Celostátní jízdenka, která funguje formou měsíčního předplatného, začala platit loni v květnu. Umožňuje využívat městskou a regionální dopravu po celém Německu, tedy regionální vlaky, autobusy i linky metra. Nepokrývá ale například dálkové vlakové spoje. Nabídku aktuálně využívá zhruba 13 milionů lidí.

Cenová dostupnost jízdného znamená, že dopravcům výpadky příjmů musí kompenzovat spolkové země s podporou spolkové vlády. Spolková vláda poskytuje roční dotaci 1,5 miliardy eur (37,7 miliardy Kč), stejnou částkou přispívají i regiony.

To, že jízdenka bude existovat i příští rok, bylo jasné od září, kdy se na jejím financování a zároveň zdražení dohodli ministři dopravy spolkových zemí. Mezi německými politiky opakovaně zaznívají hlasy, které volají po dlouhodobé podpoře jízdného, aby o něm nebylo nutné každoročně vyjednávat.

Zajištění delší perspektivy, konkrétně do roku 2030, navrhnul například ministr dopravy za Zelené v Bádensku-Württembersku Winfried Hermann. Jeho bavorský kolega z konzervativní unie Christian Bernreiter takové řešení rovněž podpořil, zdůraznil ale, že Bavorsko nehodlá zvýšit dotace jízdenky. Mnichov během zářijového vyjednávání požadoval výraznější zdražení předplatného, nakonec ale zvítězil kompromis v podobě 58 eur.

Systém hromadné dopravy v Německu je často terčem kritiky kvůli složitým tarifům, které znesnadňují orientaci v jízdném. Tento problém Deutschlandticket vyřešil, neboť předplatitelé s jízdenkou mohou cestovat po celé zemi.

Jízdenka je nástupcem takzvaného devítieurového lístku. Ten vláda zavedla v roce 2022 jako protiinflační úlevu na tři měsíce od června do srpna. Měsíční jízdenka za devět eur (226 Kč) se stala v Německu hitem a za její zachování se konala série manifestací. Také kancléř Olaf Scholz devítieurový lístek považuje za jedno z nejlepších opatření své vlády, jeho zachování ale z rozpočtových důvodů odmítl. Náhradou se stal právě Deutschlandticket.