Doba prodlužování nádražních podchodů. Začíná stavba nového vyústění v Benešově
Nádraží Benešov. Autor: ŠJů, Wikimedia Commons
Stavbu provede společnost Strabag Rail za 47,3 milionu korun. Předpokládaná cena zakázky byla 37,9 milionu korun.
někde se to praktikovalo už dávno………namátkou třeba Rokycany – i když s problémy…
http://encyklopedierokycan.sweb.cz/zeleznicniarchitektura.htm#_Toc67596314
V Rokycanech to byl jen podchod pod tratí, bez přístupu k vlakům. Teprvě při koridorizaci tam vznikly peróny napojené na stávající podchod.
to sice ano, ale dřív než v Praze, Plzni nebo zmiňovaném Benešově…
Je moc dobře, že se takto podchody prodlužují. Železnice často tvoří ve městě neprůchodnou bariéru a těmito prodlouženými podchody se struktura města hezky zaceluje.
Jen aby to nebylo jako v Karlštejně v roce 2002.
Tam totiž pronikla voda za trať právě skrz podchod.
Jestli je to dobře nebo špatně záleží na tom, jestli násep vyhovuje jako protipovodňová bariéra nebo ne.
Nakonec se stejně přelila, protože byla až u schůdku do dopravy z peronu. Zažito.
Současný vlastník opravuje chyby (neochotu) původního vlastníka. Fakt je lepší udělat podchod, aby lidi necourali po kolejích.
tam se ale nikdo az tolik necoural, prodlouzeni podchodu vede do takove divne prumyslove oblasti.
Divil byste se, kolik lidí cestou od Konopiště či naopak tudy chodilo – kvůli nějakým 150 metrům (pravda, to by bylo do nádražní budovy, na nástupiště si zkrátili o poznání více).
Tady by hodně pomohlo uzavření služebních přechodů. Stejně je nikdo ani pro ty „služební účely“ nepoužívá – dřív tam chodila pakrová s dvoukolákem, co jinak překážel na 1. nástupišti, ale teď už ani to ne.
Pokud bude vhodná přímá cesta jinudy, netřeba toto hned rušit (a s tím i přepravu balíků); nakonec i tak lepší jedno místo než courání kdekoli…
Přeprava balíků snad byla zrušená už dávno.
Proč vlastně rozlišovat přechod pro plebs a služební přechod?
Buď se to dá přejít bezpečně nebo ne.
Plebs nemá BP1, tzn. netuší, jak přesně se chovat v kolejišti provozované ŽDC a nemá na to zdravotní prohlídku.
Takový cukrovkář, když tam jde sám, a zrovna to s ním šlehne, tak smůla. Jiný člověk zas nevidí na dálku, další netuší, že po hlavě kolejnice se nešlape apod.
Prostě výstraha je potřeba…
Cukrovkářem to může šlehnout i na obyčejném přechodu/přejezdu. Nevidomý to o sobě ví a nemůže hodně věcí. Na obyčejných přejezdech nejsou cedule „neslapat na kolejnice“, nemáme napájení jako v Británii.
Ale ty uzavřené jsou,ale lidi si je otevírají a když je zahradíte napevno,tak jednak znemožníte bezbariérový přechod na nástupiště vozíčkářům a kočárkům v případě poruchy výtahů a druhak lidi zábrany stejně prorvou!
No…a za 20 let to bude takové rameno na konci nástupiště. Tam se doveze brašna (a v ní ty dopisy), pak pojede okolo rychlík se služebním vozem…ve služebním voze totéž – a brašny se prohodí. Takže příchozí dopisy a část balíků bude na nástupišti, odchozí bude uhánět pryč…
Úzkým chodníčkem podél rušné ulice nejprve na jednu stranu do kopce a pak zase na druhou dolů. Tohle bude přeci jen lepší.
Ty trumpeto-tam chodí přes koleje minimálně půlka žáků učiliště a většina pracovníků té podle tebe divné průmyslové oblasti(odhadem tak 300-500 lidí)denně včetně mě!!
To se ten zdravý rozum objevil dost pozdě. Takových podobných zlepšováčků mám plný šuplík. A stačí inspirace ze zahraničí, nač vymýšlet už objevené?
A podělíte se?
Základ by byl chtít přepravit cestující a náklad.
To jsem se toho dozvěděl hodně… :-/
Tak například – místo dělení nástupiště na dvě části (sever – jih) zavést sektory, délka sektoru cca na délku vagonu. Mistenkářům uvádět v kterém sektoru bude jejich vůz.
Kde to délka nástupiště umožňuje, tam místo výtahu rampa sjízdná běh ohledu na techniku.
Odhady zpoždění trochu blíže realitě.
Nerušit nákladové koleje.
Výborně, ještě zahrabat I/3 před vstupem do parku…
To se krásně doplňuje! Místo kilometrové obchůzky kolem nádraží proběhnout pod ním a nad zakopanou I/3 dojít bezbariérově až k bráně do zámku! Jen by to ještě chtělo rekonstrukci a opravu cest v parku- asfalt je rozbitý a zvlněný kořeny stromů!
