Deutsche Bahn skončila s prodejem jízdenek v dálkových vlacích
Vysokorychlostní jednotka ICE4 společnosti Deutsche Bahn. Pramen: Siemens Mobility
Minimální cena jízdenky koupené ve vlaku je 60 eur.
Minimální cena jízdenky koupené ve vlaku je 60 eur.
Taky léta používám výhradně můj vlak, ale minulý týden jsem ve zlínském kraji narazil. Apka nabizela pro vnitrokrajskou jízdenku jen one tIcket, takže jsem šel na pokladnu, kde to bylo výrazně levnější. Přitom arriva krajský tarif umí i on-line.
Prodej ve vlaku je problém – snižují náklady. Navíc na nádražích mají automaty. U nás to nejde, protože mám ještě zbývá nějakých 5 generací techniky – a ta je mezi sebou provizorně propojená. Až to bude jednotný (jako za c.k.) tak to možná jednou bude fungovat.
Líbí se mi, jak tu lidi píšou o jízdenkách koupených na netu. Včerejší bechyňská střela (Bechyně – Tábor), vlak narvanej po střechu, mladí, staří cestující a už se chrastilo drobákama. Byl jsem jediný ve vagónu kdo měl jízdenku koupenou přes net.
Tak čistě ekonomicky, často se mi v Os stává že průvodčí nepřijde (nebo cestou do Prahy – přijde až za hranicí kde mám lítačku). V případě mimořádnosti, když je na 171 bordel a vlak se obsadí víc než na sedačky, ani se kontrolovat nedá.
Jestli zaplatit občas štíplístkovi nebo vždycky, to je jen o mém svědomí, takže platím tak 90% jízd, zbytek většinou najdu si pro svědomí omluvu třeba dráhy mě nasraly(přískoky hlášeného zpoždění,…)
Bechyně není Praha, tady přijde průvodčí vždy.
Nenapsal jste to ale čistě ekonomicky, pouze čistě zlodějsky.
Pan Pavel píše o něčem jném, pokud jsem si všiml. A má pravdu.
To, že si někdo nekoupí jízdenku online, ale čeká, jestli přijde „přistoupili, jízdenky prosím“, je zlodejske? 😀 Ale no tak :-)… V tom případě jsem taky zloděj, na trati 323 to provozují pravidelně, protože za to, co tam dráhy provozují za „vlaky“, si nic jiného nezaslouží…. A věřte, že mnohdy jedu zdarma.. Až začnou jezdit důstojné soupravy splňující požadavek objednatele v podobě MS kraje, budu k tomu třeba přistupovat jinak…
Cituji toho pána:
„…takže platím tak 90% jízd, zbytek většinou najdu si pro svědomí omluvu třeba dráhy mě nasraly…“
Ano? Já to četl už u něj :).. Byl nazván zloděje.. Já si stojím za tim, že když si národní dopravce, akciová společnost, není schopna zajistit vymáhání placení, proč bych měl platit, když de facto nemusím? Z lásky ke koženkové soupravě která už 20 let neměla jezdit to asi není 🙂
Ano, toho pána jsem nazval zlodějem, on se k tomu také otevřeně přiznal. K jeho cti slouží, že pro své svědomí hledá omluvy.
Pokud cestujícímu neumožní dopravce nákup jízdenky, třeba proto, že průvodčí na svoji práci kašle, je to o něčem jiném.
Ale to není případ pana Leinada, pokud umím číst.
Jaký je rozdíl „průvodčí na svou práci kašle“ a „Leinad přiznává, že většinou má chytrý telefon sebou“
Mě dráhy na**rou pokaždé, když musím jet v soupravě složené z nedustjonych vozů Bdt. Takže stejnou logikou jako pan výše, já si to ve svém morálním pohledu prostě ospravedlnim, že si tu jízdenku prostě online proaktivní nekoupím a počkám, až přijde a zda přijde průvodci… A znovu říkám, až budou jezdit důstojné soupravy, a dráhy budou plnit to, co že smlouvy mají, aka nebudou mě nasi**t, svůj přístup milé rád změním.
No a co z toho vyplyva?
