Do lůna města se nehodí, je však levný. Výtoňský most přijali Pražané chladně, nadchla je až blesková výměna
Výměna železničního mostu pod Vyšehradem v roce 1901. Zdroj: AHMP
"Dnes by pravděpodobně vyvolal obdobný návrh všeobecný nesouhlas," uvádí se v literatuře.
Tak si říkám: Jestlipak by tehdejší členové Spolku raději zvolili ten most, který vyhrál současnou soutež.
Kéž by i dnes platilo to, co v roce 1904.
Drahám je však těžko předepisovat…
Jsou tomu 3 dny co jsem vážil cestu pěšky po mostě a to po lávce blíže k Vyšehradu- Pohledy na svislé nosníky jsou žalostné a moje konstatování je k dané věci podivem, že si provoz někdo vezme na hrb. Jsem pro výměnu mostu za nový . To co tam je nyní má býti dávno vyřazeno z provozu. Nejsem odborník ale i ten můž mne naproti jdoucí a nahlížející na to zvěrstvo jestejného názoru
Ti, co si vynutili zachování současné konstrukce, neponesou naprosto žádnou odpovědnost, pokud dojde ke kolapsu.
Měli bychom se držet výsledků architektonické soutěže a navrženého využití stávajícího mostu v jiné poleze pro pěší a cyklisty.
Podle me je to vynikajici myslenka. Most vymenit za novy s oblouky dle architektonicke souteze a stary presunout a pouzivat jako lavku pro cyklisty. Kdo bude chtit obdivovat starou nytovanou konstrukci bude mit moznost. Navic za malo penez se postavi nova lavka pro cyklisty.
„Samotné umístění pod Vyšehradem bylo akceptováno zejména v konfrontaci s dřívějšími plány, podle kterých měl most vést přes Střelecký ostrov a trať měla protnout město v linii Příkopů s velkým nádražím na úkor podstatné části Malé Strany.“
Wow, tehdejší plánovači se toho teda nebáli. Takže by Praha bývala měla viaduktovou městskou dráhu Smíchov – Malá Strana – Národní třída – Příkopy – Masarykovo n./Těšnov. To zní jako přesně ta velkoměstskost, která dodnes Praze chybí a za kterou musíme do Berlína, Vídně nebo Paříže.
Hmm, velkoměstskost si teda představuji jinak než ve zboření „půlky“ Malé Strany. To je spíš takový komunistický přístup…
Největší komunista baron Haussmann.
Jasně, já tady neargumentuju pro zboření půlky Prahy, ale toto bylo tehdejší přemýšlení. Jinak by nepostavili Stadtbahn v Berlíně (Ostbhf-Charlottenburg), jinak by tu nebyly pařížské bulváry ani Stadtbahn ve Vídni (kde byli podobně zaprdění jako v Praze, takže se postavil bokem a bez valného přínosu pro městskou dopravu; tu získal až o mnoho později s linkou U6).
A cožpak Vorortlinie – ta je ještě dál od města, ale v podobném tangenciálním směru.
Na Malé Straně se nakonec moc nebouralo, ale na pravém břehu těch „asanovaných“ budov byly stovky (a na Marxe u toho tehdy nikdo nemyslel, spíš na kapitál – s malým k).