Je to jenom dobre, ale neprestava me me fascinovat ze takova zcela zrejma vec se neudelala pri koridorizaci rovnou a vse se dela opet odatecne, takze zase vyluky a vse s tim spojene. Vsechny tyto dodelavky jsou ve skutecnosti tak drahe.
Protože nikdy předtím se to tak nedělalo. Choceň a Hulín byly odstrašující příklady. Nebyl na to předpis a cestující by to zneužili. Navíc by se v nádražním podchodu pohybovala podežřelá individua bez vstupenky na nástupiště. A to by byl nepřípustný zmatek. Máte si obejít nádraží a vyzvednout si vstupenku nebo jízdenku. Takhle se to vždycky dělalo.
Podobný odpor se zvedl i proti zničení stejnosměrné trakce. :-/
Naprostý souhlas, krásně popsáno. A sledujte vývoj dále. Byl jsem u stavby současného podchodu i stavby kabelovodu do releovky (proti VB) Již tenkrát se to chtělo udělat, ale narazilo se na problém spodní vody. Pod zadní částí kolejiště je doslova podzemní řeka už ve 3.metrech. Tak až do toho kopnou, tak zjistí že je tam voda a začne se prodlužovat termín a prodražovat stavba. Bude objeveno dávno objevené a zase bude plejáda zajímavých výmluv.
A podobný odpor jistě bude i po přechodu čistě na 25 kV 50 Hz.
Rozloučíme se totiž se 151 a prehistorickými lokomotivami 1xx…
To každého, ale mezi modernizací koridoru a podchodem není příčinná souvislost … investorem moderizace koridoru byl stát (MD), zatímco podchod by si muselo zaplatit město …
Po letech těžko posuzovat, jak tehdy mohla fungovat „sdružená“ investice … Kraje nebyly, resp. neexistovaly krajské úřady, v té době existovaly okresy … dotace na investice do modernizace infrastruktury z operačních programů EU nebyly.
Vše platil „státní“ rozpočet, samozřejmě byla snaha stavět co nejlevněji – podle toho to také vypadá – a na nějaké obecní podchody nebyly ve státním rozpočtu peníze ….
Během let se situace změnila …
Tak Benešov se dělal kolem roku 2010 a to už bylo územní rozdělení stejné jak v současnosti.
Bylo to v roce 2006, ale to není podstatné. Podstatné je to, že opravdu v té době město nemělo zájem se na investici podílet jak finančně, tak i pozemkově. Podchod totiž bude ústit na pozemky SŽ a teprv z nich povede chodník dál po pozemcích jiných vlastníků a města. Takže by tehdy končil na pozemku drážní organizace, tedy nikde a město nemělo zájem to řešit. Takže Černý Petr je na straně města a jeho bývalých garnitur.
Jen dodám, že při rekonstrukci podchodu v rámci stavby koridoru byl podchod již do budoucna postaven tak, aby toto prodloužení bylo víceméně připraveno stavebně, až se jednou město probudí.
benesov byl v dobe koridorizace v nejakem mentalnim utlumu, treba zcela prokaucovali moznost postavit severni zastavku.
(teda ne ze by to dneska byla nejaka vyhra – zkuste se od nadrazi dostat sockou na konopiste. „ekovlacek“ 5x denne a „mhd“ cislo 4 jedouci 2x… ne za hodinu, ale za den… jo a samozrejme oboji miji nadrazi a hogofogo terminal 🙄) –
Dá se dojet i autobusy PID na Neveklovsko.
Zatím ano… 😀
vim, ale i ty jezdi trochu jako noty na buben.
Tak i ta „MHD“ jedoucí 2x denně je pokrok oproti tomu, co tu bylo předtím – nějaký autobus Mercedes motající se náhodně městem, samozřejmě úplně prázdný.
Té zastávky trochu škoda je, ale zase – rychlíky by tam něstavěly a osobáky by byly pro cesty z této části Benešova do Prahy oproti autobusům, které zastavují u Lidlu a pak jedou po dálnici, pomalé.
Město tehdy mělo jiné investice (rekonstrukce městského bazénu) a tak zrovna nemělo prostředky na stavbu podchodu, když si zrovna dráha vzpomněla, že chce přes Benešov koridor.
A proč by nutně mělo podchod platit město? To nemůže „Dobrá správa“ udělat normálně průchodné nádraží? Jo, přístup do ulice přes cizí pozemky je problém navíc, ale…
Ten problém se jmenuje: Domluvit se dráha s městem a majitelem pozemku.
Samozřejmě může – kdo to zaplatí ? Kdo ponese náklady na údržbu schůdnosti chodníku, kdo bude platit osvětlení a zajišťovat jeho provozuschopnost … Blbé otázky …. Před mnoha lety se v Plzni postavil přes HLN most – pokračování Lobezské … kdy to bylo nevím … Uvažovalo se, že by se z mostu umožnil přístup na některé perony …. celkem logické …. Nestalo se, protože nastal problém – komu budou schody patřit, kdo zajistí v zimě údržbu – riziko úrazu pěších …. Dohoda se nenašla -tehdejšímu vlastníku nádraží by schody na peron ani tak nevadily, ale odmítaly se podílet na jejich… Číst vice »