Tak už i v Německu přišli na to že prodej papírových jízdenek je v době mobilů, internetu a internetového bankovnictví totální ekonomický nesmysl… papír, personál, vybavení kanceláře, topení, voda, elektřina, uniformy, úklid, vyškolení personálu…
Bože to zas bude mínusů… nechápu to sice proč, ale bude jich spousta.. Já už přes 7 let nepoužil hotovost a nechybím mi.. všichni přece máme platební kartu a mobil…
Všichni ne.
nechápete proč budou mínusy? protože neexistuje povinnost vlastnit smartphone a platební kartu – – a možná byste se divil, kolik lidí v téhle zemi bere výplatu pěkně cash na ruku
A kolika by po zřízení účtu rovnou naskočila mínusová částka ve výši několika milionů… Holt různý životní situace…
A co je nám po tom??? To je jejich problém a jejich nezodpovědnost – tolik obecně.. Každý měl minimálně do konce Prosince (možná to prodloužili) využít takzvané „Milostivé léto“ – kde dlužník mohl uhradit dlužnou částku (nebo její část) a odpustili by se mu veškeré poplatky a úroky…
28.1. To konci … už jste si našel svého chudáka, kterému pomůžete restart ? Já ano.
Za prvé, milostivé léto se vztahovalo jen na dluhy vůči státu a samosprávě, ne na dluhy vůči soukromým subjektům, jako jsou banky nebo nebankovní úvěrové společnosti, u kterých je exekucí nejvíce. Za druhé, jak vám už bylo mnohokrát řečeno, mít bankovní účet a/nebo chytrý telefon není občanská povinnost a znám dost lidí v mém okolí, kteří jedno, druhé, nebo i oboje stále nemají a nejsou to nutně lidé v exekuci, nebo na okraji společnosti. Měl jsem kolegu, který po té, co mu šéf začal chytrý telefon vnucovat, dal prostě výpověď a měl pokoj. I takový lidé mezi námi stále jsou.… Číst vice »
A kolik milionu naskočí exekutorum ( věřitelům ani tak ne )..
O to vůbec nejde. Účet je ok a pokud ho spravuje pouze banka, tak je zodpovědnost jen na ní. Jasně, když ztratím kartu do bankomatu je to moje chyba, ale proč bych se musel vystavovat zbytečnému riziku s chytrým telefonem?
zaměřím se na slovo „lidi“ – ano lidi – tedy každý normální slušný a zodpovědný člověk – i ten chudý má levný smartphone v řádu nejnižších jednotek tisíc Kč a účet s platební kartou km mu/jí chodí výplata/důchod…
Zajímavé je, že i ti nejchudší dělničtí křiklouni – i ti co jsou mimo systém, tvrdící že Smartphone a bankovní účet je „luxus“ (NENÍ , JE TO NAPROSTO BĚŽNÉ) – VŽDYCKY BUDOU MÍT DOSTATEK CIGARETY A CHLAST!!!
Moje rada zní: Přestaň kouřit, přestaň chlastat, přestaň si kupovat jídlo ve fastfoodu – a budeš mít dostatek peněz na běžné výdaje a běžný život…
Bože můj, to je štvavá propaganda jak z hitlerjugend
Smartphone není luxus. Je to zbytečnost bez které se člověk i dnes obejde. Na zavolání a odeslání sms stačí standartní tlačítkový telefon. Ten má podstatně menší spotřebu el. energie a jeho akumulátor vydrží o mnoho déle. Pravda, ani to potvrzení o prodělání covidu vám na na něj nepřijde, ale co. A každý kdo tady bojuje za ekologii a nízké emise nechť se podívá jak se těží cobalt do jejich miláčků, které vyměňují jako ponožky každou chvilku zatímco vyznavač nafty je snad satan sám.
https://www.youtube.com/watch?v=JcJ8me22NVs
Vnucovat někomu něco, co nechce, co mu nevyhovuje a dokonce to je rizikové, to zavání totalitními praktikami. Každý musí mít možnost mít na výběr, co se mu hodí, co mu vyhovuje. A rozhodně tím není ani počítač, ani mobil, ani platba kartou atd. právě naopak. Proč mám vyhazovat peníze za nějaké technické zařízení, za jeho funkci, opravy, údržbu, chod, platit bankám, poskytovateli atd..? Pro ně je to jen kšeft a skryté sledování a ovládání lidí. Takže proč? Vám to nevadí, je to Vaše věc. Já si své peníze chci utrácet za něco užitečného a ne za věci, které v podstatě… Číst vice »
Bez možnosti platit online je nějaký nákup online k ničemu. Chytrý telefon je zbytečnost a hotovost v kapse stále nejlepší možná varianta.
