umbrellamobility
umbrellamobility
umbrellamobility
Automobily Elektromobilita Nová mobilita

Do roku 2025 chce Praha 750 dobíjecích stanic pro elektromobily

Nabíjecí stanice u náměstí Míru. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Nabíjecí stanice u náměstí Míru. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Celkově chce mít Praha do deseti letech na 4500 míst s možností nabíjení, posloužit mají i pouliční lampy

Na území Prahy by mělo být do roku 2025 zprovozněno minimálně 750 dobíjecích stanic pro elektromobily. V následujících pěti letech by jich mělo vzniknout dalších několik tisícovek. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Vedení města dnes rovněž schválilo plán rozvoje dobíjecí infrastruktury, který navrhuje několik variant postupu jejich budování. Rozšíření elektromobility má pomoci zlepšit kvalitu ovzduší v Praze.

Do zhruba pěti let by mělo být podle dokumentu zprovozněno zmíněných alespoň 750 dobíjecích stanic. Vzniknou jak v nových lampách veřejného osvětlení, tak mimo ně. „V další etapě časový plán do roku 2030 předpokládá, že cílem výstavby stanic by mělo být zřízení celkově 4 500 parkovacích dobíjecích stanic,“ píše se v dokumentu. Ten počítá i se vznikem rychlodobíjecích stanic.

Schválená koncepce rozvoje navrhuje pětici možností, jak síť dobíjecích míst vybudovat. Liší se jak ve výši nákladů, tak množství snížených emisí. Nejdražší varianta, tzv. investiční model, počítá s náklady až dvě miliardy. Jako nejlepší strategie vychází podle studie firmy Deloitte, kterou si město nechalo udělat, založení společného podniku měst s některou z firem a koncese na vybudování a provoz stanic.

Podle studie musejí být stanice po Praze rozmístěny rovnoměrně a lidé by měli platit za elektřinu co nejnižší možnou tržní cenu. Tím město maximalizuje motivaci k přechodu na elektromobily. V maximálně možné míře bude využito k výrobě elektřiny obnovitelných zdrojů.

„Nyní byla pověřena městská společnost Operátor ICT, aby rozpracovala dvě varianty možné podpory elektromobility, respektive rozvoje dobíjecí infrastruktury. Buď ve formě koncese se soukromým subjektem, nebo založením společného podniku za podmínky, že by do něj město nevkládalo žádné čistě finanční prostředky,“ řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Do roku 2030 má podle predikce města jezdit v Praze až 200.000 elektromobilů.

K vytvoření dobíjecích míst v lampách veřejného osvětlení je nutné zajistit dostatečný příkon. „Proto jsme už v minulém roce spustili obnovu sítě veřejného osvětlení, kdy posilujeme přenosovou soustavu. Počítáme s tím, že právě lampy by se měly v budoucnu stát pilířem soustavy tzv. pomalého dobíjení elektromobilů,“ řekl radní Jan Chabr (TOP 09).

Vedení Prahy chce kromě vzniku dobíjecích stanic pro elektromobily či vozy na plyn podporovat i další alternativní způsoby dopravy, a to sdílení automobilů nebo upravit ceny v parkovacích zónách pro elektromobily a hybridní vozy. Pracovat bude také na zavedení mýtného. Radní loni v říjnu schválili Strategii podpory alternativních pohonů do roku 2030.

Pražští zastupitelé předloni vyhlásili v Praze klimatický závazek, při kterém chce město do roku 2030 snížit množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent a do roku 2050 chce, aby byla metropole bezuhlíková. Zároveň schválili opatření, kterými toho hodlá dosáhnout, a to např. nákup energií z obnovitelných zdrojů, omezení topení pevnými palivy nebo podpora aut s jinými než spalovacími motory.

ČTK

Odebírat
Upozornit na
guest
111 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vašek

Nechci elektromobil! Stačí mi v autě jedna baterka, je to nejméně spolehlivá věc z celého auta.

Petr

To posílení přenosové soustavy asi nebude probíhat bezemisne.

Bergham

Žiju v Praze a rád bych si elekroauto koupil. Ale není kde nabíjet. 750 stanic do 2025? To není příliš dynamický rozvoj… Jak to tak vidím, další auto elektrické stále nebude.

Jakub P

Zas jsou to jen ty, který má v plánu stavět město. I v Praze je spousta míst, kde je můžou (a nejspíš budou) stavět jiní.

