Další zakázka na vodíkové vlaky. V Braniborsku bude jezdit Mireo od Siemensu

Jednotka Mireo H Plus. Foto: Siemens MobilityJednotka Mireo H Plus. Foto: Siemens Mobility

Nové jednotky vyjedou v roce 2024.

Zpět na článek
27 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jarda

to mohli elektrizovat, nemecko je velka bohata země a ješte nema elektrifikovane zeleznice? :O

tarten

Narozdíl od nás má Německo elektrizovanou většinu tratí. Ne ale všechny.

Radek Šindel
Jarda

skoro všude jsou na tom 100x lip jak my 😀

tarten

Hlavně že si v minulých generacích čeští/českoslovenští železničáři plácali po ramenou a těšili se, jak jsme dobří, že máme nejhustší železnici na rozlohu státu na světě. Teda vlastně v Evropě. Teda vlastně ve střední Evropě. Teda vlastně…

tarten

Před 5 lety pro srovnání % elektrifikovaných tratí některých zemí:

100% Švýcarsko
86% Belgie
72% Rakousko, Itálie
64% Polsko
61% Německo včetně východních zemí
59% Francie
55% EU-28
34% ČR (strana 35, https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/50169840/05-04-17-prohlaseni-o-draze-2017-2zmena.pdf )

Neelektrifikované tratě jsou samozřejmě ty s malým provozem. Takže v německém provozu potom to vychází tak, že
98% vlaků dálkové osobní dopravy elektrických
83% vlaků regionální ap. osobní dopravy elektrických
93% nákladních vlaků elektrických.
https://www.allianz-pro-schiene.de/themen/infrastruktur/elektrifizierung-bahn/

xyz

Ovšem – v situaci, kdy na fůře německých tratí je nulová nákladní doprava, přičemž na srovnatelných českých (ale i rakouských) tratích by nákladní doprava možná i byla.

Totéž zčásti i s těmi % (vyjma specifického Švýcarska) – oč více tratí bylo dříve zrušených (a to i takové, které jsou u nás dodnes v provozu), o to menší % jich je neelektrizovaných.

tarten

„oč více tratí bylo dříve zrušených…, o to menší % jich je neelektrizovaných.“ – to ale neodpovídá realitě. Německo má víc elektrifikovaných tratí, než by bylo možné dosáhnout tímhle způsobem, o ostatních zemích nemluvě. Museli bychom zrušit polovinu železniční sítě, abychom dosáhli podobného % elektrifikace a s podstatně menší hustotou železniční sítě na rozlohu, než má Německo…

Prostě víc elektrifikovali a zdvoukolejňovali, zatímco u nás je to dlouhodobě zaostalé a zanedbané, to se nedá okecat.

xyz

A také masivně rušili – zejména před několika desítkami let v SRN, resp. (i když tam koleje leckde zůstaly, i když bez osobní dopravy) v 90. letech v bývalé NDR.

Mimochodem https://www.statista.com/statistics/451522/share-of-the-rail-network-which-is-electrified-in-europe/ zajímavým případem je i Černá Hora se sice 90 % elektrizovaných tratí, kdy ale těch tratí jaksi moc není, tzn. i zde platí, že vysoké % není samospasitelné.

tarten

Nikdo také neříká, že % elektrizovaných tratí je samospasitelné. Ale je to důležitý parametr.

Vojtěch Suchan

To rušili, ale z výrazně hustší sítě, než jakou máme my dnes. Pořád mají asi 110km tratí na 1000km², my asi 121, Švýcarsko 126.

xyz

To už tu trať do Gross Schönebecku mohli elektrizovat. Možná že by to celé vyšlo levněji a vůbec dostupněji.

Jarda

přesne tak, ocekaval jsem že německo už bude mít davno vse elektrifikované..

Pavel R.