Asi není dobrý nápad vše posuzovat podle sebe.
Já mám třeba starou maminku, která díky automatům u GW Train už vlakem jezdit přestala úplně. Bojí se i bankomatů. A takových lidí jsou tu desetitisíce.
A proč jste to svoji maminku nenaučil – vždyť ty automaty jsou „blbuvzdorné“…. Já to svoji maminku naučil – od smartphonu, přes mail, facebook s masangerem, výbery a platby přes bankomat až po internetové bankovnictví – má George – a stejně je na mě pořád hnusná. Tak ji učím, že když něco neví, má si najít zákaznickou linku a zavolat si tam pro asistenci.. už to umí na Spořku i na ČEZ..
V určitém věku už se prostě mnozí senioři nejsou schopni naučit vůbec nic.
Ono je to také nemusí trápit – zda si někdo umí vybrat peníze z bankomatu nebo koupit jízdenku, to opravdu v určitém věku není nic důležitého.
Jarda Zwei – naštěstí nežijeme v totalitním systému, kde nám nějaká KSČ či NSDAP nařizovala co je povinné a správné, ještě naštěstí máme možnosti volby alternativ, ale je zde vidět, že fanaticky vymletým bytostem typu Jardy Zwei to leží neustále v žaludku a zas by chtěli ovládat a nařizovat.
Vidíte, stejně potřebuje člověka, aby tu obsluhu těch e-věcí zvládla.
Víte proč se člověk celý život něco učí? Aby to ve stáří zapomněl. Jedna věc je naučit seniora něco ovládat a používat a druhá věc je naučit ho nedůvěře.
O to nejde. Proč to používat, proč do toho investovat. Koupit si lístek papírový u pokladny či průvodčího je to nejjednodušší a nejlevnější. Ta zařízení jsou drahá, energeticky, ekologicky náročná a a ve své podstatě zbytečná. Jsou to jen hrátky na kšefty a šetření. V podstatě jde o úplně něco jiného. Nebuďte naivní.
Tak zrovna v Německu se bez hotovosti neobejdete, já byl loni v SRN 2x na výletě a 2x jsem na chybějící hotovost málem dojel. Poprvé jsem jel osobákem, kde nešlo koupit lístek jinak než hotově ve vlaku (nebo přes e-shop); podruhé v hospodě, kde si mohl dát pivo jen s 2G a eury v kapse.
Zní to neuvěřitelně, ale i ve “vyspělém” Německu mohou nastat situace, kdy se bez mincí a bankovek neobejdete. 😮
Pamatuji si doby, kdy se v Německu zahraniční kartou zaplatit prakticky nedalo. Výjimek, kde platily, bylo minimum, vesměs tam byly hotely, nebo třeba půjčovny aut, ale například nádraží, kupodivu, nikoliv, stejně jako většina obchodů, včetně těch patřících velkým nadnárodním řetězcům. Dnes už to naštěstí neplatí, ale i tak, ze setrvačnosti, raději do Německa bez alespoň 50 € v kapse, nejezdím. Nikdy nevíte, co se kde může stát. Stačí třeba jen výpadek platebních terminálů v tu nejnevhodnější dobu a bez peněz je vymalováno.
Přesně tak. V případě jakékoliv krize bude něco E- k ničemu. protože ty prostředky budou virtuální. Bez elektriky a po pádu sítí mob. operátorů nezaplatíte online nic. Rovněž některá parkoviště i dnes nezaplatíte jinak než mincemi. Nemáte mince? Smůla. Pokud máte hotovost kterou vám někdo rozmění je to ok. Pokud není ani ta je jedinou možností hledat jiné parkoviště a doufat.
A tak to má být. Proč třeba má mít o mně někdo zprávu, co a kde a kdy jsem koupil. Proč má někdo sledovat, kolik mám peněz na účtu a třeba i zjistit po různých nápadech různých moderních jedinců, že třeba mám zablokovaný účet, nebo že jsem už moc utratil, takže víc nesmím, nebo záporný úrok apod. To se mně s hotovostí nestane a mám tu „svobodu“, kterou dnes někteří skloňují při každé příležitosti, aniž by pochopili, že právě ta nesvoboda se tak silně propaguje. A mnozí pak na to skáčou. Třeba právě s tou elektronikou.