FRX

A v každé lampě bude ten rakouský filtr na nezelené mluno !!

leviathan

To bude na těch pár elektromobilů až příliš. Bez zdrojové stability jde jen o zbožné přání.

medvěd

Praha cpe peníze do výstavby nabíječek e-aut a nemá hotový obchvat města. Takže stejně musíte městem projet kolem centra – no asi ekologické, že ? Proč neudělá na krajích Prahy 10 x P+R parkoviště pro min. 1000 aut ? Auta by nejela do centra města a ovzduší by se zlepšilo. Kolik budou stát pozemky na stavbu nabíječek a jejich provoz? Kolik bude stát veřejné osvětlení potom , až na něj připojí dobíjení aut = padne status veřejného osvětlení a město bude platit plnou cenu ! Ceník pro veřejné osvětlení a dobíjení e-aut má trochu jiný podmínky pro přiznání. Inu mají… Číst vice »

dopravak

Ty nabíjecí body jsou snad primárně pro obyvatele města, aby nejezdili se spalovákem po městě. Vy byste si snad v centru parkoval auto na Černém Mostě? Rozvody osvětlení zůstanou tak, jak jsou. Jenom se k rozvodu osvětlení přidá další kabeláž k nabíjení. Nabíjecí místa budou buˇv lampách samotných, nebo v malých sloupcích na chodníku. To je všechno ve vlastnictví města, takže to město nic stát nebude. Fakt nehledejte problém tam, kde není. https://i.guim.co.uk/img/media/90d188f5f99ab475baae014582c33d6e8a5d6955/0_267_4000_2400/master/4000.jpg?width=1920&quality=85&auto=format&fit=max&s=f867f6d91a78ce8741b58035625b5d29

Jirka

Zatím se uvažuje jen o lampách, které se stejně musí opravit/vyměnit. Kabely se vytrhají a položí se jiné. Zmenší se okruhy a ty se napojí na trafostanice. Elektromobil se nabíjí 11 kWh, lampa samotná byla dimenzovaná na asi 0,3 kWh. Výsledek bych nenazval veřejné osvětlení, ale spíše síť dobíječek. Ostatně samotná nová lampa hraje v celé akci minimální položku.

dopravak

Lapmy samotné na těch 11kW být mohou, ale pro nabíjecí sloupky není ani tolik potřeba. Tam bych to viděl spíše na nějaké 3kW, které utáhne jeden 16A jistič.

Jackub

No jo, ale jakým způsobem se k tolika lampám ten zvýšený výkon dostane? Bude třeba zásadně posílit stávající linky, aby mohla být navýšena rezervovaná kapacita. To je na přestavbu a zásadní posílení celé rozvodné sítě (protože toto nebude budovat pouze Praha).

dopravak

Páteřní síť (400kV, 200kV a 110kV) je dostatečně tvrdá. Ve městech je na ni napojena opět robustní 22kV síť. Maximálně tak stačí průběžně měnit trafa 22kV/400V za výkonnější. Ani v nejoptimistějším scénáři rozvoje elektromobility ČEPS nepočítá s navýšením spotřeby více než o 7%. http://www.smartcityvpraxi.cz/rozhovory_komentare_138.php

asdfr

Zaujimave, viem o pripadoch novostavieb, kde na slovenske rozvodne zavody nepovolili silnejsie istice ako 3x20A a to vratane elektrickeho kurenia.

dopravak

Jako stát se to může vždycky. Pokud jde o nějakou odlehlou oblast s dlouhým 22kV vedením, nebo je hodně domků na trafu, tak se může stát, že distributor nepovolí silnější jističe. Já ale neznám nikoho, komu by nepovolili 3x25A, což na nabíjení EV bohatě stačí. Ve městech je to zase něco jiného. Pokud infrastrukturu buduje město s PRE, tak se mezi sebou domluví, kolik kapacity je na stávající síť možná zapojit. PRE si ve vlastním zájmu trafa když tak posílí, protože má z nabájení příjem. Uvědomte si, že ten nárůst spotřeby je v řádově v desetinách procenta ročně, což je… Číst vice »

asdfr

Nemate niekto linku na to, co schvalili ?

dopravak

Než se tady vyvalí nějaké katastrofické scénáře ohledně black-outu, tak si dovolím přidat několik dat. Zde najdete prognózy vývoje energetiky v ČR a na konci se píše: Z porovnání uvedených hodnot je patrno, že elektromobilita v základním scénáři bude činit cca 3 % veškeré netto spotřeby a ani v nejoptimističtějším scénáři nepřesáhne 7 % veškeré netto spotřeby. Pro srovnání, vyšší než spotřeba elektřiny u elektromobility budou například spotřeba tepelných čerpadel nebo ztráty v distribučních a přenosových sítích. Pokud jde o těch 200000 EV, tak při ročním nájezdu 15000km to dělá nějaké 3MWh na auto. Zmiňovaný počet EV tak spotřebuje ročně… Číst vice »

J.K.

