Displeje ETCS oslňují strojvedoucí. Česko posílá své zkušenosti do EU a oznámilo další rozšíření systému
Displej ETCS v lokomotivě. Foto: Zdopravy.cz

S ERA řeší Česko i financování systému, aby náklady nezatěžovaly dopravce tolik jako nyní.
To není jen dispej ETCS, co vozidlo to jinak, všeobecně displeje každý zvlášť jine nastavení,a toho klikání a potvrzování něž se člověk dobere cíle,pokud je to vůbec možné ztlumit. Obecně mi to vadí, o tom že raději má člověk koukat před sebe nemluvě…
Však kde je problém? Přeci je to ten léta ověřený systém co funguje bezchybně. Jen naše zaostalost oproti zbytku EU to komplikuje. Přestaňte si stěžovat a držte kroky když to má razítko EU, diskuse je vedlejší.
není to léta ověřený systém, když má zásadní vady, jako je neschopnost spolehlivě měřit rychlost, nebo ujetou vzdálenost
Jj, displeje, především na ř.362 v noci oslňují – chtělo by to možnost ubrat ještě tak o 40% Problém jsou těsně za sebou jdoucí snížení rychlosti (pod 500m) a rozdìlem rychlosti větší, než 10 km/h, kdy druhá křivka není vidět a bez upozornění Vám naskočí klidně i těsně před první značkou snížení rychlosti, a už z podstaty fungování průběžné brzdy tu druhou křivku prostě nestihnete, pokud nevíte, že tam je, takže se musíte řídit návěstmi na návěstidlech, či po paměti, kde jaký rychlostníky byly v minulosti umístěny – pokud Vám etcs ukazuje 80, ale na návěstidle máte 40 a něco,… Číst vice »
Ubrat o 40% jasu? To ani nepoznáte.
Na jedněch vozech (teda, teď už to bude asi na všech nových) je počítačem řízené přepínání vnitřního osvětlení 1/1 – 1/2. Poloviční jas se ale nedělá (jako dříve) vypnutím půlky zářivek, ale elektronicky. No a přepnutí na půl okem téměř nepostřehnete, zato na ampérmetru vidíte, že to OPRAVDU svítí jen na půl.
Ono to oko (stejně jako ucho) logaritmuje, porotože jinak by v přírodou daném rozsahu intenzity osvětlení (či intenzity zvuku v případě ucha) nemohlo fungovat.
chápu, ale prostě z toho minimálního jasu to chce ještě o něco ubrat – dobře je dělanej jas na těch malých displejích rychloměrů (ty, co jezděj pod etcs zhasnutý) – v automatu je na to přes den krásně vidět a v noci automat vypne a při nastaveném minimálním jasu to neoslňuje – a nemusíte nic nastavovat, jenom tlačítkem zapínáte a vypínáte automatickou regulaci jasu (jedním čudlem)
Ještě, že strojvůdce neoslňují tablety s filmy a nebo mobily s chatem…
Neoslňují. Jednak mají proměnný jas a ani filmy, ani chat se na nich nepřehrávají. Tabulky traťových poměrů jsou černobílé a tabelární jízdní řády taky.
A to nevěděli dřív??podobně jako se upravit jas na Tramexu nebo Lokelu..považuji to za standart
Na 163/363 je to problém od začátku, to už můžou být tak 2-3 roky.
Když vezmu konkrétně třeba zástavbu ETCS do ř.363/163, tak mě ani tak nevadilo moc vysoké podsvícení displeje samotného. Spíš mi hlava nikdy nebrala, jak je možné, že zároveň s displejem ne netlumí podsvícení tlačítek okolo něj… a chápu, že je to Evropský systém, ale je nutné, aby pozadí na displeji bylo modré…? Viděl jsem prostředí, které bylo černé a nechci říct, že to tak bude mít každý, ale alespoň pro mě to bylo v noci na oči příjemnější. A další věc, co mi vadí všeobecně, je fakt, že v závislosti na výrobci a typu mobilní části má systém rozdílné ovládání… Číst vice »
Tak hlavně by se konečně mel někdo zaměřit na brzdné křivky. Jednak je problém, když následuje druhá těsně po konci první (ne vždy zbývá dost casu znovu zabrzdit), ale hlavně: Melo by se zajistit, aby nebyly delší, než dosud používané zabrzdne vzdálenosti pro příslušnou rychlost (plus úměrné kratší, nebrzdí-lišme do nuly).