Ono to ale neplatí u IDS jízdenek, tam to je dle objednatele IDS pokud vím
Hmm solidní pokrok, když si vezmu že můj vlak ještě do nedávna neuměl prodat jizdenku na zpožděný vlak. Třeba se těch 10 minut dočkáme taky. Vzal by mě čert, když dorazím na nádraží a zjistím, že bych stihnul zpožděný vlak, ale že si připlatím. Naštěstí mají obvykle průvodčí pochopení a naznačí že kasa ve výchozí stanici byla zavřená.
Dříve to byla konkurenční výhoda modrogum, že se zakoupenou jizdenkou na ten den šlo jet i jiným vlakem.
Stále platí, že lze jezdit pozdějším spojem, pokud se nejedná o vázanou jízdenku na konkrétní vlak. Dřívějším už ale bohužel ne, což je zřejmě daň za to, že lze jízdenku vrátit do 15 minut před odjezdem vlaku, což mohlo generovat podvody (jedu třeba ve 14.00, ale koupím si lístek až na 15.00, vystoupím třeba ve 14.30 a jízdenku vrátím).
Platí pro Ejizdenky. Z pokladny, mimo Vázané, platí celý den.
Ono to dřív fungovalo i v aplikaci, prostě jsme při odjezdu na pařbu čekali na masně kolik lidí dorazí a pak koupili lístek na následující vlak. Zatrhli to tak 4 roky zpátky. Chápu že s možností to vrátit se to zrovna neslučuje, ale tak neštíplej lístek z pokladny se dá taky ještě zpeněžit…
Změnilo se to spolu se změnou storno podmínek před několika lety.
Dá, ale je tam „aspoň“ kilo srážka.
Což by při dobré vůli šlo řešit.
U storna prodloužená splatnost. Dám požadavek na storno, tak se počká jestli některá z POPek nenabonzuje, že načetla mou jízdenku.
Částečně to řeší OneTicket.
Ako sa v článku píše, zdravotne postihnutí si naďalej môžu kupovať lístky vo vlaku bez prirážky. Zvyšok použije automat.
Co je to za formu postižení?
Psychické, když někdo nezvládne e-shop, stejně má asistenta (pochybuju že zvládne trefit na nástupiště, mimořádnosti s výpadky spojů,…)
Fyzické, no brání něco dopravci udělat e-shop pořádně (aby fungoval i na hlasových čtečkách, brailových terminálech, …)
„stejně má asistenta“
Zdaleka ne vždycky. A vyhodit z vlaku postiženého se slovy „na váš druh postižení jsme zapomněli“ je normálnímu člověku stydno.
Niekde sa predsa nepíše že zdravotne postihnutý nemôže použiť e-shop alebo automat. Len že má možnosť kúpy vo vlaku, na rozdiel od bežných cestujúcich.
Je hodně starých lidí, kteří ten automat prostě nepoužijí, protože se ho bojí. U nás i v Německu. Raději vlakem nepojedou.
To rozhodně není jen o postižených lidech.
Prečo by sa báli automatu? Nerobme zo starších ľudí idiotov, nevšimol som si v Nemecku ani Rakúsku žiadnu revolúciu kvôli rušeniu predajných miest.
Predaj vo vlaku bol aj doteraz príplatková možnosť a využívalo ho minimum ľudí.
Je vidět, že o starých lidech nevíte vůbec nic.
Na druhou stranu, v Německu ty automaty fungují dvacet i více let, takže dnešní důchodci se s nimi už naučili fungovat. To u nás takovou příležitost moc neměli, takže je to pro ně teď na stará kolena větší novinka, než tlačítkový mobil, na který si ještě v produktivním věku 40, 50 let zvyknout stihli.
Hodně seniorů si nezvyklo ani na ten tlačítkový mobil.
No, záleží o jakých seniorech mluvíme. Pokud mluvíme o seniorech 90+ tak tam to vcelku i chápu, protože ty mobily se staly masovou záležitostí až v době, kdy oni už byli sami v důchodu a tak neměli moc důvodů se to učit. Pokud ale mluvíme o seniorech 70+, tak tam nevidím důvod, proč by si na tlačítkový mobil neměli zvyknout, protože většina z nich se ho naučila používat, když ještě sami byly zaměstnaní a mnozí dnešní sedmdesátníci zvládají i chytré mobily, alespoň tedy v mém okolí. Zase ty seniory nepodceňujme.