To jsou správná data, jenom asi nereflektují, co se stane když v normě Euro VII půjde vyrábět už jenom elektromobily. Pak vám do x let (dožití starých) přejde do elektrické trakce celá doprava, a z paliv dnes dostáváme podobně energie jako z elektřiny. Tedy nárůst k dvojnásobku, pokud by tento scénář nastal.

dopravak

Všechna vozidla v ČR spotřebují za rok zhruba 25TWh elektřiny, což je pro zajímavost zhruba to, co každý rok nyní vyvážíme. To už by vyžadovalo nějaká opatření v síti – nové vedení, PVE apod., ale to je otázka desítek let dopředu, kdy se změny odehrají postupně. I pro všechna vozidla by celková spotřeba dělala asi 40% dnešní výroby. Rozděleno do 40ti let to dělá zhruba procento nárůstu ročně. To není nic nereálného.

Modré zábradlí

200000 elektromobilů do roku 2030 (a předpoklad, že potom se to teprve pořádně rozjede). Na to 4500 dobíjecích míst. Něco mi říká, že dojezd, cena a životnost akumulátoru bude ten nejmenší problém…

Jiří Kocurek

Ono už jenom státní plánování soukromého majetku je poněkud zvrhlé.

Kalina

Plánovaná veřejná nabíjecí místa budou bezpochyby součástní městské infrastruktury. Není zde souvislost se soukromým majetkem.

dopravak

Ono je to asi podobně jako u stavby parkovacího domu. Město ho postaví a pak místa pronajme lidem. Tady zase město ve spolupráce s PRE obnoví osvětlení a když už má rozkopaný chodník, tak tam přihodí tlustší kabel, který utáhne i to nabíjení. Pokud by se odběr časem zvýšil, tak PRE prohodí v rozvodně větší trafo. Platit se to bude podle odebrané energie uživateli EV. Koruna, dvě na kWh není zas tak zanedbatelný příjem.

Jan

Pokud by se drtivá většina nabíjela doma v garáži nebo ve firemní nabíječce tak by to snad i šlo. Ale jinak souhlasím, rychlost nic moc. Za současné situace to docela chápu, zatím je u nás, norzdíl od movitejšího západu, elektroaut málo a poptávka po nabíjení není nijak závratná. Za pár let to může být jinak a šlo by zařadit vyšší rychlost stavby nabíječek, Tou dobou budou stejně ty stávající moc pomalé. Já sám očekávám, že vývoj bude probíhat stylem dlouho nic a pak se najede na masouvou výrobu levných elektromobilů, těžko říct za kolik přesně let. Ale to by chtělo… Číst vice »

Kalina

V první vlně se rozšiřují elektromobily mezi movitějšími lidmi, kteří mají možnost nabíjení z vlastní zásuvky. Ačkoli souhlasím, že 4500 nových míst není příliš ambiciózní plán.

David

750 dobíjecích stanic za 5 let ve městě s milionem obyvatel mi nepřijde moc ambiciózní plán.

Leinad

750 městem dotovaných.
K tomu očekávám, že dál bude narůstat množství jiných – tržních dobiječek pre a dalších operátorů(pokud bude počet elektaku narůstat, divil bych se kdyby se nepřidal omv, Shell,…), reklamních dobiječek v obchiďácích, soukromě noční nabíjení v garážích,…
Taky budou lidi, kteří koupí plug-in hybrid a nebudou nabíjet (při jízdě ve městě stejně rekuperuje, spotřeba nad tu uváděnou výrobcem hodně lidem nevadí).

Pražec

Prý budeme snižovat emise CO2. Ok, na to musíme ale do slibovaného roku 33 opravdu odstavit uhlí. Což v našich podmínkách nejde bez rozšíření instalovaného výkonu JE.
Pan Hřib se občas zapojuje i do politiky státní a mezinárodní – to nijak nekritizuji, někdy jsem za to i rád. Má-li však své klimatické závazky splnit nejen podle litery (tedy že elektřina=nulové emise bez ohledu na zdroj), měl by teď svou autoritou podpořit jádro.

...

Bohužel máte pravdu. Alternativní zdroje bez baterií nedávají smysl provozně a s bateriemi zase nedávají smysl ekonomicky.

Jirka

Alternativní zdroje smysl dávají, ale v zimě, kdy je potřeba proudu největší, mají solární panaly zanedbatelný výkon a vítr u nás fouká minimálně. Takže teoreticky lze v létě mít soláry + baterky. Ve zbytku JE, která v létě bude měnit palivo a v zimě navíc plyn.

Franta

Jak jste přišel na to, že v zimě je potřeba proudu největší? Dneska se hodně spotřebovává i v létě díky klimatizaci. Jenom selským rozumem vám vyjde, že uchladit v 30 stupních venku třeba obchodní centrum na 20 stupňů vevnitř sežere sakra hodně. Topení je trochu jednodušší, protože mu pomáhá odpadní teplo ze spotřebičů. V zatepleném domě už tak od 8 stupňů průměrné denní teploty venku není potřeba topit, protože solární zisky ze slunce, odpadní teplo ze spotřebičů a z lidí už to krásně vytopí. Tzn. že se může stát, že od 15 stupňů nad nulou už se musí některé budovy… Číst vice »

dopravak

Klimatizaci má málokdo, ale elektricky se vytápí kdeco. Pak se taky více svítí a sedí u TV. Teď v mrazech byla spotřeba rekordní. Nejmenší spotřeba bává v červenci – nesvítí se, netopí a v továrnách jsou dovolené. Minimální spotřeba bývá poloviční okolo 5-6GW. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ceps-mrazy-v-cr-zatizily-sit-spotreba-elektriny-byla-rekordni/1996613