A při brzdění ke snížení rychlosti bych klidně připustil riziko překročení o cca 10 km/h (kromě Op), a ne ze naopak nesmyslně předsadime konec křivky 300 m před cilovy bod.
No vidíte a s tím jsem já na nákladu nikdy problém neměl, buďto ta omezení byla tak blízko, že automaticky to hned hodilo tu nižší, nebo tak daleko, že jsem v pohodě dobrzdil. Spíš mě štve stav, kdy je za vjezdem přejezdem, kdy to sníží rychlost k vjezdu, kvůli přejezdu, za přejezdem zas dovolí rychleji, aby za 200 metrů zas omezila, jasně, že to člověk už nerozjíždí, ale je to zbytečné. Štve mě „skákající“ hák, má omezovat rychlost konstantně, ne že se dostanu na cílovou rychlost, tak zas dovolí plnou, protože je ještě pár metrů čas, ale jak by člověk… Číst vice »
S těmi přejezdy to beru jako (byť nejspíš na 1 furt) dočasnou věc, relikt starého systému. Časem bude řešení prostě u těch přejezdů zrušit/omezit odklad výstrahy při jízdě do odbočky.
Česká Třebová vjezd do os.n. směrem od Prahy – etcs ukazuje 85km/h a pak těsně před značkou bez varování skočí brzdná křivka o 5km/h dolů a padá na 60km/h, odb. Parník, také směr od Prahy – etcs ukazuje 120km/h a těsně před značkou bez varování začne padat na 100km/h, Přerov ze směru od Břeclavi kolej 102 postaveno do liché skupiny os.n. 3 značky snížení rychlosti, brzdná křivka zobrazující se na DMI se týká té prostřední na 80km/h, těsně před značkou následuje rychlostní skok brzdné křivky o 5km/h dolů a padá na 50km/h – prostě všude tam, kde jsou značky na… Číst vice »
Jak říkám, já jsem s tím na nákladu nikdy zatím nesetkal, ani ve Vámi zmiňované Třebové při jízdě přes osobní, vždy jsem to měl bez problému. Samozřejmě neříkám, že to nastat nemůže.
záleží, jaký hodnoty a jaký profil máte nastavený v etcs – interpanter má podle etcs 203br%, (na zob jen 201br%), profil pass2 – já si běžně nastavuji 187br% – jako kdybych měl z elektrické brzdy vypnutý jeden podvozek – dle TZOB (proto si myslím, že je hovadina rušit TZOB)
tak s brzdnou křivkou co popisuješ, jsem nikdy neměl a nenapadlo by mě to modulovat jinak 😀
Často případy, kde je přes zhlaví 50 km/h, ale nějaká poslední výhybka na 40. Ostrava hl.n. od Bohumína, Přerov od Hranic (tam tedy 80 a vzápětí 60), Břeclav předn. a určitě ještě někde. Problém nastává hlavně u vlaků s dlouhým náskokem brzdy, ovšem relativně hodně procenty.
Tedy případy, kde by se s barvičkovačem jelo 40 minimálně od první výhybky (pokud je tam přejezd, tak od vjezdu) 😀
To nikdo nezpochybňuje, ale zároveň to věc neřeší. Ano, návěstní znak na klasice může být určitým varováním před tímto jevem, ale jednak je to typický workaround ve stylu „nějak si poradit“, a zadruhé perspektivně tahle možnost nebude. A i tak občas překvapí, že „to jako už teď?“. 🙂
Třeba Česká Třebová os.n. směrem od Prahy, odb. Parník směrem od Prahy, Přerov při jízdě ze sudých kolejí do lichých směrem od Břeclavi – prostě všude tam, kde je následujìcí značka od té, ke které se vztahuje brzdná křivka, na vzdálenost kratší, než 500m a snížení rychlosti je větší, než o 10km/h
A pokud jsou zábrzné křivky těsně za sebou, co je za problém? Pokud se zobrazuje i ta druhá, prostě není nutné odbržďovat 😀
Problém je, že člověk neví, na kolik se má v té další nabrzdit, protože někdo jaksi “zapomněl” do plánovacího pole zakomponovat to nejzákladnější, tzn. rychlost, na kterou se má brzdit od následujícího odsazení. Takhle člověk musí spoléhat na seznání, popř. intuici. Tohle mi na tom vadí hodně. Systém za miliardy a uživatelské rozhraní na úrovni Prince of Persia z 90. let.