Já lidi okolo 70 let ani moc za seniory nepovažuji. Velká část z nich ještě chodí běžně i do práce.
Píši o lidech nad 80 let, tam už problém je.
Ale i zcela běžných lidech, svých spoluobčanech. Zdá se, že každý soudí jen podle sebe a svých dojmů.
no to mě pobavilo….
Při stejné logice „houpacího koně“ by mi zajímalo jak tito staří lidé tankují benzín do svého auta, když na benzínce na stojanu musí nejdřív kartou zaplatit a teprve poté jim je umožněno zvolené zaplacené množství natankovat do svého auta… To přestali jezdit autem???
Vy jste pobavil mnohem víc.
Kolik těch hodně starých lidí v autech vidíte? Leckdo z nich je rád, že si dojde do nejbližšího obchodu pro jídlo.
Cesta i pro nás. Dopravci nejsou schopni zajistit personál na vlaky, v dnešní době jednotek, kde uzavírá dveře fíra a jizdenku koupíte přes net se stane steward či vlakoš zbytečnost. Pokles o 50 % na Sbahnu či lokálkách bude vítán…
To by tady nesmělo být asi 50 IDS, které mají 30 ruznych aplikaci na jízdenky. 🙂
Tak jistě lepší je jeden předražený Tr10 že.
A co teprv ten jednotný oneticket!
Ten už vyjde nastejno, o maličko dráž, nebo zpáteční o maličko levněji.
No jo, když Dráha nějak nepočítala s tím, že cestující by mohl z nádraží pokračovat i jinak než pěšky, například trolejbusem. Něco takového bylo bráno jako zločin a Zlínu to dodnes neodpustili.
Uviděl cenovku 13 Kč a začal nadávat, že za to chtějí půl sta.
Ale to není článek o konci vlakového personálu.
Není ale souvisí to s tím… Víte kolik vlaků tam jezdí bez čety? Právě díky tomu, že se nebojí automatů, internetovému prodeji, atd.
A co služby, dohled, bezpečnost, řešení závad apod.? Není to spíš cesta zpět a šetření za každou cenu? Já chci služby a k tomu musí být personál.
Pokles počtu cestujících zajisté také bude vítán, že?
Takže kdybych jel ze například ze zastávky Schmilka-Hirschmühle a neměl bych možnost koupi online, tak jak si jízdenku koupím? Je na nástupištích nebo ve vlaku automat?
Na nádražích mají automaty.
Jak kde mají automaty.
Směrem na Senitz automaty nejsou.
Oprava: na trati směrem na Sebnitz automaty na zastávkách nejsou.
Na hlavní vytratí na Drážďany jsou myslím všude
V ČR je spíš snaha automaty omezovat. Je to logické, vybírání peněz z nich a údržba něco stojí. Jsou tak jen v nejeponovanějších místech.
Pokud se chce, aby lidi neplatili ve vlaku a platili online, nikdo nebude zavádět automaty na zastávkách.
Vždyť jde pouze o dálkové vlaky ne? Ty hádám na nějaké takové zastávce nestojí….
Nevíte platí to i z neobsazené stanice?
Na lince U28 v údolí říčky Senitz není 20 km tratě datový signál.
Takže si tam těžko koupím jízdenku online…
Ani Iridium? Co natom, že telefon stojí 33.000 Kč, paušál je 1400 Kč měsíčně a data se platí za megabajt. Prostě se „moudře rozhodlo“ na centrálním úřadě, že internet „je všude“.
V tom skalnatém údolí nemusí mít signál ani ten satelit…
Ano toto totiž platí jen pro dálkovou dopravu, jen to nepochopil autor článku 🙂 I u DB jsou linky, kde se v regionální dopravě nadále prodávají lístky ve vlaku, ať už v automatu, nebo u průvodčího.
Potvrzuji, že ukončení této služby se týká pouze „Fernverkehr“, tedy dálkových vlaků. Informace o tomto rozhodnutí DB byla zveřejněna s dostatečným předstihem, již v únoru 2021.
https://www.computerbild.de/artikel/cb-News-Internet-Deutsche-Bahn-Ticketverkauf-wird-beendet-29747073.html
Otázka je, co v případech, kdy člověk nastoupí v neobsazené zastávce, jede třeba jednu zastávku a pak přestoupí do IC(E). U nás v takovém případech platí, že si jízdenku mohu koupit bez doplatku i v navazujícím vlaku. Jak to ale je v Německu? Pokud se to v tom vašem odkazu píše, tak se předem omlouvám, ale neumím německy, takže si to nepřelouskám a tak se raději zeptám.