Jirka

Piráti jsou v Evropském parlamentu ve stejné frakci se zelenými. Nyní se k JE nevyjadřují, ve skutečnosti ale budou JE házet klacky pod nohy. Zelení a ekoaktivisti nechtějí slyšet o tom, že nebude dostatek proudu. Považují to za hate speech. Odborníci přitom varují, ale politici je nechtějí slyšet.

jura

V zasuvce je elektriny dost.

dopravak

Ono to jde i jinak. Němci momentálně jednou z 60% na obnovitelné zdroje. Ty samozřejmě potřebují nějaký systém ukládání energie třeba v přečerpávacích elektrárnách, ale to jsou všechno řešitelné věci. https://www.electricitymap.org/zone/DE

Milan

V Německu Transnet BW udělil zakázku na výstavbu elektrárny na topný olej v lokalitě Marbach am Neckar. Ano, čtete správně na topný olej! Musí stabilizovat soustavu po odstavených jaderných blocích. Tak asi takto dopadá ta německá ekologie. Zdroj: https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemecko-udelilo-zakazku-ctvrtou-elektrarnu-ktera-ma-jihu-zeme-zajistit-stabilitu-soustavy

dopravak

No jasně, ale v čem je to špatné? Vedle OEZ potřebujete mít nějaké záložní zdroje zejména na zimu, kdy je velká spotřeba a nefouká. Ty po většinu roku nejedou a nic nevypouští. V zimě se rozjedou jako doplňkový zdroj, případně pokrývají nějaké poklesy ve výrobě. Třeba teď jedou plynové zdroje na čtvrtinu kapacity. V létě to bude ještě méně. I u nás bude pořád část výroby z plynu, ale to se bude jednat o menší zdroje, které využijí ztrátové teplo třeba na vytápění okolních domů. https://www.electricitymap.org/zone/DE

Jirik

Priklad z praxe: Podivejte se na te mapě na CO2 Německa a porovnejte s Francii. Proc ma mnohem mene CO2? Kdo ma levnejsi energii?

dopravak

Francie má mnohem více JE, to je známá věc. Pro emise CO2 je to samozřejmě dobře. Otázkou zůstává, jestli jsou náklady na likvidaci jaderného odpadu a celé JE v ceně za elektřinu započteny.

Jan

V EP jsou dvě frakce zelených, Piráti jsou u té mírnější (Greens/EFA). Jsou skeptičtí k JE nikoli z důvodu ideologického, ale ekonomického. Prostě jaderná elektrárna stávající generace je příliš drahá na stavbu a provoz a trvá hrozně dlouho než se uvede do provozu. Z toho důvodu je jako zdroj elektřiny spíše na chvostu všech řešení. Určitě by nejdřív vypínaly uhlí než jádro, jen v Německu to naplánovali naopak. https://www.pirati.cz/program/dlouhodoby/energetika/

Jirka

JE je z hlediska ceny problematická, protože nikdo neví co bude za 20 nebo 40 let. Nicméně pokud nechce být ČR v 80% závislá na dovozu elektřiny, tak ji nic jiného než JE nezbývá postavit.

Jirik

JE je pry z hlediska ceny problematicka, ale platit kazdy rok 50 mld Kc na obnovitelne zdroje s priblizne ctvrtinovym objemem vyrobene elektriny problem neni.

dopravak

Souhlasím s tím, že solární tunel před lety je obrovský průšvih a díky tomu nemá solární energetika úplně dobré jméno. JE je ale z dnešního pohledu průšvih ještě větší. Instalovaná kW FVE stojí okolo 30 000Kč, JE stojí 200 – 300 000Kč. FVe jede zhruba 1000h ročně, JE zhruba 8000h. FVE nic nepálí, nemá žádné zaměstnance a není potřeba budovat pro vyhořelé palivo drahé sklady. JE má svoje výhody, ale vyrobená kWh je ze všech elektráren zřejmě nejdražší.

Milan

Určitě by nejdřív vypínaly uhlí než jádro? To je fain, že známe pořadí vypínání. Chybí jen malinkatý detail, čím to uhlí nahradit, když slunce nesvítí a nefouká vítr.

dopravak

V rámci dne jde poměrně jednouše využívat přečerpávačky, případně lze stavět další. Třeba instalací reverzních turbín na vltavské kaskádě jsou získat řádově stovky MW. Energii lze i poměrně levně dovážet z Německa v době přebytků (Německo má nainstalováno přes 100GW solárů a větrníků) a energii pak ukládat.

