lot
Železnice Železniční průmysl

Deutsche Bahn koupí 30 rychlovlaků na rychlost 320 km/h

Vizualizace nových vysokorychlostních jednotek od Siemensu pro Deutsche Bahn. Foto: DB
Vizualizace nových vysokorychlostních jednotek od Siemensu pro Deutsche Bahn. Foto: DB

Deutsche Bahn rozšíří dál svoji flotilu rychlovlaků. Německý dopravce dnes oznámil, že koupí dalších 30 vysokorychlostních jednotek od společnosti Siemens, které vychází z jednotek ICE3.

Hodnota zakázky je miliarda eur, součástí kontraktu je opce na pořízení až dalších 60 souprav. Transakce je poměrně překvapivá, protože přichází v době, kdy se poptávka po cestování výrazně propadla. „I když poptávka klesla, vše mluví do budoucna pro železniční dopravu, která je přátelštější k životnímu prostředí,“ řekl šéf DB Richard Lutz. DB slibuje, že do roku 2030 zdvojnásobí v dálkové dopravě počet cestujících.

Infografika Deutsche Bahn k novému nákupu vysokorychlostních vlaků. Foto: DB
Infografika Deutsche Bahn k novému nákupu vysokorychlostních vlaků. Foto: DB

DB jednotky nasadí na vlaky mezi Dortmundem a Mnichovem včetně provozu v úseku mezi Kolínem nad Rýnem a Frankfurtem nad Mohanem, kde je rychlost 300 kilometrů v hodině. Nákup vlaků s rychlostí 320 km/h je částečně překvapivý i kvůli tomu, že v Německu úseků s třísetkilometrovou rychlostí mnoho není: ještě na nové trati mezi Berlínem a Mnichovem v úseku Halle –  Erfurt – Ebensfeld a Norimberk – Ingolstadt. Část tratí je na 280 km/h (Stuttgart – Mannheim, Hannover – Würzburg). Může ale znamenat i plány na další nové vysokorychlostní úseky.

První nové jednotky se objeví na tratích na konci roku 2022, všechny mají být dodány do roku 2026, každá pojme celkem 440 cestujících.

Nové jednotky ještě neexistují, zástupce ředitele Siemensu Roland Busch ale uvedl, že budou vycházet z platformy rychlovlaků Velaro.

DB aktuálně postupně přebírá jednotky ICE4 z objednávky na 137 kusů, současně by měla převzít postupně první vlaky od Talga. V roce 2026 má mít dopravce celkem 421 vysokorychlostních vlaků.

Detaily nového vlaku:

Délka: 200

Počet vozů: 8

Hmotnost (prázdný vlak): 450 tun

Výkon: 8 MW

Počet poháněných náprav: 16

Kapacita: 440 (93 první třída)

Počet toalet: 11

Počet míst pro jízdní kola: 8

Rychlost: 320 km/h

90 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Michal Štěpán

Ne, nákup vlaků s Vmax 320 km/h není překvapivý. Naopak konečně někomu došlo, že kupovat vlaky na 250 km/h byla chyba. Protože NBS Köln – Frankfurt, Nünberg – Ingolstadt a Halle/Leipzig – Erfurt – Ebensfeld jsou na 300 km/h. Dále většina tratí na západ od Německa (Francie, Belgie), kam by vlaky potenciálně mohly zajíždět, podporuje minimálně 300 km/h. Při tvorbě GVD je potřeba se vyvarovat situace (a dnes to kvůli nedostatku rychlých jednotek nejde), aby na výše jmenované německé VRT byly posílány ICE4 z Vmax 250. Na pomalejší vrstvu stavějící například Köln Hbf – Siegburg/Bonn – Montabaur – Limburg Süd… Číst vice »

Panda

Bohužel DB se snaží vylepšit statistiky zpoždění a GVD dělá často na 200 místo 300 km/h… Podobně to dělala např. Trenitalia před nástupem konkurence…

Ondrej Kucera

Němci vědí, kolik a jakých jednotek budou potřebovat na dosažení Deutschland-Taktu 2030.

jan

A dělají soutěž, nebo to prostě koupili.

David

Díky za informaci.

