Dobíječky každých 60 km. Státy EU se shodly na infrastruktuře pro elektromobily

Dobíjecí stanice pro elektromobily v Brně. Pramen: Teplárny BrnoDobíjecí stanice pro elektromobily v Brně. Pramen: Teplárny Brno

Některé země včetně Česka úspěšně usilovaly o prodloužení původní lhůty pro zavedení stanic pro nákladní vozy.

37 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
ojan

Proč přesně by měla být slepá? Evidentně slepá ulička jsou naopak benzínové / naftové motory – že ropa jednou dojde, je jasné od chvíle, co se začala těžit. Holt ten politiky v ČR vypěstovaný a mohutně živený odpor k elektromobilitě zlomit bude náročné. Já netvrdím, že neexistuje nic lepšího než bateriová elektroauta – ale prostě teď nemáme k dispozici nic lepšího. To je asi jako s jadernou energetikou. A s ohledem na klima se fosilních paliv musíme velmi rychle zbavit, takže nemůžeme čekat, až někdo vyvine něco ještě lepšího. Bohužel v ČR elektroauta s ohledem na skleníkové plyny v současnosti… Číst vice »

medvěd

Kdo bude hradit náklady na udržování těch stojanů, údržbu přístupových komunikací a nájem za zabrané plochy ? A hlavně – kdo vybuduje a bude udržovat přípojku ? O nerovnoměrném zatížení elektrosoustavy nemluvě.

ojan

Mnoho povyku pro nic. Nemám to přesně zmapované, ale těch max. 60km mezi rychlonabíječkami je nejspíš v ČR na hlavních tazích splněno už teď. Postavili je jejich provozovatelé na vlastní náklady. A to je v ČR k elektromobilitě ve srovnání s jinými státy EU velmi silný odpor a síť veřejných nabíječek zoufalá. I na Slovensku je to výrazně lepší.
Přístupové komunikace, zabraná plocha? Stojany nezabírají ani jeden metr čtvereční a obvykle se budují na existujících parkovištích (v obchodních zónách, na dálničních odpočívkách, u čerpacích stanic).
Nerovnoměrné zatížení elektrosoustavy? Těch 100kW to nevytrhne. Výkyvy v produkci OZ ji zatěžují nesrovnatelně více.

XYYY

A kdo TO zaplatí. Jeden stojan po 60 km to taky splňuje ….

Miky

Někdo musí tu slepou uličku projít a říct: Tak tudy ne, soudruzi!

Anonym ze severu

,,Doprava produkuje čtvrtinu všech skleníkových plynů v evropských zemích a proto jsou s ní spojeny zásadní částí klimatických závazků EU.“

A letadla lítají dál…

Pája

Proč to odbočení od tématu? Jak malí kluci. To je doslova – mám trojku z diktátu, ale Lukáš měl čtyřku…😀

jkjk

A o emisních povolenkách pro letecké společnosti jste už slyšel?

Mára

Ta čtvrtina je veškerá doprava (vč. letecké a mezinárodní letecké), před ní jsou průmysl a energetika.

https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ENV_AIR_GGE__custom_2690862/default/table?lang=en

Josef Trögl

V čem přesně myslíte, že je slepá? Účinnost elektromotoru se blíží k 90%, na rozdíl od účinnosti malých spalovacích motorů, které se dohrabou max. ke 30%. DOjezdy se stále zlepšují s kapacitou baterií, většinu lidí už to nijak neomezuje. Uhlíková stopa elektromoboilu při výrobě je sice vyšší než u spalovacího auta, ale provozně je zase nižší, samozřejmě v závislosti na energetickém mixu, kterým se nabíjí. Podíl OZE na produkci energie stále vzrůstá, takže i tady bude z čeho brát a nabíjení elektromobilů se může stát stabilizačním prvkem sítě. A jako bonus nulové emise ve městech (PAU, NOx…), přičemž hlavně velká… Číst vice »

ksz

Aha, další zblblej.

lsp

Promiňte, že jsem tak smělý – vy jste zaměstnán na kterém českém ministerstvu?

Pája

Vy se asi nepohybujete po městě i pěšky nebo na kole, ani nemáte okna blízko ulice, že ne?

ABCD

Vy asi nebydlíte na vesnici někde v pohraničí, kde jede autobus ráno a večer a na autě jste existenčně závislý. Tito lidé často nemají dost peněz na elektromobil. Výroba elektromobilů je křížově financována z prodeje spalovacích automobilů. Vše se děje málem, jak se dříve říkalo na pokyn strany a vlády. Jinak samozřejmě máte s tím městem, hlukem, exhalacemi pravdu. Jak to vyřešit, ale co nejméně na úkor lidí, kteří za to nemohou je otázka. Uvnitř měst bych chápal zóny, kde venkovani odstaví auta na periferích a dále mhd. Kdo potřebuje nutně zaplatí za vjezd. Váš pohled je správný, ale ty… Číst vice »

Pája

Víte, každé ráno jede obrovské množství lidí z vesnic právě do těch měst a odpoledne/večer zpátky. My tady v hluku a exhalacích bydlíme, vychováváme děti. Někdy musíme zavřít okna kvůli hluku i v létě. Ti, kteří se na vesnice kvůli hluku a vzduchu odstěhovali, zase přispívají denně ke zhoršení podmínek ve městě. Rakovina ze zplodin zabíjí každoročně docela hodně lidí. Díky Putinově agresi a dostupností MHD necháváme auto větší část týdne v garáži, ale přiznám se, je benzínové. Elektrické je v ulici trvale jedno a to ještě firemní. Rozšíření nabíjecích míst prostě potřebují i řidičky k tomu, aby s elektroauty… Číst vice »