Greta

Praha hlavně musí vyřešit zdroje tepla po odstavení Elektrárny Mělník. Snění o nových atomových katedrálách není její věc.

J.K.

No výstavba JE v Mělníku je řešení , místo uhelky. Energie a teplo zůstane, vzduch se zlepší. Jinou alternativu v těchto dimenzích neumíme.

Kalina

Jediným reálným řešením je plynofikace mělnické elektrárny.

Jirka

Jenže plyn je jen dočasné řešení. Má sice poloviční emise CO2 oproti uhlí, ale další půlka emisí vznikne při těžbě. Do budoucna čeká plyn stejný osud jako uhlí.

Kalina

To je ale výhled o několik dekád dále, např. syntetický metan, ukládání energie z fotovoltaiky do vodíku atp.

Greta

Spíš ZEVO.

Milan

To má tu skvělou nevýhodu, že cestou se polovina energie ztratí oproti tomu, kdyby se ten plyn spaloval přímo v bytech. Takže za dálkové vytápění se bude platit dvojnásobek ceny než za „vafky“. Nepůjde už o odpadní teplo.

Kalina

V Mělníku po odstavení uhlí a při plynofikaci zřejmě vznikne kogenerační výroba, tj. výroba elektřiny s využitím „odpadního“ tepla pro vytápění.

...

Je fakt, že po zrušení blokových plynových výtopen na sídlištích by odstavení centrálních zdrojů mělo hodně drtivý dopad.

J.K.

Asi tak – a neřeší to, že by si každý bytový dům zase zřídil plynovou kotelnu, protože prodražování je skrze CO2 emisní povolenky – nic by to neřešilo, a technicky by to bylo zase jenom horší. Z téhle pasti není cesta ven – jenom částečně jádro, nebo přehodnotit CO2 výpalné, aby sloužilo jako cesta k čistější budoucnosti, nikoliv jako džihád na spálení čehokoliv.

dopravak

A co kdybychom začali myslet trochu moderněji. Na střechách domů postavit fotovoltaické elektrárny v plynové kotelně nainstalovat kogeneranční jednotku. V létě může část spotřeby pokrýt slunce a v zimě pojede část spotřeby z kogenerance.

Jiří Kocurek

Na střeše domu se 150 byty získáte dostatek eletkřiny pro 5-10 bytů. Kogenerační jednotka je drahá a 1000x malá má poloviční účinnost než 1x velká téhož výkonu.

dopravak

Jasně, že střecha paneláku nepokryje komplet spotřebu, ale v případě menších domků už je ten podíl na spotřebě poměrně výrazný. Při pokrytí větších hal, supermarketů, nebo parkoviště už jsou to desítky MW, které dokážou pokrýt už velkou část spotřeby. V kombinaci s uložišti energie a kogeneracní to vyjde pořád levněji, než drahé centrální zásobování. Vždy je potřeba kombinovat více zdrojů, aby se mix navzájem doplňoval. Celkový potenciál obnovitelných zdrojů není zdaleka využitý. Už jenom ohřev vody, kdy se nejprve vyrobí složitě elektřina a pak se s ní topí v bojleru, není úplně ideální. Naproti tomu pár panelů na střeše rodinného… Číst vice »

asdfr

Vydel si nejake statistiky produkcie tych FVE v zime? Jedna FVE na rodinnom dome. Instalovany vykon nejakych 3.9 kWp. To je 12 panelov o roznere 1.6 x 1 m, takze to mame takmer 20 m2. Za cely januar bola jeho produkcia elektrickej energie 19 kWh.

dopravak

Představte si, že viděl. Každý obnovitelný zdroj má svůj cyklus. FVE když svítí, větrné když fouká a vodní když je dost vody. FVE s malým bateriovým uložištěm dokáže pokrýt spotřebu RD zhruba půl roku. V sumě za celý rok cca. z 70-80% (záleží na spotřebě a velikosti FVE). V zimě je to samozřejmě horší, ale to neznamená, že je to špatně. V zimě se dá doplnit krásně kombinovanou výrobou tepla s kogenerance.

J.K.

Obávám se že malé bateriové úložiště je Vám k ničemu, zkuste si spočítat jak velké potřebujete.

A pokud je CO2 fuj, tak zapomeňte na kogeneraci, zdraží se politicky skrze povolenky stejně jako uhlí. Zkuste to vymyslet bez CO2 , schválně…

dopravak

Na RD se běžně používá 5kWp elektrárna s 10kWh uložištěm. Ta pokryje spotřebu po většinu roku.

dopravak

Bez emisí CO2 to zatím prostě nejde,to ale neznamená, že je nemáme snižovat.

dopravak

Zrovna teď dodávají soláry v Německu zhruba výkon šesti Temelínů. https://www.electricitymap.org/zone/DE

asdfr

Zaujimave, Nemecko stale s tymi 6 FVE temelinmi ma podla toho odkazu horsiu Co2 stopu ako Slovensko.

dopravak

má, protože má méně jaderek.

asdfr

A by ma zaujimali, cim to Nemecko nahradza tych 6 temelinov napr o 19:00 vecer.

dopravak

Naběhnne zhruba 15GW vodních a přečerpávacích elektráren, podobně jako u nás. Máme zhruba 1GW v přečerpávacích elektrárnách a třeba celá Vltavská kaskáda pracuje výhradně ve špičkovém režimu.

