Do Prahy dorazí první vlak z Číny, který jede přes Turecko
Vlak z Česka do Číny, zdroj: Železniční magazín
Snaha propojit Čínu více s Evropou i po železnici dostává nové rozměry. Do Prahy by měl během tohoto týdne dorazit
Příjezd do Mělníka 12.11.
Dnes se mi dostaly do ruky dokumenty od vlaku. Cílová stanice vlaku v ČR je Mělník a jako dopravce je (pro mě překvapivě) uveden 2154, tedy ČD Cargo (což ale nutně neznamená, že se dopravce ještě nemůže změnit). Na Slovensku ZSSK-C, v Maďarsku RCH, v Srbsku SK, pouze bulhaři jsou ze skupiny RCG – tedy RCC-BG. Jak jsem již psal níže, vlak se bude v Kapıkule dělit na dvě části (každá kolem 420m), trasování se vyhne oblíbené trase přes Ruse/Giurgiu Nord a především problematické stanici Curtici, kde v posledních měsících díky zostřené hraniční kontrole vlaky nabírají i několikadenní zpoždení (Tedy,… Číst vice »
díky za zajímavé info. zajímavé je, že ČDC tvrdí, že to neveze:-)
Kdy je plánovaný příjezd do Mělníku?
No, takhle… když jsem odcházel z práce, byla v řešení teprve trasa po Dimitrovgrad, takže predikovat Mělník je ještě dost předčasné. Navíc, „můj taneční prostor“ je jen území, kde je dopravcem RCG, tedy Bulharsko a Maďarsko, takže se dost možná k finálnímu Fahrplanu na českém území ani nedostanu, ale rozhodně se o to aspoň pokusím. Zítra mám noční, tak kouknu, jak to postoupilo, ale pak mám několik dní volna, tak doufám, že mi neproklouzne. Dopravce se skutečně může ještě změnit (CIT7 je magický formulář :-)) – faktem je, že s China-Zugem na českém území začínali právě kolegové z RCC-CZ, ale… Číst vice »
jojo, mezitím mám Mělník i ČD Cargo potvrzené z nejvyšších míst, u Mělníka i s komentářem „kde jinde“, ale u dopravců se opravdu poněkud šachovalo. Ono z dostupného zdroje to i v tom Bulharsku bylo nakonec BDŽ, aspoň teda před rozdělením vlaku, což se mělo nakonec odehrát až v Plovdivu. Na přesný datum příjezdu je teď ještě brzo…… Co myslíte tím „s China-Zugem na českém území začínali právě kolegové z RCC-CZ“? O čínských tranzitech v režii RCC CZ pravda moc přehled nemám, ale to spíš budou nějaké spotovky a relativně novodobé? Z Číny do nebo přes ČR jezdí vlaky už… Číst vice »
jak je to vůbez z rozchody na této trase? musí se měnit?
Ano, 2x.
kam až je 1435mm? podle přiložené mapky to jede přes irán?
mapa mi ukazuje že 1435 mají i v afghanistánu, ..ehm maj tam vůbec železnici?…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozchod_koleje#/media/Soubor:Rail_gauge_world.png
no škoda že to tam nejde projet 🙂 a musí se přes ty sovět…stány
1435 mm je v číně a od gruzínsko-turecké hranice. Mapa i fotka jsou jen ilustrativní, ale v článku je docela jasně napsáno, přes jaké země vlak jede (přes Irán ne).
no napsáno nějak ano, ale ta mapka pak k tomu vůbec nesedí, není tam vidět napojení z Gruzie do Turecka
No tím „ilustrativní“ jsem myslel (i u fotky), že to není přímo ono, ale jen něco nejbližšího k tématu co bylo po ruce. Zásadním přínosem totiž je ta nová spojnice mezi Gruzií a Tureckem, která je v provozu dva roky, někde se tu v diskuzi určitě taky zmiňuje.