ABCD

Asi jsem to řekl blbě. Já se nebavím moc o lidech co se odstěhovali někde do satelitu. Já se bavím o lidech, kteří bydlí někde v zapadlých koutech naší země, ale asi nejen naší země, to asi platí i v zahraničí. O lidech co bydlí v těhlech zapadákovech třeba i po generace. Jsou to třeba zemědělci nebo dřevorubci nebo pracují v nějaké lokální fabrice nebo na stavbách, montážích apod. Díky tomu máme obilí, chleba, vejce, dřevo a produkty z něj např. nábytek, nebo papír (i ten třeba toaletní) atd. Chci říct, že tito lidi jezdí většinou někde do krajského města… Číst vice »

Pája

Máte pravdu, na venkově je situace s dopravou jiná. Měl jsem kdysi v takové jedné odstrčené vesnici několik let přítelkyni. Víkendový autobus nepoužitelný úplně, v prac. dny aspoň pro školáky. Místo aut člověka vzbudila cirkulárka, sekačka a nebo traktor. Dopravit sebe i případný nákup potravin, nebo třeba ze stavebnin a železářství bez auta nešlo. Felicia kombi nebo Octavia, Dacia, Passaty a podobné vozy tam odvádí obrovský kus práce a jejich náhrada za elektroauta (lhostejno zda baterie nebo vodík) si lidé nyní prostě dovolit nemohou. Vaše potřeby chápu, Vy moje také.

Anonym ze severu

Jistá paní docentka na FD ČVUT o tom měla krásnou přednášku. Doporučil bych ji navštívit. 🙂

Ono není všechno zlato, co se třpytí.

Y.K.

To jistě ne. Máte lepší řešení?

Ritchie

Než budete porovnávat účinnosti 90 % a 30 %, seznamte se prosím s druhým zákonem termodynamickým. Porovnáváte totiž hrušky s jablky, totiž práci s teplem.

xyz

Těch 90 % je potřeba vynásobit účinností výroby elektřiny z původního zdroje v elektrárně.

VS

Dobrý den,

to jistě ano, ale pokud naše firemní dieselové generátory pro výrobu elektřiny pro případ výpadku mají účinnost něco málo nad padesát procent (a jsou monstrózně veliké — přes sedmdesát litrů zdvihového objemu), bude pravděpodobně u většiny elektráren i tento součin účinností větší než spalovacího motoru automobilu (0.50 × 0.90 = 0.45).
Nebo ne?

Přeji hezký den!

lsp

Tak jim zašlete kondolenci.

lsp

Také jste si všimli, že když se v Evropě o něčem vyjednává, ČR požaduje odklady a delší čas na provedení? Já z toho mám pocit, že čeští politici jsou znovu a znovu překvapováni, že svět se vyvíjí.

Jirka

60 kilometrů je slušné, ale reálně to bude mnohem víc nabíječek. K těm 60 km se už nyní pomalu blížíme. Na hlavních tazích to je určitě.

Anonym ze severu

Hlavně celé je to kravina.

Vít Jůza

Velké silnice jsou jaké?

Kodl

A bude do té doby již existovat základní dálniční síť v České republice?

David

Je vtipné, že mnohé úseky naší základní dálniční síť zdaleka nejsou tak potřebné jako jiné úseky silnic I. tříd. Př. I/35 Lešná – Palačov či I/34 Líšov – Vranín jsou rozhodně důležitější než D35 Hořice – Sadová

VojtaDrevik

A ono se nedá pracovat na obou zároveň? Nehledě na to, že když máte dálnici tak přece tam nevynecháte jeden úsek aby jste ušetřil

Anonym ze severu

Dříve by se bývalo dalo. Teď už ne.

yxc

Nemáte pravdu. Z vypsaných úseků je Hořice-Sadová nejzatíženější.

Na I/35 Hořice Sadová je intenzita 13-15k, dle úseku, s velkým podílem NA (spojnice MB a Kvasin).

Na úseku I/35 mezi Hranicemi a Valmezem je to 7-13k.
Pro zajímavost na čtyřpruhové I/48, tedy budoucí D48 mezi Bělotínem a MUK na I/35 Lešná – Palačov je 13-15k.

NA I/34 Líšov – Vranín je to 12-14k.

yxc

Pokud hledáte plánované dálnice, kde intenzity neodpovídají a nejspíš dlouho do budoucna nebudou odpovídat dálničnímu profilu musíte zabrousit jinam než na D35. A to na D6 a D7. Tam jsou na území KV a UNL kraje souvislé úseky kde na příslušných silnicích první třídy dosahuje intenzita cca 8k voz./24h. Což je v ostrém kontrastu třeba s plánovanou I/11 severní tangentou HK, kde je intenzita mimo HK cca 16k a plánuje se v S11,5 a I/16 MB – Martinovice, kde jsou intenzity podobné, ale navíc je tu problém se střídaním směn ve škodovce. Ta se plánuje v 2+1. Plánování dálniční sítě… Číst vice »

SYN

On už se někdo dohodl na standartizaci dobíjení pro náklaďáky? Anebo se vytyčily cíle „do kdy“ to má být, ale zatím se decentně pomlčí o tom co přesně se má stavět?

J.K.

No zatím máte peklo i s osobákem…

Jirka

Myslíte z hlediska rozšíření nabíjení? Kupodivu ani ne. Rozhodně za poslední dva roky se to fakt hodně posunulo a pokud máte DC nabíjení, tak můžete jezdit bez nějakého zdržování.

Jirka

Tak pokud vím, tak aktuálně CCS standard nabízí 350 kW nabíjecí standard jako maximum. A zase nevím, proč by teoreticky nebylo možné připojit takhle k autu třeba 2 konektory s tím, že každý by nabíjel jeden okruh, tedy by ta baterka byla segmentovaná.