PetrD

pěkné grafy výroby jsou zde : https://oenergetice.cz/energostat

Kalina

Podíl jednotlivých zdrojů energie v průběhu času můžete sledovat zde: https://www.electricitymap.org/zone/DE

J.K.

Protože zrovna roztál sníh a svítí.

Jinou řečí, těch 6 Temelínů musíte mít dvakrát, jednou ve FVE, jednou v pohotové záloze.

dopravak

To je známá věc, je potřeba mít vyšší instalovaný výkon a nějakou akumulaci. Zřejmě proto mají 5 Temelínů v přečerpávačkách.

asdfr

A nie su nahodou tie precerpavacky v Norsku ? Nieco som zachytil o nejakom hrubom kabli z Nemecka do Norska, pricom precerpavacky v Norsku mali sluzit ako akumulacia energie pre Nemecko.

dopravak

Ne, podle https://www.electricitymap.org/zone/DE má Německo instalováno necelých 10GW přečerpávaček.

asdfr

Nasiel som to. Ten kabel sa vola NordLink a jeho prenosova kapacita ma byt 1.4 GWh

https://en.wikipedia.org/wiki/NordLink

J.K.

No ale jak dlouho z nich umí těch 10 GW táhnout? ( Nebo je to 10 GWh ? To by bylo zase málo i na Německo)

J.K.

V přečerpávačkách nemůžete mít Temelíny, ale Temelínohodiny, dny nebo týdny ( pro FVE)… Akorát ty Temelínotýdny tam určitě nemají, v takovém rozsahu to neumíme… (pro pokrytí týdnů výpadku větru nebo svitu)

dopravak

PVE fungují pro den/noc. Na to ta kapacita stačí. Pro dlouhodobější skladování energie se hodí p2g – výroba sytnetického vodíku/metanu a skladování v podzemních zásobnících. V zimě pak provoz paroplynových zdrojů. Zpočátku na fosilní plyn, časem na syntetický metan vyrobený z obnovitelných zdrojů.

J.K.

A umíte to p2gas komerčně dělat, nebo je to stejně výhodné jako jaderná fúze? (ta je taky energeticky mnohem lepší než štěpení, jenom to nikdo nemůže rozchodit v reálném světě , použitelně a stabilně)

dopravak

Na rozdíl od jaderné fúze pracuje p2Gas na známých technologiích, které se dají během pár let výrazně zlevnit. Třeba ceny FVE panelů klesly během posledních 10ti let o 80%. Výkon se tak bude dále zvyšovat a s tím se také zvýší poptávka po řešeních P2G. Výroba vodíku, nebo metanu je známá, uskladňování plynu v podzemních zásobnících probíhá ve velkém už dnes (v zásobnících máme zhruba třetinu spotřeby plynu). Takže oproti jaderné fúzi bych řekl „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“.

https://www.solarninovinky.cz/jake-fotovoltaicke-panely-budou-dominovat-trhu-v-roce-2020-kam-zamiri-ceny/

Kalina

Budou se odstavovat uhelné bloky, spalování uhlí se nahradí plynem.

Jiří Kocurek

Tak se běžte modlit k větrníkům a ke Slunci, aby v noci vyšlo. Jooo akumulace. Ale musí být zelená, jinak budou zelení proti, protože jim z toho žádná koruna nekápne. Takže přečerpávačku ne, 70% účinnost je špatně. Jedině power to gas s účiností 10 %!

dopravak

No já nevím, kteří zelení jsou proti přečerpávačkám. Dosti zelené Rakousko jich má hromadu https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_%C3%B6sterreichischer_Kraftwerke.

Milan

Co se týče přečerpávacích elektráren. Bylo navrženo dvacet lokalit, které disponovaly celkovým výkonem 12 000 MW a mohla ročně akumulovat přečerpáním až 20 000 GWh. Jednalo se o Bradlo Byčí Skála, Cukrová Bouda, Český Krumlov II, Hardegg, Hříměždice, Křivoklát-Červený Kámen, Labská, Raspenava, Rejštejn, Sendráž, Skuhrov, Slavíč, Spálov, Světlá hora, Šumný Důl, Vilémov a Zleb. Je však třeba říci že většina z nich je v současné době nejen z ekologického hlediska nerealizovatelná. Reálně se tak v současné době uvažuje o šesti z těchto lokalit. Nejperspektivnější je Slavíč u Frýdku-Místku nedaleko přehrady Morávka v Beskydech. Její výkon by mohl být až 1124… Číst vice »