Jedna překládka je na hranicích Číny a Kazachstánu (tam jsou dvě tratě, relativně nedaleko od sebe), pak se někudy dojede do Aktau, odtamtud je trajekt do Baku a z Baku na širokém rozchodu přes Gruzii do Turecka, kde zase začína 1435. Přes Irán se nejezdí, i když teoreticky by to šlo, ale překládka na široký rozchod by se tím neušetřila, protože území exCCCP se zatím (a asi ještě dlouho) objet nedá.
někdy jsem viděl v tv že v kazachstánu se staví nová trať 1435mm, je to možný?
Musí, jednoduše prostě všude na území bývalého SSSR je 1520 mm, tady je navíc ještě trajekt přes Kaspické moře. Tato cesta je zajímavá geograficky a geopoliticky (protože mimo Rusko), ale jinak je to jen takový výkřik a zkouška (a posilování Erdoganova ega), ale dlouhé, pomalé, komplikované. Jinak nejde o první nákladní vlak Marmarským tunelem, první nákladní vlak z Číny do ČR nepřijel v roce 2017 (už 2007), pokud má tento vlak 850 m, tak předpokládám, že jen na té širokorzchodné části trasy (určitě ne na území EU), cíl v Praze určitě nebyl ani ve hře, to jen Čínani občas na… Číst vice »
Cíl je na Mělníku, vlak bude rozdělen na dvě části již v Kapikule.
Tady je krásně vidět, jak na nás Číňanům záleží. Vždyť ani nejsou schopni správně vytisknout naši vlajku.
To je stejné, jako bychom jim tam místo hvězdy dali kříž…
Tak jistě, lezením do ****** si ještě nikdy nikdo respekt nezískal.
Mohli bychom se jim revansovat a mavat jim na vlacek vlajkami Tibetu
😀
Vazne jsme vsichni nemocni?
Spolecne si tady tleskame ze eu zaplatila zeleznici v islamskem turecku aby se k nam dostalo zbozi z ciny kde je umele podhodnoceny kurz meny?
A diky tomuhle vlaku jsme zase neco nevyrobily ale dovezly?
Asi jsem staromodni ale tohle nemuze dopadnot dobre!!
Spravne by bylo kdyby ty vlaky jezdily odsud do ciny plne a nazpet prazdne!!
Nemám dojem, že by tu někdo hýkal nadšením nad importem čínského zboží do Evropy. Diskutují se tu aspekty železničního spojení. To zboží by se sem dostalo tak jako tak, když si ho kupujeme, že.
Kdybys to nepsal v cinskejch hadrech na cinsky klavesnici, neco by na tom bylo.
Tak jsem se pro tvoji jistotu koukl:
Telefon na kterem jsem to napsal je z mexika
jsme zase neco nevyrobil_i_ ale dovezl_i_ == ve vašem případě z Mexika.
Mimochodem, vy máte pocit, že v ČR je velká nezaměstnanost, kvůli nadbytku pracovníků klesají mzdy… Co kdyby v ČR začala česká firma třeba těžit lithium na baterie, budete proti?
Ne urcite ne co je vyhodne necht se tezi. Pokud to ma neco prinest tak sup a jdeme na to a nejlepe z toho u nas delat i koncove vyrobky
A jak dlouho ten vlak jede? Myslím dobu jízdy CN-ČR.
podle toho tureckýho plátku 18 dní.
Což odpovídá úžasné dopravní rychlosti 22 km/h; u tras přes Kazachstán a Bělorusko to je podobné. Je to o několik dní rychlejší, než námořní přeprava, ale pořád bída. Důvodem jsou samozřejmě prostoje na hranicích a podobné organizační záležitosti, nikoliv ploužení vlaku.. Tady mají zúčastněné železniční správy ještě co vylepšovat.
