Den D v boji o Talgo: Poláci i Indové se na poslední chvíli stáhli, mají si počkat na „druhou fázi“
Nové rychlovlaky Avril Talgo S-106. Foto: Renfe
Vláda podle médií požaduje, aby Talgo zůstalo ve španělských rukou.
Vláda podle médií požaduje, aby Talgo zůstalo ve španělských rukou.
Existuje takové právo i v Česku? Kdyby třeba Rusáci nebo Číňani chtěli koupit Škodovku (ať už tu plzeňskou nebo mladoboleslavskou) tak má stát právo takovou transakci zablokovat bez možnosti odvolání?
obávám se, že v česku jsme tak napravo, že to nejde
Nebo tak nalevo, že to nejde. Nebo tak napravo, že to jde. Nebo tak nalevo, že to jde. Nebo tak středoví, že to jde i nejde zároveň.
Tak hlavně mladoboleslavská Škodovka je majetkem německého VW.
No Talgo také nepatří španělskému státu.
Slo by to pokud by stat, tak jako v Talgu, mel zlatou akcii. Pokud vsak vim, tak stat v zadnou takovou akcii nema. to by se mohlo zmenit po privatizaci CD ci Letiste Praha. Stat by mohl prodat svuj podil a nechat si zlatou akcii, coz by mu davalo pravo veta. Zatim v Cechach nic takoveho neni.
U dostavby Dukovan se to udělalo, ale to je asi trochu jiný level bezpečnosti. Nicméně podmínka „jenom EU“ by asi prošla i tady.
Jak jsem to pochopil, tak ve Španělsku bylo snadné nařízení uvést v platnost, protože to bylo vyhlášeno/schvalováno jako královský dekret. Jelikož Španělsko je oficiálně království. U nás nic takového není. Dekrety byly možné naposled během války.
Pro upřesnění, na příklad dekrety o znárodnění těžkého průmyslu a podniků s více než pěti sty zaměstnanci či o odsunu českých Němců vydal prezident Edvard Beneš až po válce. Takže neplatí, že naposledy během války. Současný právní stav neznám.
(pro mínusáře: pár měsíců po obrovské válce, mno. Válka byla do srpna 1945, 1945 byl válečným rokem, takto jsem to bral pro internetové zjednodušení. Mír to moc nebyl, když probíhalo vypořádání s nejhoršími následky, odsun, tribunály atd. Z tohoto pohledu označovat tento čas po válce mi přišlo zavádějící, i když je to úřednicky akurátní)
To je pěkná blbost. Královský dekret ze dne XY se totiž ve Španělsku jmenuje úplně každý zákon, neboť je formálně svým jménem vydává král. Ale legislativní proces probíhá normálně v obou komorách parlamentu parlamentu (Cortés Generales). Král je jak říká ústava “symbolem jednoty a trvalosti státu”, ale to je všechno. Na politice se nijak nepodílí, protože je nevolený.