Franta

Polovinu těhle lokalit vymýšlel vodohospodář bez toho, že by absolvoval vlastivědu ve 3. třídě ZŠ. Jak tam může dát Raspenavu, když je na severním svahu Jizerek nejcennější bučina ve střední Evropě. Vilémov, Skuhrov, Labská… Ideálně bych využíval Krušné hory. Zlomové hory s převýšením jako prase. Dole jezerní oblast se zatopenými doly a nahoře plošina. Proč se tedy neplánují přečerpávačky primárně tam? https://mapy.cz/s/galurenore

dopravak

Nevím, jak jsou tyhle informace aktuální. Jezera s PVE se zatopených dolů se plánují. Kapacita je zde v řádech desítek GWh. Celá oblast je navíc velice dobře zasíťována 400kV vedením s přímým propojením do Německa. PVE u nás ukrývají obrovský potenciál. V Německu, ale i v Polsku se budou dále stavět větrníky a pokud fouká, tak cena klesá někam k 20€/MWh. Pokud se nám podaří elektřiny ve vodě uskladnit, tak ji můžeme daleko levněji importovat a následně využít pro vlastní spotřebu, nebo draze prodat zpět. Ono je v případě dovozu dost podstatné, kdy se dováží. Pokud se dováží v době… Číst vice »

dopravak

Těch 200000 EV by dělalo asi 0,7% celkové výroby ČR. Opravdu si myslíte, že je to takový problém? http://www.smartcityvpraxi.cz/rozhovory_komentare_138.php

Pražec

Z Vámi uvedených čísel jasně vyplývá, jak málo emisí se takovýmto přechodem na elektromobilitu ušetří.

Kalina

Díky elektromobilitě zásadním působem poklesnou škodlivé emise ovlivňující životy statisíců obyvatel měst, tam kde jsou dosud emise z dopravy hlavním činitelem ovlivňující životní prostředí.

Milan

Především je potřeba vrátit nákladní dopravu na elektrifikované železnice. U kamionové dopravy je spotřeba fosilních paliv v dopravě největší. Přitom v této oblast není třeba čekat na nové technologie.

dopravak

To máte samozřejmě pravdu, ale podpora železnice se s podporou elektromobility nijak nebije.

Kalina

Nevěřím tomu, že přepravní výkony na železnici budou stoupat, spíš naopak. Železnice není flexibilní a nesplňuje požadavky nového průmyslu. Skončení kůrovcové kalamity a útlumu uhelných zdrojů v následujících letech není dobrý výhled pro železnici. Větší úspěch může mít spíše elektrifikace dálnic.

dopravak

To bych neřekl. Nákladní železnice určitě nemá perspektivu v kusových zásilkách na lokálkách. Potenciál mají hlavně ucelené vlaky na hlavních tratích. Jezdit s jedním kontejnerem z Rotterdamu není úplně optimální. Ucelený vlak to zvládne mnohem levněji. Tam je potřeba zaměřit se na kapacitu tratí, aby vlak na koridoru neposkakoval po 10ti km.

dopravak

Jenomže zde musíte rozlišovat zejména lokální emise NOxů a pevných částic, které tvoří třeba v Prze 90% znečištění. Ty globální emise CO2 to řeší malým podílem, ale s rostoucím počtem EV se bude dále zvyšovat. U EV je potřeba dále zmínit i jednoduchost výroby energie pro nabíjení. Zatímco EV můžete nabíjet jednoduše z FVE na střeše, nebo parkovišti, tak naftu, plyn, nebo vodík si v rodinném domku nevyrobíte.

asdfr

Mozte mi prezradit, kolko toho nabijem FVE EV od 16:30 poobede ked pridem z prace v obdoby od oktobra do marca ?

dopravak

Nic moc, ale v druhé polovině roku nabijete odpoledne/o víkendu poměrně hodně. Nikdo nikde netvrdí, že je možné nabíjet EV POUZE z FVE. Není potřeba hned budovat ostrovní systém. Měniče FVE jsou poměrně sofistikované a dokážou spotřebu poměrně inteligentně řídit. Při dostatku akumulují energii do vody, baterií, nebo nabíjejí auto. Při nedostateku energie se odebírá běžně ze sítě. To není žádná raketová věda. Běžná FVE tak dokáže pokrýt 50-80% spotřeby domku včetně auta. I těch 50% není vůbec špatných, protože se vyrobí přímo v místě, bez záboru půdy a bez nutnosti cokoliv spalovat.