A přeprava lodí přes Kaspik taky nebude nejrychlejší. No a k prostojům na hranicích – někde jsem tuším četl, že přímé vlaky z Turecka k nám (tuším že provozoval Metrans) zašly na potíže na hranicích s migranty a souvisejícími kontrolami. Přes Rusko asi tolik migrantů jezdit nebude a i kdyby, hranic je tam míň.
Jen díky tomu, že loď sice pluje Suezem, ale pak musí obeplout půl Evropy naokolo. Pro ČR jako zkratka připadají v úvahu jen Terst a Koper, protože je to po kolejích už jen kousek a jsou to hluboké přístavy, takže loď s ponorem 15 až 16 metrů tam může zadokovat.
Totiž tak, 18 uzlů je naprosto normální rychlost. Což je lehce přes 30 km/h. Nemění rozchod, nemění mašinu, posádka se střídá bez zastavení. Celníci, úplatkáři a vyděrači… ano, podobná patálie může nastat, v mezinárodních vodách se jim ale říká piráti.
Ještě by bylo zajímavé změřit třeba takovou emisní stopu. Jak známo, obří lodě jsou jedny z největších znečišťovatelů na světě.
Už je to naspáno snad tisíckrát. Žere to 2 deci paliva na 1 tunu a 1000 kilometrů. Palivo není odsířené. … vite, že kdosi plánoval v boji proti oteplování vypouštět do atmosféry oxidy síry? Myslel to vážně, mělo to odrážet sluneční záření. Jistě, pak přišlo tisíce chytráků, kteří provedli extrapolaci z oxidů síry na spotřebu paliva a vyšlo jim, že ta loď spotřebuje na 1000 kilometrů víc paliva než sama váží. Tak to přepočítali na Fabie a HOAX si žije vlastním životem. Protože u strašení lidí jsou nenávistné lži dovolené. Kolik z kritiků si tu spotřebu lodi zkusilo aspoň dohledat?… Číst vice »
Šotek jeden, nula navíc. OPRAVA: 2 deci paliva na 1 tunu a 100 kilometrů.
A pak se nabízí otázka, co s mazutem. V parní lokomotivě bude ta emisní stopa ještě horší.
A ještě dovětek: Údaj dvě deci na tunu a 100 km je pro Emma Maersk při plné rychlosti 25,5 uzlů, tj 47 km∕h. Při poloviční rychlosti bude spotřeba přibližně 1∕8, hydrodynamický odpor roste s třetí mocninou rychlosti.
Jinak ten alarmistický výplod je následovně: 50 miliónů aut má spotřebu jako 10 největších lodí.
Přepočet:
Jedna loď jako 5 miliónů aut.
Jedno auto 5 litrů na 100 km, loď tím pádem 25 miliónů litrů na 100 km.
To je řádově 20 tisíc tun paliva na 100 km.
Z Hamburku do New Yorku je to 7000 km, tudíž loď sežere 1,4 miliónu tun paliva. DWT je 200 tis. tun. Věřili byste tomu?
Rijeka nebo Soluň se použít nedá?
Drtivá většina toho co jde z Číny po moři, k nám proudí přes Hamburk a Bremerhaven. Nejlépe organizované přístavy, nejlépe organizované návazné železniční přepravy. Z jihu pak Koper, ale to spíš tak po úroveň Slovenska. Zrovna Rijeka a Soluň tak možná pro nejbližší okolí domácí země, používá se Pireus , protěžovaný Čínou, protože tam mají již podíl, ale než se vlak dohrabe do střední Evropy, tak už to vyjde skoro nastejno jako ze severu. Cena a efektivita koncové pozemní cesty je zpravidla rozhodující a to hovoří pro přístavy Severního moře, i když loď musí obeplout Evropu. Ale o tom tento… Číst vice »
vezou zemanovi cigárka?
