Pražští zastupitelé řeší stav ovzduší v metropoli, pro který je současným hlavním zdrojem znečištění doprava. Už od roku 2030 totiž evropská legislativa stanoví přísnější imisní limity NO2 a pevných částic. Mají zlepšit kvalitu ovzduší ve městech, zejména těch s vysokou dopravní zátěží.

Například limity pro pevné částice PM10 se snižují na polovinu. Přitom například v Legerově ulici jsou už dnešní limity překračovány v některých dnech i 31krát, na Průmyslové ulici v Praze 10 pak i 24krát.

Vyplývá to z prezentace magistrátního odboru ochrany ovzduší a dopravy, kterou projednali zastupitelé na úterním zasedání výboru pro dopravu.

Samospádem to nepůjde

V případě, že Praha od roku 2030 nebude plnit imisní limity, hrozí městu finanční pokuty v řádu milionů eur za rok a ohrožení čerpání evropských fondů.

Podle ČHMÚ se doprava v Česku podílí na imisích oxidů dusíku (NOx) z 80 % a suspendovaných prachových částic (PM10) z 60 %. Rozvoj elektromobility přitom nebude mít podle dosavadních prognóz na kvalitu ovzduší do roku 2030 dostatečně velký vliv.

Elektrifikace vozů Pražské integrované dopravy navíc již nyní probíhá tempem na hranici projekčních kapacit. Do 2030 se sice sníží podíl dieselových autobusů z 90 % na 66 %, autobusy však mají jen jednoprocentní podíl na celkovém dopravním výkonu.

Nová osobní auta navíc do blízkosti Prahy přivede podle studií EIA otevření budovaných či plánovaných částí Pražského a Městského okruhu.

Nízkoemisní zóny a světelné závory

Prezentace navrhuje konkrétní kroky, díky kterým by bylo možné zpřísněné limity k roku 2030 v Praze splňovat. Musela by se k nim však najít politická shoda a připravit je včas.

Autorky Andrea Šipanová a Markéta Braun Kohlová jich v podkladech pro zastupitele zmiňují hned deset.

Na prvním místě je to zavedení nízkoemisní zóny po vzoru německých měst. Ty by šly fakticky využít jako mýto na vjezd do určité oblasti s možným rozlišením vozidel podle emisních charakteristik. Pro jejich vznik je však nutná nová právní úprava.

Další možností je podle autorek identifikace vysoce znečišťujících vozidel v provozu ve spolupráci s novou Inspekcí silniční dopravy (INSID). Vyžadovalo by to intenzivní, a tedy i nákladné kontroly v provozu. Nicméně podle statistik se až na polovině emisí pevných částic podílí jen 5-10 % „nejšpinavějších“ vozidel, které by stačilo v provozu „odchytávat“.

Postrach čoudících dieselů. „Kupkovy jednotky“ dostanou modré majáky a silné pravomoci

Dalším krokem může být zlepšení emisních charakteristik vozů taxi. Zde autorky uvádějí, že tlak na povinné nasazování nízkoemisních či bezemisních vozů taxislužby může narazit na odpor velkých firem podnikajících v alternativní taxislužbě.

Parkování pod zem

Čtvrtým bodem možných opatření na boj s emisemi z dopravy je snížení atraktivity parkování v pražské památkové rezervaci. Opatření by mělo nerovnoměrný dopad na jednotlivé městské části a chybí pro něj politická shoda.

Zahrnovalo by například přesunutí parkování z ulic do podzemních garáží snížením počtu návštěvnických parkovacích míst. Dále by mělo auta vytlačit omezení návštěvnického parkování v modré zóně (přes virtuální parkovací hodiny), zvýšení cen hodinového stání a omezení výjimek (včetně zrušení parkování elektromobilů zdarma).

Krok by měla doplnit důsledná kontrola a vymáhání pokut. Pomohlo by též rozšíření automatické kontroly parkování monitorovacími vozidly na prostor kolem modré zóny, tj. na chodníky a přechody.

Reforma parkování zamrzla, Praha opět prodlužuje bezplatné parkování elektromobilů v ulicích

Následujícím možným opatřením je řízení objemu aut v centru pomocí světelných signalizací. Opatření známé jako světelné závory ale často u jednotlivých úřadů městských částí naráží na negativní postoj. Nejnověji se proti nim staví třeba pražské Bohnice, kde by měly bránit přetížení kolabující dopravy mířící do Troji. Úřady se naopak staví na stranu maximální propustnosti a kapacity s ním, že omezení dopravy semafory jen přesouvá zácpy na jiná místa.

Světelné závory jsou oříšek. Radnice po nich touží, TSK zkoumá, kam se doprava přelije

Podle autorek opatření by se však možnosti dynamického způsobu řízení dopravy ve prospěch MHD a pěších měly prověřit a otestovat. Dopravní zácpy by se díky nim daly vytlačit z centra za hranici města. Takto plánuje nasazení světelných závor například Praha 6.

Kvalitě ovzduší ve městě by pomohla i revize udělování výjimek ze zákazu vjezdu pro vozidla do 3,5t a 6t. Obnášelo by to stanovení požadavků na vozidla, která mohou dostat výjimku, a zároveň omezení trvání výjimky. Potřeba by k tomu byla digitalizace evidence a sběr dat o emisních charakteristikách vozidel.

Mýto jako řešení

Dalším návrhem je podpora nízkoemisní logistiky. Autorky však připouštějí, že vozidla pro doručování nelze snadno identifikovat, jelikož nejsou registrovaná.

Posledním bodem týkajícím se dopravy je zavedení mýta za vjezd do města. Opatření se dlouhodobě plánuje pro Smetanovo nábřeží a část Malé Strany, zatím se však stále nepodařilo plány rozhýbat, část pražské koalice má z opatření obavy.

Mýto pro starší auta vyčistilo vzduch v Londýně, ukazují výsledky měření

Mýto by se dalo kombinovat s nízkoemisní zónou. Podle autorek prezentace opatření však stále není jasné, zda k jdou k zavedení mýta využitelné dostupné legislativní nástroje, nebo je nutná změna zákonů.

Tagy Magistrát hlavního města Prahy modré zóny mýto nízkoemisní zóny parkování v Praze praha

49 komentářů