Pezos

„Prostě to koupili“ v rámci vysoutěžené rámcové smlouvy.

Jiří Kocurek

Podobně kupovaly ČD Railjety, ne?

Jan Schmidt

Zato ČD objednavájí další repasi šuakfonů…. chjo

XXXD

No tak ono, kde byste s tím rychlovlakem v ČR chtěl jezdit? Jinak ty upravené šukafony si především objednávají kraje.

Já, kdo jiný

Do Hamburku. S třísystémovým ICE4. A nevymýšlet klasické soupravy s neexistující lokomotivou na 230 km/h.

David

To srovnáváte jabka s hruškama. ČD objednávají pro dálkovou dopravu vagony Siemens.
https://zdopravy.cz/ceske-drahy-ukazaly-prvni-snimky-novych-vagonu-nasadi-je-na-spoje-do-chebu-40790/

Luděk S.

U nás maximálně 30 km/h. Raději. Na D3 spíš 10 km/h. Aspoň si tu cestu substrát užije a za své peníze dostane odpovídající zážitek.

Karel II

K Vmax 320, tu by mohly jednotky využít při zajíždění do Francie. I když to teď oficiálně nepřiznají.

ABC

A není to moc Antone Pavloviči?

JanM

Pro českou železnici ano. I naše pendolino zvládne pouze 230, tedy pokud by mělo kde.

XXXD

No aktuálně by mohlo jen 200 km/h, na víc zatím nebylo schváleno, byť konstrukční rychlost je 230 km/h.

Zdravý sluch

Teším sa.

Tom

Pořád mi příjde, že i když DB nakupujou, tak toho moc nevyřazujou. To ty starší vozy jezděj rovnou do pecí? Teď narážim spíš na ICE4 než na tuhle novinku.

Zdravý sluch

Oni stále zahusťujú prevádzku.

Jiří Kocurek

Z jedné diskuze:
Die ersten ICE1 (BR 401 + 801 – 804) haben bereits die 13 Mio. km auf der „Uhr“.

JanM

Není náhodou ICE4 jenom na rychlost 250?

Peeetr

Ne, je na 220 max 230 km/h.

Ondrej Kucera

Ne. Jenom verze K1n je na 230 km/h, ostatni varianty jsou na 250 km/h.

Zdeněk

Jel někdo někdy na starších VRTkách v Německu více než 250? Já nikdy. A to ani při zpoždění, kdy se dá nějaká ta minutka pokrátit. Proto mě zaráží, jak se hojně udává rychlost 280.

Pejpež

Jel jsem před rokem na Mannheim – Stuttgart 265km/h, měli jsme asi 10 minut zp.

Zdeněk

Bezva! Konečně někdo pochopil. Díky

X 1

Berlin – Hannover, úsek Stendal – Oebisfelde 277 km/h. Původní zpoždění bylo cca 15min.
V Hannover Hbf na minutu přesně.

Už dost náhubků

Já jo, mezi Nürnbergem a Ingolstadtem. Jel jsem tam i ICE1 co jelo 270, což je jeho maximum.

Pejpež

Vmax ICE1 je 280km/h

Zdeněk

Píšu starších VRTkách. Né na těch nových. A jednička má 280.

Panda

Jel jsem mezi Frankfurtem a Kolínem. Naopak Norimberk-Ingolstadt pouze 200, i když bylo 10 minut zpoždění…

Zdeněk

Obě mají přívlastek Neubau… Tedy ani jich se můj dotaz netýká

Jan Schmidt

i starší vrtky jsou neubaustrecke

Kolem

Jel jsem na SFS Stuttgart – Mannheim 270km/h, měli jsme +5.

Ryk Mat

Nevím, co je starší. Já to zažil mezi Frankfurtem a Kolínem dvakrát. Je to dost zničující. Četné tunely působí neustálé rázové změny tlaku a lupání v uších se po nějaké době stanou lehce bolestivé a výškové oblouky dost cvičí se žaludkem. Ono tedy TGV v údolí Rhôny je nepříjemné taky, ale to Německo byl dost extrém. Bezkonkurenčně nejpříjemnějších 300 km/h jsem zažil z Milána do Boloně. U nás není koridor, kde by vlak jel tak klidně poloviční rychlostí. 🙃

Zdeněk

Tak nediskutujem na idnesu a tak očekávám základní znalosti. Staré VRTky jsou Mannheim- Stutgart, Wurzburg- Hannover- Berlin. Ty další jsou nové a dokonce mají přívlastek Neubaustrecke.