Naprosto přesně vyjádřeno. Prostě „25 let se jen žraly chlebíčky na konferencích a sepisovaly obecné kydy, reálně makat se na tom začalo někdy před 5-10 lety, celé zahájení provozu je vlastně takové beta-testování.“
GRRRR.
Nicméně zpět k věci: Za mě by velmi pomohlo už to, kdyby se v plánovací oblasti blížily i další žluté čáry, než jen ta pro nejbližší následující křivku. Čisílka u šipek samozřejmě jednoznačně ano. 🙂
Souhlasím, ale to nevim jestli by bylo technicky možné, protože by se v jeden okamžik musely generovat dvě křivky naráz. K tomu nechť se vyjádří někdo erudovanější.
Prince of persia😁😁😁😁😁.
To jste me pobavil.
Kazdopadne za me je na tom displeji ne moc prehledny paskvil, a spis to odvadi pozornost.
Brzdit podle nejake brzdne krivky cucenim na displej je dost neprirozene, nejprirozenejsi je cucet pred sebe z okna a rychlost upravovat tak jak vidim navestidla.
Navic ty brzdne krivky mi nepasujou do stylu jizdy, vyzaduji brzdeni driv nez bych brzdil bez ETCS.
Ovsem s cilovym brzdenim to spolupracuje perfektne.
Mě vlastně krom křivky a omezení rychlosti v podstatě nic víc nezajímá a vlastně mi to i docela vadí, protože jednotlivé verze se od sebe liší i těma ikonkama, tak si člověk láme hlavu nad tím, co to vůbec znamená. Jasně, v různých předpisech tohle všechno určitě je, ale jsme jenom lidi, beru si z toho pro mě to podstatné. A co se týče stylu jízdy a brzdění tak ano, proto se snažím držet pod křivkou a nedostat se vůbec “do žluté”, člověk pak má klid, i když je to asi krapet pomalejší než by mohlo být.
Proto říkám, že ty křivky je třeba řešit. Bohatě by stačilo, aby fungovaly jako „nástroj poslední záchrany“ pro situace, kdy už to fakt jinak dopadne blbě, tj. chlap něco zjevně přehlédl nebo chybně vyhodnotil. Ne jako něco, co s milionem rezerv navíc „zachrání“ i stavy typu „kdyby tam teď uprostřed brzdění najednou dal plnej kotel“. Což pak vede k tomu, že i jenom jet podle té křivky je naprosto nechutně pomalé, tím spíš je proti přirozenosti „mít pod křivkou bezpečnou rezervu pro klid“.
No a to znamená balancovat neustále na rozhraní žluté a hnědé = čumět do monitoru místo dopředu.
Jenže to už je jen problém v nastavení myšlení a přístupu k ETCS, pokud si v hlavě nastavíte je to na h*vno, nutí mě to brzdit dřív, je to pomalé, atd… tak se vám pod tím bude jezdit blbě, to je jasné. Já si tam hodím rezervu cca 15 km/h pod limitem při brzdění, a ať si výpravčí klidně vyvolává, že se mu schovávám o dvě minuty déle.
No je to tak, presne…..cumeni na displej aby to clovek neprepisk. Anebo brzdit zavcas jak ucen coz v pripade ze clovek ma brzdeni v ruce a timto ostrejsim brzdenim je schopen kratit zpozdeni, tak Etcs s brzdnyma krivkama nuti prodluzovat brzdeni a natahovat jizdni doby. Dalsi vec co by mohlo byt softwarove upraveno je vyssi tolerance prekroceni rychlosti pred upozornenim ……vadi mi, ze i v pripade vedeni vlaku v rezimu automatiky kdy dojde k prekroceni rychlosti o par desetin, zacne skakat na displeji oranzova vystrazna stopa. Popripade akusticka vystraha. To preblikavani oranzove stopy na displeji taky znervoznuje, je to v… Číst vice »
Ta oranžová ale není chyba ETCS, vlak by neměl jet vyšší než dovolenou rychlostí ani o desetiny a proto je to zvýrazněné. Spíše by se automatika měla snažit držet držet rychlost pod cílovou a ne překračovat kilometr sem kilometr tam (i když to ETCS toleruje, tak řve).