Já bych doporučil buď si v tom osobáku u průvodčího zakoupit lístek i na to ICE, nebo (pokud průvodčí není) si lístek koupit při přestupu, anebo – ó hrůza – si ten lístek koupit po internetu.
Tak pokud ve vlaku není průvodčí, tak snad existuje jiná možnost, jak si jízdenku koupit. Většinou asi automat. Otázka ale je jestli mi ten automat umožní nákup i na návazný spoj. Ale i když průvodčí je, tak najít ho během jedné zastávky může být docela problém, zvlášť u patrové soupravy. Ale třeba i u dvou spřažených Desir, kdy jak na potvoru je průvodčí zrovna v tom druhém a já si toho při nastupování nevšimnu. Koupit si lístek při přestupu, také nemusí vždy časově vyjít. Proto také u nás existuje ona možnost nákupu z neobsazené stanice i po přestupu. No a… Číst vice »
Na lince U28 toto nečekejte s tou sítí je to fakt, co taky čekat v národním parku. Přirážka se platí akorát v obsazených stanicích v česku tj. Rbk a Děčín, průvodčí ČD obvykle žádnou přirážku po nikom v Německu nežádá. Ve vlaku koupíte hned několik tarifních nabídek a to MPS Sebnitz, ta se vyplatí na krátké vzdálenosti a Čr lze po přepočtení jednotným železničním kurzem koupit na zastávky do Německa a opačně, nebo k tomu přikoupíte (když si koupíte MPS třeba do Schöny) zónovou jednotlivou VVO v eurech za cca. 160Kč až do Drážďan (platí i na autobusy a tramvaje…).… Číst vice »
V podstatě „přirážka k jízdnému“ …
Nicméně není z toho patrné, zda se jedná i o jízdenkové automaty umístěné ve vozidlech.
Mirku, DB má někde automaty ve vozidlech? Tuším, že ne.
Automaty jsem spíš viděl na menších nádražích venku.
V Německu, resp. na Západě obecně jsou automaty na nádražích běžné. U nás se tahle etapa fakticky přeskočila, přešlo se od prodeje u okénka rovnou na prodej přes internet.
Záleží na dopravci. Například Regiojet prodával před nástupem na dotované linky 90 % jízdenek skrz kreditovou jízdenku. Pak jsou další možnosti pokladna, vlak, jiný typ on-line jízdenek.
Takže je otázka, jak moc se mu vyplatí dopravcům pokladny (náklady na zaměstnance, technologie, prostory, náklady na převoz peněz a snižující se tržby.
Automaty na velkých nádražích byly, jen se na to zapomnělo. Byla tam i nějaká sleva oproti pokladně…
Ano, na velkých nádražích. V zahraničí jsou i v těch největších dírách.
Protože, když bude stát automat 100 00 Kč, provozní náklady 10 000 Kč měsíčně (el elektřina, papír, servis a opravy), tak je levnější než pokladní, která při 25 000 hrubého bude mít náklady okolo 600 000 Kč ročně.
Jízdenkový automat na rozdíl od pokladní nemarodí, neošetřuje, nestávkuje, nemá dovolenou a nepíše petice o své nepostradatelnosti.
A dokonce pracuje i v noci, a bez příplatku…
Zase tak nějak „nehlídá“ stanici…
Nedá se ho na nic zeptat, cokoliv sním řešit apod. Prostě výhoda. Co nás tak už konečně změnit na roboty?
No, ještě tam mezifáze byly – pamatuju si, že třeba před 12 lety se při prodeji přes internet stejně musel lístek fyzicky vyzvedávat na nádraží – nejdřív na pokladně, později v automatu.
Pak ho dovolili tisknout doma. Pak ho dovolili mít na Inkartě. A pak ho dovolili mít v mobilu.
„Teeen pokrok – kde se to jen zastaví?“
Tedy ty automaty na vyzvedávání lísků byly jen na velkých nádražích – určitě v Praze a v Brně.
Na malých nádražích se asi tohle vynechalo.
V dálkovém vlaku jsem neviděl, ale např. Zwickau – Johanngeorgenstadt ano.