Dodávky elektřiny pro českou železnici obhájil v aukci Tykač
Tykač je teprve druhým alternativním dodavatelem, který narušil dlouhodobou dominanci ČEZu u trakční elektřiny.
Tykač je teprve druhým alternativním dodavatelem, který narušil dlouhodobou dominanci ČEZu u trakční elektřiny.
Odběr od takto jednostranně působícího dodavatele je rizikový a navíc jde proti emisním závazkům České republiky. Bruselské úřady jistě začnou pracovat na nápravě, že takto velká zakázka státní organizace podporuje “ čistou špinavou elektřinu“.
Jak je to s rekuperací bez odběru jiným vlakem – umí některá ze Sprželích napáječek/trafaček vracet proud do sítě? Pokud jo, dostane Spržel nasmlouvanou cenu nebo spot?
Rekuperaca na stejnosměrné soustavě, z hlediska usměrňovačů a jednosměrnosti diod nelze z podtaty nic do sítě vracet, rekuperovaná energie musí být spotřebována jíným žel.vozidlem v napájeném úseku (jinak je pálena v zátěži). U střídavého napětí je možno tuto energii spotřebovávat a u trakčních transformoven bez zpětné ochrany a s povolením od distributora (přenášení harmonických a nesouměrností fází do distribuce) je možno energii vracet ke zpětnému využítí. Zjednodušeně tak.
Doplním: Aby trakční měnírna vracela energii do sítě by musela být vybavena nějakými čtyřkvadrantovými střídači (tyristory, tranzistory), ale kvůli přechodu na střídavou trakci do toho už nikdo investovat nebude. Tahle technologie je otázkou tak posledních cca 20 let, kdyby se někdo divil, že to už tam není.
Něco v tomto stylu plánovali na nově přepnutých střídavých úsecích a nakonec je to prý moc drahé a vypínačka každých 20 km přece k železnici patří (§1).
Na prvním úseku, přepojeného na 25kVAC do Říkovic před Přerovem je napáječka už takto vybavená, ona to vzhledem k výkonům není žádná legrace a ani to není samoúčelné. Šlo totiž o převod sítě 3x110kV AC na síť 1×25 kV AC, takže tam ty měniče jsou dva, druhý je pro zpětný přenos-rekuperaci. Vzhledem k tomu, že současné výkony hnacích vozidel způsobují citelné problémy nesymetrickou zátěží v třífázové síti, asi se v tom bude pokračovat. Provozovatel přenosové sítě může nastavit takové podmínky, že „to jinak nepůjde“.
Provozovatel přenosové sítě je nucen nastavit takovéto podmínky, protože musí garantovat svým zákazníkům nějaké parametry. A ta podmínka „jinak to nepůjde“ ve skutečnosti znamená, že konverze se nevyplatí, nicméně už se to předtím nějak rozhodlo.
U konverze se hlavně počítalo se ztrátami ve vedení při dodávce energie na hnací vozidlo, takže bych se nebál, že se to nevyplatí. A co se týče nadřazené soustavy, tak se dá předpokládat, že dnešní střídače, různé kompenzátory účiníku a filtry harmonickejch jsou schopny uspokojit požadavky na kvalitu zpětně dodávané energie. O cenách a nepředvídatelnosti se nepíšu, to je na samostatnou kapitolu.
To platí pro staré, nebo jednoduché měnírny. Jinak vůz Alibaba níže.
Pro měnírny vůbec, jen pro trakční transformovny. Ty starého typu ( tedy jednofázové ) způsobují obrovské nesymetrie u přenosové sousyavy, u těch nových (s měniči ) to jde, ale je to nesmírně drahé (druhý měnič). Trakční měnírny jsou u nás jen diodové (můstky) tudíž jednosměrné….
Hlavně to jsou nahodilé zdroje, o to nemá nikdo zájem.
Příště se raději neptejte, hned pěti lidem se to nelíbí, že pokládáte otázku.
