Dalších 20 lokomotiv Siemens Vectron pro osu sever–jih. SBB Cargo je pořídí přes leasingovou firmu
Lokomotivy Siemens Vectron v barvách SBB Cargo International. Foto: Siemens
Nové lokomotivy jsou vybaveny paketem XLoad pro vedení bez postrků.
Ten popis je docela nepresný. Píše sa o objednávke a zároveň sa s nimi počíta ako keby už boli v prevádzke. Tak ja by som len upravil, že ani tých prvých 20 s XLoad packetom ešte nie sú v prevádzke, takže technicky vzaté má SBBCI aktuálne iba 38 Vectronov (modré a červené podľa paketu), o ďalších od MRCE a RailPool písané nie, takže tie nepočítam. Prvá 20tka sa do prevádzky dostane čoskoro, ešte sa len robia prvé polepy na ne, ani dodané z Allachu ešte všetky nie sú.
V čem spočívá paket XLoad?
tady jsem dohledal stejný článek, kde je to více upřesněno. https://www.railvolution.net/news/xload-vectrons-for-sbb-cint
oprava: článek z roku 2022 o zřejmě prvních 20, které mají být dodány letos 🙂
…občas začínám mít obavy, že to začíná hraničit s „vírou v dobrou adhezi“. : – ) Jestli by spíš nestálo za to zamyslet se nad nějakým řešením, které by umožnilo vectronům i ve Švýcarsku jízdu podle tamních „horních rychlostníků“, byť je mi jasné, že v těch rovných tunelech pro nákladní tranzit je to jedno a že nikdo už asi nikdy nic tak „track-friendly“ jako Lok2000 nevyrobí… : – (
….které by umožnilo vectronům i ve Švýcarsku jízdu podle tamních „horních rychlostníků“…
Jako ve Švýcarsku se jezdí na Ik = 130*/150**/(210)***/270 mm, kde:
* – základní profil (= odpovídá „spodním rychlostníkům“)
** – stanovené řady vozidel (= odpovídá „horním rychlostníkům“)
*** – profil pro stanovené řady s aktivním systémem WAKO (= aktuálně se nepoužívá)
, takže by Vectron musel být schválený ve Švýcarsku pro Ik = 150 mm, což si myslím, že rozhodně není, nicméně Ik = 150 mm platí pro sólo lokomotivu na síti SŽ, s.o. dneska.
…tušil jsem, že se ozvete Vy, proto ty uvozovky. : – ) Tedy pro upřesnění – vectrony mohou ve Švýcarku od 23. 2. 2023 jezdit pouze jako „Zugreihe A“, nikoliv však jako „Zugreihe R“ (prakticky to znamená v obloucích o 5 km/h míň). A taky je pravda, že vyšší hodnota je tam na rychlostníku uvedena dole… ; – )
..to není jenom tady s tou vyšší hodnotou uvednou dole, stejně to má i Ital a Španěl…naopak SŽ je s vyšší hodnotou nahoře naprostá výjimka, ale je pravda, že jsem hledal, jestli vyšší hodnota nahoře místo dole je nějak NON-TSI řešení a nic o tom, že by to tak nemohlo být jsem nepohledal…. Jinak samozřejmě dík za upřesnění…ono stejně to asi v tom Švajcu budou muset nějak ještě s těmi „Zugreihe“ přehodnotit, třeba Zugreihe W bych rovnou zrušil – nebo snad tam reálně může jet ještě něco jiného než ty patráky s WAKO ? PS1: Jinak třeba na SŽ si… Číst vice »
EDIT:
Ještě něco k těm Zugreihe:
https://de.wikipedia.org/wiki/Zugreihe
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwin2_fjsbqHAxX9gf0HHZeYDc4QFnoECDkQAQ&url=https%3A%2F%2Fwww.bav.admin.ch%2Fdam%2Fbav%2Fde%2Fdokumente%2Fnntv%2Farchiv%2Fnntv-ccs-version-2019.pdf.download.pdf%2FCCS-2019.pdf&usg=AOvVaw3yUfoJJNT9D7ag9OqiTje7&opi=89978449
(strana 20)
ZugReihe R je klopidlo – pokud to chápu dobře:-)
No, já nevím, já bych do toho Švýcarům nekafral. Zrovna oni, si myslím, v infrastruktuře ví, co dělají. Pokud to (nevyužívané) W nikomu nepřekáží, tak proč ho rušit. Naopak je to signál pro ty, co by se třeba někdy chtěli pokusit něco podobného (znovu)vyvinout, že to může mít uplatnění. Ostatně Vy tady navrhujete zavádět v ČR profily pro talga a severská klopidla a že se jich tu prohání, že… ;o)
Vectron určitě vyhoví i na rychlostníky pro I150. Na poškozující účinky vozidla na kolej se ostatně u nás (a zdaleka nejen tady) nikdo neptá…
A klopidla mají Zugreihe N (Neigezüge)…
Ostatně Vy tady navrhujete zavádět v ČR profily pro talga a severská klopidla a že se jich tu prohání, že… ;o)
To je tím, že minimálně Talgo je moje „srdcovka“:-))). Jsem zaujatý:-))
A klopidla mají Zugreihe N (Neigezüge)…
JJ, už mi to seplo…dík.
