější agenda MD pro nadcházející období
Zpoplatnění dalších 380 kilometrů silnic první třídy: V současnosti je v Česku zpoplatněno pro kamionovou dopravu celkem přes 2 400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Loni se na mýtném vybralo přes 11,5 miliardy korun. Ministerstvo projednalo změny s Asociací krajů a jednotlivými regiony. Základním kritériem výběru byly především dostatečné intenzity provozu, při kterých by náklady na zpoplatnění nepřesáhly 15 procent vybraného mýta. Nově zpoplatněny mají být úseky silnic I/16 Mladá Boleslav – Řevničov, I/22 Klatovy – Vodňany, I/27 Plzeň – Klatovy, I/34 Havlíčkův Brod – Svitavy a I/38 Jihlava – Znojmo – státní hranice.

Vysokorychlostní vážení: Novela zákona, která umožnila provádět kontrolní vážení vozidla nepřenosnými vysokorychlostními váhami, platí od roku 2010. K instalaci prvních vah však došlo až před dvěma roky na D5 u Plzně a na D35 u Olomouce, před rokem pak na D2 u Brna. Od ukončení modernizace D1 na začátku října funguje další automatické vážení i u Jihlavy. Data z vysokorychlostních vah mají dostávat příslušné obce s rozšířenou působností, jejichž úředníci je mají vyhodnocovat a vymáhat pokuty. Zpočátku však nebylo, jak velké objemy dat obcím předat. Formu předávání dat se podařilo vyřešit centrálním úložištěm dat a jeho zpřístupněním pro úřady obcí s rozšířenou působností. Vymáhání pokut obcím komplikuje i vysoký počet přestupků, data, fotky a videa úředníci nejsou schopni zpracovat.

Právě vymahatelnost a administrovatelnost přestupkového jednání je s ohledem na takto vysoký počet identifikovaných přestupků zásadnímaspektem, na který si příslušné obce stěžují. Z pokuty mají jen 15 %, což podle nich neporyje náklady. Ministerstvo chce věc řešit návrhem novely vyhlášky, která by umožnila vážení provádět i v jiném než nepřetržitém režimu, což by mělo umožnit snížit množství přestupků, které jsou postupovány na obce s rozšířenou působností.

Urychlování příprav staveb
Ve spolupráci s resorty průmyslu a obchodu a místního rozvoje v uplynulých letech připravilo několik novelizací zákona č. 416/2009 Sb., nazývaného jako liniový zákon. Jejich cílem bylo zkrátit dobu přípravy strategických dopravních staveb zhruba o třetinu až polovinu, ze stávajících více než deseti let. Novely zjednodušily povolovací procesy tak, aby se předešlo často mnohaletým průtahům před zahájením staveb. Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je nyní možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum. Novela zákona dále zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech je nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti minulosti urychlit přípravu staveb až o rok. Návrh rovněž zavedl pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s tzv. fikcemi souhlasu.

Do zákona byly v průběhu schvalovacích procesu doplněny i zásady takzvané polské metody výstavby. Umožní se tím urychlení získání majetkových práv, která se nepodařilo zajistit dohodou s vlastníkem před zahájením stavebního nebo sloučeného řízení. Polský model umožňuje investorům podat žádost o vydání stavebního povolení či společného povolení včetně žádosti o vyvlastnění zbývajících pozemků. O vyvlastnění těchto pozemků pak stavební úřad rozhodne samostatným výrokem v rámci stavebního povolení, resp. sloučeného rozhodnutí.

Výstavbu dopravní infrastruktury rovněž urychlí novela stavebního zákona, kde byla v oblasti územního plánování vytvořena zcela nová vrstva územně plánovací dokumentace – tzv. Územní rozvojový plán, který do budoucna umožní rozhodovat v území již na základě tohoto celorepublikově platného dokumentu bez ohledu na stav podřazené plánovací dokumentace.

 Nabídková řízení na výběr dopravců v dálkové železniční dopravě
Začátkem října ministerstvo dopravy vypsalo po jedenácti letech soutěž na rychlíky linky R9 Praha – Havlíčkův Brod – Jihlava/Brno, poprvé chce po dopravci nové vlaky. Dosud ministerstvo uskutečnilo dva pokusy o otevřenou soutěž: jednu zrušil ministr Zdeněk Žák, druhou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Další výběry dopravce v případě zájmu dalších soutěžitelů probíhaly takzvanými rozstřely.

Vítěz soutěže na lince R9 má začít jezdit až od prosince 2025. Bude tak mít dostatek času na nákup nových vlaků pro tuto trasu. I to je zásadní rozdíl proti výběru takzvanými rozstřely, kdy měli dopravci na přípravu zahájení provozu často jen několik měsíců.

Během roku 2022 by měly být vypsány další soutěže, např. provoz linky Ex36 z Prahy do Mnichova. Ministerstvo na její přípravě spolupracuje s bavorským objednatelem dopravy BEG. Probíhají pravidelná jednání s bavorskou stranou, řeší se technické požadavky i právní zakotvení vztahu mezi MD a BEG.

Tagy Karel Havlíček Ministerstvo dopravy seznan

72 komentářů