Po přečtení článku se mi vybavil stařičký vtip:
Kouzelný dědeček poté, co třikrát splnil přání, aby k nám přišlo pěšky 10 miliónů Číňanů a zase se pěšky vrátili domů, se zeptal: „A jaký to celé mělo smysl, vždyť to tady všechno pošlapali?“ Odpověď zněla: „Ale přes Rusko šli 6x.“
Prosím, opravte ten odkaz na článek v tom listu Sabah (článek by mě zajímal, ale vzhledem k turečtině nevím, jestli ho najdu)
Už to mám: https://www.dailysabah.com/business/2019/11/05/silk-railroad-dream-comes-true-on-wednesday
Pardon, už je tam správný odkaz v angličtině.
Aha, tak to jsou tam o tom články aspoň dva.
Přišlo by mi logičtější to vzit z Číny přes Rusko, a Polsko /Ukrajinu.
Leda, že by se chtěli vyhnout změně rozchodu?
Změně rozchodu se stejně nevyhnou. Je za tím snaha zúčastněných železnic/států získat na své sítě část přeprav mezi Čínou a Evropou, jinou logiku v tom hledat netřeba.
No nejen těch států, ona do toho masivně investuje i ta samotná Čína (ty čínský miliardy jsou zmíněný i v tom tureckým článku).
Změně rozchodu by se teoreticky vyhnout v nedalekém budoucnu dalo (resp. Číňani se o to snaží), ale minimálně zatím to není realizovatelné z bezpečnostních důvodů (Afghánistán) a politických důvodů (sankce proti Íránu).
Diverzifikace. Nejvýhodnější to snad vždy bude přes Rusko, ale když to půjde i jinak, nebude si moci Rusko tolik vyskakovat.
Rusko- Ukrajina z důvodů vzájemných sankcí neprostupná zeď pro cargo a pro osobku už prakticky taky
Ale lze to vzít přes Rusko, Bělorusko, Polsko. A tam je cestou z Číny v podstatě jediná hranice mezi Polskem a Běloruskem. Protože my i Poláci jsme šleny evropského hospodářského prostoru a Rusko má s Čínou i Běloruskem podbné úmluvy.
Nejsem si jist, jestli přechod z Číny do Ruska či Kazachstánu je srovnatelny s tim v rámci EU (plus teda prekladka). Nicméně časově je to i tak srovnatelné s tou trasou přes turecko.
Zaujala mě délka vlaku 850 metrů. To jsou stanice v Bulharsku, Srbsku a Maďarsku upraveny na takovou délku, když je to z větší části po jednokolejkách? Nebo jde o nějakou speciální přepravu mající všude přednost?
Dělí se v Kapikule na dvě části.
Spíš mě udivuje, že turecká železniční síť je stavěná na vlaky délky 850 m. V Rusku a celém ex-SSSR jsem dlouhé vlaky čekal, ale v Turecku ne.
Otočená vlajka znamená v anglosaském prostředí, ze země je v rozkladu a jen čeká na poslední úder nepřítele. Řekl bych, že tato fotka je naprosto příznačná.
https://www.csfd.cz/film/20946-posledni-pevnost/prehled/
By mne zajímala cena/ tuna a doba přepravy, aby to šlo porovnat s námořní cestou do Terstu/ Koperu.
Já myslím, že v tomto případě to znamená jen to, že i přes usilovnou snahu našeho vším lidem zvoleného pussydenta narvat se Číňanům až do tlustého střeva, jim Zeman nestojí ani za pár kliknutí na googlu, aby se podívali jak vypadá česká vlajka.
Pardon, to patřilo výš, pod big fat
Námořní cesta vyjde samozřejmě levněji. Ale časově konkrétní trasa Si-an – Praha námořní cestou min. 35 dní, tenhle vlak to má dát do 20 dní.
No 15 dní to je slušný zrychlení. Teď jestli to za tu cenu stojí….
Zboží z Aliexpressu chodí většinou jížní trasou, takže potenciál to jistě má, zrovna jedna zásilka mi dnes putuje z Instanbulu, asi ale ne tímto vlakem:)
Zboží z Aliexpresu jde letecky. Je to vidět na trackingu zásilek.