90% vodíku se v Německu vyrábí ze zemního plynu. Je to nejlevnější. Vedlejším produktem je CO2. Účinnost palivového cyklu je nižší než při použití moderního dieselu. Takže je to jen marketing a z pohledu ekologie podvod.

tarten

Jo, to je určitě pro Němce teď to pravé štěstí. Vstup – zemní plyn z Ruska, výstup – skleníkový CO2. 😀

Pavel

No to pravé není…je to z přebytku ze solárních a větrné energie. Dělat to z plynu nyní = elektrizace se zaplatí za 1/10 času

Radim

To je dobře, aspoň pro nás zbydou další ojetiny 🙂

xyz

Ale s výškou podlahy 760 mm nad TK. Přinejmenším co se těch Talentů týče.

Plus to vůbec je o to pokrytečtější s tou „ochranou klimatu“, kdy tytéž vozy se jen přesunou jinam (+ beztak budou zajišťovat jen malou část přepravních proudů, zato většina nadále po silnici).

tarten

Jančurovi to nevadí, ten nakoupil patráky 760 mm nad TK už teď.

xyz

Jo, Českým dráhám u Stadlerů v Olomouckém kraji to taky nevadí.

Ale cestujícím a možná i objednatelům by to vadit mohlo.

Růža

Vodík začíná vítězit.

ythomas_ct

Prosím, nezobecňovat nezobecnitelné. Je nezbytně nutné vnímat „energetické okrajové podmínky“, které jsou zrovna v případě Německa poněkud odlišné od našich reálií…

Jeřdno

Ale jo, v zemích, které budou mít často (a víceméně nepravidelně) obrovský nadbytek elektřiny a zároveň mají hustou síť železničních neelektrizovaných tratí, to asi není špatná věc. Myslím, že vlaky se svojí robustntostí, hmotností, předpisy a pravidelnými kontrolami jsou pro vodík, narozdíl od osobních automobilů, ideální.
Uvidíme, jeslti na to někdy budou podmínky i v čr.

Každopádně i teď v Neměcku je to ze strany spolkových zemí spíš investice do vývoje a testování /marketing.

Radek Šindel

Tohle se opravdu nedá jenom tak jednoduše zobecnit. Vodík je potřeba vnímat jako nástroj k akumulaci energie, ne primárně jako palivo. A zde jsou podmínky v Německu opravdu diametrálně odlišné od těch našich. Jednak má Německo v poměru ku spotřebě zhruba 10x více volantilních OZE, než ČR. Ty jsou navíc k dispozici po celý rok. No a pak je to také tzv. drážní síť na frekvenci 16,7Hz, ve které zejména v noci vznikají přebytky, které lze obtížně využít. Proto dopravci začali experimentovat i s vodíkem. V našich podmínkách ale vodíkové vlaky nemají žádný smysl. Dojezd BEMU je dostačující a k… Číst vice »

K.S.

Čert ví jaký je reálný stav energetiky v Německu, neustále se třeba řeší že jsou tam přebytky a nedostatky výkonu a pak mají dvě PVE ve velmi mizerném stavu a v podstatě mimo provoz. Kombinovaná kapacita kolem 1 GWh. Na jednu stranu údajné problémy s výrobou elektřiny na jihu, na druhou to nevypadá že by byla snaha tam novou energetiku nějak silněji rozvíjet, spoléhali na plyn a stavba vedení také není tak rychlá jak by jeden čekal.

Radek Šindel
K.S.

To je možné, ale mluvím o dalších dvou které i přes problémy nebyly s to dát dohromady.

Niederwartha u Drážďan má od povodní v 2002 výkon jen 40 MW místo 120 MW, kapacita dle wiki 591 MWh

Happurg v Bavorsku není od roku 2011 v provozu, instalovaný výkon 160 MW a kapacita 900 MWh.

Je to hodně? Je to málo? Čert ví, ale každopádně je to výkon a kapacita které se nemohou účastnit regulace sítě a podílet se na snížení závislosti Německa na do vezeném plynu.