A ještě dodatečně dík za reakci k jinému článku k tomu tématu aktivního vypružení:-)
Hloupý dotaz: proč v minulosti šlo vyrobit track-friendly lokomotivu, a dnes už to nejde? Přísnější normy na crash odolnost a tím pádem vyšší hmotnost?
…to je velmi jednoduché. Protože to vyráběla švýcarská fabrika primárně pro použití ve Švýcarsku, tedy při zohlednění tamních poměrů. Dneska hlavně chcete, aby to bylo levný a aby to bylo univerzální (protože to chcete udat kdekomu). A když to má bejt levný, tak tam holt nemůžete dávat dražší (= lepší) řešení. Blbý na tom je, že to, co ušetříte na pořizovacích nákladech vozidla, se obvykle dokáže vrátit třeba ve vyšších nárocích na údržbu infrastruktury. Ale protože to platí někdo jinej (čest výjimkám), tak vás to vlastně nemusí vůbec zajímat… :o(
Zřejmě v móóóc krásném PowerPointu a nejspíš ještě troše nějaké té ezoteriky. Prostě zase jedno přesvědčivé vítězství marketingu nad fyzikou.
Vážně: Pravděpodobně nějaký další výzkum, jak zvýšit využití adheze díky individuálnímu rozložení tažné síly mezi jednotlivé nápravy. Fakticky to pomůže tak o pár procent. Hovořit v tomto kontextu o „náhradě šestinápravovek“ je úplně směšné. Asi něco na úrovni, jako že ETCS vyřeší kapacitní problémy. 🙂
Paket obsahuje kompletně novy zdokonalený pískovací systém s vlastním řízením s možnosti ofuku vzduchem, vyhřívaných trysek atd. Tento „Inteligentní“ pískovací systém pak pracuje s koordinaci řídicího systému a regulaci výkonu jednotlivých náprav dle aktuální potřeby při rozjezdu.
To je všechno hezké, ale čekat od toho za „neideální“ adheze (= tak 8 měsíců do roka) vliv srovnatelný s náhradou za šestinápravovku… je poněkud legrační. 4 nápravy prostě mají svůj limit, více než cca 280 kN není zrovna stabilních ani za sucha, za mokra tak 200 kN a méně s pískem (bez něj polovinu toho). Z hlediska výpočtu rozjezdových normativů, mají-li mít aspoň něco společného s realitou, je třeba uvažovat coby „skoro vždy garantovaných“ tak těch 200 kN maximálně. Možná 230-250, pokud připustíme, že 1-2 měsíce do roka bude vyšší riziko, že to nevyjde… Ale snahy dostat „výpočtově“ na… Číst vice »
…že jo. A to se vůbec nebavíme o tom, co se děje v povrchových vrstvách kol a kolejnic při takhle extrémním zatížení. Ona je pak otázka, jestli má smysl za cenu nějakých vad jít až takhle na hranu.
A mimochodem, když jsou zmiňovány ty šestinápravovky, tak jsem si tuhle všiml, že EURODUAL/EURO9000 je ve Švýcarsku schváleno pro Vmax = 100 km/h…
…a třeba když se těch cca 75 kN/napr. projede přes zhlavi a jednotlivé nápravy se “trhají”, to musí být úplně ideální stav. 🙂
…co si, prosím pěkně, mám představit pod slovním spojením „jednotlivé nápravy se “trhaj픓?
Že jede na hraně adheze, a pak v místě jejího náhlého zhoršení přejde do prokluzu (dokud se to zase neureguluje do stabilního stavu). Prostě „utrhla se“. 🙂