Jenomže tu druhou nevidíte do té doby, než pomine ta první
Ok to beru jako závažnou chybu. Zvlášť pokud není jiný zdroj informace (plechový rychlostník) ale je to proměnné.
tjn – tam by měla být zobrazená linka začátku následující brzdné křivky z rychlosti předešlé – tzn. DMI ukazuje brzdnou křivku ke značce třeba na rychlost 120, a v těsném závěsu je značka na 80km/h, tak linku začátku brzdné křivky z rychlosti 120 na 80 vztahující se k té druhé značce (třeba světle modrou, aby to bylo vidět, a nebylo to matoucí)
Trošku odbočím
https://youtu.be/Mo7A3CuVb8g?t=101
povšimněte si prostředních displejů. Jak je vůbec možné, že tak primitivní nastavení „kolečkem“ není naprostý standard u takové techniky?
Nebylo to v zadání 🙂
Protože snížením jasu by se mohlo stát, že na displeji zrovna v určitou chvíli nic neuvidim. Navíc je to další zdroj poruch a problémů. ETCS je neni tablet na hraní.
Tak proto displeje v letadlech mají nastavení jasu a přitom jsou x krát důležitější než tento.
Systemy v letadlech jsou zdvojené, piloti jsou většinou zdvojení, nejdůležitější informační panely samozřejmně změnu jasu nemají, respektive jas se dá měnit jen na jejich určité části, automaticky se taky mění barevné schema. Toto všechno samozřejmně předpokládá vyšší cenu jak displeje tak softwaru.
Naprostá blbost založená na tom, že jste si to vymyslel. Jednopilotní letadla, certifikovaná pro IFR to mají naprosto stejně. A jas jde samozřejmě měnit na naprosto všech displejích.
Děkuji za potvrzení mé domněnky, bohužel znám jen velká dopravní letadla, takže jsem si mohl rozšířit obzory.
Tady máte, jak se „nedá“ změnit jas na PFD a NAV na 757.
Sakra, tady odkaz
https://youtu.be/SlgVCgZsWys?t=112
Systémy nejsou jen zdvojené, to by fakt bylo málo, ale jinak můžete prosím sdělit, který výrobce letadel používá změnu jasu displeje jen v určité části?
Jo, protože v letadle na to vidět nepotřebuju, jaká to katastrofa a neřešitelný problém natáhnout ruku a pootočit knoflíkem.
Musím to snížit tak,abych něco viděl,připadá mi to normální věc,jako u Tramexu nebo Lokelu
Trochu off-topic, ale oslňující není pouze od přístrojů. Setkal jsem se s navštívily patrně s LED svitidly. U prostřed hlubokého le v pokročilé nočníh hodině, když svítí Se modrou, je nekoukatelné před sebe.
Tak pokud má ta stanice JOPku, tak jde stáhnout jas návěstidel přepnutím na noční provoz. Otázka je kolik kolegů to dělá. A návěstidel s LEDkama místo žárovek je málo.
Tady je problém, že zvlášť u vzdálených návěstidel je při sníženém napětí problém detekovat zkrat v obvodu žárovky – vlivem impedance smyčky už zkratový proud nemusí být dostatečný k přepálení pojistky, zatímco provozní proud při plném napětí je těsně pod tou hranicí. Takže se od nočního provozu ustupuje.
A dělá to vždycky výpravčí osobně, nešlo by to navázat třeba na hodiny (úsvit/soumrak)
Dělá to výpravčí, jestli to jde i z CDP nevím. Soumrakové čidlo je dobré tak na osvětlení nástupiště.
Před asi 2 lety Sklené nad Oslavou: „Poslechni, nešlo by nějak ztlumit, to úplně oslepuje?“ – „Jó to bychom moc rádi, vážně nejsi první, ale ono to už méně nejde“.
A očekávat předpokládám lze nanejvýš, že tato verze se bude dále jako mor rozšiřovat sítí, a doufat maximálně v náhradu stožárových Se („přímo do xichtu“) trpaslíky.