Ekologická doprava po železnici z elektřiny z .. uhlí! LOL
Samozřejmě by to ovšem chtělo spocitat kna kolik vyjde MWh z uhlí, ropy, plynu a jádra a kdoví čeho a nasledne porovnat tu „EKOLOGII“ 😊
Na druhou stranu, nadšenci parní trakce můžou být spokojení….. vlaky opět jezdí na uhlí 😀
Z technického hlediska je jednodušší odsiřovat a odpopílkovat jeden velký stabilní zdroj než tisíce malých. A ta účinnost taky bude trochu vyšší.
Jinak té lokomotivě je jedno, kde byla elektrika vyrobena, a žádný atomstop v sobě zabudovaný nemá. 🙂
Hledáte analýzu well to wheels.
Silniční znám, ale čistě železniční jsem nenašel, nicméně to bude velmi podobné co do spotřeby měřené na vozidle. Obzvlášť v případě elektrického vlaku a trolejbusu – elektřina v síti je jedna a tatáž, BEMU vs elektrobus je týž případ a nafta s naftou z téže rafinerie…
Jen je potřeba porovnávat osobokilometry a tunokilometry, ne jen holou spotřebu vozidla na 100 km.
Ještě nezapoměňte započítat, že elektrický vlak umí rekuperovat zpátky do sítě, dieselová lokomotiva veškerou energii zmaří v teplo.
A proto se třeba motorové vozy vytápí odpadním teplem, kdyžto elektrické z proudu vyrobeného v uhelné elektrárně.
jj tu ekologii tu mnozi zminuji, ze ja proto musim dotovat zeleznici … a pak je to uhli a 810 s motorem ze stary Liazky
I Steven buduje OZE.
Celkově je to ale jedno, uhlíková stopa se spočítá za všechny zdroje. O co víc budou jezdit vlaky na uhlí, o to méně „uhelné“ elektřiny zbyde na ostatní.
A samozřejmě v síti je to už úplně jedno, tam fungujete na nejbližší zdroj. Obchod je jen bilance.
Tu elektřinu jim nebude dávat ze svých elektráren, ale z burzy, ne?
A vy byste to poslal čím?
Tak to Tykač možná zatím elektrárny zavírat nebude, když má nasmlouvaných minimálně 12% výroby jen v této zakázce…
Proč by ne? Může být levnější nákup z Temelína.
Ale on je klidně zavřít může a bude fungovat jen jako překupník.
Čekal bych, že už teď to dělá jako překupník: nedává žádný smysl burzu obcházet
On nic zavirat nebude … ty uhelny se daji docela snadno prestavet na paroplynky. Akorat asi resi, ze mu jako uhelny elektrarne nechce nikdo kvuli ESG pujcit – i kdyz je to na tu prestavbu/modernizaci.
To fakt nedají, podívejte se na Počerady, a prostudujte si novou část ČEZu a původní, dnes vlastněnou Severní energetickou. Pak si zodpovězte, jak snadno to jde přestavit a jak z parní turbíny uděláte plynovou (spalinovou).
to nedají ani omylem. kde jste na podobném blábolu byl?
vyjma úplně jiné turbíny mi můžete nějak vysvětlit, jak budete zemní plyn sypat do klasického kotle? A proč byste to dělal?
asi hodinky a holínky, že?
a ti myslitelé, co vám dali plus, jsou taky výkvět.
Samotná náhrada paliva řešitelná je a používá se celkem běžně. Jako alternativní paliva pro uhelné kotle se používá mazut nebo plyn (např. pro najíždění). Akorát je to pořád klasický parní cyklus, takže ekonomicky to s dražším palivem smysl nedává. Paroplyn má daleko vyšší tepelnou účinnost, ale je to na o úplně jiné technice. Smysl má využít lokalitu a nějeké pomocné provozy, ale většina z toho bude stejně přesluhovat.
Tady velmi stručně z wiki. obrázek si najděte sám.
V paroplynové elektrárně s kombinovaným cyklem se zemní plyn nejprve spálí v plynové neboli spalovací turbíně, která vyrobí první část energie. Vzniklé horké spaliny pak ještě vyrobí páru pro parogenerátor (podobně jako v uhelné elektrárně).[1] Dvojitá výroba elektřiny při kombinovaném cyklu zvyšuje energetickou účinnost výroby elektřiny až na 58 %,[2] zatímco průměrná uhelná elektrárna disponuje účinností zhruba 40 %.[3]