Jakub P

Navíc v tý zimě, kdy většina lidí zdaleka tolik nejezdí na výlety a spíš je to jen ráno do práce, večer z práce, nebude ani zdaleka potřebovat dobíjet každej den celou kapacitu baterky od skoro nuly do plna. A samozřejmě když ta potřeba občas vyvstane, pokud to není ostrovní systém, není problém pro jednou dobít ze sítě. A pokud by to ostrovní systém byl, holt by musel mít o dost větší bateriový úložiště (což ostrovní systémy samozřejmě maj). Nebo v úplně nejhorším případě by člověk zajel na rychlonabíječku, jako na delších výletech… Každopádně řešení této drobnosti je spousta.

dopravak

Přesně tak, budovat v běžné zástavbě ostrovní systém nedává žádný ekonomický smysl. Prostě se část přebytků ze slunečného dne naakumuluje do teplé vody a část do baterek. V zimě to spotřebu nepokryje, tak se jede více ze sítě. Do kombinace s FVE se dají používat krásně mikrokogeneranční jednotky, které zas jedou jenom v zimě, takže se cykly krásně doplní. V budoucnu se zřejmě prosadí primární články na metan, které tak nějak pokryjí spotřebu domku a odpadním teplem topí.

J.K.

Bez nutnosti cokoliv spalovat hned potom, co vám dorazil panel levně vyrobený v Číně, protože tam mají levnou energii, lodí přes Hamburk… A jak ho ekologicky zlidkvidujete?

dopravak

FVE má uhlíkovou stopu 45g/kWh, to je pořád dvacetina uhelky. Pokud to beru na hmotnost celé FVE, tak tam je naprostá většina recyklovaných materiálů – hliník, měď, elektronika. Recyklační proces je už zvládnutý a není se potřeba ničeho bát.

Kalina

Domácí FVE jsou obvykle hybridní, tj. s bateriovým úložištěm, které pokryje spotřebu domácnosti v době, když už je výroba z fotovoltaiky nízká.

asdfr

A dali ste si niekedy nacenit tu vasu hybridny EV ? Navratnost beznej EV sa pohybyje okolo 8-10 rokov, pokial do toho zamontujete baterky tak navratnost sa presuva za horizont 15 rokov.

dopravak

S dotací se dá dostat na návratnost okolo 10ti let. Je to hodně, ale třeba JE po deseti letech nedodá do sítě ještě ani kWh.

Jirik

Nutno ale jeste dodat ze cela stavba odpovidajici jaderky je z tech dotaci za 10 let zaplacena

J.K.

To dříve, za soláry platíme 40 mld ročně jenom výrobcům ( tedy není v tom nutnost speciální zálohy)…

dopravak

ale to je úplně něco jiného. Solární tunel vznikl naší vlastní vinou, kdy jsme nastavěli obrovské výkony velkých parků za vysoké garantované ceny. Dneska je cena FVE poloviční a mnohdy se vyplatí i bez dotací. JE jsme taky stavěli za gigantické částky s veřejných zdrojů. O stavbě a údržbě skladů jaderného paliva raději nemluvím.

Jirik

Tady je docela zajímavý porovnání ceny, a mimochodem soláry potřebují taky backup + akumulaci, takže ono to tak laciný nebude. https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jake-jsou-ceny-za-jaderne-reaktory-iii-generace

dopravak

Back up potřebují všechny zdroje včetně jaderných. Stačí špatně udělané zkoušky svarů a stojí celý blok, jak se před pár lety stalo v Dukovanech. PVE se budovaly mimo jiné pro zálohu JE. Ty ceny v článku potvrzují to, co říkám – energie z jádra je extrémně drahá. V dnešní době jádro potřebujeme, ale o nových blocích už si nejsem tak jistý. Spíše je potřeba dobře propojit sítě se sousedy. Pokud bude výstavba větrníků v Polsku (už teď mají 22x vyšší instalovaný výkon) a Německu postupovat stávajícím tempem a my si zároveň postavíme dostatečné akumulační kapacity, tak můžeme jet z velké… Číst vice »

Jirik

Ty ceny v článku potvrzují to, co říkám – tak se podívejte ještě jednou do tabulky v tom článku – cena fotovoltaiky za 60 let 1 GW – 400mld, jaderky 100-200mld. Dále peníze za soláry jdou většinou do číny, za jaderky jdou částečně k nám, i cena za provoz zůstává částečně v čechách.

Zrzek

Jen při výrobě benzínu, nafty, plynu se vyrábí všudy přítomné plasty,bez kterých se už lidstvo není schopno obejít. A plasty začínají být možná větší problém než CO2, NOx, jen se o tom tolik nemluví. A další průšvih nastane až stávající FVE půjdou do kopru. To zase vyleze další eko průšvih.

dopravak

Jako plasty jsou problém, ale to je trošku jiné téma. Pokud jde o recyklaci panelů, tak ty se po své zhruba dvacetileté životnosti zrecyklují a vyrobí nové. Panel je poměrně tenký a lehký. Většinu hmotnosti pak tvoří podpůré hliníkové konstrukce, kabely a další elektronika. Všechno recyklovatelné. Celkově hračka oproti recyklaci radioaktivního materiálu z JE.

Partneři


Czechtoll

pst
podcast