Jiří Kocurek

Staré VRT, které jse vyjmenoval, jsou také nově postavené. Neubau znamená nově postavený.

Jiří Kocurek

Rekonstruované tratě němci označují jako Ausbaustrecke. Nejvíc se tomu blíží koridor Brno – Břeclav nebo Kolín-Pardubice.
Nová Tišnovka už by byla označována jako NBS, přestože je 70 let stará.

X 1

Ausbaustrecke ABS. Například Berlin – Bitterfeld – Leipzig/Halle; Berlin – Wittenberge – Hamburg; Hamburg – Lüneburg – Uelzen – Celle. Kupodivu je úsek Celle – Hannover veden jako NBS (Neubaustrecke), protože stará hlavní trať do Hannoveru vedla přes Lehrte. Další ABS je Hamburg – Rothemburg (Wümme)-Bremen. Jednokolejná spojka Rothemburg(Wümme) – Verden. Je modernizovaná stará trať bez obsluhy stanic vybavená pouze výhybnami a dlouhými předjízdnými kolejemi a to až na 120km/h, třída zatížení D4. Využívá se při mimořádných odklonech na hlavní trati Hannover – Hamburg. Jinak na ní jezdí mezi koncovými stanicemi, v hodinovém taktu motorák Br628 dopravce Evb. Slouží samozřejmě… Číst vice »

Zdravý sluch

ICE nie je tlakotesné?

Karel

Mne prijde ze v ICE jsem nemel zadny problem s tunely na zadne VRT v Nemecku a na cestu v ICE si nemuzu stezovat, oproti tomu TGV nic moc. Italo VRT Milano – Torino 300 km/h take parada, VRT usek Bologna – Firenze v italskem eutostaru 500 take nic moc.

JanM

V ICE jsem měl spíše jiný problém a to že je v tom málo místa na nohy. Jel jsem tím sice v Rakousku ale souprava ICE3 je to stejná.

Pejpež

ICE3 do Rakouska nejezdí, muselo to být ICE-T

Jiří Šrámek

Z Milána do Boloně je to krásná rovinka a trať, až na pár obloučků, jako podle pravítka.

Radim

Jel jsem Dresden – Leipzig – Eisenach a max. to tam jelo cca 230 – 240 km/h.

Karel

Tusim ze do Dresden jezdi pomalejsi ICE soupravy, ICE T? , nechce se mi ted googlit v mobilu, oproti tomu Berlin – Leipzig/Halle – Erfurt zvadly chvilemi i 280 ICE 1 a ICE 3 dokonce 302 km/h.
Ale je to take nova VRT…

qwasar
Karel

Ja mam fotku jen s 260 😁

Robert Šalda

Před šesti lety jsme na ICE-T mezi Hannoverem a Würzburgem sotva dosahovali 200.

Ten_z_Bíliny

U nás se o tomhle zatím jen sní…. I kniha o tom snění vyšla…

Urban Transport Lover

To by se u nás nesměla zachovávat každá šotolokálka vozící ve špičce až 2 lidi… !!!
a musely by se začít stavět ty rychlotratě a narovnávat hlavní tratě typu Podkrušnohorka, Usteckoorlicko (mosty, tunely)…
Nestavět koridory až na 200 – ale rovnou na 350
2 příklady ze světa: (zdroj Railwaygazette)
Rusko staví konvenční tratě na 400, nová generace vlaků SAPSAN
(Moskva – Pítěr a Moskva -Nižnyj Novgorod)
Čína testuje v provozu nový Maglev na 600 km/h
pro porovníní:
V ČR se staví 8km kolem Sběslavi AŽ NA 200 KM/H …..

Haha

Tahle úvaha je úplně blbě. Sorry, lovere.

Nádražní Vrabec

Nebo další příklad Maroko v provozu trať na 350 km/h….

Jiří Kocurek

A to jsou tratě určené taky pro nákladní dopravu?