Vlakem by se to (po započtění prostojů na začátku a na konci) za těch 5 týdnů ani nestihlo.
Ví se odkud z Číny ten vlak vyrazil? Pokud se nepletu, tak zatím většina železničního provozu Čína – Evropa (kontejnery, auta) je z vnitrozemí. Velká města jako Čchung-čching a Čcheng-tu to mají do námořních přístavů opravdu daleko. Je tohle také ten případ? Jinak mi totiž přijde, že námořní doprava z Hong Kongu či Šanghaje musí vyjít o dost levněji a při využití severojaderských přístavů (kam z Čínu už dnes směřují lodě s kapacitou až 15 000 TEU) to není až tak pomalé. V mapce mě zaujalo i spojení Čína – Kyrgyzstán – Uzbekistán. Vůbec jsem netušil, že tam funguje nějaká… Číst vice »
Bohužel nevíme, k tomu vlaku je velmi málo informací, ale doufám, že se objeví další s tím, jak se bude blížit do Česka.
Na té slavnostní ceduli stojí Prague to Yiwu. Fotka ale asi není aktuální?..
Není.
Trať přes Kyrgyzstán se plánuje asi 20 let, je to i na Číňany velké sousto, terén tam je extrémní.
No mě právě přišlo, že nejen Kyrgyzstán, ale i Turecko je docela kopcovitá země a přes Balkán je to rovina taky jenom někde. Oproti tomu skrz kazašské a ruské stepi je to nejkratší a skoro pořád po rovině http://www.gcmap.com/mapui?P=XIY-PRG%2C+XIY-BPL-SCO-GYD-KSY-IST-PRG&MS=wls&MP=o&MC=SVX&DU=km&SG=50&SU=kph Ono to bude jak psal kade výš v diskusi „geopolitický výkřik“ spíš než úsporná trasa. Ale kdyby to vlak přes Rusko zvládl z Činy do Evropy za týden, tak by mohl konkurovat i letecké dopravě.
Tak podle toho článku v turecké propagandě z města Xian.
Aha, to jsem si mohl přečíst taky. Já na to neklikal, protože jsem předpokládal že je to turecky (a tiše Sůru obdivoval, že čerpá i z takových orientálních zdrojů). 🙂
Těch 15000 TEU nemusí být limit. Zrovna teď v Koperu kotví Maersk Huacho, takhle může mít i víc než 15 tis. TEU.
Mimochodem, kamion uveze přibližně 2 TEU. 7500 kamionů na palubě a v podpalubí, 5 až 8 kW výkonu na každý z nich.
Ano, právě Maersk H-class https://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%A6rsk-H-Klasse jsem měl na mysli. To je série 11 lodí dokončená letos, která točí Čínu a Koreu přes Singapur na severní Jadran (Rijeka – Koper – Terst) 1x týdně. Bylo by zajímavé srovnat spotřebu těchto lodí, které musí obeplout Indii s vlaky jedoucími přímo přes Rusko. U lodi se to dá docela dobře odhadnout (55 MW instalovaného výkonu na 15 000 TEU). U vlaku to neznám tak přesně. Koper i Terst pracují na větším vyložení jeřábů, aby tam mohli časem obsloužit i větší lodě.
Přes Kyrgyzstán určitě ne, neexistuje tam žádná tranzitní trať, všechny jsou slepé. Čína je navíc jediný ze sousedních států, se kterým nemá Kyrgyzstán žádný železniční hraniční přechod. Je to dáno zejména geograficky, ale i nekompatibilitou rozchodů. Kyrgyzstán, Kazachstán, Uzbekistán i Tádžikistán fungují na 1520 mm.
Ze Si-anu přes Kazachstán (Altynkol – Aktau), Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko – dále má jet přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko.
Prečo nemôže ísť z Astany priamo na západ cez Ukrajinu na Slovensko/Poľsko?