Oslňují? Však tam jde krásně navolit intenzita jasu, a zejména s jeho snížením problém fakt není. Co je ale problém, je kombinace sklonu displeje, a instalace do věžové lokomotivy alá 742.71, v situaci, kdy přímo na displej svítí slunce zejména nízké večerní. Pak na displeji není vůbec nic vidět, a valnou většinu času mi zabere vymýšlení různého stínění, abych mel na displeji alespoň náznaky základních údajů.
V článku se naráží na displej od Alstom, na lokomotivě alá 742.7 budete mít nejspíš displej od CAF, tam je zas jiný problém jak popisujete.
První série má zástavbu EbiCab od Alstomu, druhá a třetí má, resp. bude mít, zástavbu od CAF, a tenhle problém mám ať už jedu na první, nebo na druhé sérii.
Není to oslnění cenou produktu ?
Za tu cenu by ta bedna etcs měla bejt pozlacená, vykládaná diamantama a uvnitř 5 platinových cihel každá o váze 1kg
podobné je to s klimatizací v autě potichu chladí a na mašině to dělá jen kravál a mnohdy bez učinku.
Ona ta věc totiž jaksi není bezúdržbová…
Tak hlavně, že neruší pípající a zvonici soukromé mobily a displeje soukromých telefonů… 😀
Někoho si viděl? Já Teda ne.
Mobi s displejem je schválené zařízení.
Nooo nejen že oslňují, ale i pípání při každé blbosti, pak to řve když tě honí křivka( ano vše se dá nastavit) a úplně nejvíc to korunuje vybavování co 15 vteřin bdělostního tlačítka, které nemá s ETCS vůbec nic společného.
Podařilo se vyjednat, prodloužení intervalu bdělosti na 60 vteřin, u ČDC už to takto nastavené mají 363.5.
A pravděpodobně je to poslední vozidlo s prodlouženým intervalem obsluhy TB. SŽ si toho všimla a má s tím problém, takže úprava u některých řad, které mají ETCS + Mirek je zatím v nedohlednu. Chystaná byla změna SW u 742.71.
Tak kéž by u 742.7 byl s ETCS hlavní problém délka intervalu TB. Chtělo to asi hodně přemýšlení, aby někoho napadlo dát přepínač na představek. Ale to spíš SŽ asi dělá jen vlny, toto je dohodnuto na evropské linii, není to čistě naše rozhodnutí, takže by SŽ měla řešit svoje problémy, než to, jaký mám interval TB.
SŽ do toho jako správce infrastruktury má právo kecat. Bohužel.
Tak je to trochu schizofrenní přístup, na jedné straně jim vadí interval 60 vteřin a na druhou stranu je OK, že na AB se na zelené vlně nemačká vůbec?
I když úprava Mirellu na 60 vteřin a 363.5 je za mě nepovedená, čekal bych prodloužení svícení modrého světla, ne prodloužení doby času na stisknutí, a i ta změna zvukového upozornění nic moc.
Tak kodovaný autoblok a stará LS mizí, tak asi už do toho nikdo nechce rýpat.
Já myslím tu schizofrenii, že celá léta to nevadilo, a najednou pod lepším zabezpečovačem vadí blbé prodloužení intervalu.
Ona to asi nebude schizofrenie, ale střet s okolní realitou. Dlouho dělalo „po našom“, zatímco ETCS to dělá podle svých specifikací, které by měly být pokud možno univerzální (a ne že se to bude v každé zemi chovat úplně jinak). Prodloužení intervalu se tak zřejmě musí navrhnout do specifikací a to musí schválit všechny strany a ne všem to bude po chuti.
Vlastně se na můj vkus míchaj dvě věci.
1) Občas potvrdit že žiju. To by mohla třeba Sifa
2) Ve vazbě na zabezpečovačku, potvrdit že chci dělat cosi neobvyklého a vím to (jet po brzdné křivce, jet na SR) nebo že se cosi děje (jedu na OS).
Sifu ani omylem – z toho bolí záda, hlava, atd… a člověk je jak přikurtovanej k sedačce – nedá se pak za jízdy stát
Tak úředníci jsou známí svými feudalistickými manýry, že jsou nějaký zákony a vyhlášky, kterými se musí řìdit, to je nezajímá
Jenže tam nemůže být přepínač obsluhovaný strojvedoucím (aby to nešlo zapnout na 60 s i při jízdě na LS), to přepínání musí být automatické na zákadě povelu z ETCS.