Kirak

Ty jsi dobry krypel 😀 😀 Která lokálka vozí 2 lidi ve špičce ?? Vy chytrolíni co kdyby jste třeba ty lokálky vyjmenovali jen tak pro představu a jak brání lokálky ve stavbách VRT ?

Urban Transport Lover

Umíš něco jinýho než sprostě nadávat??? Třeba argumentovat za pomoci konkrétních faktů???
Odpovím – třeba lokálka do Mochova – to je super vozič vzduchu…
PID Linka 456 – ještě nikdy jsem v buse téhle linky neviděl ani človíčka… (zastávku máme pod balkonem)
– většina linek PID Garáž Slaný (mimo těch do Prahy), všude tam jezdí nové Setry a Mercedesy – by i ve špičce v pohodě kapacitně nahradily 9-sedadlové dodávky… (8 plus řidič)

Ryk Mat

A co třeba Rakousko nebo Švýcarsko. To jsou země s Českem poněkud srovnatelnějši, než Rusko. A kolik tam mají nebo staví segregovanou VRT? Ani jednu. Ani v superbohatém Německu segregované VRT moc nestaví. Navíc Moskva, Petrohrad a Nižný Novgorod, to je jaksi zlomeček té země. A totální rovina. U nás už šílenci, kteří se k nám z toho barbaristánu snažili importovat vodkovou pakulturu a skončilo to tak, že v Rakousku byl průměrný plat patnactinásobkem těžkoslovenského. Tuhle zemi myslící tvor opravdu v ničem následovat nechce.

Vladimír Bílý

Zrovna Rakousko postavilo na Linec další dvě koleje pro rychlou vrstvu a dá se mluvit o segregované VRT. Rakouský model výstavby a provozu by nám mohl jít příkladem. Přitom jsou menší země, než my.

Zdravý sluch

A vo Švédsku nahrádzajú veľké kusy pôvodných železníc za nové na 250.

Urban Transport Lover

Ano Švédská tragedie – Stockholm – Malmo starým vlakem s velmi špinavými záchody za 8 hodin. „to je ta západní země hodná následování…“

Jiří Kocurek

Superbohaté němcko staví segregované VRT už 20 let.
Tady si může vyzkoušet, jestli vám to nakreslí trasu nákladního vlaku po VRT: https://www.trassenfinder.de
Mě to z Mnichova do Erfurtu poslalo přes Fuldu po staré trati. Takže asi tak.

Urban Transport Lover

bla bla bla – kdy už přestanete koukat na to co kdysi bylo (to už stejně nikdy nezměníte) a nekoukáte na to co je a co bude….
Jedná se velké vzdálenosti v srdci té země :
Mosva – Pítěr …… asi jako Paříž – Berlín
Moskva – Nižnyj …asi jako Praha – Budapešť – při představě že bych tam z Prahy namísto 8 hodin byl pod 2 hodiny zní úžasně…

David

Rusko si fakt za příklad neber. V ničem.

K.S.

V první řadě definujte šotolokálku, zdá se mi že se pod to strká dnes cokoliv jiného než koridory + Pravobřežka. Na VRT chybí miliardy, ty z těch lokálek nevyškrábete, chybí miliardy na Ústí -Choceň-Třebová, zase to nevyškrábete z lokálek. Ale co chybí hlavně je nějaká koncepce, izolace rychle proveditelných staveb a podobně. VRT Brno-Přerov se staví perhuba roky, za celou dobu nebyly k realizaci vyčleněny úseky, které vedou v současné stopě, mimochodem modernizace ŽST Vyškov a asi 3 kilometrů na Brno, Modernizace ŽST Holubice a rozšíření asi 1.4 km na dvojkolejku. Stejně tak se, asi s vidinou brzké VRT nezvedá… Číst vice »

Matoo

Koridory byli projektovany primarne pro nakladni dopravu, takze trate pro vic nez 200km maji byt RS, kam se ma presunout dalkova osobni doprava.

K.S.