Vlak by tam samozřejmě jet mohl, tak jako řada jiných mezi Čínou a Evropou. Turecko ale investovalo dost penez do tunelu Marmaray a tratě do Gruzie a snaží se, stejně jako další země po trase, stáhnout na své železnice část tranzitu Čína Evropa s vydinou výdělku.
Prečo nemôže ísť z Astany na západ cez Ukrajinu a Slovensko/Poľsko..
Opravdu trasa vedla přes Kazachstán, Azerbajdžán a Gruzii? Když se totiž podívám na tu mapu, tak žádná trasa nevede z Gruzie do Turecka. Navíc výše zmiňovaná má nevýhodu, že má v cestě Kaspické moře, což přepravu jistě zpomaluje.
Mnohem výhodnější se mi jeví trasa přes Kazachstán, Turkmenistán a Írán.
Mimochodem, existuje vůbec nějaká trasa, kde se nemusí přecházet na ruský rozchod? Myslím, že je i v zájmu Číny vybudovat souvislou trať na 1435 mm, nakonec Turecko i Írán „evropský“ rozchod mají, takže by šlo jen o relativně krátký úsek přes Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán.
Trasa přes Kazachstán, Azerbajdžán a Gruzii existuje, i když na mapě není: trajektem z kazašského Aktau (na mapě Aqtau, za sovětských časů Ševčenko) do Baku, a pak z Tbilisi do tureckého Karsu. Trajekt je jistě komplikace, ale zřejmě menší, než íránské sankce.
Trať Tbilisi-Kars je nová, dokončená minulý rok ak sa nepletiem. Mapa nemusí byť najnovšia.
Jo, tahle trať je nová, i na některých leteckých/satelitních fotkách ještě ani není. Je to vlastně nová trať za existující trať, která vedla přes Arménii, se kterou Turecko asi nemá dobré vstahy.
Tvrzení, že Arménie a Turecko nemají dobré vztahy, je velmi eufemisticke. Trat z Arménie do Turecka je uzavřena od Nahornokarabasske války (1993) a není v dohledné době reálné, že by byla otevřena.
Turci udělali v Arménii genocidu , spousta Arménů utekla do Francie ale po uklidnění se vrátili zpět do své domoviny .
Asi zatím není možnost se ruskému rozchodu vyhnout. Ten Kyrgyzstán, který zmiňujete je možnost. V Turecku je taky na trati z Íránu trajekt přes jezero Van, taky se plánuje udělat obchvat jezera. Osobně bych ještě považoval za problém, že velká část těhlech tras-tratí je jednokolejná (Turecko, Bulharsko, Rumunsko, popřípadě Srbsko). Pak ještě zde zmíněné sankce proti Íránu…
Na čele lokomotivy chybí ještě rudá hvězda , srp , kladivo a Zemanova fotka , ta se sepjatýma rukama. Mašínfíra Tvrdík a mají požehnáno .
Hlavně ta otočená vlajka 🥶
Můžeme být vůbec rádi, že tam Číňani nedali třeba vlajku Moldávie 😉
Beda ale, jak bychom my dali na vlak vlajku te lepsi z onech dvou Cin… 🙂 To by se musel hradni myslitel prodrat minimalne az ke slepemu strevu, aby svym kamaradickum zachranil business.
Té lepší Číny? Takže Hong Kong nebo Taiwan? Nebo snad tu Čankajšejkovu?
Nebo Filipín.
Díky za tip! Pod vlajkou jsem začal luštit anglický nápis a vypadá to, že vlak vyrazil z města Yiwu https://en.wikipedia.org/wiki/Yiwu , tedy pokud kromě vlajky mají opačně i směr a ve skutečnosti mysleli THE FIRST YIWU TO PRAGUE TRAIN.
To je jen ilustracni fotka, netýká se vlaku, o němž je článek.
je správě. To důležitý (rudá) přece patří nahoru, soudruzi, ne?
Rudý do nebe? To snad ne 😀