Mícháte 2 věci do kupy (respektive já to blbě napsal), já mluvím o přepínačích napájení a provoz/izolace ETCS, který nějaký inteligent dal na 742.7 na představek, kdy u první série není jiná možnost resetu, než přes napájení.
Délka intervalu je jasné, že musí být ovládaná ETCS.
TB obsluhujete kvůli tomu zda žijete. Němec zas šlape sifu. Mělo by to vycházet z TSI. Éra kdy fira najel se starou LS na kód v Libni a kdoví kolik desítek kilometrů nemusel vybavit TB je pryč. A myslím si že je správně že to chce obsluhu TB. I když bych si dokázal představit pod dohledem ETCS v FS delší interval.
Ano to nikdo nezpochybňuje, ale debaty se vedou kolem toho, jak dlouhý ten interval v FS může být.
Maximálně 60s.
Jediný kdy to je blbost, je posun, tam to dává smysl jen při rozjezdu, potrvdit úmysl pohybu, ale když holt se v okolních zemích máčka i při posunu, tak je to těžké.
I při posunu se dá usnout a udělat hromadu.
To je sice pravda, ale dřív tu hromadu uděláte právě z toho důvodu, že se věnujete mačkání tlačítka na úkor věnování se samotnému posunu
To je jen ironie, že? Při posunu to spíš pozornost odvádí, zvlášť při najíždění.
Jenže vlivem nedokonalosti přenosu kódu jste min. po 5-ti kilometrech byl stejně vyzván k obsluze TB i na zelené vlně
S nadměrným jasem displejů a nejen ETCS, ale i vysílaček a novějších displejů pro systém, jsem bojoval poslední roky na dráze. Čím novější, tím více svítily a nedaly se na noc dostatečně ztlumit. Na stížnosti nikdo nereagoval, tak jsem je v noci zakrýval papírama. Mašina na automatiku moje zásahy nepotřebovala a tratě jsem už dobře znal. Že to je v 21. století na palici, to je asi všem jasné. Nikdy jsem nepochopil, proč se dá obyčejný mobil ztlumit naprosto bez problémů, má i noční režim a podobné věci a displeje na lokomotivě to neumí. Zřejmě to projektanty moc netrápí.
Dělam to stejně 😀 hadr přes vysílačku a vlastní fólii přes obrazovky…
Neřeší se to pořád, když přijde na mašinu nový displej? Evidentně se někdo pořád nepoucil, že to má být v požadavcích na výrobce.
Třeba na 742.71 jde TDD ztlumit do přijatelné hodnoty jasu.
A to je další věc na 742.7, neodpovídající popisky tlačítek na TDD, člověk než přišel na to, jak se TDD tlumí.
Co přesně se vám u těch 742.71 na TDD nezdá?
Však tlačítka jasu jsou docela jednoznačně označená. Levé „plné sluníčko“ zvyšování jasu, pravé (asi půlměsíc či co) snižování jasu. Zrovna tady jsem nikdy problém neměl.
Jste asi první, kdo mi tvrdí, že to je logické. Už se mi i párkrát stalo, že mi volá kolega, co zrovna nemá při ruce ten velký návod od výrobce, jak, že se jas tlumí. Za mě by logičtější bylo buď pod sluníčkem podmenu, kde si to vyberu přímo procentuálně (třeba jak to mají velké teslácké vysílačky), nebo dvě tlačítka se symbolem sluníčka a dodatkem+/-, protože sluníčko mám prostě zafixováno, že se tím běžně v nastavení označuje jas, ten půlměsíc mám spíš spojený a přepínáním den/noc, světlý/tmavý pozadí (ano už vím, že to je ta dvoušipka, ale celou dobu jsem… Číst vice »
A to je další věc na 742.7, neodpovídající popisky tlačítek na TDD, člověk než přišel na to, jak se TDD tlumí.
Tohle si mají vydupat právě odbory. Pokud to zaměstnavatel ignoruje,vtak by měl mít velký problém. Třeba s Hygienou. Prostě jděte do toho pořádnou silou a jednotně. Držím vám palce.