Jenže dnes se situace změnila a náklady tahají stejné rychlonohé Vectrony, jako nejrychlejší osobní rychlíky. Změnila se společnost a opět dává přednost železnici. RS, tak jak jsou vymyšlené jsou dnes také už poněkud out of date. Spíš jestli něco bude tak se to ještě po tom co skončí vrchní mikromanažer přeprojektuje tak aby Praha – Přerov po obou trasách bylo časově +- shodně, aby trasa Přerov-Břeclav a Přerov-Brno-Břeclav byla časově také +- shodná, byť s jistou preferencí pro pro jízdu přes Brno.

jkjk

„Moskva -Nižnyj Novgorod“ se nestaví (posunuto na neurčito), „Moskva – Petrohrad“ taky ne (tam je jen rekonstruovaná stará trať, kde je na pár kilometrech 250 km/h)..

Peter

Aj my snivame o koridore z Bratislavy do Kosic na rychlost 160 km/hod….. asi za to mozu tie slovenske kopce 🙁

Kirak

Ale hoovno

Kirak

Jen nedchopnost ŽSR

Martin

Jake ma zrychleni, za jak dlouho dosahne 300km/h, jaka je zabrzdna vzdalenost… predpokladam bez naklapeni soupravy? To by umoznovalo zvysit rychlost na nekterych tratich s 280km/h na 300km/h…

Pejpež

0-300 km/h cca. 6 min. (nic moc) Bez naklápění, 300-0 4km. Rychlost s zvyšovat nebude.

FonFosForka

„The acceleration distance of a trainset with 14 cars to 100 km/h − starting at standstill, on level terrain − is given as 900 m (66 seconds), to 200 km/h on 6,850 m (200 s) and to 250 km/h on 18,350 m (380 s). Braking distance of a service stop under LZB control (0,5 m/s²) from 250 km/h is given as 4820 m that of a fast braking (1,05 m/s²) at 2300 m.“ wiki/ice1

FonFosForka

prosim o smazání….chyba, todle se vztahuje k ice1….špatně sem si přečet otázku, pardon

šmoula

Cítíte tu svobodu? Prostě oznámí, že koupí 30 jednotek od konkrétního výrobce. Žádné výzvy, výběry, odvolání, soudy a 10 let průtahů.

Tomáš

Přesně, také si říkám, jak je to možné.. To nemusí vypsat žádné výběrové řízení, kterého by se za nediskriminačních podmínek mohli zúčastnit všichni možní výrobci?

Avlaky

Berou to z opce

Kirak

Svoboda pohodového západu

Martin Hartmann

Výběrové řízení samozřejmě proběhlo, rámcová smlouva počítá s dodáním 30 vlaků a 60 v opci.
https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:453090-2019:TEXT:EN:HTML&src=0&tabId=1

DB se tak rozhodlo poté, co německá vláda v roce 2019 oznámila, že sníží DPH na jízdenky v dálkové dopravě, aby zvýhodnila vlaky oproti letecké dopravě.

SaulGoodman

No co, ČD zase přečalouní sedačky v 810 🤷‍♂️

Petr

Až tu náš stát skrz správce železnic postaví vysokorychlostní tratě, tak věřím že ČD (nejen ČD) bude mít i jednotky tohoto typu.

Krušnohorec

Jančura si to nekoupí?

Karel II

Koupí ojeté.

Tomas

A co jiného by kupovali, na ty tratě po kterých se tu musí jezdit… Věřím, že pokud by byli tratě v jiném stavu, než v jakém sou, tak by všechny společnosti rády investovaly do vysokorychlostních vozidel.

Jiří Kocurek

Tak Railjet s konstrukční rychlostí 230 km/h v ČR jezdí a Pendolíno by taky umělo 200 km/h.

Tomas

To sice umí, ale k ničemu to není. No ale jde krásně vidět, že vůle dopravců by byla.

Jiří Kocurek

Dřív bylo max 130 a přes stanici max 100, přesto vyjela řada 350, která těch 160 km/h uměla. Využila to až po nějakých 25 létech provozu.

David

Kde bylo 130? Já pamatuju v 80. letech max 120.

Jiří Šrámek

Nerad bych se pletl, ale myslím, že mezi Brnem a Břeclaví byl dokonce úsek na 140 km/h.

Dan

Střeň – Červenka 2.TK 140 km/h.