Jenže právě ta domluva je problém. Ono by stačilo, kdyby se domluvila tretina strojvedoucích a v noci by z důvodu oslnění displejem (a taky těmi tlačítky po obvodu obrazovky, které nejdou ztlumit vůbec) jezdili max. 100km/h. Z důvodu, že při oslnění nevidí pořádně na trať.
Ono by se to vyřešilo v řádu týdnů.
A proč, když primárně by na tohle měli myslet autoři systému? Na to nepotřebujou licenci ani nic podobného, prostě si s tou věcí na pár hodin sednou do tmavé místnosti a bude jasno.
Mimochodem, kdo má třeba „hlídat“ jas návěstidel (zdravíme AŽD 44)?
To je problém kolečka nedostatečná představivost výrobce, nedostatek postřehů během zkoušek a schvalování (asi to někomu nevadí nebo co), nedostatek představivosti těch co to zadávají (dopravce – lidi co to neovládají) a složitost úprav už schválených výrobků + někdy neústupnost.
V metru byl třeba návrh udělat „dark mode“ displeje, který má černé texty na bílém podkladě a ukázalo se to „neřešitelné“. Přestože negativní zobrazení by bylo lepši do tunelu.
Potvrzuji, psal jsem nĕkolikero hlášení, ale z „galaxie GŘ & kamarádi“ žádná odezva.
To je prostē stále to samé, ti lidé buď nikdy nebyli na mašinĕ, a nebo se třeba jen svezli za slunného odpoledne. Auto nebo mobil používá skoro každý, tam by se to asi stalo neprodejným…Tady je problém zmĕnit cokoliv. A to už třeba na vysílačky píšeme hlášení přes 10let, zakrývaj si to i nĕkteří cviční…
Ano, třeba ty modrý displeje na RDST VS67 jsou fakt bezva – prý existuje verze i s klasickým černým displejem, ale nikde jsem ji neviděl
Například 650.2 vyšších čísel (Budějovicko). Předpokládám, že to je prostě nová generace této vysílačky.
Je známá příhoda ze 471, kdy jistý nejmenovaný výrobce klávesnic zhomologoval typ. Pak vyrobil druhou sérii, kde použil modernější LEDky, které svítily víc. Fírové si začali stěžovat, že nejde podsvit dostatečně ztlumit, ale výrobce argumentoval tím, že splňuje nějakou normu na doporučenou minimální střídu napájecí napětí podsvitu. Bohužel, norma nereflektovala to, že nové LEDky při té minimální střídě svítí podstatně víc než staré. Byl to tenkrát dlouhý boj, ale nakonec se to povedlo, Přitom to byl triviální zásah do softu klávesnice – změnit jednu konstantu (minimální střída)… Z metra je znám případ, kdy fíra odstavil soupravu, že „nesvítí displej“. Přitom… Číst vice »
Tak víme jak to je s 130, pracně se vydupal jeden prototypový kus s regulátorem jasu kontrolek, ten chvíli jezdil, a zas to je na mrtvém bodě, že se prý hledá řešení.
Asi vrcholem v tomto směru je displej SCMT, který nelze vypnout, ale kromě modrého oslňování je úplně k ničemu (aneb hadr to jistí). 🙂
Proměnlivý jas už dlouho umí i ty nejlevnější zobrazovací jednotky.Normálně se na to zapomělo, protože se mi nechce věřit, že by v těch milionech chtěl někdo ušetřit pár korun.
No jo ty nejlevnější,ale my máme specifické chutě.
Displej vám dodá dodavatel ETCS a vy si nemáte z čeho vybírat. To není o ceně.
1) Alstom k Atlasu dodával čtyři typy displejů, dva z nich mají regulaci jasu naprosto skvělou.
2) nelze vybírat z dodavatelů ETCS?
Vybírat z dodavatelů ETCS samozřejmě jde a kupodivu se to i dělá. Nicméně si myslím, že požadavek na regulaci jasu displeje bude mít ve výsledném hodnocení asi tak 173,5x menší váhu než třeba cena dodávky.
Tak na ibalginech by mohli borci vyprávět – to je udělaný tak levně, že automatická regulace jasu displejů je prakticky nepoužitelná – ve dne na to není vidět, v noci oslňují